Názory k článku Život v kufříku

"...skřipec na pup. šńůru"

Desím sa predstavy, čo iné v tom kufríku budú mať židia... :D

Nic takovýho si neschovávám, přijde mi to uhozený.

věřím, že nemáš

Takové ty věci nejspíš, co si schováváme snad všechny - páska se jménem z ručičky, jmenovka z postýlky.. .jen tam nebudou ty informace o matce, jen o dítku. Pravděpodobně asi i nějaké fotky, ty sice nevím, jak mají technicky podchycené, aby bylo čím a jak fotit, ale tohle mi přijde nejlepší - mít fotky z prvních dnů...i když bez toho povídání a vzpomínání s rodičem to taky nebude úplně ono, ale určitě mnohem lepší než nic. Mám celkem blízkého člověka, který se o tom, že je adoptovaný dověděl až v patnácti a dlouho to nemohl zpracovat, dokonce to narušilo do té doby hezké vztahy v rodině :-( a ta absence prvních vzpomínek je u něj dost velká. Rodiče to podali tak, že se jim fotky do jeho cca 4 měsíců, kdy adopce vlastně proběhla, ztratili, mají jen asi dvě takové momentky...
Je to moc hezký nápad, podpořila bych to.

Ono by se to možná mohlo hodit i normálním dětem s normálníma rodičema. Jenom teda nechápu co furt všichni maj s těma "poruchama příjmu potravy" "návykovejma látkama" a "sebepoškozováním"