tisk-hlavicka

Platýz à la Piccard

27.4.2007 Nágl Luboš 4 názory

Tento recept, mezi kuchaři známý také jako Piccardův sen, je oblíbeným pokrmem jak pro všední den, tak i pro potěšení gurmánů.

Je poměrně jednoduchý a jeho historie se váže k datu 23. ledna 1960. Toho dne se vydal na průzkum Mariánského příkopu (je nejhlubším místem zemského povrchu -10 911 m, a nachází se poblíž ostrova Guam v severním Tichém oceánu -11°21’ s. š., 142°12’ v. d.) americký poručík Don Walsh a švýcarský oceánolog Jacques Piccard v batyskafu Trieste.

Unikátní sestup batyskafem začal po obvyklé a vydatné snídani profesora Piccarda ráno 23.1.1960 v 8 hod 22 min SEČ a trval 4 hodiny 48 minut až do chvíle, kdy batyskaf měkce dosedl na mořské dno hustě nýtovanou střední částí přídě, ve které se právě tou dobou u okénka tiskl profesor Piccard. Kapesní švýcarské hodinky po jeho otci Auguste Piccardovi, švýcarském fyzikovi, ukazovaly v tu chvíli 13 hod 6 min po poledni. Profesor Piccard si tehdy poznamenal do deníku: "I přesto, že jsem porušil jednu ze svých zásad, a totiž obědvat vždy ve 13.00, bude tento okamžik patřit k největším chvílím mého života".

Časový údaj kapesních hodinek profesora Piccarda byl později porovnávám s nejpřesnějším měřením pomocí atomových hodin v Národní Fyzikální Laboratoři v Anglii, které používají cesium 133, jehož izotop osciluje 9 192 631 770x za sekundu a toto srovnání neodhalilo významější odchylku.

Profesor Piccard pak pokračoval ve svém deníku slovy: "Hloubkoměr ukazoval 37 800 stop. Voda byla světlá a průzračná, všude kolem byla rezavě hnědá pustina. Přistávali jsme na rovině z pevného rozsivkového bahna. Na kovovou kouli našeho plavidla Trieste působil tlak 200 000 tun. Kus provazu vážící několik liber, který visel z plavidla, ležel na dně a tím symbolicky, jménem lidstva a vědy, zaznamenal nejhlubší místo ve všech oceánech." Těmito slovy popsal Jacques Piccard první a dosud poslední cestu člověka na nejhlubší místo v oceánech. Pod čarou si pak ještě poznamenal: "Nechápu, jak se může v takové mimořádné chvíli Dono (americký poručík Don Walsh, pozn. autora) cpát jakousi ohavnou bagetou Big Mac".

Zápis v deníku pak pokračuje: "Když jsme byli téměř u dna, spatřil jsem těsně pod námi nějaký druh platýzovité ryby. Podobala se mořskému jazyku a měřila zhruba jednu stopu na délku a šest palců na šířku. V okamžiku, kdy jsem ji uviděl, všimly si její dvě kulaté oči, posazené na temeni hlavy, jak v kovovém vetřelci pronikáme do její říše ticha," napsal Piccard.

To bylo překvapivé zjištění, protože nikdo nepředpokládal, že by v takové hloubce a při takovém tlaku mohlo něco živého vůbec existovat. Prof. Piccard byl odvážný muž, ale v duchu se zachvěl při představě, že by si měl vyjít zaplavat za tímto zvědavým platýzem, když tlak vody zde je tak obrovský, jakoby na špičce svého nosu balancoval s dvěma tisíci pytli cementu a na zbytku těla mu leželo levé mramorové křídlo Lomonosovy univerzity bez podkrovních učeben.

Jak se později po letech prof. Piccard svěřil novinám Herald Tribune, vracíval se mu tento zážitek často ve zvláštním snu, kdy se mu zdálo, že tlak vody mění jeho urostlé tělo s mírným bříškem postupně do podoby Mariánského platýze, a z tohoto zploštělého těla, tenkého jak staniol na Kofile, vystupují jen dvě kulaté oči, posazené na temeni jeho zvídavé badatelské hlavy.

Na počest úspěchu prof. Piccarda uspořádal guvernér hlavního města Guamu Agany recepci, jejíž specialitou byly rybí závitky z platýze, které na slavnostním menu guvernérův kuchař Isidor Blumenthal uvedl jako Platýz à la Piccard.

Zde je jeho prostý recept:

  • Podélný plátek platýza bez kostí
  • Anglická slanina, plátky
  • Gouda, příp. Eidam, plátky
  • Dijonská hořčice
  • Pórek
  • Olivy
  • Žampióny
  • Sladká smetana
  • Bílé víno
  • Koření na ryby
  • Olivový olej
  • Limetka
  • Zelená petrželka

Několik hodin předem naložíme plátky platýza do rybího koření a zakapeme limetkou a olivovým olejem. Na pánvi si později osmahneme žampiony a pórek.

Platýza pak připravujeme tak, že plátky pomažeme hořčicí, poklademe slaninou, sýrem, posypeme nadrobno nasekanými žampiony a olivami, srolujeme a propíchneme párátkem.

Do zapékací mísy naklademe osmahlý pórek, na něj rybí závitky a přelijeme bílým vínem a smetanou.

Pečeme 20 minut.

Platýz à la Piccard podáváme na předehřátý talíř, lehce přelitý jogurtovým dressingem, posypaný sekanou zelenou petrželkou a s americkými brambory nebo slunečnicovým chlebem. Jako nápoj je vhodné bílé víno, příp minerálka.

(Prof. Piccard k tomuto pokrmu pil zásadně vodu z alpského ledovce).

Dobrou chuť.

Názory k článku (4 názorů)
Ještě není půlnoc! Blanče 26.4.2007 22:23
*Re: Ještě není půlnoc! Nanyna, dcera 9let 27.4.2007 11:27
**Re: Ještě není půlnoc! Winky 28.4.2007 21:49
***Tip na aktivní výlety EvčaK 29.4.2007 16:26




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.