| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Z deníku mentální anorektičky

 Celkem 24 názorů.
 trefa 
  • 

rozumim one divce 

(21.3.2013 12:47:45)
Ja taky nesnasela sebe a sve telo. Tyrala jsem sebe a uzirala se.
Ted mam dve deti a sve telo i svoji dusi miluji. At vypada jakkoli na pohled, ja vim, ze je krasne. Ostatni at si mysli co chteji, jsou to jen jejich myslenky, jejich nazory, ne moje. Kazda holka se jednou stane zenou a co potrebuje? Lasku od matky a prijeti a to at uz vypada jakkoli...
 J. 
  • 

Re: rozumim one divce 

(21.3.2013 13:54:15)
Znám, taky jsem zažila před lety..
Je to hrozné číst to takhle černé na bílém, ale uvažovala jsem téměř stejně.
Přešlo to po několika letech tak nějak samo, můžu být šťastná, že mám dvě zdravé krásné děti, zdravotní následky mi nezůstaly.
Ale pisatelce rozumim, oni se ty myšlenky do duše vkradou nenápadně a pomalu, člověk si toho ani nevšimne, že už je otrokem (ne)jídla a vlastně nic jiného ani neřeší.
Že vám je věčně zima? Tlačí kosti při sezení v tramvaji? Motá se hlava? Každý na potkání vám říká "najez se konečně pořádně" atd.atd.Člověk jakoby neslyšel, jediný co vás zajímá je, jak nepřibrat ani deko, ideálně spíš nějaký ještě shodit..

Pisatelce držím palce,ať se z toho dostane!!
 stormer 


Přesné... 

(21.3.2013 21:12:53)
Ano, takto se u nás "léčí" anorexie. Proto většina anorektiček skončí na bulimii. Za svůj život jsem poznala mnoho psychiatrů a psychologů. Nikdo z nich mi nikdy nepomohl...
 trefa 
  • 

Re: Přesné... 

(22.3.2013 8:34:49)
Ano, postup leceni teto nemoci vede spis ke zhorseni stavu divky. Zde je nutna davka citu a pochopeni. A co hlavne pochopeni kazde divky a zeny, ze jediny kdo jim muze opravdu pomoci, jsou ony sami. Jen na nich je zda chteji zit, nebo pomalu umirat. Stav, kdy si zena nevazi sama sebe, je dusledkem detstvi a jiz v nem nam osoby blizke ukazovaly, jakym zpusobem se mame chovat sami k sobe a k druhym.
 Gladya, bývalá dasa, 


léčení? 

(22.3.2013 9:31:22)
nejvíc mě šokovalo jak probíhalo "léčení" anorexie, s jestli je pravda to s 8 knedlíky, zůstává ni rozum stát. A slečně přeju, ať se z vyléčí.
 Piggy 


Re: léčení? 

(22.3.2013 14:20:02)
No, takový jídelníček by u mně zvýšil odpor k jídlu, jinak na tom není nic zdravého, pouze kalorické je to!
Myslela, že by jídlo pro ně mělo být kalorické, ale i bohaté na vitamíny! Než jen mouka na všechny způsoby~a~
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: léčení? 

(22.3.2013 16:00:42)
Přesně tak, a ač nejsem doktor nebo výživový specialista, selský rozum mí říká, že když je trávicí ústrojí zvyklé na minimální přísun jídla, je nutné zvyšovat dávky postupně. Na začátek bych byla spíš než pro "gulášek s osmi" pro kousek něčeho lehkého, ale s nutričně hodnotného, třeba každou hodinu. klidně půl hodinu.
 MrakovaK 


Re: léčení? 

(23.3.2013 21:31:22)
tomu s těma knedlíkama nelze věřit. je to divné.
 gery 


Re: léčení? 

(28.11.2013 23:51:47)
S knedlíky je to pravda, nic jsem si ve článku nevymýšlela :)~;)
 Insula 


Re: léčení? 

