Názory k článku Citová ordinace: Nemohu dostat manžela od PC

ale se tak chová. Ten rozdíl oproti závislosti na psychofarmakách je malý - když nepočítám to, že psychofarmaka stojí velké peníze a nakonec člověku odrovnají játra a mozek. Podobnost s někým, kdo zírá dlouhé hodiny na stupidní seriály je tu taky silná.

Ale na rozdíl od finančně náročných koníčků typu veteránů a paraglaidingu tohle je osamělá a izolující záležitost, která má mnoho prvků regulérn, patologické í závislosti . To, že se tím někteří živí, na tom nic nemění.
Tohle nemá žádné jednoduché řešení, a tyhle pseudopsychologické kecy v pseudoporadně jsou k ničemu. Většina diskutujících tady má na věc realističtější názor než pan psycholog - i když jsou pochopitelně naštvané tímto donebevolajícím autorovým nereflektovaným šovinismem.

Máme nebo jsme měli něco podobného v skoro rodině. Situace, kdy jeden z partnerů začne ignorovat zbytek rodiny je opravdu tristní, adá se řešit jenom za pomoci dalších, blízkých lidí , a taky nejlí i odborníka se zkušenostmi. To není záležitost pro nějaké jednorázové obecné rady na dálku.
Doufám že tyhle pseudoporadenské články nejsou nějaké fikané sociologické průzkumy.

Přečetl jsem si pozorně článek a prolétl pár odpovědí. Jsou zde názory profesionálního psychologa a amatérských psychologů všech úrovní. Já vám dám trošku jiný náhled. Z pohledu hráče uvedených her. Pro začátek - ty hry se jmenují MMORPG. Jsou zvláštní v tom, že spolu nebo proti sobě hrají živí lidé z celého světa ve virtuálním prostředí. To je důvod, proč (pokud je hrajete) tam musíte trávit určité množství času v určitou dobu, abyste byl platným členem svého týmu. Lidé, kteří se tím živí (ano, to lze a dobře) trénují cca 8 hodin denně a při soutěžích hrají třeba 14 hodin. Výhody jsou učení jazyků v mezinárodním prostředí, trénování reakcí, logiky, kolektivní spolupráce a další. A teď negativa. Není to vhodný typ her pro kohokoliv s dětmi, které vyžadují jejich pozornost. Nároky na čas poškozují rodinné vztahy. Na druhou stranu pokud děti dospějí a prší, je to dost dobrý způsob, jak zabíjet čas. Pokud v tom věku ještě stačíte mladým dravcům. Na druhou stranu je to levný koníček. Je dost manželů, kteří létají ultralightem nebo opravují veterány. Obvykle to stojí stejně času, ale více peněz. Nebo manželé, kteří díky práci tráví celý život na cestách a jezdí domu na víkendy. Mám pro vás dobrou zprávu na závěr. Každá podobná hra se rozvíjí určitou dobu a má svá omezení. To je příčinou, proč časem u ní každý začne trávit méně a méně času, až ji opustí úplně. A to je správný mezičas, kdy zkusit zabavit manžela jinak. Zajímavě a rychle. Než najde další novou hru a začne znovu od začátku.

Fígl je v tom, a to i Klimeš radil, se od takového pitomce odstřihnout. Už za ten svůj krátký konec netahat. Pak ani není nutné se rozvádět.

Až na tu schválnost to myslel přesně tak, řekla bych.
Vycházel z faktu, že není jak pána dostat od počítače, ono opravdu není.
Může tam být proto, že z nějakého důvodu je žití v rodině pro něj nesnesitelné a utíká nebo to nesouvisí s rodinou, ale s jeho nezralostí.
Klimeš paní neradil, ať mu posluhuje a je ráda, že je ráda, ale ať planě nevyhrožuje, to o pozná a bude ji mít ještě víc na háku, a neodchází ukvapeně před tím, než bude mít dobře kam.
Že je v době, kdy jsou malé děti, kreténa lepší ignorovat, než se s ním pustit do křížku, to můžu potvrdit vlastní zkušeností.
V tomhle konkrétním případě mi nepřišlo, že nadržuje mužům, nadržuje dětem a ženě radí, aby se chovala prakticky místo vášnivě. Radí jí nejít do konfliktu dřív, než bude mít dost sil, aby z něj vyšla jako vítěz.

Dr. radil, at ho necha hnit u PC. Ja bych to pochopila tak, že bych se opravdu nestarala ani o muzovu veceri natoz o jeho smradlave ponozky. Možná by ho probral hlad. Uvarila bych schválně něco dobrého ale jen akorát tak pro me a deti. Aby na nej nezbylo.