Betina |
|
(3.1.2012 15:31:53) tak asi máme smůlu, ale u nás tedy nejsou syn má dyskalkulické rysy a bojuje s matematikou - a přístup učitelky katastrofa, nezájem, pořiďte si někoho na doučování, ani špetka ochoty, ani náznak udělat něco navíc, tak tohle jestli je všude, tak chudáci děti s ještě většími problémy
|
Muna | •
|
(3.1.2012 19:13:48) neoznacuj si syna nalepkou ""dyskalkulik"" zbytecne si ho skatulkujes, k jeho i tvemu stresu. Ucitelka je ponekud krava, ale ver ze sama si dite muzes taky hodne naucit, hraj si s nim s cislama doma a dej mu cas, nestresuj ho. Muj syn ma taky odklad protoze je ""opozdeny ve vyvoji reci"" ale ja to beru tak ze ma pred sebou hodne prace (s usmevem) ne ze je v necem zaostaly, hraju s nim hry co nas naucila psycholozka a odborna terapeutka, a vecer si brecim do polstare, kdyz potrebuju. Posledni rok mel 7 mesicu zabrzdeno, a pak behem ctyr se rozmluvil krasne, navic mi tvrdili ze ma ADD s poruchou pozornosti, ale pritom on nedaval pozor jen proto ze nerozumel, ted kdyz uz mluvi a rozumi mnohem vic, tak vydrzi i sedet u knizky, povidame si o tm co delal atd. Bud diteti oporou a uvidis ze to dozene :) P.S. neverim na dys-cokoliv ani na ADD/ADHD
|
Betina |
|
(4.1.2012 10:59:15) to je ale nesrovnatelné, ve škole toho probírají tolik , že pokud není spolupráce s učitelkou, tak není žádný prostor pro nějaké nechávání dostatku času :-( mě je jedno, jestli se tomu říká dys - nebo prostě že nemá hlavu na čísla, ale je to fakt a přístup školy je ten - tak si s tím doma nějak poraďte on není úplný dyskalkulik, kdyby tuto klasifikaci měl, měl by dle zákona nárok na úlevy
|
štěpánkaa |
|
(4.1.2012 17:19:23) Betino, jako to víš? Byli jste v ped.-psyc. poradně? Pokud ano, co doporučili? pokud jsou dyskalkulické rysy, dítě potřebuje SPECIÁLNÍ přístup a metody, které ovšem neznáš ani ty a ani učitelka. Je nutný speciální pedagog, který dítě i rodiče, příp. učitelku naučí, "jak na to". Jinak se s tím dítě bude prát samo a ve výsledku nebude mít sílu ani na obory, ve kterých je dobré
|
Betina |
|
(5.1.2012 12:07:25) no ukázala mi to křišťálová koule :-( tak jasně, že byl šetřený v PPP a závěr byl, že má oslabené matematické myšlení a dyskalkulické rysy, do školy jsme dali zprávu a určitými doporučeními, ale učitelka je ignoruje problém je v tom, že kdyby byl prokázaný dyskalkulik, byl by integrovaný a měl nárok na spc. pedagoga a já nevím co ještě, on je jen s náznaky a tam je to na vůli školy a učitelky, zda a jak mu je ochotná pomoci, takže v našem případě prakticky vůbec tak se s ním dřeme sami a pomáháme, jak to jde, ale ono to spíš nejde než jde do jiné školy za nic nechce, má tu spoustu kamarádů a my ho nechceme stresovat přechodem na jinou školu, těžko by si zvykal, učitelku už příští rok mít nebudou, tak snad se to vylepší tak to jen k tomu článku, že škol máme na výběr a bla bla bla zdaleka nejsme jediní, kdo s tím má problémy, já znám spoustu dalších rodin, kde s podobným problémem bojují školy na to nemají kapacitu, učitelé nejsou na speciální pedagogiku vzdělaní a mnohdy se prostě nemíní kvůli "blbě" počítajícímu nebo píšícímu dítěti namáhat a měnit svoje zaběhané stereotypy, to je prostě fakt
|
štěpánkaa |
|
(6.1.2012 11:43:14) Betino, nemyslela jsem to zle. ale právě proto, že učitelé to neumějí, bylo by vhodné najít speciálního pedagoga, který by to naučil jak vás - rodiče, tak i učitelku pokud by měla zájem. Spec.pedagoga na dyskalkulii např. nabízí DYScentrum v Praze, ale nevím, jak ta jejich péče probíhá, vím jen, že nabídku dávali v loňském školním roce. Ona doporučení z ped. poradny bývají obvykle taková, že s e jimi v podstatě ani řídit nedá (nevím, jak ve vašem případě), i když by člověk třeba pomoci chtěl (myslím učitelka)
|
|
|
|
|
|
Jája | •
|
(3.1.2012 20:29:28) Komenský říkal, že nejlíp se člověk naučí hrou. Tak si s ním hraj. Může počítat, třeba červená auta na ulci, přečíst číslo na autobusu, na tramvaji, číslo domu, číst značky na autech. Moje dcera byla třeba fascinovaná krejčovským metrem, na něm se naučila počítat do 150 s přechodem přes stovku a pochopila na něm i význam nul. Když se kolem sebe rozhlédneš, tak čísel je všude dost a hra vás bude nakonec bavit oba.
