| Klarisanek |
 |
(22.5.2012 11:22:59)
hlavne co se vychovy tyce. Popravde miluju tyhle clanky ala - "Ja jsem supermatka, superzena a kdo je vic, ted vam udelim rady, jak na to". Kdyby to bylo tak jednoduche, napr. jsme meli na chuvu, nebo by obe deti spali cele odpoledne, tak bych urcite taky (a rada) pracovala z domu. Ale kdyz je vekovy rozdil vetsi, tak samo starsi nespi vubec a jsou batolata, kterym staci pulhodka. A klidne se priznam, ze supermatka nejsem, protoze pokud s detma vareni trva 3x dyl, tak to same se da rict o jakekoliv jine cinnosti (uklizeni, veseni pradla, krmeni, myti....), a protoze den nema 72 hod, tak to dost casto nezvladam s notnou davkou euforie a nadseni, jako autorka.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(22.5.2012 11:43:58)
No ty jsi nějaká nasejřená! Autorka píše, že děti mají rády, když se jim věnuje pozornost, což je pravda, pak popisuje dva návraty z práce, kdy jednou děti byly milé a jednou uřvané (přisuzuje to tomu, že jednou se stihla zout a svléknout před tím, než na ni naskákaly děti, a jednou až potom - no, kéž by to tak fungovalo). Z článku necítím,že by se autorka cítila být supermatkou a superženou, přijde mi celkem o ničem.
|
|
| lucyová (kluci 2006 + 2008) | •
|
(22.5.2012 11:51:47)
Mně se článek vcelku líbí. Je tam pár pěkných postřehů. Třeba o tom, že na kolik pozornosti dítě naučíme, tolik jí po nás chce (příklad s indickými dětmi, určitě to platí i jinde). Nebo o tom zapojování dětí do běžných činností (no a co, že to trvá déle, tak si holt nebudu dělat ambice toho tolik za den stihnout  ). Ale jako vždy je potřeba to brát s rezervou na otřepané, ale pravdivé rčení, že každé dítě je jiné. Např. náš starší syn je naprosto vyhrněný typ "dospělí, bavte mě". A naprosto na něj nefunguje "nasycení pozorností" - on se jí zkrátka nenasytí nikdy. Když ji má, třeba několik hodin v kuse od prarodičů, není přesto nasycený. Naopak to vezme jako normu a vyžaduje to stále a stále. Klasické podej prst... Naopak mladší byl odjakživa individualista, dokonce nás dospělé často odháněl, když jsme si k němu sedli, že si chvíli pohrajeme opravdu spolu. Určitě hrálo roli i prvorozený vs. druhorozený, ale ten rozdíl v povahách je značný a evidentní. A mimochodem, autorka nepíše, že je supermatka, co pracuje s dětmi doma. Naopak píše vcelku na rovinu, že to za normálních okolností nejde ;-) a dokonce bez obalu tvrdí, že to je trápení (s čímž vcelku souhlasím).
|
| Veveruše |
|
(24.5.2012 13:02:12)
A není to třeba tím, že starší měl jako prvorozený pozornosti víc, a tak si na ni zvykl a vyžaduje ji?  Mám taky dva kluky a u nás to tak je.
|
| Markéta | •
|
(24.5.2012 13:57:08)
Asi ne, protože u nás je to přesně naopak. Starší se od malička zabaví sám a mladší potřebuje společnost. Já tedy dedukuji, že ho od jeho narození bavil prvorozený (jsou od sebe 18 měsíců) už jen tím, že byl ve stejné místnosti a něco si dělal, takže si na to rychle zvyknul. Ale může to být i povahou.
|
|
|
|
| Hilly | •
|
(22.5.2012 12:41:45)
 Nejak si to nepochopila,ne?
|
|
| 1.3Magráta13 | 
|
(22.5.2012 18:25:01)
Jsem toho názoru, že mateřství je práce. práce namáhavá, záslužná a jedna z nejlepších, jakou znám. Pokud se rozhodnu mít děti, měla bych buď zapomenout na naplňování ostatních pracovních ambicí alespoň po dobu prvních 2 let jejich života, nebo si pořídit chůvu, nebo pracovat v době, kdy děti spí.
Pakliže se jako máma budu snažit věnovat se dětem, práci i domácnosti, budu jen uhoněná ženská, která nedělá pořádně ani jednu z výše uvedených věcí.
Zdá se mi, že jsou české ženy samy na sebe zbytečně přísné.
Teď mám malé dítě, teď jsem v první řadě máma. Na práci a kariéru budu mít dost času za pár let, až děti odrostou.
Na druho ustranu jsem taky jenom člověk a všechny mé děti ví, že tu pro ně jsem, ale zároveň si sobecky chráním pár denních chvil, které patří jen mě. Je to v zájmu mého i jejich duševního zdraví. Ty chvíle, které jim věnuji, se ale snažím věnovat jenom jim a pozornost netříštit.
|
|
|
V její náručí
Jedna země, jeden králČeská Lípa 
Karneval zvířatPraha 1 
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Jedna země, jeden král
Karneval zvířat
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)