withep |
|
(30.4.2014 9:53:18) Souhlasím, že nemá smysl řešit nespokojenost s partnerstvím nespokojeností s postavou, a následným úporným hubnutím. Ale to je jen úzký výsek skutečnosti; existují i jiné důvody, proč být zdravější a štíhlejší, jíst zdravěji a zdravě se hýbat, než jen zalíbit se partnerovi. Změnu životního stylu musí člověk podstoupit jen pro sebe a s radostí a uspokojením; jakmile to dělá pro někoho jiného a trápí se při tom, nemá to smysl (nebo to situaci naopak zhoršuje).
|
Mediana |
|
(30.4.2014 11:04:52) Taky záleží na tom, zda měla vzorek z kompaktní sociální skupiny. Jelikož váha populace stoupá s tím, jak sociální status klesá (myšleny všechny jeho složky, nejen ekonomický, ale i symbolický kapitál) je možné, že přes ženy s nadváhou nasála vlastně spíš ženy z nižších sociálních skupin, které mají tendenci méně problematizovat a jejich nároky i na partnerství jsou nižší.
|
Filip Tesař |
|
(1.5.2014 19:13:05) K těm nižším nárokům bych ale dodal - nižší nemusí znamenat nízké, a vyšší může znamenat přílišné.
Samozřejmě nemám žádný reprezentativní vzorek, ale zase ne až tak malý vzorek případů, co jsem poznal, šlo o ženy ze středních a vyšších příjmových skupin, vysokoškolsky vzdělané, ekonomicky nezávislé, ale neschopné najít, resp. udržet si partnera, právě kvůli přílišným nárokům. Jednak nebyly ochotné slevit, většinou ani z maličkostí, své požadavky na partnera braly ve stylu "všechno, nebo nic". Nebyly moc schopné s partnerem o vztahu, o hodnotách, o představách atd. komunikovat, přitom chtěly určovat, jak má vztah vypadat, své hodnoty a představy braly za bernou minci. A nejhorší bylo, že s léty svou představu o partnerovy stále jen dopilovávaly, prostě hledání braly svým způsobem jako koupi výrobku s určitými vlastnostmi, na nějaký vztah tam v podstatě nezbývalo místo.
A všechny dbaly na postavu, oblečení a vůbec styl (třeba v podstatě neexistovalo vyjít z domu bez make-upu), dbaly i na vyjadřování (některé mluvily v jednom kuse jak na nějaké prezentaci, vždy důraz na správném místě důraz, vždy pečlivá výslovnost atd.).
|
Mediana |
|
(1.5.2014 20:33:36) Já jsem nemyslela nízké nároky v tom smyslu, že vezmou za vděk každým joudou. Ale že v partnerství mají méně tendenci hledat chyby, problémy a mohou se cítit spokojenější, než ženy školené k provádění neustálých analýz. A pak je tam taky ten fakt, že v nižších sociálních vrstvách je obezita častější, někde to může být dokonce norma, takže z vyššího zastoupení jevu v okolí pak může plynout i vyšší sebepřijetí. Holky, které, jsou obklopené jinýma tlustýma holkama, z toho mohou být méně frustrované. Jinak s příliš vysokými vysokými nároky v tvém slova smyslu souhlasím. Sama jsem nejspíš dojela právě na to, co popisuješ.
|
Majda | •
|
(2.5.2014 1:12:51) Ale v článku se přece nemluvilo o obezitě. To jenom autorka článku dala do názvu "boubelky", ovšem nikde nebylo ani slovo o tom, jestli jsou obézní ženy ve vztahu spokojenější. Vlastně tam nebylo o konkrétní váze zmíněno vůbec nic. Jenom že v jakési studii zjišťovali, jak ženy vnímají samu sebe a jak jsou ve vztahu spokojené. Upřímně, asi málokterá žena je stoprocentně spokojená se svojí postavou a nepředstavovala by si ji trochu jinak - to ovšem nic nevypovídá o tom, jestli by ráda nějaké to kilo shodila, nabrala nebo třeba přesunula ze zadele na hrudník. A článek akorát říká, že ženy, které jsou v rámci možností se svojí postavou spokojené a tolik ji neřeší, ty mají spokojenější vztahy. A dál nerozvíjí, jestli ve skutečnosti mají nadváhu, podváhu nebo ideální váhu. A je to logické, protože žena, která se cítí být milována taková, jaká je, nemá tolik motivace svoji postavu nějak extra přetvarovávat.