|
KoproFka |
|
(4.1.2012 8:36:11) Jo, souhlasím - můj synek na uměl ve 2,25 letech počítat do dvaceti, protože jsme počítali vrány na stromech před barákem, na 2,5 letech objevil kalendář a na tom se naučil počítat do 31. (Základní čísla do 9-ti a nulu, včetně velkých písmen uměl a znal od 18měs. - z pěnové puzzlové podložky na zem). Když jsme šili o prázdninách jeho kapsář do školky, objevil úhloměr a tím pádem i žadu čísel do 75, pak objevil krejčovský metr a zvládnul čísla přes stovku - to mu ještě nebyly 3 roky... Můj synek byl tedy čísly a písmeny fascinovaný, to není úplně typické - jeho nejoblíbernější předmět na prohlížení byly různé slevové letáky z obchodů - tak je velkých čísel a písmen a obrázků... Číst začal v necelých pěti - přečetl si názvy obchodů a kratší slova. Teď je schopný sedět třeba hodinu a půl u čtyřlístku a číst kratší bubliny (ty delší s mnoha slovy ho nebaví, páč je to víc práce)
|
Betina |
|
(4.1.2012 11:03:04) to je hezké, ale syn je už páté třídě a řeší zlomky, rovnice atd. ne čísla na autobusech, to je už dávno o něčem jiném
|
KoproFka |
|
(4.1.2012 12:01:52) Z vlastní zkušenosti vím, že je to o tom mu to doma dovysvětlit. Prostě ty definice mu předžvejkat. Bude s tímhle předmětem mít víc práce. Pokud to nejde ani tobě nebo manželovi, zkuste mu najít fakt nějaké doučko.
Já takhle doučovala na SŠ na střední hodně spolužaček, co matiku nezvládaly (a to jsme byli na ekonomce!) a kolikrát stačilo jen přehodit slovosled v definici, aby jim to docvaklo - z matiky by jinak natvrdo prolítly...
Já takhle třeba bohuju s jazykama, páč se nejsem schopna našprtat kvanta slovíček zpaměti a bez toho se cizí jazyk prostě nedá dát..
Zastávám názor, že ten, koho matika baví a chápe ji, je schopen to vysvětlit komukoli - prozatím jsem se nesetkala s nikým, komu bych to nedokázala vysvětlit alespoň tak, aby prolezl. Zas ale třeba mm matiku fakt nedává (je na jazyky) a gympl prolez fakt asi jen z milosti matikáře....ale jemu jsem to nikdy soustavně nevysvětlovala, nedá se to - úplně mi stačí, když za něj počítám podíly a nebo splátky, když to potřebuje do smluv...
