tisk-hlavicka

Je obezita v dětském věku nebezpečná?

21.5.1999 Prof. MUDr. Lidka Lisá, DrSc. Portál 18 názorů

Maminky často spokojeně sledují, jak obsah plné láhve mizí v jejich „budulínkovi“, babičky se chlubí sousedkám, kolik knedlíků vnuk spořádá. Je to správné?

V současné době se hovoří o tak velkém nárůstu obezity, že je často používán název pandemie obezity. Podle Světové zdravotnické organizace je ve světě asi 250 miliónů obézních osob, v některých zemích tvoří obézní téměř 50 % populace. Dokonce se zvyšuje výskyt obezity již v dětském věku. Obezita není jen kosmetickou záležitostí, ale má závažné vedlejší účinky na látkovou výměnu, u dětí zatěžuje kostní, kloubní a cévní systém. U většiny obézních a tedy i u dětí jsou příčiny nadměrné hmotnosti způsobeny vnějšími vlivy, tj. nadměrným přívodem energeticky bohaté potravy a nedostatečným pohybem. V poslední době se však stále více uvažuje i o možné genetické dispozici.

Stravování

Zamyslíme-li se nad způsobem života našich dětí, poznáme, že uvedené vnější příčiny ovlivňující látkovou výměnu v dětském organismu jsou prvořadé. Podle dotazníků o způsobu stravování a denním režimu rodiny, které vyplňovali jednak rodiče obézních dětí (nejčastěji matky) a dále samy děti, je způsob stravování a celého denního režimu naší dětské populace nedobrý. Zajímavé je, že data uvedená v obou dotaznících (jeden pro rodiče, druhý pro děti) se lišila. Bylo patrno, že děti vyplňují dotazník pravdivě, ale matky tak, jak si myslí, že je to nejsprávnější.

Téměř polovina dětí nesnídá. Důvody, které uvádějí, jsou – nemám čas nebo nemám na jídlo ráno chuť. Děti tedy přicházejí do školy hladové a energii potřebnou ke školní práci získávají z tukových zásob. Jakmile se takovéto vyhladovělé dítě nají, pak valná část potravy je zpracována na doplnění tukových zásob, dítě nemůže zhubnout. Většina dětí školního věku obědvá ve školní kuchyni. V některých z nich mají děti možnost výběru jídel, ale často volí to nejméně vhodné.

Patří k nim sladká a moučná jídla. Děti nemilují jídla zeleninová, ať jsou upravena sebelákavěji. Mnoho dětí si dopřává přídavek knedlíků, není výjimkou, že školák sní 4 až 5 plátků houskových knedlíků, tedy velkou energetickou nálož. Některým dětem jídlo ve školní kuchyni nechutná. Zaměstnaní rodiče řeší situaci většinou tak, že dají dětem peníze na nákup jídla a děti si koupí potraviny naprosto nevhodné – sušenky, majonézové saláty apod. Dalším nešvarem je vydatná večeře. Rodina se setkává po celodenním zaměstnání až večer. Matka připravuje sice často narychlo, ale zato kaloricky bohatou večeři. Po ní pravidelně následuje sledování televizních pořadů spojené s dalším pojídáním různých pamlsků. Dalším z nedobrých zvyků je nadměrná spotřeba slazených nápojů, sladkých sirupů, limonád.

Nedostatek pohybu

Celé dopoledne, mnohdy i část odpoledne tráví dítě ve škole, následuje účast na různých zájmových akcích většinou spojených se sezením. Večer to pokračuje v rodinném kruhu u televize. Jen malá část dětí se zabývá sportovní činností mimo povinnou tělesnou výchovu ve škole. A i tam se snaží již obézní dítě této své jediné tělesné aktivitě vyhnout. Důvodem bývá, že obézní dítě nemůže stačit svým spolužákům s přiměřenou hmotností.

Má-li dítě hmotnost např. o 15 kg větší, než by odpovídala jeho věku a výšce, pak se při jakékoliv fyzické činnosti chová, jako by neslo na zádech patnáctikilovou zátěž. Jak tedy může podat stejný výkon jako ostatní?

Neúspěch při tělesné výchově, neobratnost vedou k tomu, že se obézní dítě, většinou i hůře známkované v tomto předmětu, snaží tělesné výchově vyhnout. Připravuje se tím o jednu z možností svou fyzickou obratnost zlepšovat. Neobratné dítě dává svým spolužákům možnost, aby bylo vybráno jako terč jejich žertů. Obézní dítě na to reaguje několika způsoby. Buď se stáhne do osamocení, vyhýbá se dětské společnosti, neúčastní se pohybových her, a tím se dále omezuje jeho pohyb.

