| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Vědět, jaká je to brnkačka, mám už tři děti

 Celkem 47 názorů.
 Jája 
  • 

Porodit x vychovat 

(22.9.2011 9:17:12)
Porodit dítě je otázka několika hodin a žena k tomu nic moc nepotřebuje, leda tak chlapa, aby počala.
Zato vychovat dítě je otázka čtvrtstoletí a je na to třeba minimálně půl miliónu, nebo i víc.
Kdybychom se k počtu dětí vyjadřovaly výhradně podle lehkého/těžkého porodu, bylo by nás na zeměkouli jako krys.
 Mad Max 


Re: Porodit x vychovat 

(22.9.2011 9:36:11)
Ono, je nás jako krys. Lidstvo je přemnožený a za chvíli nebude mít co do huby.
Jinak co se týče porodu....taky těžká pohodička. Jenom mě bolely nohy, jak jsem stál na chodbě. ~:-D
Manželka na tom byla hůř.~:-D
 Didi 
  • 

Re: Porodit x vychovat 

(22.9.2011 20:43:01)
Přesně, stačí tři teenageři, středoškoláci a plány na 3 a více dětí vás přejdou.
 Klarisanek 


No konecne 

(22.9.2011 9:39:12)
taky jeden clanek z opacneho ranku, tzn. o lehkem porodu. Vetsinou cteme o komlikovanych porodech, zanedbanych ci tech co spatne dopadly. Gratuluju autorce, ze se vse tak povedlo. Ovsem muj naroz je takovy, ze prilis precenuje ulohu pripravy, je lepsi delat vic nez min, to je jasny, ale ze by piti cajicku, chroupani seminek, joga a psychicke rozpolozeni mely az takovou vahu, no nevim. Ja si myslim, ze hlavni zasluhu na tom ma fyzicno dotycne. Kdyz se bude pripravovat sebevic zena s uzkou panvi ci jinyma komplikacema, tak to stejne pujde spatne. Prikladu, kdy na predporodni priprave vubec nezalezelo, muzu uvest mnoho. Ja sama bych mohla napsat clanek ve zneni: cele tehotenstvi jsem nedelala nic jineho nez byla do noci v praci, nervovala se, nechodila ani na cviceni, ani na plavani, proste nic, jen stres,stres,blazinec a porod bezva, moc rada na nej vzpominam.
 Soňa a 2 holky 
  • 

Re: No konecne 

(22.9.2011 11:00:52)
Já rodila 2x a pokaždý rychle, taky byly holky asi za 2 hodiny na světě od prvních nevýrazných kontrakcích. Pomatuju, jak jsem se bavila s doktorkou když mi dělala sono a jak jsme se u toho nasmály. Po porodu mi ta dr. řekla, že čekala komplikace, protože mám extrémě úzkou pánev a zatím, to byl naprosto ukázkový porod. Jedna dcera vážila 2,80 a druhá 3,20. Obě se narodily bez nastřižení hráze a já byla po porodu naprosto fit. Neměla jsem za sebou žádnou předporodní přípravu ani dulu s sebou jen manžela :-) Pro mě byl porod krásný zážitek a když bych neměla nemocného manžela, chtěla bych si to ještě zopakovat :-)
 Hilly. 


Nepokorná mudrlantka;-) 

(22.9.2011 11:31:54)
Tak já do sebe maliník lila dost zhusta. Několik půllitrů za den. Každý den jsem pila i sliz(chuťovka) z lněného semínka a projistotu i část jen tak pochroupala, protože názory na to, zda pít sliz, nebo "chroupat", se značně lišily.~j~ Na těhotenské cvičení jsem chodila taky. Asi měsíc před porodem jsem masírovala hráz a plavala cca obden 40 minut v bazénu a chodila s dítětem na procházky. Kondičku jsem měla jako nikdy~t~ a dítě dolů prostě nesestupovalo.Zkoušela jsem kdeco, od kafe po svařák, přes horké koupele, vířivku, promlouvání s dítětem. Nepomáhaly mi ani tablety na vyvolání, bylo devět dnů po termínu a prostě "nic". Nakonec mě kuchli a dítě mělo 4 kila, bylo dopečené.~e~ Možná jsem si to nějak psychicky brzdila, což?~;) Nicméně mám i problémy se spuštěním menstruace,PMS tak dva týdny, cykly klidně měsíc a půl, asi potřebuji koňské dávky hormonů, nebo nevím.~d~
No takovéhle nepokorné "mudrlantky", jako je autorka článku, bych nejraději, slovy mého dítěte, nabacala~j~
Má být vděčná bohu, přírodě, či prostě někomu tam nahoře, komu věří a nedělat si proboha takovéto zevšeobecňující závěry..Nebo si je dělat, ale nevytrubovat je do světa~;)
 Hanka 75 


Re: Nepokorná mudrlantka;-) 

(23.9.2011 0:31:19)
Autorka napsala:

Nevím, zda měla pravdu. Ale rozhodla jsem se, že tomu budu věřit.

Co bys chtěla víc pokorného ?

 Hilly. 


