Trochu voda, trochu zem,
volá na tě: nechoď sem!
Můj počátek zná, kdo se štítí,
můj celek však spíš přijde k chuti
mé konce, hřiby, lovce tají,
„ham“ ze dvou třetin přičítají.
Udělám ti, Vítku, hravě
ze zubaté bezzubou,
a z bezzubé zubatou
udělá můj bratr v trávě.
Dvě hlavičky bez úst spolu hovoří,
na kůži když se oboří.
Mám otce i matku
a přece nejsem syn.
Čím je jich více, tím méně váží.
Do domečku oknem vleze,
pak se s ostatními sveze.
Těhotenství |
Dítě |