Druhou možností je, že naopak vystavuje svou nadměrnou váhu na odiv, chlubí se, co dovede sníst a stává se jakýmsi třídním šaškem. Ve svém vnitřním světě se však svou situací dále trápí, nemůže se s ní vyrovnat a navenek hraje roli dítěte navýsost spokojeného. V tomto případě není obézní dítě osamoceno, stává se vyhledávaným společníkem, neboť přispívá k obveselení ostatních. To vše opět nepřispívá k redukci hmotnosti.

Jak hodnotit obezitu

Jak vlastně obezitu hodnotíme? Obezita není určena jen zvážením dítěte. Na navážené hmotnosti se totiž podílí hmotnost kostry, svalů, tuku a vnitřních orgánů. Můžeme mít tedy dítě, které má nadměrnou hmotnost při vztahu na výšku a věk, ale není obézní, neboť má silnou kostru a dobře vyvinuté svalstvo. Na druhé straně můžeme mít dítě, jehož hmotnost přesahuje jen o něco málo hmotnost přiměřenou, ale je obézní, neboť má gracilní, tenkou kostru, slabě vyvinutou svalovinu, a velké procento na jeho hmotnosti tvoří právě podkožní tuková vrstva. Proto za obézní považujeme takové dítě, kde pomocí měření tlouštky podkožní vrstvy tukové tkáně na různých částech těla se zjistí nadměrný rozměr.

V dětském věku se může jen orientačně použít porovnání výšky, věku a hmotnosti dítěte na percentilovém grafu, v posledních létech jsou tyto percentilové grafy uvedeny ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte.

Někdy se používá výpočet BMI (body mass index), který není pro dětský věk úplně směrodatný. Při zjištění nadváhy je nutné podrobné vyšetření látkové výměny dítěte.

Co způsobuje nadměrná hmotnost

Nadměrná hmotnost ovlivní látkovou výměnu tuků a cukrů.

U obézních dětí nacházíme změny v hodnotách triacylglycerolů (ty jsou zvýšené), často i vyšší hodnoty cholesterolu v krvi. Tyto změny mohou mít v pozdějším věku nepříznivý vliv na stav cévní stěny a vést k ateroskleroze. Další látkovou úchylkou jsou změny v hladině inzulinu a v hospodaření s cukry. Obézní děti již mohou špatně zpracovávat cukr, mluvíme o intoleranci (nesnášenlivosti) cukru i při zvýšené produkci inzulinu. Tato látková úchylka může vést k vzniku cukrovky (diabetes mellitus) na inzulinu nezávislém.

Tyto poruchy látkové výměny u dětí vedou k závažným chorobám v dospělosti či ve stáří. U dětí ale vídáme další vedlejší vady. Nadměrná hmotnost výrazně zatěžuje rostoucí dětský organismus, především rostoucí kostru. Často nacházíme kulatá záda (kyfózu) či uchýlení páteře do strany (skoliózu), dítě je nuceno stát o široké basi a vidíme vbočená kolena.

Tyto kloubní změny vedou k časným artrotickým poruchám. Setkali jsme se i s dětmi, které již měly rozšířené žíly na dolních končetinách (varixy), které trpěly žlučovými kaménky, u nichž byl zjištěn zvýšený krevní tlak. Samozřejmě při dlouhotrvající nadváze je ztížena i práce srdce a plic.

Otázkou zatím ne úplně vyřešenou zůstává, zda nadměrná hmotnost v rodině je následkem způsobu života a stravování, či zda se hrají úlohu genetické vlivy. Je třeba připustit, že vrozená dispozice existuje.

V posledních létech byl zjištěn ob gen, který je umístěn v tukových buňkách. Produktem tohoto genu je bílkovina leptin, která je považována za signál jdoucí z tukové tkáně k určité části mozku – k hypotalamu.