(24.3.2013 11:51:42)
A ty tomu věříš??? Po takovém jídle by zákonitě musela zvracet, i kdyby nechtěla, když nebyla zvyklá jíst.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: léčení? 

(24.3.2013 20:54:38)
ano, pasáž s knedlíky mi moc věrohodná nepřijde
 Petra 
  • 

Re: léčení? 

(29.8.2013 20:44:09)
Pokud vám přijde pasáž o knedlících nemožná, vězte, že je to fakt. Na psychiatrii v Motole jsem byla dvakrát a s naprostým klidem tam do mě (tehdy mi bylo 13 let) i do ostatních rvali polévku, omáčku s osmi a zákusek. Nikoho nezajímalo, zda můžeš. Pamatuju si dodnes, když jsem snědla omáčku a postavili přede mne mísu těstovin s omáčkou, skončila jsem ve čtvrtce a dál už prostě nemohla. Zůstala jsem v celé jídelně sama, všichni dojedli, jen sestra si sedla ke mně ke stolu a koukala, jak to do sebe soukám. Nasoukala jsem, vstala a okamžitě šlo všechno ven. Druhý den za mnou přišel doktor, co to mělo jako být, že jsem zvracela. Takže opravdu to tam tak chodí, tam to totiž vůbec není o tom někoho vyléčit (opět zkušenost), pouze vykrmit. Když jsem pak byla hospitalizovaná na oddělení pro ppp pro dospělé, které je takhle specializované jen v Praze, koukala jsem jako blázen - porce byly přiměřené (i když v tu chvíli se mi zdály taky obrovské), sestry nás učily i to, jak si jídlo samy nandat (člověk totiž nemá absolutně žádný úsudek, co je normální porce) a neustále byla různá sezení a řešení problémů, k tomu přiměřený pohyb. Prostě něco úplně jiného..
 tehule77 


ulítlý, mimo realitu 

(23.3.2013 14:49:17)
přijde mi to dost ulítlý, hlavně to s tou výkrmnou s knedlíky, to by asi těžko kdekoliv udělali, to by ji zabili....kardiovaskulární selhání, multiorgánový často...smrt... a to zdravotníci vědí (umírají tak často bulimičky, co to přeženou s porcí jídla a nestačí se toho pro třeba výrazně roztažený žaludek "zbavit")- do anorektičky (ani bulimičky)se nesmí nacpat naráz vysokoobjemové jídlo, ještě k tomu kalorické, to si pisatelkaa vymyslela, už vůbec by to neudělali v Motole.... realimentace je pomalá, nenáročná, ale systematická. ale stejně, tam kde nevyzraje včas mozek, je prognoza temná...
 gery 


Re: ulítlý, mimo realitu 

(28.11.2013 23:55:34)
Jen těžko se tomu věří, ale lež to není
 Romana z Prahy 
  • 

všechno je to o ní ! 

(24.3.2013 10:56:32)
Mám to také za sebou a musím říct, že u sebe i v léčebně jsem jasně viděla, že pokud sám člověk nechce, nepomůže mu nic.
Organismus se musí opravdu zatěžovat postupně a pomalu. My jsme byli hlídané na každém kroku, dávali pozor, abychom (jak psala pisatelka) třeba nekomíhali nohami u jídla,nedělali zbytečné pohyby a kontrolovali a postupně navyšovali přísun jídla. Jedli jsme po dvou hodinách a jenom leželi. Rozhodně by organismus jak fyzicky tak psychicky nezvládl co psala pisatelka. A také, v Motole jsem pracovala přes sedm let a nedám na Motol dopustit a tohle se mi nezdá.
Ale jinak se také sama poznávám v pocitech i když já jsem spíše "vynikala" v anorexii a jejich trikách.
 Opatrovnik 


