| Dagmar | •
 |
(30.5.2013 10:05:07)
Mě osobně to tedy k pobavení nepříjde. Trend zabavování dětí ipady a další technologií se mi nezdá vůbec dobrý. Deti se sice rozvíjí po stránce tecnické,ale normálně si hrát už skoro neumí.
|
| lucyová (06+08) | •
|
(30.5.2013 10:31:20)
jj, taky mi to připadá spíš smutné. A bohužel je to všeobecný trend, se kterým se jen velmi těžko bojuje :-(
Tuhle jsem na nějakém blogu zahlédla povzdech dospělého muže, jak už ani to cestování vlakem není tak pěkná společenská událost jako dříve, kdy si cizí lidi běžně povídali a bývala to často zajímavá setkání. Dnes každý sedí zabořený do svého něco-founu a kecá virtuálně s kámoši na facebooku....
... těžko pak chtít po dětech, aby byly jiné než my.
|
| simiki+koťátko 03/07 | 
|
(30.5.2013 12:30:53)
Díkybohu, že můžu předstírat textování nebo hry na mobilu během cesty vlakem, protože mluvit s někým, jen protože tam sedí, je pro mě otravné.
|
| Elak | •
|
(3.6.2013 10:40:55)
Tak to chce nejezdit vlakem a vše vyřizovat např. přes internet. Chodit někam z domu a jet ve vlaku - to je přece otrava a není to in. Doma můžete v pohodě sedět, surfovat, vyťukávat SMS apod. Jen nechodit ven a (probůh) se ještě s někmým nebavit!
|
| RaDus&holky |
|
(3.6.2013 19:04:44)
A proc vy chodite sem, kdyz vam vadi cizi názory?
|
|
| Insula | 
|
(4.6.2013 8:59:47)
Jsem introvert. Také nemám moc ráda tlachání o ničem v dopravních prostředcích.  Ale já nemám ani fc a ani žádný tablet či podobné věci. Jen mobil. Ale ráda pozoruji krajinu, takže tím se "bavím".
|
|
|
|
| Petra | •
|
(30.5.2013 12:31:53)
Cizí lidé, kteří se snaží si se mnou povídat ve vlaku apod. mě spíš obtěžují. Nechci si povídat, nezajímá mě tlachání o ničem. Pokud mě tedy někdo osloví (spíš staří lidé, mladší to ani nenapadne), tak si s nimi popovídám, nechci být nezdvořilá a oni si zřejmě moc nemají s kým promluvit, když osloví cizí lidi. Ale přiznám se, že mě to otravuje, i když to nedám najevo.
|
|
| Lída + 4 |
|
(30.5.2013 15:33:59)
Mně ty cizí lidi, co se se mnou chtějí ve vlaku dávat mermomocí do řeči, neskutečně pruděj. Nevím, co je to za příšernej zvyk okolní lidi takhle obtěžovat...
|
| Petr plus 4 | •
|
(30.5.2013 16:15:39)
Tedy, já bych to nepovažoval za příšerný zvyk, ale za přetrvávající a vymírající zbytky normálního chování.
Kamarád, který jezdí do Asie, popisuje místní postup zaplňování prázdných míst v hromadné dopravě takto: první člověk si sedá co nejblíž k řidiči, aby s ním mohl klábosit. Další si sedá k němu z téhož důvodu, atd.
U nás je to přesně obráceně, a teprve když se někdo nemůže vyhnout tomu aby si sedl vedle někoho, tak to udělá.
Řeči, které se vedou ve vlaku, mají za účel primárně zprostředkovat vzájemnou existenci, úctu a akceptaci. Na obsahu tak nezáleží. Proto možná můžou nezasvěcenému připadat povrchní  .
Pokud jsou tam sympatie, může následovat hlubší a osobnější řeč.
Samozřejmě, člověk může narazit na prudiče či troubu, ale to už je riziko života. Vzdát se proto veškeré komunikace s jakýmkoliv předem neprověřenými lidmi a plánovitě zírat do mobilu nebo tabletu mi přijde škoda.
