Do peřinek!

Nevím, zda za to mohla právě zavinovačka. Moje dcerka byla ale každopádně v ordinaci pediatričky jediným miminkem, které neplakalo. Svět si spokojeně prohlížela zabalená v květované peřince. Pokud by se mě některá z maminek zeptala, jak to, že je Anička taková klidná, asi bych odpověděla, že díky zavinutí.

Zavinování dětí bylo v našem kulturním okruhu běžné až do osmdesátých let minulého století. Pak převážil názor, že jde o škodlivý zvyk, který dítěti brání ve volném pohybu a omezuje je ve vývoji.

Dnes slaví zavinování částečný návrat.

Částečný proto, že tento způsob zacházení s dětmi je stále ještě menšinovou záležitostí a většina rodičů dává přednost variantě „na volno“. O zavinovačce se začne uvažovat často až ve chvíli, kdy je miminko neklidné, více pláče, nebo málo spinká a hledají se všemožná řešení, jak situaci zlepšit.

„Můj partner byl velmi proti. Říkal, že se nemůže dívat na to, jak syn pláče, když ho balím do peřinky, prý mu to připomíná svěrací kazajku. Pavlík se ale během chvilky uklidnil a brzy zaspinkal,“ popisuje Hanka z Ústí nad Labem domácí boje nad zavinovačkou.

Balení do peřinky samozřejmě není metoda, která pomůže za všech okolností. Děti nejsou stejné, a zavinovačka tak nemusí vyhovovat všem. Dětská psycholožka PhDr. Ilona Špaňhelová (www.spanhelova.cz) doporučuje zavinování především pro neklidné a dráždivější děti, ale i pro předčasně narozená miminka: „Zavinování je vlastně určitá forma vzpomínky na chvíle v matčině lůně, kde také dítě bylo spíše v sevřené poloze.

V zavinovačce si tak připadá jako u maminky v bříšku. Dítě si po narození mnohdy neví rady s množstvím prostoru a zavinovačka mu pomáhá cítit se klidněji.“

Klidně do čtyř měsíců

Dokdy zavinovat? To je častá otázka rodičů, která se obsáhle řeší i v internetových diskusích. Dítě si řekne samo. Dcerce se v peřince přestalo líbit koncem třetího měsíce. Začala v ní více brečet. Pochopili jsme (snad správně), že začíná období, kdy touha po volném pohybu postupně nahrazuje touhu po omezeném prostoru kolem sebe. Anička už v zavinovačce nespinká a nepoužíváme ji ani během dne. Momentálně slouží jako měkká podložka v kočárku.

„Záleží vždy na konkrétním miminku. Je zapotřebí vnímat, jak se cítí a co je mu příjemné. Na dobu spaní bych se nebála jej zavinovat i do třetího měsíce. Pak se některé děti začínají přetáčet a mohli bychom jim spíše přinést rozrušení a neklid, pokud by se nemohly díky zavinovačce otočit,“ říká Ilona Špaňhelová.

I Eva Kiedroňová, odbornice na správnou manipulaci s dítětem a autorka knihy Něžná náruč rodičů, si myslí, že peřinku je vhodné používat přibližně do čtvrtého měsíce.

Dítě podle ní v zavinovačce načerpá síly pro zdravý růst a vývoj. „Četné zkušenosti s projevy dětí v různých podmínkách dokazují potřebu nejmenších dětí nejméně do třetího měsíce usínat v klidném prostředí a zabalené do polovysypané péřové peřinky. Po usnutí může být pevné zabalení opatrně uvolněno, dítěti pak postačí vlastní pohodlí peřinky, která nabízí malému kojenci tolik potřebný pocit polohové jistoty, bezpečí a tepla,“ uvádí ve své knize.

Proč balit do peřinky

„Viditelným důkazem toho, že děti je zapotřebí balit do zavinovaček, je zkušenost mnoha týmů novorozeneckých sester, které v osmdesátých letech zažily změnu systému péče o děti na novorozeneckých odděleních. Se zavedením systému rooming-in se děti ve většině porodnic přestaly balit do peřinek a začaly se již několik hodin po narození oblékat do dupaček, pokládat na pevnou podložku a překrývat lehkou přikrývkou. Děti na celém oddělení byly tak neklidné, že si matky (i navzdory zákazu z hygienických a bezpečnostních důvodů) začaly děti pokládat ke spánku do svých postelí a přikrývat je teplou přikrývkou,“ popisuje Kiedroňová.

Hlavním důvodem uklidnění a pokojného spánku dítěte bylo to, že s měkkým polštářem a teplou přikrývkou se cítilo pohodlněji a příjemněji, než v postýlce s tvrdou matrací. „Návrat peřinek a teplých přikrývek do porodnic přinesl celé řadě novorozeneckých oddělení i maminek pohodu, klidný spánek a dobré prospívání dětí,“ dodává Eva Kiedroňová.

A co rizika?

Zavinování má spoustu pozitiv, ale někteří odborníci poukazují i na možná rizika. Pediatr a autor knížek o péči o dítě MUDr. Martin Gregora upozorňuje, že velmi pevné balení do peřinky už od prvních dnů miminka může způsobit poškození kloubů. Vychází z toho, že dítě má v zavinovačce natažené nohy, v prvních týdnech je ale přirozená skrčená poloha.

„Zavinovačka brání ohnutí nožiček v kyčli a koleni. Dítě má nožky natažené a hlavice a jamka kyčelního kloubu tak nejsou ve správném postavení. U zdravého dítěte, u kterého probíhá vývoj kyčelního kloubu tak, jak má, pevné zavinutí na kratší dobu určitě nevadí. Vždyť dříve to bylo standardem.

Ale také bylo daleko více lidí s vadami kyčlí než dnes. Právě proto by o případném zavinování měl vědět ortoped, který dětské kyčle vyšetřuje,“ upozorňuje lékař.

Pediatři většinou doporučují zavinování, které umožní částečný pohyb končetin, extrémně těsné zavinutí kromě končetin prý škodí i krevnímu oběhu, který se může zpomalit. Maminky se často nedovedou shodnout, zda dítěti balit do peřinky i ručičky. Pokud jsou volně, může jejich nekoordinovaný pohyb budit dítě ze spaní. Na druhou stranu mnoho kojenců zavinutí ručiček nesnese a udělá vše pro to, aby je ze sevření dostalo a mohlo si je třeba vložit do úst a cucat. Nejlepší radou asi je, nedat na žádné rady a řídit se jen podle svého pocitu.

Není zavinovačka jako zavinovačka

Může dnes tolik populární rychlozavinovačka nahradit péřovou peřinku? Podle Evy Kiedroňové ne: „Je dobře, že někteří rodiče balí děti alespoň do takzvané rychlozavinovačky nebo teplé deky, která dítěti také zčásti poskytne potřebnou oporu a ochranu.

Vlastnostem pérové peřinky by se ale rychlozavinovačka zcela vyrovnala teprve v případě, kdyby byla celá vyplněná čerstvě vyčištěným peřím a dítě se do ní dalo měkce a pevně zavinout.“