Re: Nepokorná mudrlantka;-) 

(23.9.2011 8:25:49)
Ehmm, no celý článek působí tímto způsobem, jedna věta to už nenapraví.
 Marie, dvouletý syn 
  • 

Re: Nepokorná mudrlantka;-) 

(25.9.2011 21:59:16)
Nechápu, proč by to nemohla vytroubit do světa? Třeba to nějaké čekající mamině zvedne náladu a bude si přípravy v klidu užívat. Napsala svůj názor, zkušenost a je fajn, že byla příjemná. Porod jsem měla také v klídku a přála bych to všem maminkám a tatínkům. ( ono záleží i jaký práh bolesti dotyčná má, to , co jednu při vyšetření třeba bolí, druhá bere v poho...)
 Liška s banem :) 


Re: No konecne 

(22.9.2011 12:33:34)
Před prvním porodem jsem také pila maliník, těšila se a...13 hodin kontrakcí po 2 minutách, z toho posledních 6 hodin na umření.

Druhý porod - opět jsem se těšila, představovala si kdeco (jak se miminko pohybuje porodními cestami, apod.), uvolňovala se a - 12 hodin kontrakcí po 2 minutách a posledních 6 hodin už polochcíplá. Jediné co pomohlo k otevření, byl epidurál (během 15 minut o 4 cm).

Závěr - někdo má porody lehké, někdo těžké, jsou ženy, co nemají vůbec bolesti a jiné, co trpí jako zvířata. Je to otázka štěstí.
 Mitrola 
  • 

Re: No konecne 

(22.9.2011 23:13:21)
Jistě že každý porod není stejný, ale také je to v tom,jak kdo umí zvládnout bolest. Někdo vyvádí jak pominutý, druhý to zvládne. To je například vidět i u zubaře či některých lékařských úkonech... jako zdravotní sestra to vidím dnes a denně!!!
 Hanka 75 


Re: No konecne 

(23.9.2011 0:34:59)
Ne každý zákrok je pro každého stejně bolestivý, doufám, že nejsi sestra, která to má nastavené tak, že tenhle zákrok je tak a tak bolestivý a kdo ho snáší hůře, křičí u toho, nedokáže vstát z postele, najíst se, obstarat... tak nezvládá dostatečně bolest nebo je rozmazlený či přecitlivělý...

Já jsem zažila co je to být oblíbená pacientka (snáším skvěle břišní operace, odmítám analgetika - bohužel mi jsou většinou vnucovány i podvodně), po SC skoro jako "srnka" z postele, po jiných břišních operacích podobně, ale u lumbálky jsem trpěla (byt jsem dodržela vše, pila jak blázen, nevstávala ani náhodou...) hrůza. A sestry jsem prudila, protože už mi přece mělo být dobře a měla jsem se obstarávat víc sama, jako ostatní.

 Jitka 
  • 

Re: No konecne 

(11.3.2012 20:29:04)
..nesmysl..ja snasim zubare vyborne, nikdy si nenechavam pichat injekce a to mam dva zuby vytrzene..

ale porody desive..priserna bolest. Proste jak tu nekteri pisi, je to otazka genetiky a stesti, ne toho, ze nekdo je sralbotka.

..takove reci tak akorat dokazi pekne pochroumat sebevedomi...

snadny porod je prima vec a ja ho kazdemu preji, ale chlubit se tim, ze je to moje zasluha..proste neni...no ale jestli to lidem pomaha citit se lepsi a vykonejsi nez ostatni matky, tak prosim..
 louda 


Re: No konecne 

(3.10.2011 21:53:44)
"Ja sama bych mohla napsat clanek ve zneni: cele tehotenstvi jsem nedelala nic jineho nez byla do noci v praci, nervovala se, nechodila ani na cviceni, ani na plavani, proste nic, jen stres,stres,blazinec a porod bezva, moc rada na nej vzpominam."

Taky tak. Nicméně věřím, že psychika je mocná a porodní asistentka to potvrdila.
 kreditka 


Brnkačka...příště to tak být nemusí 

(22.9.2011 10:37:59)
Neměla jsem nijak komplikovaný ani jeden porod, ale první dítě oproti tomu druhému jsem porodila doslova "za hubičku" Ne že bych měla chuť během porodních bolestí konverzovat, ale na kozu jsem vyskočila docela v pohodě tedy v prvním případě, v tom druhém mě musel pomáhat manžel, porodní asistentka a doktorka, neb jsem se nemohla udržet na nohou. Paradoxně při prvním porodu jsem byla totálně vystresovaná u druhého po psychické stránce v pohodě a přesto porod syna jsem si doslova vydřela a další takový porod bych tedy nechtěla. Od té doby kdo mi řekne že druhé dítě jde rychleji mám chuť ho nakopnout do zadnice...

Autorce přeju další tak lehoučké porody, ale ať se proboha neupíná na to že pokaždé jde porod takto hladce
 Limai 


Re: Brnkačka...příště to tak být nemusí 

(22.9.2011 11:59:00)
Přesně tak,nechápu,jak může autorka soudit podle jednoho porodu.Já když jsem rodila poprvé,porod trval 14 hodin,já ani nevěděla že rodím,téměř celý jsem ho skoro prospala v bazénku,ačkoli mě PA nutila chodit,na což jsem se jí vykvákla,pak jsem na porodním lůžku třikrát zatlačila a dcera byla venku.O šest let později při porodu syna mě zaskočil porod tak kurevsky bolestivý,že jsem řevem málem zbořila nemocnici.A to trval poloviční dobu než ten první.
 kreditka 