|
white |
|
(2.5.2014 7:44:53) Bože, jsem jediná kdo nesnáší slovo boubelka? Evokuje mi to tasemnici.
|
Margot+1 |
|
(2.5.2014 8:42:37) já! Přesně - boubel, okamžitě vidím řez napadeným syrovým masem.
|
Mediana |
|
(2.5.2014 12:33:33) Já to taky nenávidím - boubelky i baculky. Jakobychom nebyly jen tlusté, ale ještě dementní a neschopné přijmout fakticky konstatovaný stav věcí, tak se to musí obalovat do infantilního žvatlání.
|
katka+synek2007 |
|
(2.5.2014 23:13:21) Jo, taky mi to evokuje spíš demenci než tu tasemnici. Děsná slova.
|
|
|
|
Maťa. |
|
(2.5.2014 8:52:21) jj, debilné slovo Aj tá bacule (ktorú som použila) mi ide dosť blbo cez pusu, ale v rýchlosti ma nenapadol iný výraz. Teraz ma napadol, moletka je asi lepšie
Hovorím o pomenovaní ženy, ktorá nie je štíhla, ale nie je ani morbídne obézna. Ženy, ktorá napriek kilám naviac posobí pekne.
|
|
|
katka+synek2007 |
|
(2.5.2014 23:11:47) Jojo, přesně tak. Mám vyzkoušené i sama na sobě. Vždy když jsem se trápila nespokojeností s nepřítomností (či přítomností nevhodného) partnera, ustavičně jsem řešila, jak vypadám, a to přestože mám celý život ideální BMI a že jsem si uvědomovala, že je to blbost. od té doby, co žiju ve spokojeném manželství už takové voloviny neřeším.
|
|
|
Filip Tesař |
|
(2.5.2014 9:24:09) To je mi líto.
Psal jsem to jako rozvíjení tvého příspěvku.
S tím, že se ženy (koneckonců i muži) srovnávají navzájem hlavně v rámci svojí sociální skupiny, jsi myslím trefila hřebík na hlavičku. K tomu bych jenom dodal, že konkrétně třeba v řídících funkcích jsou požadavky na tělesný vzhled velmi silné u mužů i u žen, ale většinou jde o převážně mužské prostředí, ženy, které se do něj snaží proniknout, jsou potom pod nadprůměrným tlakem.
A ještě: ona nespokojenost může souviset přímo, ale taky nepřímo. Zaměstnaná žena usilující o kariéru může mít méně času na vztah, současně je vztah pod větším tlakem - např. partner už chce děti, ona ještě ne. Omezenější je výběr partnerů - užší sociální skupina, výrazně omezovat může případně vyšší věk ženy. To všechno na jedné straně nahrává tomu, aby se žena snažila o co nejlepší vzhled, a současně, na druhé straně, přináší trvalý, těžko řešitelný stres, tedy dlouhodobou nespokojenost. Nespokojenost i péče o postavu tedy nemusejí nutně vyplývat jedno z druhého, ale mít společnou příčinu.
Já jsem nemyslela nízké nároky v tom smyslu, že vezmou za vděk každým joudou. Ale že v partnerství mají méně tendenci hledat chyby, problémy a mohou se cítit spokojenější, než ženy školené k provádění neustálých analýz. A pak je tam taky ten fakt, že v nižších sociálních vrstvách je obezita častější, někde to může být dokonce norma, takže z vyššího zastoupení jevu v okolí pak může plynout i vyšší sebepřijetí. Holky, které, jsou obklopené jinýma tlustýma holkama, z toho mohou být méně frustrované. Jinak s příliš vysokými vysokými nároky v tvém slova smyslu souhlasím. Sama jsem nejspíš dojela právě na to, co popisuješ.
|
|
|
|
Margot+1 |
|
(2.5.2014 8:38:19) Miláčku, mně tak chybí ta tvoje schopnost originálního vhledu - bez ohledu na to, jestli ta teze bude fungovat nebo ne, je to neuvěřitelně osvěžující.
|
Mediana |
|
(2.5.2014 12:29:55) Hele, to myslíš mě nebo Filipa? :) To je od tebe hezké, díky - případně i za Filipa. :)
|
Margot+1 |
|
(2.5.2014 12:51:05) jasně, že tebe, Mediano.
|
|
|
|
|
|