Názory k článku Jak se osamostatnit

Ve většině bodů souhlasím, jenže ne každý má odvahu na to tzv. radikální řešení. Nebo prostě neví co dělat...každopádně si myslím že především z ekonomického hlediska je dobré to s rodiči vydržet alespoň do maturity, nebo ukončení jiného typu školy...potom má člověk přeci jen větší možnosti...

Jak tak koukám, vítě o životě hovno. Všechno stojí moc peněz, a když nedostáváte od rodičů, ne to velice ale velice těžké. Vím o čem hovořím. Já to štěstí neměla, tak si musím vynasnažit sama. Počítám tak ještě 10 let, a dopracuji se tam, kam chci. Co je deset let? Jak dlouho trvá deset let? Jak dlouho pak může trvat věčnost? ahoj Danča

Mila Ivo,
v tom pripade bych na Tvem miste skutecne "tahla". Platis-li tak jako tak vic nez cca 2000Kc/mesic, tak si muzes platit ubytovnu nebo byt s prateli a budes mit navic klid. Nevim sice kde bydlis, v mensim meste to muze byt problem, ale na druhou stranu, co Ti brani sehnat si praci ve vetsim meste a prestehovat se tam?
Konst.

Ivo D., tak nějak musím zase já reagovat na tvůj článek.

Jediné, co tě omlouvá, je tvoje mládí a nezkušenost, ale jak dlouho?

Vtip spočívá v tom, že celý život budeš muset platit nějaké peníze za bydlení, něco jíst, v něčem chodit atd., tedy důvody, pro které "nemůžeš" spořit nikdy nepominou, a vždycky bude spousta věcí, co bys ráda měla a za co by se penízky daly lehce utratit. A bude hůř, a to i když si platově polepšíš.

Když píšeš, že tě doma dřou na penězích, předpokládám, že od tebe chtějí tak maximálně dva tisíce měsíčně. To budeš platit kdekoli, dokonce i když si byt koupíš, platíš spotřebované energie, vodu, daně a taky se dávají peníze pro případ oprav, tedy ne nájemné, ale je vlastně jedno, jak se tomu říká.

Tím nechci říct, že to máš jednoduché, ale když přitvrdíš a budeš platit měsíčně 1500, tak po pěti letech už budeš mít určitou sumičku, od které se odrazíš. Budeš si muset vzít úvěr nebo stavební spoření, a dál pak platit dluhy, to je pravda. Jenže nikdy už nebudeš mít takovou možnost si peníze pokud možno bezbolestně ušetřit, jako když bydlíš doma, a na tvůj příjem jsi jen sama (tedy neživíš děti).

Tohle nepíšu abych tě kritizovala nebo vystrašila pro život. Jen, že v tvé situaci je lepší než fňukání jak jsi na tom špatně vytěžit z toho co se dá, a ono se opravdu dá, to mi věř. Hodně štěstí.

Nojo, ale ono právě kde nic neni, ani smrt nebere. Pokud místo toho, abyste těch 5 let post-studentského života před svatbou, ještě žila s rodiči a našetřila si přes stavební spoření na to, aby pak úspory + úvěr + peníze od rodičů vám umožnili koupit si alespoň malý byteček, tak prostě v těch podnájmech strávíte celý život až do důchodu!