Re: Brnkačka...příště to tak být nemusí 

(22.9.2011 12:11:17)
Přesně můj druhý porod slyšelo celé šestinedělí (ještěže bylo oddělení prakticky prázdné) Manžel odcházel z porodnice totálně otřesen neboť čekal porod jako u prvního dítka a ono ne. Kamarádka mi potom vyprávěla jak když mu po příjezdu z porodnice všichni gratulovaly byl nejen šťastný ale každému vypravoval jaký jsem byla chudák že takový porod by nikomu nepřál že měl strach o můj život apod. takže můj bolestivější porod byl k něčemu dobrý ~t~
 Ecim 


Re: Brnkačka...příště to tak být nemusí 

(22.9.2011 21:00:49)
Kreditko, já jsem vždycky - v době před porody i po nich - nesnášela jízlivé a pohrdavé řeči o tom, že nějaká rodička křičela. Svůj první porod klasifikuji jako celkem lehký (31 hodin, z toho prvních 25 těžká pohodička ~t~), druhý jako hodně lehký (6 hodin, z toho prvních 5,5 se dalo celkem v pohodě vydržet, poslední půlhodina byla strašná) a zotavila jsem se vždy velmi rychle. Ale je fakt, že ke konci jsem bývala dost hlasitá, i když jsem chvilku po každém porodu manželovi nahlásila, že na dalších potomcích kategoricky trvám a nerozmyslela jsem si to ani na chvilku. ~t~
Průběh porodu i bolesti jsou různé, bavila jsem se s maminkami, které měly čtyřkilové dítě a porod jim nepřišel nijak strašný, ale i s maminkami, které měly dítě hodně malé a porod velmi komplikovaný. Fakt se to nedá srovnávat a nikdy bych si nikomu nedovolila říct, že není statečný, protože při porodu řve.
 Mirka 
  • 

Re: Brnkačka...příště to tak být nemusí 

(23.9.2011 16:16:45)
Jo, jo a to vás můžu ujistit, že ten třetí je ještě rychlejší a ještě horší.Teda samozřejmě myslím nekomplikované porody a věřím, že existují výjimky. Rodila jsem třikrát, poprvé ve třiceti, vždy přibližně po dvou letch od sebe.První porod pro mě nebyl brnkačka, ale těch šest hodin se dalo krásně zvládnout, jen jsem sem tam zasupěla, žádný řev. První tři hodiny jsme dokonce byli s manželem v restauraci na večeři, oslava výročí svatby, a nikdo nic nepoznal. Pak už přituhovalo, ale až do tlačení jsem mezi stahy (šly v pohodě vydýchat) konverzovala s personálem. Druhý porod byl tři hodiny, stahy nešly vydýchat skoro vůbec, mezi nimi nebyla úleva jako při prvním porodu, ale jakési mezistahy v intenzitě těch nejhorších z prvního porodu, nekřičela jsem, ale ke konci jsem už žádala PA, zda by nebylo možné ty bolesti zmírnit, dostala jsem čípek a za pět minut byla dcera na světě. To už jsem říkala, že třetí porod už radši snad s epidurálem. Pamatovala jsem si to a před třetím po odchodu plod. vody a před příchodem kontrakcí jsem si o něj řekla. Upozornili mě, že třetí porod určitě bude tak rychlý, že epi nebude potřeba, ale jinak to respektovali, dostala jsem kanylu, kdyby teda na epi došlo, ale jinak mě nechali, aby se vše ubíralo přirozeně a tak jsem čekala na kontrakce, už ta první byla hrozná a pak to šlo po sobě, masakr je slabý slovo, už po pátý jsem úpěla nahlas a žádala ten epidurál. Prý jsem ještě málo otevřená, tak jsem úpěla dál, nadávala, dělala dřepy, aby to šlo teda aspoň rychle, když už to tak bolí. Nedalo se to skoro vydržet, zatínala jsem nehty do futer a kvílela a kvílela. Pomáhalo mi jen chodit, kmitala jsem po porodním pokoji jak Jožka Pribilenec, zatímco manžel mě po očku sledoval a četl si noviny ( při prvním porodu jsem se ho držela, při druhém pomáhal při tlačení, při třetím se mě na mé přání nesměl dotknout, úplně jsem rostla, když se jen ozval, nevím proč, vztah máme pořád stejně dobrý). Pak už jsem myslela, že bolestí umřu, respektive, kdyby to někdo nabídl s tím, že mimi to neohrozí, asi bych tu možnost i reálně zvažovala, než ty bolesti. Znovu jsem si řekla o epi, nález byl už tak pokročilý, že prý už nemá cenu mi ho dávat. Z posledních sil jsem chápavě přikývla, načež po odchodu PA jsem poprvé oslovila manžela: " oni mi ho nedají, chápeš, nedají a já je tak prosila...." a rozbrečela jsem se vysílením, deset minut na to se nám narodil náš dnes již pětiměsíční chlapeček. Dnes chápu, že ten epi fakt už neměl cenu, ale v tu chvíli jsem myslela jen na to, že zraněnýho koně po Pardubický z humánních důvodů někdy zastřelej, aby se netrápil a mě nechaj takhle trpět. Jasně naprostá konina, vždyť tohle utrpení má ten nejvyšší smysl, ale v tu chvíli to byla jediná má myšlenka.
Každopádně si ráda přečtu o tom, že to někdo měl jinak (třeba moje mamka tvrdí, že rodit mě byl celodenní očistec a rodit o dva roky později mýho bráchu, ač byl větší, byla procházka růžovou zahradou. Moc přeji autorce tohoto příspěvku, aby se mimčo mělo báječně stejně jako ona a aby případné další porody byly ne-li lepší tak stejné jako ten její první a třeba to tak bude, proč ne. Ráda si o tom aspoň přečtu a budu jí to moc přát.
 didi 
  • 