Anorexie -těžká choroba 

(24.3.2013 14:58:58)
Vím o čem ta dívka píše,protože já jsem si toto prožil před 4 lety a dodneška je mi dost smutně.Nechápu,kolik takto nemocných dívek je a neustále to roste.Asi nemají dost jiných zájmů a tak vlastně bojují proti rodině,škole a nebo upozorňují na sebe sama.
Můj problém s dcerou začal poměrně pomalu.Vždy byla dost činná a sportovně aktivní a tak když začala jezdit na kole tak jsem jí nesledoval,ale ona při jídla vlastně krmila psa,kterého měla u nohou a tak jsem viděl,že vše snědla.Když jsem pojal o ni strach,myslel jsem,že má problémy endokrinologické a i tak jsem ji nechal vyšetřit -vše ale bylo v normě i když její babička měla problém se štítnou žlázou.
Protože však ztrácela váhu a ona je dětský typ /dodneška i když je jí 20 let vypadá na 13/tak jsem jí nechal vyšetřit v Motelo,protože jsem měl podezření na anorexii -příbuzní mně vlastně přesvědčili a tak jsem jí nechal ve špitále.
Doba léčby byla dost dlouhá,protože sice pod dozorem jedla,ale váha nějak nešla nahoru,ale nakonec jsem jí dostal zpět domů -ale od té doby jí jen sama,jen to co sama chce a hlavně vše musí být nízkokalorické.A do dnešního dne mi nezapomene,že jsem jí donutil se léčit.
Takže -tato progresivní nemoc si neustále vybírá dost velkou daň a hlavně ničí beztak problamatické soužití v rodině.~x~
 Reeby 
  • 

Re: Anorexie -těžká choroba 

(24.3.2013 18:53:19)
Nedivím se jí, kdybys nechal násilně léčit mě, taky bych ti to nikdy neodpustila...
 Líza 


Re: Anorexie -těžká choroba 

(24.3.2013 19:15:16)
Ale zůstala bys naživu. Na anorexii, zvláště pak neléčenou, se taky umírá.
 Reeby 
  • 

Re: Anorexie -těžká choroba 

(24.3.2013 21:34:44)
Pořád lepší umřít, než zažít takovýhle peklo a pak s tím muset na do smrti žít.
 Jana 
  • 

Fake.... 

(22.6.2013 11:59:57)
Tohle je fake...
 Mandarinka 
  • 

Re: Fake.... 

(29.8.2013 20:23:01)
Podle čeho usuzuješ - jistě máš hodně pádné důvody, že?
 gery 


Re: Fake.... 

(28.11.2013 23:52:44)
Ne není to fake, nesuď, pokud nic nevíš~;)
 Anna 
  • 

Pomoc 

(5.7.2016 17:40:56)
Ahoj udělala jsem video které třeba některým z Vás pomůže najít vnitřní motivaci https://www.youtube.com/watch?v=koYpGKlqxow :-)
 Annyny 


pomocná ruka 

(14.7.2016 20:18:02)
Stejně tak, jako spousta žen, které píší do komentářů, i já si prošla několika letým bojem s touto nemocí.
Teď se snažím ve svých videích pomoci ostatním, kteří touto nemocí trpí, ale i jejich okolí, aby dokázalo efektivně pomoci.
Během července a srpna 2016 budu mít hotová všechna videa ze "seriálu anorexie" a budu moc ráda, když někomu z Vás pomůžou.
Najdete je na mém kanále na youtube:
https://www.youtube.com/channel/UCRxGU_AzX78HV0jDH2Y0Jsw
S tím, že chcete-li se krátce seznámit s mým osobním příběhem, můžete shlédnout prezentační video v bodech o tom, jak se u mě anorexie objevila a jak ji lze úspěšně překonat.
https://www.youtube.com/watch?v=koYpGKlqxow
Ve videích najdete rady a pomoc, jak nemoc odhalit, jaké jsou nejčastější lži, jak s nemocí bojovat, její léčba atd... vše doplněné o mé osobní zkušenosti.
Všem moc držím palce v boji proti této nemoci a zároveň také v tom, aby když už jste z ní "venku", abyste zvládli bojovat i nadále a do Vašeho života se už nikdy nevrátila.
~;((

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.