Tento signál ovlivňuje příjem potravy (pocit hladu), podílí se na úpravě výdeje energie a výrobě tepla uvnitř organismu. Hladina leptinu se mění během vývoje dítěte. Zajímavé období je pubertální zrání. V tomto období dochází k urychlení růstu, ke změnám tělesného složení. Tyto vývojové změny vyžadují větší přívod potravy. V experimentálních pracech bylo prokázáno, že hladina leptinu u dospívajících je signálem toho, že organismus má vzhledem k zvýšené chuti k jídlu vytvořeny dostatečné energetické zásoby pro náročný pubertální vývoj. Předpokládá se v této době určitá resistence (necitlivost) na uvedené leptinové signály, proto děti v období před pubertou a v pubertě více jedí a šetří své energetické výdaje. Tím se stává, že u nich může při poruše koordinace regulačních mechanismů dojít k zvýšení hmotnosti trvale, resistence přetrvává.

Sami jsme měli možnost vyšetřit hladiny leptinu u obézních dětí – byly vyšší než u dětí kontrolních, při resistenci nedošlo k ovlivnění centra v mozku a u dětí dále přetrvávala chuť k jídlu. Stav se upravil teprve po redukci hmotnosti.

Léčba obezity

je obtížná. Vyžaduje pevnou vůli dítěte a spolupráci celé rodiny. Jídelníček je třeba upravit tak, aby dítě se necítilo ošizeno, že je mu některý druh jídla odepírán. Proto je nejlepší, jestliže určitý způsob stravování dodržuje celá rodina. Především je nutná pravidelnost ve stravování, rozdělení jídla na 5 denních porcí, vyloučení všech energeticky bohatých potravin. Patří k nim např. bramborové hranolky, chipsy, tučné pečivo (koblihy), smetanové zmrzliny, cukrářské výrobky, majonézy, ale i některé druhy drůbeže (husa, kachna, u kuřat nejíst kůži), uzeniny, sekaná a mletá masa, plnotučné mléčné výrobky, šlehačka, tučné sýry.

Např. u mletého masa se předpokládá 1176 kJ (kilojoulů) a 25,4 g tuku ve 100 g, u kuřete bez kůže 313 kJ a 2,4 g tuku, u kapra 239 kj a 2,9 g tuku. Lučina 60% má 1194 kJ a 26,5 g tuku, bílý jogurt 366 kJ a 4,1 g tuku, mléčná čokoláda 2291 kj a 31,9 g tuku. Z ovoce jsou nejbohatší banány s 370 kj, ananas má 130 kJ a 0,1 g tuku, rajčata 83 kj a 0,2 g tuku. Rohlík obsahuje 1194 kj, cola 163 kj.

Je patrno, že lze sestavit jídelníček z určitých potravin, které jsou chutné, dítě nasytí, podpoří jeho růst, ale nepovedou k nadměrné tvorbě tukových zásob. Další nedílnou a velmi důležitou součástí léčby i prevence obezity je dostatek pohybu. Nejvhodnější je chůze, jízda na kole, plavání. Chůze je možná každodenně, nevyžaduje určitou dobu, určité prostředí. Zvýšení fyzické aktivity chůzí lze využít vždy a všude. Nutná je úprava životního stylu. Poslední jídlo by mělo být v takové době, aby do spánku mělo dítě ještě alespoň dvouhodinový prostor pro pohyb.

Při dodržení správné výživy, dostatku pohybu a pevné vůli lze nadměrnou hmotnost ztratit. Výhodnější je správným způsobem života předejít jejímu vzniku zvláště u dětí. Je totiž známo, že 80 % dětí zůstává obézními i v dospělosti se všemi uvedenými následky.

(Autorka pracuje na I. dětské klinice FN Motol v Praze.)

Názory k článku (18 názorů)
BÁBA dodo 28.9.2003 13:58
*Re: BÁBA kotě 12.12.2005 17:12
**Re: BÁBA PajaMM 12.12.2005 17:30
***Re: BÁBA kotě 12.12.2005 17:45
****Re: BÁBA Líza 12.12.2005 17:51
*****Re: BÁBA JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 12.12.2005 19:51
****Re: BÁBA PajaMM 12.12.2005 18:45
***Re: BÁBA Lucie 12.12.2005 21:6
****Re: BÁBA PajaMM 12.12.2005 21:12
*****Re: BÁBA Lucie 12.12.2005 21:58
******Re: BÁBA *Aida* 13.12.2005 9:52
**Re: BÁBA JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 12.12.2005 17:34
***Re: BÁBA JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 12.12.2005 17:36
***Re: BÁBA kotě 12.12.2005 17:53
**Re: BÁBA Milada. 12.12.2005 21:41
***BUDULINEK kaja + 2 kluci 27.6.2007 21:56
No nevím... Veronika 13.3.2004 15:9
Přežitek Mirka 29.7.2004 16:9




Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.