řvaní a statečnost 

(24.9.2011 23:07:02)
Já byla hodně statečná, proto jsem si dovolila hodně řvát. Ačkoli - nebo právě protože - jsem byla doma. :-D
U porodu mě nejvíc bolela kolena odřená od koberce a hlasivky (od toho řvaní přece!).
U zubaře relaxuju.
Práh bolestivosti mám extrémně nízký - teda jsem dost bolestín - to pro úplnost. Na druhou stranu dokážu zatnout zuby (když mi trhali 3 naráz, tak jsem je moc zatínat nemohla, ale to je jen takový "černý humor")
 Lenka P. 
  • 

Přeji Vám to 

(22.9.2011 12:50:55)
Autorce moc přeji, že měla takový porod, ale jak tady už psaly jiné maminky, dělat z toho závěry....no nevím. Já měla první porod celkem v rámci normy a druhý trval 28 hodin, kdy mě pak řízly a to jsem byla na 5cm, ačkoli se snažili jak mohli. Že zároveň i císař dopadl nevalně a nesu si z toho následky dodnes je jiná. Hlavní, že malý je ok.

Ale na obě své děti jsem se těšila šíleně, pila čaj, semínka (sliz) pila 2x denně, protože jinak jsem prostě nešla na záchod....prostě to, co píše paní. Je hloupost paušalizovat a na základě štěstí vyvozovat nějáké závěry. Jen bych řekla, že jste měla veliké štěstí a přeji Vám ho i při příštím porodu. Ale určitě sama poznáte, že jakkoli je porod komplikovaný a těžký, je to brnkačka proti výchově a náladám našich broučků:-)). Takže já za sebe, jsem děti vždy chtěla tři. Po druhém porodu už další mít nemůžu, ale i kdybych mohla, tak si to asi moooooc rozmýšlím, protože kluci mi dávají zabrat pořádně a to myslím, že nejhorší nás ještě čeká v pubertě:-)))).
 ganga 


no, já nevím 

(22.9.2011 13:05:12)
připadá mi, že je článek vymyšlený, anebo ho psala nedospělá žena, přijde mi tak nějak "seskládaný" z jiných článků a z naučných knih...Tím nechci říci, že nikdo nemůže mít lehký porod, jen mi tam prostě chybí pokora, nevím jak bych to vyjádřila, ten článek mi prostě připadá neosobní...
 Hilly. 


Re: no, já nevím 

(22.9.2011 13:09:56)
Že by nějaká propagace předporodních kurzů či dul?~5~
 Dandax 


Re: no, já nevím 

(22.9.2011 14:08:32)
Myslím, že jste na to káply - na mě to taky působí jako reklama z Teleshoppingu...
 Mrej 


Re: no, já nevím 

(22.9.2011 15:34:05)
nepila jsem maliník, někonzultovala s dulou ani žádné přípravy neprobíhaly, bylo prostě už dávno, co jsem rodila ... ovšem první doba porodní mě prostě nikdy nebolela~;((, a to u všech třech porodů.
1. dítě 55 min od 1.kontrakce~R^, 2. dítě 90 min. Děkovala jsem bohu za takové štěstí ale vůbec jsem nechápala souvislosti. Až při třetím, kdy jsem přenášela víc jak o týden (všechny děti jsem přenášela), si mě pozvali na pátek ráno do porodky, pan doktor tam furt něco hledal, čekala jsem, že jeho ruka za chvíli vyleze za mým uchem~3~, pak toho nechal a ptá se: "Vy nemáte žádné bolesti stahy kontrakce?" já na to že ne, že si mě pozvali, ale klidně půjdu domů. Načež mi řekl "No já jen že jste otevřená na 6 cm, to tady některé bourají špitál, takže klid, jste tu úplně dobře". Za půl hodiny jsem konečně ucítila první bolest a za další půlhodinu bylo 3.dítko na světě. Konečně jsem pochopila, že to dvoudenní "čemejrání" doel v břiše byly kontrakce.
Prostě opakovaná klika~z~, doufám že dcera to podědila~x~.
PS: byla jsem ideální případ pro porody doma ... ~t~
 Tante Ema 


Gratuluji 

(22.9.2011 13:13:54)
k tak pěknému porodu a přemýšlím, jak je to s tím přijetím.
Já mám tři děti, první dvě jsem porodila "průměrně", ale nebyla jsem spokojená se zacházením v nemocnici.
Na třetí jsem se moc těšila, nejen na dítě, ale i na porod. Celé těhotenství jsem se připravovala, přečetla metrák pozitivní literatury o narození, dva metráky kvalitní beletrie i poezie, poslouchala a provozovala hudbu, cvičila, pila maliník, pila odvar ze lněného semínka, chodila k jedné z našich nejlepších PA u nás. Těšil se i muž a připravovali jsme se spolu.
Rodila jsem tři dny, málem mi z toho cvaklo. Nakonec mě před sekcí zachránil dobrý doktor, který v tu chvíli měl šichtu.
Asi jsem to přece jen všecko přijala nějak blbě. Kdo ví. A nebo porody nefungují kauzálně. Upřímně bych musela říct, že to vidím spíš na možnost B.
 Ecim 


