Tak tu zase byla ta podivuhodná noc, kdy měly údajně nečisté síly větší moc nad obyčejnými lidmi než obvykle. Noc filipojakubská nebo také noc Valpuržina.
(Věra Souradová, Carlsbad, USA)
Jestli si myslíte, že jen my Češi máme jakési rozdvojení duše, když se začne mluvit o oslavách prvomájových, či máji jako měsíci lásky a o majálesu a jiných tradicích, tak jste na omylu.
(Věra Souradová, Carlsbad, USA)
Aneb proč máte takovou zimu...
(Věra Souradová, Carslbad, Kalifornie, USA)
Na Svatého Lukáše, hojnost chleba i kaše.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Když se do Svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé...
Po Svaté Tereze, mráz za nehty zaleze.
Na Svatého Kalista, ucpi včelín dočista.
Je-li mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
Drží-li v říjnu na stromech pevné listí, bude tuhá zima.
V říjnu mnoho žaludů a bukvic, oznamuje zimy víc.
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Svatý František zahání lidi do chýšek.
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
Na Kosmu a Damiána, studeno bývá zrána.
Na Svatého Cypriána, chladno bývá často zrána.
Zářijové pršení, prospívá osení.
Vznášející se pavučiny babího léta - poslední pozdrav léta.
Je-li ve vzduchu mnoho babího léta, bude dlouho jasné počasí.
Je-li jasno na Svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů.
O Svatém Matouši, vlaštovka nás opouští.
Koho se babí léto dotkne ve svém letu, bude šťastný.
Září jasným pohledem, se ještě jednou ohlédne za květnem.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Lamperta a Řehoře (12. března) den a noc v jedné míře.
Patronko (Ludmilo) česká, po létu se stýská.
Od Panny Marie sedmibolestné, teplota rychleji poklesne.
Po Svatém Kříži, podzim se blíží.
Jsou-li v září noci jasné a suchy, nebude po houbách ani potuchy.