Zaujala mne tu reakce na to, že ty hovory jsou o ničem. Jednak ne vždy, to mám vyzkoušeno, a taky, to jako mluví jen jedna strana? Já bych řekl, že každý může minimálně zkusit změnit téma nebo ne?
|
| Mrej | 
|
(30.5.2013 17:14:45)
jako ženská bych si v indii do autobusu nesedla radši nikam
|
|
| Katka a dvě holky | •
|
(31.5.2013 14:03:49)
No to je děs když to tady čtu ,to je doba všechny všechno otravuje.6enské protivné!!!
|
|
| Who | •
|
(6.5.2014 15:58:24)
Naprostý souhlas, člověk je (nebo skoro už byl?) společenský tvor. A když se člověk podívá na fejs apod, tak jen málokdy jde o něco smysluplného. Člověku je vlastní touha konverzovat, ale dneska se vše převádí do té neosobní virtuální podoby a to je strašné.
|
|
|
|
| Saina | •
|
(30.5.2013 20:29:55)
Neodbytní kecalové ve vlaku jsou noční můra! Když jsem jela v začátcích vztahu s přítelem poprvé k němu domů (po 2 měsících vztahu), vlakem, protože já jsem z Prahy a on tu studuje, ale bydlel na Vysočině, tak k nám do kupé přistoupil pán středního věku s klukem a celou cestu nezavřel pusu! Když jsme přestali odpovídat nebo si začali povídat něco spolu, vždycky nám do toho skočil nebo zase začal něco pindat, až nám zkazil celou cestu a byl to fakt otřesný zážitek. Já jsem ráda, když můžu sama něco dělat na počítači ve vlaku, nebo to dělají ostatní a interakce není nutná.
|
|
| Horama | 
|
(31.5.2013 18:16:42)
Ani dnes, ani dříve jsem neprovozovala a neprovozuji ve vlaku dálkovou komunikaci, ale také si běžně nevyprávím s úplně cizími lidmi - nejsem na to naladěná. Odjakživa si čtu časopisy a knížky nebo si povídám nebo zpívám s vlastní skupinou. Družení s "cizinci" je pro mě výjimečnou záležitostí.
|
|
|
| kreditka | 
|
(30.5.2013 11:44:38)
Doba jde kupředu tudíž mě děti s tablety nijak nepobuřují. Koneckonců dříve se lidi setkávaly při draní peří apod. činnostech, které dneska nikdo nedělá, umí jen pár lidí a taky se svět nezboří. Přiznám se že sama dceru v počítačové gramotnosti podporuji, neumí zatím číst ani psát, ale hru či video si na počítači pustit dovede. Samozřejmě ji nenechám civět do monitoru celý den, ale počítače a technologie jsou prostě budoucnost a ona v tom přetechnizovaném světě bude žít
|
| Mad Max |
|
(30.5.2013 12:18:42)
Je nesmysl zakazovat děckám počítače a tablety.
Pro nás byl vrchol techniky kazeťák a každou volnou chvilku jsem ho měl u sebe.
Bylo štěstí, že za nás televize prakticky nefungovala a, že počítače nebyly.
Leželi bychom v nich stejně jako naše děcka.
Pokud mají dost i ostatní zábavy, tak nevidím důvod ani k nějakému omezování.
Nejsme jiní. A to bychom už mohli mít rozum a taky u toho kompu prosedíme hodiny.