Já myslela, že je tvůj synek menší...
|
Betina |
|
(4.1.2012 12:39:02) jo přesně tak, je to dřina a hlavně pro mě, musím mu to všechno doma znovu vysvětlovat, a pořád dokola, tak kdo jiný by mu měl pomoct než my, to je jasné, ale je to náročné hlavně na čas a to, co už doma celkem zvládne, pak ve škole stejně nedá, on se té učitelky bojí a ve škole hrozně zmatkuje mě to štve z principu, že mu úča prostě nepomůže, nezajímá jí to, je to náš problém to jen v kntextu toho článku, že škola pomůže atd. jinak dík
|
KoproFka |
|
(4.1.2012 13:12:26) tak ten stres z učitele to je blbý, to dělá hodně, je to i víc jak polovina úspěchu...
Já na tenhle stres na SŠ brala homeopatika a pomohla mi moc - bylo to proto, že jsem si na hodinu psaní na stroji sedla rovnou před katedru a celou hodinu na mě učitelka koukala - páč při tomhle předmětu se učitelky fakt moc nenachodí (dodnes to nemám ráda, když se mi při psaní na stroji kouká na prsty) a já z toho byla celá hyn! v pololetí jsem měla 4 na vysvědčení - já, jedničkářka, max. dvojkařka Tenkrát jsem se léčila na imunologii a paní doktorka zkoušela i tehdy novou homeopatii - takže mi napsala 2 tubičky (teď už nevím, co to bylo, ale to je třeba určit indivindy, u každého je to něco jiného) Brala jsem si asi 5 kuliček z jedné tubičky hned ráno v den, co měl být ten předmět, a z druhé asi 2x5kuliček s nějakým rozestupem těsně před předmětem. Na konci roku jsem pak už měla za 2 a ve třeťáku jsem si jako jedna ze 3 ze třídy udělala i státnice, hlavně jsem si ale hned ve druháku na tenhle předmět odsedla co nejdál od ní... Mě ta homeopatie specielně na psýchu dost funguje, i třeba na kinetózu (jak u mě, tak u synka, který je blicí)...
A co kdyby ho doučovala ona, to by nešlo nějak to s ní domluvit? Ale musela by to brát tak, že učí někoho, kdo není matematicky nadán - spousta učitelek to bere spíš jako zjišťování, co všechno dítko neumí a následně ho za to tepe a to je hodně kontraproduktivní...
|
Betina |
|
(5.1.2012 13:20:33) on je jinak synek v pohodě, takové veselé, živé dítě, ostatní předměty celkem v klidu, dost sportuje, ale to rušit nechci, protože mu to hodně pomohlo zdravotně a on někde energii vybít musí, má jí hodně no ale ta matika mu dává zabrat, on se jí bojí a nemá jí rád tahle učitelka ho určitě doučovat nebude, není s ní řeč, já už jí úplně nesnáším, ale kvůli synovi se držím příští rok už jí mít nebudou kdykoli jsme za ní šli, tak měla připravený papír, co všechno neumí a co mu nejde a že mu teda lepší známky dávat nebude minule jsem už na ní řvala, že po ní nechci jedničky, ale chci, aby ho alespoň něčemu naučila ona a ne jen my doma, prostě tahle úča se nepovedla
|
KoproFka |
|
(5.1.2012 14:07:34) no, tak to je neštěstí - takovýhle člověk by, podle mne, vůbec neměl učit...chjo...
|
Vanka |
|
(6.1.2012 11:28:52) Hrozně se mi líbí, jak se pořád píše, že prvňáček nemusí nebo dokonce nemá umět číst a psát. Příjdu k zápisu a první co bude, tak dotaz umíš poznat nějaká písmenka? A čísla? Co kdyby někdo vyrobil desatero i pro učitele.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bleděmodrý vamp |
|
(7.1.2012 15:55:46) Jen na okraj pro Jáju, když se zmiňuje o Komenském. Komenský začal chodit do školy v 16 letech. Jeho zásady se v našem školství bohužel neujaly.
|
Cindy (XI/06 + IX/10) |
|
(7.1.2012 20:51:14) No jo, ale Komenský například by nedovolil, aby ženy studovaly na VŠ - maximálně by jim povolil SŠ. (Viděno z dnešního pohledu.) Nedoporučoval ženy jako vhodné na dlouhá studia - zřejmě z toho pohledu, že tak dle té doby zestárnou místo toho, aby rodily děti. (Je fakt, že v jeho době se vdávaly i 12-14 leté děti a průměrný věk života byl 35-40.)
|
|
|
|
|