| Irena, 2 deti | •
 |
(20.6.2011 10:31:19)
Petr Vacek ma radu aktivit, k nimz patri i psani prispevku na server Rodina, resp. do casopisu Deti a my. Vackuv posledni text na Rodine je mirne historii okoreneny souhrn samozrejmosti. Je jasne, ze rodic ma ve spolecnosti jinou pozici, povinnosti a aktivity, nez bezdetny. Vackuv text nejde prilis do hloubky-co pro spolecnost detny clovek dela, co tim ztraci a co by mel ziskat a skutecne ziskava.... Neni jednoduche se v soucasnosti vcas vymanit z karierniho postupu a poridit si/spolecnosti deti...
|
| Tante Ema | 
|
(20.6.2011 11:16:44)
Vackovy publicistické pokusy jsou zoufalé (klišé, banality stříklé předsudky a nevtipně použitými vtipy).
Kdyby on a jeho přátelé tanečníci, hudebníci či výtvarníci neměli rodiče v partaji, nikdo z nich by se nedostal na konzervatoř natož pak na akademii a dneska si nemohli cintat na pentli moudra v Sama doma, popř. považovat své konání za umělecké. Specielně Vacek... Ale je to pěknej chlap, kouká se na něj dobře, jen nesmí mluvit, pak je po kouzlu.
|
| Anna | •
|
(20.6.2011 11:54:47)
Naprosto souhlasím. Moji rodiče ve straně byli a asi i díky tomu jsem mohla současně studovat práva i ekonomii. Moje spolužačka takové štěstí neměla, rodiče svůj nesouhlas s režimem dávali najevo, na gympl nemohla a VŠ si dodělávala složitě po revoluci.
Jako rodič říkám, že bych to pro své dítě udělala taky a nestydím se za to.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(20.6.2011 12:03:47)
toto bych pro své dítě neudělala - morálně se zkorumpovat pro výhodu, kterou by mohlo moje dítě tímto získat. Sama bych si svých rodičů nemohla vážit, pokud by toto udělali pro mě. A jsem ráda, že dokázali zůstat morálně "pohromadě" i v tak divné době, v jaké jsme žili. I když jsme kvůli tomu neodstali nikdy devizový příslib, třeba...
Přijde mi děsivé vzdát se morálního přesvědčení v rádobyprospěch dítěte. CO mu tím do života dám? Co mu tím ukážu? Jaký mu dám příklad???
|
| Anna | •
|
(20.6.2011 12:13:30)
Co mu tím dáš? Kvalitní vzdělání, pro mě docela důležitá věc, kterou mohu dítěti dát. Já jsem si vystudovala ekonomku a práva dohromady. V létě jsem si šla na brigádu.
Moje spolužačka mohla na učňák, pak si dálkově při práci 4 roky dodělávala SŠ s maturitou. Teprve po revoluci si zase dálkově dodělávala školu. I já dálkově vystudovala ještě další dvě vš a vím, jaká je to makačka. A jsem pro to moc ráda, že se rodiče obětovali a já mohla studovat bez problémů, bez stresu dohromady s prací.
|
| Alic | •
|
(20.6.2011 14:33:40)
Nezlobte se na mě, ale tituly nejsou všechno. To že někdo nemůže studovat se podle mě nedá vyvážit tím, že můžu být hrdý a vážit si svých rodičů...
|
| Anna | •
|
(20.6.2011 17:33:53)
Já jsem hrdá na své rodiče a vážím si jich, právě proto, že se pro mě dokázali takto obětovat.
|
|
| Anna | •
|
(20.6.2011 17:38:28)
Tituly nejsou všechno, ale vzdělání je dost důležité, jsou profese, které prostě bez vzdělání dělat nemůžeš a pak můžeš dělat jen nekvalifikovanou práci za pár šupů, pokud tě navíc tato práce nebaví, je to o to větší průšvih.
Já bych svou práci, kterou mám moc ráda, nemohla dělat, kdybych neměla vystudovaná práva, ekonomii a cestovní ruch. Tohle všechno by však asi nebylo, nebýt přístupu mých rodičů.
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(23.6.2011 11:49:22)
ano, titul není vše. Ale hodit na dítě stigma rodičů, ať je už jakékoliv, to asi taky není dobrý start do života.
