Názory k článku Citová ordinace: Svěřuji se kamarádkám

Jo, a poučení pro příště - ještě lépe si vybírat kamarádky, zvlášť v případě, kdy se chovají jako slepice..

Máte na rozdíl od spousty zde odpovídajících pisatelek dobré vztahy s rodiči a kamarádkami a nevidím důvod proč byste se jim neměla svěřovat. Váš manžel by Vás měl mít rád takovou, jaká jste. To, že jste sdílná, k Vám evidentně patří.

Zpočátku našeho vztahu s manželem jsme měli podobný problém. Zdálo se mu nepříjemné, že toho má moje kamarádka nějak moc vědět. Vzájemně a v klidu jsme si vysvětlili, že mezi mužem a ženou je rozdíl v potřebách při řešení problémů a v druhu informací, které si svěřujeme my ženy a které si mezi sebou svěřují muži.

Od té doby, manžel ví, že si toho s kamarádkou řekneme o svých mužích navzájem více a že moje maminka ho nebude chtít vyhnat, i když ví, že jsme se nepohodli. A já si dávám pozor, aby u toho nebyl, aby se tím, co si povídáme, zbytečně nezabýval.

O rozdílech mezi potřebami muže a ženy se dočtete ve staré dobré knížce Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše od Johna Graye. Napsal toho o vztazích a rozdílech mezi mužem a ženou víc a jeho knihy mi hodně pomohly v počátcích vztahu i manželství. Doporučuji!

S tím těhotenstvím ji chápu, chtěla manželovi nachystat překvapení a zároveň se potřebovala svěřit, jen měla kamarádku upozornit, že manžel ještě nic neví a chci mu to říct až později, tak ať nikde nic neříká.

Navíc, o intimním životě se zpravidla nemluví proto, že to někdo další chce vědět, ale proto, že si ten dotyčný potřebuje něco ujasnit.

Některé věci se prostě nevykládají. Po intimním životě nikomu nic není. Nemohla bych vůbec žít s někým, kdo by cizím lidem něco takového vykládal. A svěřovat se rodičům s každým prdem je taky úchylné. Pisatelka je nějaká zastydlá.