Re: Gratuluji 

(22.9.2011 21:03:41)
Já u sebe taky. Ale velkou roli tam hrálo i štěstí a skutečnost, že všechno kolem bylo fajn - manžel, personál a tak. ~t~ A připravovala jsem se tak středně, něco jsem si načetla, dost jsem cvičila, ale maliník jsem nepila. ~:-D
 Girili 


Zbytecne navazeni se do autorky 

(22.9.2011 13:40:16)
Prijde mi zbytecne se navazet do autorky. Ja ji hezky porod preju a jiste i ona vi, ze to nemusi byt predporodni pripravou, ale ze mohla mit proste kliku a priste muze byt vsechno jinak. Ale proc si nehyckat tu hezkou myslenku, ze k hezkemu prubehu porodu prispela poctivou pripravou?
Ja jsem rada, ze nekdy take nekdo popsal nekomplikovany a snadny porod. Dodava mi to nadeji. :-)
 ganga 


Re: Zbytecne navazeni se do autorky 

(22.9.2011 14:02:40)
to není navážení se do autorky(pokud nějaká existuje), samozřejmě přeji všem ženám lehký a krásný porod. Naštěstí příroda je milosrdná, takže na to ošklivé člověk zapomene, jinak bychom asi vymřeli...Ono s odstupem času se to jeví jinak než v tu danou chvíli. Mně prostě v tom článku snad chybí jen ten orgasmus~:-D
 Girili 


Re: Zbytecne navazeni se do autorky 

(22.9.2011 14:16:47)
"pokud nejaka existuje"... Sorry, ale reagovat takhle na muj clanek o porodu, coz povazuji v zasade za docela intimni zpoved, tak me to minimalne nastve, spis ale urazi.
Mne to neprislo az tak nadnesene. Holt kazdy to ma jinak.
 Eva s 2 dětmi 
  • 

Re: Zbytecne navazeni se do autorky 

(22.9.2011 18:12:05)
Mě do ideálního porodu přebývá ta koza. Jinak tomu nechybí nic. Jen se divím, že když autorka měla tolik o přirozeném porodu nastudováno na tu kozu vůbec lezla.
 Martina, 3 synové 


i bez přípravy 

(22.9.2011 21:33:20)
Porodila jsem své první dítě skoro stejně, bez přípravy, bez duly... Taky jsem si říkala, že bych to zvládla i sama doma.

Druhý porod byl horší a při třetím mělo dítě namále: pupeční šňůra omotaná kolem krku.

Přeju zakladatelce hodně dětí a všechny porody snadné.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

každý porod může být úplně jiný 

(23.9.2011 17:17:08)
Autorce její pěkný zážitek přeju. Jen bych chtěla podotknout, že nikdy dopředu nevíte, jaký ten porod bude. Můžete být připravena jak chcete, ale vždycky se může na poslední chvíli něco zvrtnout. Já jsem měla dva porody v pohodě,třetí šlo taky dobře, ale najednou se něco stalo a nebýt okamžitého císaře, tak zemřelo nejen dítě, ale pravděpodobně i já. Byla to otázka tak krátkého času, že mě ani nestačili převézt na operační. Díkybohu jsme přežili.
 hanci neposeda 


Re: každý porod může být úplně jiný 

(25.9.2011 9:29:48)
Presne tak. Udivuje me, ze v dobe internetu, kdy si clovek muze precist x pribehu o porodnim planu, ktery nemohl byt dodrzen z x duvodu, vetsinou zdravotnich, existuje jeste nekdo (DULA????), kdo rekne, ze porod probehl dobre, protoze ho rodicka PRIJALA???? Takovou dulu bych fakt u porodu nechtela!
 Simeona+3 


Re: každý porod může být úplně jiný 

(25.9.2011 20:11:05)
Já teda to "přijetí" porodu chápu tak, že se ženská nebrání stahům, prodýchá je, je uvolněná. Věřím tomu že je sakra rozdíl když se žena při prvním bolestivějším stahu "kousne" a s bolestí bojuje a když se jí poddá.
Osobně jsem měla štěstí, rodila jsem děti poměrně lehce, ačkoli dvě byly dost velké. Myslím si že velký podíl na průběhu porodu má jednak fyziologie ženy, taky její pozitivní přístup a samozřejmě koňská dávka štěstí (a personál který do dobře běžícího porodu nadměrně nezasahuje- můj nejhorší porod byl ten druhý, kdy ksem do porodnice dorazila moc brzo a nechala se ukecat na prasknutí plodové vody. Doteď toho lituju, z pohody byl najednou velice bolestivý porod s miminkem nedorotovaným, takže jsem se při tlačení hodně nadřela).
Držím zakladatelce palce, ať i její další porody jsou takovéto. Můj třetí byl podobný, stahy opravdu bolely až poslední půl hodiny a dítko vylítlo ven prakticky bez tlačení. Mělo 4290g a hráz jsem měla neporušenou~:-D. Štěstí, no!
 SendyWendy 


Zní to úplně zázračně 

(23.9.2011 18:34:46)
Určitě tomu věř. Zní to teda úplně zázračně~;((
 Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 