|
| katka+synek2007 | 
|
(30.5.2013 23:34:45)
Nejsme jiní než naše děcka, ale každý z nás je jiný. Za mého dětství letěly walkmany a kazeťáky dvojčata. Obojí jsem měla (i když později než většina vrstevníků), ale nevzpomínám si, že bych s tím trávila každou chvilku, spíš to více méně leželo v koutě a já jsem byla venku nebo nad knihou. Přitom mi v tom (kazeťáku) nikdo nebránil, jen prostě rodiče měli jiné hodnoty a ...marná sláva... dítě kopíruje rodiče. Pětiletému synovi počítač nezakazuji, výjimečně mu na něm pustím pohádku, ale neučím ho, jak se to dělá. Že existují nějaké počítačové hry asi ani neví, protože nic podobného doma nevidí. Do školky chodí od dvou let, v kolektivu je pořád, ale nikdy nedal najevo žádnou potřebu mít ipad, mobil atd...Moc rád staví a montuje, pracuje na zahradě atd, protože to vidí u nás. Učitelky veš školce říkají, že náš syn je jedno z mála dětí, které si dovede hrát - což je smutné.
|
| Markéta, kluci 11 a 4 | •
|
(31.5.2013 9:24:34)
Katko, a co teda ty děti celý den ve školce dělají, jestli si nehrají? Já když přijdu do školky, tak jsou děti na koberci, v hloučcích nebo samy, a hrají si všechny.
|
| katka+synek2007 |
|
(31.5.2013 9:43:56)
Lítají od jednoho k druhému, rozhází pár kostek, pak kňourají, že se nudí, vytáhnou papíry ale nic nenakreslí a tak podobně. Náš malý vydrží soustředěně stavět autodráhu hodinu, že s ní zastaví celou školku. A hlavně si činnost najde sám, nikdo mu nemusí poskytovat nápady. Tohle mi jednak učitelky říkaly a taky to skutečně vidím, když pro něj přijdu. Stejné je to i doma. Ne že by nikdy nevyžadoval moji pozornost, ale když má nápad, tak ho taky dotáhne do konce
|
| Markéta, kluci 11 a 4 | •
|
(31.5.2013 9:54:56)
Jo tak jestli je to o tom, že si dítě umí hrát samo, tak to neumělo ani jedno z našich dětí ve školkovém věku. Starší je už dost v pohodě, mladší u hry sám být nechce. Tu a tam se do kostek teda zabere, ale radši chce parťáka.
|
|
| Gábina | •
|
(1.6.2013 19:21:52)
Takto samostatně si uměla hrát dcera do té doby, dokud se v jejích 4 letech nenarodila mladší a ona nezačala žárlit a najednou nás při každé hře chtěla mít. Do té doby, kdy jsme jí byli kdykoliv k dispozici, nás nepotřebovala a často jsme o ní dlouho nevěděli. Mladší si sama hraje málo, jen když tu starší není. A s pc to nesouvisí, starší uměla ovládat pc dřív než močový měchýř, mladší to naopak celkem dlouho vůbec nezajímalo, ani pohádky v TV.
Já bych se toho nebála - naši koupili pc v době, kdy se má sestra narodila, hrál 2 roky bez vypnutí, samože jen hry (bylo to Atari, nic pořádného to neumělo, jen ty hry), ona se to naučila opravdu v brzkém věku a vyrostla z ní úplně normální teď už dospělá slečna.
|
|
|
|
| Hdkate: Káťa a Váša | •
|
(31.5.2013 13:40:45)
Naprosto souhlasím, oba s manželem pracujeme v oblasti IT, dům je plný výpočetní techniky, kterou využíváme pro svou práci, ke které občas musíme usednout i doma. Přes to však naše děti nemají potřebu tyto možnosti využívat, neznají počítačové hry, FB ani jiné sociální sítě..nevyužívají i-Pad. Vědí kde ho najít, jak ho zapnout, jak s ním pracovat(dokonce je v něm i pár neškodných her stažených), stejně tak vědí základní kroky, jak pracovat v laptopu..ale nevyužívají to. Mají od nás zažité, že tyto vymoženosti užíváme k práci, nikoli ke hře, když můžeme necháváme práci do práce a trávíme své volno jinak...Děti raději hrají donekonečna pexeso, venku pomáhají na hospodářství, běhají po lese... Vnímám to tak, a nemusíte souhlasit, že dítě, než si vytvoří svůj vlastní přebírá mustr životního postoje od rodiče...Naše děti jsou zatím ještě malé, ve školce nemají komu závidět mobil a neřeší se spolužáčky seriály v televizi..maximálně pohádky. Jak to bude na ZŠ těžko říct, můžu jen doufat že nepodlehnou módě a budou brát všechny vymoženosti dále jako pomůcku k zjednodušení práce, nikoli jako náplň volného času...
