Ecim |
|
(25.7.2011 18:30:23) Krásný článek, opravdu jsem se pobavila. Máme totiž v posteli ty rostoucí vrtule hned dvě. Občas to jeden z nás - rodičů - nevydrží a prchne spát do dětského pokoje. A také býváme ráno často vděční za ranní televizní vysílání.
|
a+b+c+d |
|
(25.7.2011 20:29:14) Pamatuji si to krásné, nedělní ráno. Bylo asi 9 hodin a právě jsme se s manželem vzbudili. Přišly z dětského pokojíčku naše dcery a hlásily, že už jsou dávno vzhůru a už jsou vyčůrané, umyté, oblečené a nasnídané. Bylo jim 5 a 3 roky. Starší vyprávěla, že mladší sestře pomohla nandat zubní pastu, najít ponožky a rozdělat jogurt. Tehdy jsme si s manželem řekli, že by byla vhodná doba na změnu. A tak nás už skoro rok kope celou noc do žeber syn. A já jsem šťastná, i když ty kruhy pod očima nejdou zamaskovat!
|
agnes+2 |
|
(25.7.2011 20:35:09)
|
|
|
Veveruše |
|
(26.7.2011 1:03:02) Jsme na tom od té doby, co máme druhého syna, stejně, jen zatím nemáme dětský pokoj... (první syn spal do 7:30 až 8 hod, pak se klidně ještě vydržel chvilku povalovat, joj, to byly časy) Odnesu to vždy já, vstanu s dětmi (resp. s naším malým ranním ptáčetem), aby se mohl dospat manžel a případně starší ještě spící dítko (ale nebylo to obvykle dříve než v 6, poslední dobou nevstávám před 7:30). Ale brzy se karty obrátí, a to pro mě i manžela k horšímu, za 14 dní nastupuju do práce a budu se tam snažit být kolem 7 nebo i dříve (nevím, jak dlouho to vydržím, asi dopadnu jako pan Vacek), abych mohla být brzy doma, takže s dětmi bude vstávat manžel.
|
lklasinka |
|
(26.7.2011 12:33:59) ach jo já bych spala
|
|
|
|