Re: Zní to úplně zázračně 

(23.9.2011 21:52:49)
jj, ta pokora, jak se tu ozvalo více názorů.
Pokud to autorka takto prožila, můžu jen gratulovat a přát zdravíčko miminku a případný další porod ať je taky tak pohodový.
Za mě na poprvé drsný očistec, kontrakce dva dny před skutečným narozením dcery, ale daly se docela dobře vydržet. Zůstala jsem doma, fungovala a čekala. Horší byla šílená migréna, která mě zachvátila současně se začátkem kontrakcí. Ta byla opravdu drsná, takže spát se vůbec v noci nedalo. Pak jako když utne, přestalo to a já věděla, že to nebude jen tak samo sebou. A nebylo, za pár hodin jsme jeli do porodnice. Jo, měla jsem načteno, nastudováno, byla smířená s tím, že to bolí, fyzicky v perfektní kondici, protože jsem pracovala na zahradě, cvičila, sportovala a chodila na dlouhé svižné procházky. Díky aktivnímu sportu a z toho plynoucím úrazům jsem byla zvyklá snášet bolest. Ovšem realita mě totálně složila. Do příjezdu do porodnice jsem vklidu vtipkovala s manželem, pak i se sestrama, na sále se něco zvrtlo. Nevím už co, možná že ta inj. oxytocinu nebo co to bylo, co mi dávali prý že to pomůže vše urychlit. No oxy, co asi jiného to mohlo být že? Nastal šílený mazec, kontrakce nekončily, nezačínaly, prostě byly pořád a šílený. Tlačit se mi nechtělo, leč už jsem údajně měla, totálně zmatená, protože nic nebylo tak jak jsem podle teorie průběhu porodu čekala, nevěděla jsem co dělat, jak dělat, snažila se jen nějak tlačit, i když nevěděla kdy vlastně... a řvala jsem bolestí tak, že to muselo být slyšet na celý okres. Ale ovlivnit jsem to vůbec nemohla, protože jsem vážně nebyla sto vůbec myslet, ani se ovládat. A pak mi někdo může tvrdit, že je to o tom, jak kdo zvládá bolest. Zuby? sranda. Zlomeniny? sranda. Utržené vazy v koleně? taky sranda... No nic. narodila se krásná holčička a další trable s její operací a starosti mě rychle psychiku zaměstnaly.
Druhého porodu jsem se hodně bála. Dlouho jsem řešila, že jinak než s epi prostě ne a ne. Pak se vše nějak zlomilo, a já si řekla že ne, že naopak nechci aby do mě vpravili jakékoli léky či prostředky, prostě nic, že chci jen aby mě nechali vklidu porodit, pokud to jen trochu bude možné.Fyzická kondice v té době na mínusových hodnotách. Jo, okolo starší dcerky jsem hopsala, to jo, domácnost běžně, ale jinak? Žádný sport, žádný dlouhý procházky, žádné cvičení...nic. Cítila jsem se naopak unavená, vyčerpaná, zkrátka vycucaná na dno. A porod? Nádhera. Ne že bych nic necítila, opět kontrakce asi dva dny předem. Ještě jsem šla s dcerkou na hřiště, že si užijem asi poslední den jen my dvě... Ještě to ráno jsem si nebyla jistá, jestli opravdu máme nebo nemáme jet. Jeli jsme, stavili se ještě v Baumaxu, kde jsem kontr. pročuměla do regálů ~t~ , až jsem manželovi řekla, že už bychom asi měli vypadnout. V porodnici ještě dobrý, srandičky hračičky, výborný pan doktor, stejně vtipně naladěný, PA naprosto chápající, vstřícná. Nechali mě být. Po chvíli v horké sprše se přišla podívat, a že jéé, vás už to nutí tlačit, já že nevím, asi jo... tak šup na lehátko... došla jsem si tam sama, a za chvíli po vtipné poznámce manžela, že by byla sranda, kdybych to stihla do dvanácti (bylo 11:50h) nás PA ujistila, že to stihnem, čímž mě naprosto odrovnala. . Celou tu dobu jako bych se ponořila sama do sebe, vnímala jsem jen své tělo, miminko a vzdáleně jemné pokyny PA. A měla jsem reálný pocit, že vše je jak má, že tělo funguje správně, že vím přesně co se děje a rozumím. Holčička se narodila opravdu vtipně v těch 12:00h bez jakéhokoli zásahu. Zážitek naprosto fascinující, a já jen v tichém úžasu děkovala. Všem.
Takže každý porod jiný, příprava nepříprava, myslím, že průběh závisí na vlivech námi samými až zas tak moc neovlivnitelnými. A za mě...mám pocit, že to, že se člověk snaží vypracovat kondici, nemusí mít vždy pozitivní efekt. Ten můj sport spíš způsobil takové zpevnění všech vazů svalů a spol, že jsem nebyla sto se uvolnit na poprvé. Možná že podruhé když jsem nedělala nic, tak tělo samo se povolilo kde bylo třeba. TAky jsem měla pocit, že se mi rozpadne pánev nebo co, při chůzi mi tam tak po různu hrkalo a přeskakovalo...
Každému přeji ať se mu rodí dobře a vpohodě, hlavně ale zdravá miminka, bez nenadálých komplikací... ale ve skutečnosti .... jen málo z toho můžeme sami ovlivnit.
 Vendy a dve holky 


Porod brnkacka, vychova ditete ne 

(24.9.2011 7:40:17)
Porod mi sel jak po masle.Od osmi fakt silne kontrakce, v 10:50 se mala narodila.Taky bych mohla rodit na objednavku a uudelat si z toho obzivu~t~Ale jak tady nekdo pise, nemusi to tak byt kazdy porod.Ja jsem take cvicila a do porodu sla, ze holt uvidim a nebudu panikarit.Je fakt, ze kdyz jsme prijeli a mela jsem pouze 2cm a vyhodili me pred sal, at dve hodiny chodim a ja kontrakce po 3 minutach.....do smichu mi nebylo.Nemohla jsem si poradne sednou, lehnout, nic.No ale za hodinu behali jak fretky, kdyz mi odtekla voda a ja mela 8cm.
To co prislo potom brnkacka nebyla.Problemy s kojenim, bezesne noci, prdiky.Pak zacnou rust zuby, atd. atd.Deti miluju, ale dve pro me budou az az.Nicmene autorce preji jeji dobrou naladu a optimismus~x~
 Luky.Huky 


no, nevím... 

