Názory k článku Hrozí českým dětem digitální demence? Odborníci varují.

Asi vám nerozumím - nebo vy mně. Nepíšu nic o příčině a následku, nepredikuji budoucnost. Jako rodič jsem kompetentní zasahovat do životního stylu svých dětí, úměrně jejich věku. Jestliže moje dítě touží po tom, trávit hodiny denně hrou na PC, nedovolím mu to, protože si myslím, že mu to škodí. Jestliže dlabe na školu a nosí čtyřky pětky, po vyčerpání jemnějších forem stimulace k učení využiji jeho vášeň pro PC k tomu, aby začal něco dělat. To je má rodičovská zodpovědnost - právo i povinnost dítě vést. Tím nepredikuji, zda bude ředitelem zeměkoule, nebo skončí na šibenici. To může být všelijak.

Ty zdejší představy o příčině a následku.
Znám "pařiče" co hrál do třech ráno a ve škole usínal, dnes úspěšně pracuje v zahraniční firmě, je ženatý s domem a platem násobným pí učitelek zde dávající rady.
Jediné trauma má jeho otec, můj kolega, který z nej musel udělat blbce přez češtinu. Tedy ano je dys.
Ne já to nejsem já jen tyto případy přitahuji.
A myslím že je hodně dobře že lidé neumí predikovat budoucnost.

Mezi fotbalem a PC je trochu rozdíl. To jste si nevšimli? Ten rozdíl spočívá v tom, že se dítě hýbe nebo nehýbe.

Syn od první třídy hraje fotbal, teď je v 7. a začal pěkně lajdat. Dělá vše pro to, aby nemusel na trénink a mohl jen pařit na PC. S fotbalem v červnu končí, sport žádný už nechce, nevím, jak ho motivovat, nic ho nezajímá. Ach jo...