Nevím, jestli to máme za potřebí (co člověka nezabije, prý ho posílí), ale faktem zůstane, že když jsme přežili loňský rok, přežijeme už asi všechno a to se vůbec nechci chlubit.
Nikdy jsem se nechtěla vdávat. Nepotřebovala jsem mít někoho na papír. Člověk míní osud však mění. Už jsem vdaná dva roky.
(Henri)
Když se rozpadala republika Československá, byl to pro nás, slavící studenty na koleji, smutný Silvestr. Pozdější vývoj událostí nám logicky poroučel - po promoci rychle pryč.
Člověk většinou žije v domnění, že určité věci se stávají jenom těm druhým. Když je pak sám postižen, nestačí se divit.
(Henri)
Můj manžel je opravdu manuálně velmi zručný, to mu ovšem nebrání si čas od času způsobit zranění, u opravy kterého musí asistovat tým odborníků - chirurgů. A následná starostlivost o lazara je na mně.
Anička si určitě pamatovat nebude, ale my na toto léto určitě nezapomeneme.
(Henri)
Už jako malá jsem hrozně ráda šmejdila v "laboratoři" našeho známého starého pána, který nám vyvolával černobílé filmy a dělal fotky. Z toho možná časem vzešla moje vášeň pro použité, časem ověřené, lidmi ohmatané a odložené tretky.
První velkou radostí je srovnávání genetických darů maminky a tatínka malého miminka, jen co poprvé otevře očka. Druhou, ještě větší radostí je tvrzení „Já jsem takto vychovala tři děti, a vidíš jak jste krásně vyrostli.“
Pro všechny ty úvahy o těhotenství s malým dítětem jsem si zapomněla uvědomit, že mu musí předcházet i snažení se s malým dítětem …
Tak já do toho teda půjdu. Nedávno jsem na Rodině prosila zkušenější maminky o radu, jaké bylo těhotenství s malým dítětem.
(Henri)
Slíbila jsem srovnání těchto dvou porodnic. Je to jenom můj, ryze subjektivní dojem, takže s ním nemusí každý souhlasit.
