Opravdu jsem nečekala, že až dvanácté pokračování našeho „Snažení se“ budu psát jako šťastná čekatelka, od teď pro vás už „V naději“ :-).
Je to ještě relativně daleko, ale protože jsem se po dlouhém zvažování, v případě příznivých okolností, rozhodla pro ambulantní porod, zkusila jsem se informovat už takto dlouho předem. A možná toho času zas tak moc není.
Můj dotaz se netýká způsobu porodu, péči o dítě nebo volnějšího přístupu k výchově obecně. Někdy se ptám, jestli jsem zodpovědná, když vůbec matka jsem.
Táta nám odjel na prodloužený víkend pryč, a tak máme dámskou jízdu. Pár dní od sebe především snad prospěje nám dvěma. Poslední dobou je toho na naše hlavy trochu moc.
Do porodu zbývá přibližně ještě deset týdnů, ale paní doktorka mě trochu postrašila, že hrozí i méně a doporučila šetřit se.
... říkala mi švagrová, když jsem čekala svoji prvorozenou a měla jsem z toho vítr v hlavě.
Těhotenství |
Dítě |