|
|
|
|
| lucyová (06+08) | •
|
(30.5.2013 13:44:17)
Jo, jenže u draní peří si lidi povídali. Sdíleli to, že jsou spolu. Když se sejdou s tabletama nebo mobilama, tak nejsou spolu, jen vedle sebe.
Ten příměr s vlakem byl jen zástupný příklad. Horší je, když se takto chovají lidi v okruhu přátel, se kterými se dobrovolně sešli (to mi připadná naprosto absurdní, přesto je to dost běžné). Nebo doma, když se má rodina potkat po celém dni, kdy měl každý svůj program, a místo toho zase všichni utíkají ke svým facebookům :-(
A dnešní společné dětské hraní může bohužel vypadat právě jako na tom obrázku. Můj syn (1.třída) se v poslední době nadšeně navštěvuje se spolužákem - aby si zahráli hry. Vypadají přesně jako na té fotce. Chápu, že pak mají společné téma k hovoru, co kdo jak nahrál, ale... na to přece nemusí být spolu. Takže co pak vlastně rozvíjejí za přátelství? Sdílení her? Co to asi udělá s jejich sociálními schopnostmi?
(než se do mě pustíte - takovéhle návštěvy proběhly asi 3. Po té poslední jsem zavelela, že příště se sejdeme venku na kolech. Chlapečci sice celou dobu probírali hry, ale aspoň vedli normální lidský hovor a ještě se protáhli venku )
|
| kreditka |
|
(30.5.2013 14:43:53)
Ale baví se spolu o hrách ne? Povídají si o tom co je baví, ty to neděláš? Já tedy nevím jak ty, ale za mnou přijít kamarádka a chtět se bavit o něčem co mě totálně nebaví a nic neříká tak to bude pěkná pruda. S tím kamarádem jak píšeš se taky bavil o hrách, přepokládám že ve třídě o přestávkách se taky baví se spolužáky ne? Neříkám aby děti se děly celý den u tabletu, všeho s mírou, ale pokud je to skutečně baví a mají to jako koníčka proč je nepodpořit nebo jim to dokonce zabavovat
|
| Markéta, kluci 11 a 4 | •
|
(30.5.2013 19:48:41)
No, ani jeden z kluků nemá při návštěvě povolený počítač a světe div se, jsou schopni najít si úplně jinou zábavu,která vyžaduje, aby se dva lidi spolu sešli. Tanki on line můžou pařit každý zvlášť doma. Hry, které je baví, mi nepřipadají nijak obohacující ani didaktické, spíš slouží k vymývání mozků. Takže počítač povolený mají, ale bez návštěv. Koneckonců ve školce děti taky hry na počítači nehrají a dokážou se zabavit celodenně.
|
|
|
| Lucie (+3 zlatíčka) | 
|
(30.5.2013 15:24:02)
No já nevím, já jsem v dětství se svojí kamarádkou trávila čas tak že jsme si napůjčovaly knížky v knihovně, sešly se u jedné z nás doma, plácly se na postel a každá si četla svoje. Moc nevidím rozdíl v tom, jestli máš v ruce knihu nebo tablet. Mimochodem, tu kamarádku mám dodnes, už skoro 40 let
|
|
| Pole levandulové | 
|
(31.5.2013 9:06:45)
No, oni i na tom Ipadu vetsinou hraji spolu, akorat to ma kazdej na sve obrazovce. U nas to s navstevama funguje obdobne, protoze mame v tomto smeru pomerne nadprumerne vybavenou domacnost, takze deti k nam chodi jako do herny. Nevadi mi to, protoze i tak jsou spolu.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)