No nevím...

Já jsem jako dítě snídala "poctivě" a měla jsem neustálé problémy s nadváhou. Do snídaní jsem se nutila i přesto, že jsem ráno nikdy neměla chuť k jídlu. Což byla nejspíš chyba. Nedávno jsem o tom četla dokonce knihu.
Teprve když jsem se před několika měsíci zase přestala nutit do jídla, na které nemám chuť, začala jít kila dolů. Ráno a dopoledne jím buď jen ovoce nebo jen piju. Když jsem se navíc hned ráno začala cpát jídlem, organismus všechnu svou energii spotřeboval na trávení a já se cítila dost unavená, což je dopoledne v práci samozřejmě dost nežádoucí.
Teď mám energie dost a s ubývajícími kily ještě víc.
Myslím, že nutit děti do jídla ve chvíli, kdy zrovna nemají chuť, je zvrhlost. Dítě se nají, když má hlad. Jeho organismus ještě není "zparchantělý" zlozvyky a názory tzv. odborníků, ještě poslouchá svoje instinkty, které mu radí správně. To až reklama mu začne vnucovat nevhodnou stravu, odborníci z médií své "jediné správné" názory a rodiče své špatné návyky a zlozvyky.
Výhrůžky typu "Dokud to nedojíš..." jsou dost obvyklé a časté. Jídlo za trest, jídlo za odměnu (o tom už se tady taky jednou psalo)... Jídlo dávno ztratilo svůj původní význam.