(24.9.2011 22:39:56)
...celý článek na mě působí tak trochu jako že ty maminky vyprávění o porodech přehání.....nevím....
Každopádně gratuluji autorce k bezproblémovému porodu, já měla první velice podobný, i když jsem se na něj nikterak nepřipravovala a téměř celé těhotenství prolenošila, byla jsem skoro pořád unavená - za dvě hodiny od prvních kontrakcí byla malá na světě.
U druhého těhotenství jsem také popíjela maliník, chroupala lněné semínko, měla jsem spoustu energie, ještě týden před porodem (což bylo týden po termínu) jsem podnikala celkem náročné dlouhé výlety...v porodnici mi řekl pan doktor, že vzhledem k rychlosti prvního porodu bude tohle taky pohoda....první kontrakce v pátek ve tři odpoledne, Nika se narodila v pondělí v 16.12 - 14. den po termínu, a to nemluvím o 28 hodinách křížových bolestí po 2 minutách...
Takže fakt neplatí, že druhý porod lepší než ten první a myslím, že to rozhodně není o přípravě k porodu ~j~
 x x 


tak jestli ještě bude nějaké příště... 

(25.9.2011 9:42:27)
... skočím do knihovny, nastuduju, jak se mám správně chovat v těhotenství, co mám pít, jíst, dělat, nedělat a pak porodím bez sebemenší bolesti.
Ty jo fakt dobrej návod.
Někdo má štěstí, že rodí rychle, někdo má smůlu, že rodí pomalu a bolestivě. Já rodím rychle a bolestivě, ale nějaké zvlášť duchoovno bych v tom neviděla.
 IvaS. 
  • 

Malinik je zazrak 

(25.9.2011 21:28:58)
Blahopreji k lehkemu a krasnemu porodu.Mate pravdu,ze priprava pred porodem je v mnohem ulehcujici.Ja mam uplne stejny nazor.Hlavne podle mne je nejdulezitejsi ten malinik.Rodila jsem 2x a pokazde jsem mela krasne a rychle porody.Kazdemu,komu jsem poradila ten malinik mel rychly porod.Malinik pomaha otevirani.Mozna proto jste byla uz pri prijezdu do nemocnice otevrena na 8 cm.Moc blahopreju a pri druhem a dalsim porodu urcite nezapomente poit ten malinik.Je to zazrak!Iva
 Zzubejda, 2 kluci a holčička 


jak pro koho :) 

(26.9.2011 11:03:50)
Já pila maliník jako divá, připravovala jsme se všemožně (psychická příprava, masáž hráze, dítě jsem chtěla a strašně se na něj těšila, těšila jsem se dokonce na porod - tedy pouze na ten první :) - na každé dítě z mých tří jsem se ovšem těšil vždycky)...první porod 28h nakonec s tabletou, druhý už pouhých 15 přirozeně, ale sakra bolestivě, třetí po 23 hodinách po odtoku PV 5 hodin na tabletu. Nechci brát nikomu iluze, že maliník je zázrak, ale myslím, že opravdu záleží na fyziognomii ženy.

Ono je to tak: někdo koná přípravu a porod se povede - tak má tendenci věřit tomu, že to pomohlo, někdo to neřeší..někdo přes všechnu přípravu má špatný zážitek tudíž na přípravu zanevře.

Ono je to podobné s výchovou dětí - kdo má dítě hodné, klidné a poslušné, je spíše ochotný věřit, že na tom má zásluhu správnou výchovou (ovšem netvrdím, že výchova je k ničemu, to rozhodně ne!), kdo má dítě obtížně ovladatelné, spoléhá na dědičnost ;)
 Hilly. 


Re: Malinik je zazrak 

(28.9.2011 8:44:54)
Ivo, maliník otevírání nepomáhá, byl na to dělaný už výzkum, tak nám tu neval klíny do hlavy. Nějaká ta látka tam je, ale v minimálním množství, takže kdyby toho člověk pil kýble, tak mu to nepomůže.
 Novali 


luxusní :-)  

