Hannulka |
|
(15.9.2011 7:55:33) Já říkám, že kdo chce, hledá způsoby - kdo nechce, hledá důvody ... toto je podle mě tajemství úspěchu (a paušální, nejen v partnerském vztahu). Autor tady píše několik rad proti zevšednění vztahu, ale fakt musí chtít oba a cítit oba, že se něco děje, nebo že se vztah mění a vyprchává vzájemnost. Pokud má jeden pocit, že není něco ok a druhý si myslí opak (nebo to neřeší), tak to prostě nevysvětlíte. Chlapi jsou všeobecně takoví "pohodáři", kterým mnohé dojde až u rozvodu (což se stalo i mě) a najednou by chtěli řešit, ale když jste se snažila po celou dobu, kdy už vztah přestal klapat něco říci, podotknout, upozornit na to špatné atd. , tak jste největší prudič a neustále se vám něco nelíbí ... (tady z toho podle mě vzniklo to známé mužské rčení, že žena neví nikdy co chce a nepřestane, dokud to nedostane ). Takže si myslím, že vztah se strategicky ošetřit proti zevšednění už při výběru partnera (a teď babo raď ). Je to otázka štěstí na partnera ... někdo má stěstí a má fajn partnera a nemusí pro to dělat téměř nic a klape to, jiný se může rozkrájet a stejně to jde časem do kytek
|
Mirek_ |
|
(15.9.2011 10:10:46) "žena neví nikdy co chce" To se dá taky přeformulovat, "žena něco chce, ale z jejích sdělení já nejsem schopen pochopit, co vlastně chce". A mezi námi, ženy rády naznačují a diví se, že chlap nechápe, o co jim jde.
Nedávno tu byla diskuse o tom, do jaké míry muži reagují na naznačování. Chtěl jsem si ji dodatečně přečíst, ale už jsem ji nenašel. Poradí mi někdo, kde ji najdu?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.9.2011 11:04:55) Mirku, promiň, ale já CELÝ život říkám věci na rovinu, nic nenaznačuju, a stejně je mi to platné jako mrtvému penze...
|
Hannulka |
|
(15.9.2011 11:38:12) ... asi tak ...
ze začátku je to naznačování, ale chlap když nechce slyšet, tak by neslyšel, ani když by mu to člověk vyhláskoval a poslal doporučeně
Ale je to kus od kusu, existují i fajn a chápaví, empatičtí chlapi (nejen 4% ;-)), ale takoví jsou už rozebraní (aspoň v mé věkové kategorii ).
|
Mirek_ |
|
(15.9.2011 12:55:48) "ze začátku je to naznačování" A na konci je to co? Hláskování?
Souhlasím, že to je kus od kusu. Empatičtí, co chápou i náznaky a ti co nechtějí nebo nejsou schopní porozumět ani hláskování. Jenže to jsou extrémy a mezi tím jsou různě vnímaví jedinci, kvůli kterým se IMHO vyplatí vyjadřovat se jasně.
|
Hannulka |
|
(15.9.2011 15:25:37) ... no u nás to bylo na konci to, že si ex sypal popel na hlavu a přiznal sám od sebe, že se domníval, že se časem problémy vyřeší samy, nebo, že se s tím já srovnám ... Ale o tom vztah není. Když už, tak je o kompromisech - jenže mi přijde, že kompromis jako termín, si mnozí vykládají po svém ...
Osobně nejsem typ člověka, který by měl problém se vyjádřit, před mateřskou jsem pracovala jak vedoucí pracovník v převážně mužském kolektivu a zpětná vazba byla pozitivní (a odrážela se nejen na vzájemných vztazích na pracovišti, ale především na výkonech). Nemohu hodnotit z hlediska kvantity muže v partnerských vztazích - měla jsem všeho všudy vztahy 3, ale z hlediska vztahů každodenních, lidských, pracovních je to fakt kus od kusu - záleží na charakteru a taky na výchově. Většinou, když měl chlap dobré rodinné zázemí a dobrý vzor, tak si ho přenesl i do dospělosti ...
|
|
|
|
Mirek_ |
|
(15.9.2011 12:49:48) Podle mých zkušeností jasné (a neagresivní) vyjadřování mezilidským vztahům spíš prospívá než škodí. Ale netvrdím, že to platí vždy a všude.
Kdybys naznačovala, byla bys na tom teď líp?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(15.9.2011 13:37:30) Mirku, to ne. Možná bych na tom byla líp, kdybych manipulovala. Jenže já sděluji věci bez emocionální omáčky, takže z toho může druhá strana lehce vyvodit mylný závěr "když neřve a ničím netříská, zřejmě na tom zas až tak moc nezáleží".
|
Mirek_ |
|
(15.9.2011 13:49:35) Tos mě inspirovala, abych se rodinných příslušníků ptal, jak moc jim něco vadí/líbí se třeba na škále -5 až + 5. A sám jim to říkal. Protože ta "emocionální omáčka" často vyjadřuje MÍRU toho vadění/líbení, a my co ji moc nepoužíváme, pak jsme chápáni hůře.
|
|
Margottka |
|
(15.9.2011 16:21:17) Monty, asi si vybíráš pořád špatné partnery.
|
Hannulka |
|
(15.9.2011 18:49:10) ... prosila bych o návod, jak se vybírají "správní" partneři, zřejmě máme s Monty stejný problém a neumíme to ...
|
|
|
|
MM, 2 kluci |
|
(26.9.2011 10:51:51) ... že jasné (přitom ale slušné) vyjádřování vztahu prospívá, dokonce bych řekla, že je to nutný předpoklad pro jeho fungování. Vždy jsem si to myslelo a osvědčilo se mi to i v praxi, přijde mi to logické.
Vždyť jak by měl vztah jinak dlouhodobě fungovat, bez upřímné komunikace mezi jeho "účastníky"? V podstatě vše je založené na dohodě (resp. zpočáatku při seznamování je sdělování si všeho, co je pro nás důležité, abychom se navzájem poznali).
Domluva, jak si rozdělíme práci až budeme mít děti, jak to budeme dělat prací, školkou, školou, co budeme podnikat o dovolené, jak budeme řešit ty či ony problémy naše nebo dětí... atd.atdp., výčet lze libovolně doplnit. Intuice je hezká věc, má určitě ve vztahu své místo - ale jasnou komunikaci prostě nenahradí, jen ji může vhodně doplňovat. Od toho jsme přece lidi, že umíme myslet a mluvit - a DOmluvit se!
Ale to mi zas tak objevné nepřijde, upřímně řečeno...
(A samozřejmě to není záruka na cokoliv, protože pokud nefunguje ve vztahu něco jiného podstatného - nebo už základní výběr partnera byl chybný, tak to asi také trvale nebude ono...)
|
|
|
|
|
Martyka |
|
(19.9.2011 6:05:19) Hannulko, a co pri tom rozvodu, kdyz on nahle prozrel? To uz se nedalo zatahnout zpatecku a prijmout ho zpet?
|
|
|