(26.9.2011 10:13:43)
tak to jen tiše závidím já rodila poprvé v 19nácti letech a to od pátku odpoledne kdy nastoupili kontrakce nepravidelně od soboty ráno už 10minutové přes noc na neděli už 5timinutové a když jsem se vybrala ráno do porodnice že už to asi konečně bude chtěli mě poslat domů že ještě nejsem vůbec otevřená!!! jakmile jsem jim řekla že kontrakce mám od pátku nechali si mě tam aby se mimčo nepřidusilo dostala jsem dvě injekce na otevření píchli mi vodu hlavně aby to bylo ještě dnes :-D měla jsem ukrutné křížové bolesti a do poslední minuty mi to lámalo kosti (byla jsem hubená jak luntík a v poradně mě doktorka stále měřila pánev a žíkal že možná když to nepůjde budu muset rodit císařem) nakonec jsem dítě z posledních sil vytlačila v neděli v půl osmé večer sotva jsem dýchala od soboty jsem nejedla jen pila vodu po tomto porodu jsem dlouho další děti mít nechtěla ~:-D nakonec jsem po osmi letech rodila znovu poctivě pila čaj z maliníku chodila na procházky a i ta pánev už byla povolnější než předtím bolesti trvaly cca 10 hodin kdy nakonec po příjezdu do porodnice po pár minutách jsem musela letět na sál porod byl překotný a za pár minut už bylo po všem ~g~ sotva jsem tomu věřila že to jde i tak rychle pouze 10 hodin!! no bezvadný myslím že i povahy těch našich dětí jsou jako porody ten první je tak pooomalej že by za chodu usnul a druhý syn je jako tornádo ~o~ ~:-D potřetí už doufám rodit nepůjdu i když mě přemlouvají ještě zkusit holčičku ale myslím že 3 chlapi v chalupě bohatě stačí ~j~
 Muna 
  • 

stastna to zena :) 

(26.9.2011 11:34:26)
gratuluji, jsi vyjimka, vetsina zen u porodu fakt trpi, ale vydrzet se to da, sama mam tri deti a ziju
 Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 


Re: stastna to zena :) 

(4.10.2011 21:52:17)
Souhlasim s timto nazvem.
Priprava je jiste skvela, ale take zalezi na tom jake se rodi miminko a jak moc daleko je se svym vozikem zivota maminka, i jak budou spolupracovat prislusne hormony. A uplne nejdulezitejsi je vztah rodicky k prekonavani neprijemnosti. Jsou lide, ktere i skrabanec privede k hysterickemu zachvatu a jsou taci, kteri si ani nevsimnou, ze jim stoji na noze slon.
Me moc pomohlo, ze jsem ten porod proste chtela zazit a tak jsem byla ochotna i ledaco prekonat.

Souhlasim take, ze porody se lisi. Prvni dlouhy, dlouhatansky, druhy byl pohodovy a to jsem teprve u druheho rodila klasicky, tudiz cesty nebyly nijak nachystany.
 darinanina 


Porody jsou každý jiný 

(27.9.2011 13:08:11)
První porod byl velice těžký. Dítě mělo velkou hlavičku a nešlo ven. Snažili se, porodní asistentka na mně řvala, naléhala na břicho loktem a stále nic. Když jsem už byla vyčerpaná, zjistili,že jsou slabé děložní kontrakce a přišel doktor, který přivezl vakuový extraktor, nasadil a dítě bylo venku. Vážila 4,05 kg a ještě celý týden měla na hlavičce otlak ze zvonu kolečko ve vlasech. Ležely jsme tam 10 dní. Byla jsem hodně nastřižená a po sešití jsem nemohla ani chodit. Pak jsem čekala druhé a bylo vše jinak. Večer jsem se nacpala grilovaného kuřete, ráno mě bylo lehce blbě. Pak to přestalo, jen se mě zdálo, že dítě se stále převaluje. Tak jsem vzala malou a věci, že pojedu do porodnice, aby se na mě podívali. /kdybych čekala první, asi bych tam nejela a stalo by se to doma/.Bylo to v sobotu, byla pracovní, manžel byl v práci. Venku jsem potkala sousedy, řekla jsem kam jedu, takže mě vzali autem, abych nemusela na elektriku. Dítko zavezli k babičce, že si ho pak vyzvednu. Přijela jsem do porodnice, tam mě málem vyhodili ze dveří, protože termín za 3 týdny a žádné bolesti, odtok plodové vody, nic. Já jsem se vyhodit nenechala,říkala jsem, že je mě nějak divně. tak sestřička šla pro paní doktorku, ať se na mě podívá. Podívala, zařvala rodíme a dítě bylo na světě. Ani jsem nestačila zatlačit, neoholená, nepřevlečená, já v šoku, oni velmi překvapeni. Během půl hodiny jsem jim chtěla zdrhnout z lůžka, abych si mohla jít zavolat. Pustili mě, až po 2 hodinách. Zavolala jsem to domů a tam také úplně v šoku. Dítě vážilo 2,45 kg. Ležela jsem tam jen 3 dny a to jsem je ukecala, tehdy se tam muselo ležet nejméně 5 dní.Byla jsem po porodu, jak po nákupu, nebo vytření podlahy, zkrátka fit a nic mě nebylo. Každý den tam chodili kroužky mediků, kteří tam stážovali a asistent jim mě ukazoval jako raritu a s tím, že bezbolestný porod existuje, ale prý je to jen 0,01% maminek.Takže až takový rozdíl to může být. Těhotenství probíhalo stejně dobře, jen děti pak byly jiné. První spávala od 14 dní celou noc,
všichni mě ji záviděli. Večer jsem ji nakojila v 9 hodin a spala až do 5 hodin ráno. Druhá jak jsme přišly domů, tak jsem ji musela kojit ve dne v noci každé 3 hodiny. Byla jak budík. Měla pouze 5 minutovou odchylku. Trvalo to až do 3 měsíců.Nevyspala jsem se, byla jsem jak smrtka. Kila jen dolů letěly. Takže porod je pokaždé jiný.
Po druhém porodu jsem říkala, že každému porodím za kilo banánů, které byly těžce nedostatkové zboží.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.