Musíte si uvědomit, že nikdo nemohl tušit, že padne režim a kdy to bude. Komunisti tu byli 40 let, kdo mohl vědět, že to nebude na věky?
Je asi rozdíl být ve straně a být ve straně. Platit si pětikorunové kolky a sem tam prospat nějakou povinnou podnikovou schůzi a na 1. máje jít v průvodu za podnik??? Anebo být aktivní, agitovat, udávat a žít pro stranu???????
Držet hubu a krok, snažit se být nenápadný, aby rodina mohla normálně fungovat? Nebo být někdo, kdo má přímo na svědomí osudy jiných rodin???
Stejně tak na druhou stranu disidenti. Chápu, někdo odboj musí dělat. Ale zase, jak k tomu přijdou děti, kterým rodiče neustále zavírají? John Bok vzpomínal, že vedl malou dceru do školy a zastavili ho policajti, že ho berou s sebou. To dítě byli schopni nechat na ulici samé. A co děti, kterým pozavírali oba rodiče a ony skončily v děcáku, pak někde v učení a měly neustálé problémy kvůli něčemu, čemu nikdy nemohly rozumět???
Buďme rády, že jsme takové věci nemusely řešit. Nikdo nemůžete vědět, jak byste se zachovali, kdyby si vás pozvali a žádali spolupráci a udávání. S výhrůžkou, že budou šlapat po vašich dětech. Neodsuzuji nikoho z Cibulkových svazků, kromě těch, kdo to dělali dobrovolně a se stranickým nadšením. Protože nikdo nevíme, jak to celé doopravdy bylo, jaké bylo pozadí a co ty lidi nakonec donutilo podepsat.
Nejsem žádná hrdinka. Nevím, jak bych se zachovala. Chci normálně slušně žít, abychom se měli hezky a byli jsme spolu. Neříkám, že bych šla přes mrtvoly, ale své děti budu prostě chránit. Ale s manželem víme, že kdyby se měl vrátit totalitní systém, zdrháme. Hrdost nehrdost, v mé rodině byli popravení v politických procesech. A na tohle čekat nebudu.
|
| Ecim | 
|
(23.6.2011 15:00:26)
Martino, napsala jsi to moc pěkně.    
|
|
| štěpánkaa | 
|
(23.6.2011 18:12:12)
Martino, máš pravdu. jsem ráda, že ten zvrácený režim padl dříve, než mě někdo nutil dělat takováto rozhodnutí - s dětmi. Za sebe jsem odmítla snadno, ale kdyby se to mělo týkat mě nejbližších lidí - nevím
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(23.6.2011 20:00:54)
srazila bys podpatky a dělala, co se ti řekne. To byla taková hrůza, jakou si nikdo z nás ani nedovede představit.
Žijeme si hezky v klídečku a teď si představte, že vám někdo rozkopne dveře, odvede tátu, někde ho bude pár měsíců mlátit a až podepíše, co chtějí, a to podepíše!, tak ho popraví. A maminka bude zpívat přesně to, co se po ní bude chtít. Je možná pár odvážlivců bez pudu sebezáchovy, ale normální člověk na taková svinstva není stavěný.
Prostě si stačí doplnit si třeba do nějakého dobového filmu svou postavu - co bych tak asi dělala já? Já osobně vždy dojdu pouze k tomu názoru, že jsem šťastná, že to vůbec nemusím řešit.
|
| štěpánkaa |
|
(23.6.2011 20:41:58)
martino, taky to dělám, že se vidím v těch rolích a říkám si - dokázala bych to? Jak bych se rozhodla a pak jsem šťastná že se rozhodnout nemusím.
Jenže v těch 80.tých letech už nešlo doslova o život, takže v tom jsi o dost let dřív
|
|
| štěpánkaa |
|
(24.6.2011 21:01:12)
no ale ve 23 bez dětí se člověku líp posílá kolegyně nebo šéf s přihláškou do strany do patřičných míst. Ve 30,40 s dětmi, už hůř. Si myslím. Takže tu první variantu jsem zvládla (a odmítla na vŠ učitele s návrhem kandidátství) a do té druhé situace jsme se nedostala. Pochybuju, že jako učitelka bych podobných návrhů zůstala ušetřena.
|
|
|
|
|
|
|
| marky | •
|
(27.6.2011 0:02:22)
Oni obětovali vlastní hrdost a to je víc než smutné. Můj dědeček za komunistů byl skoro 15 let zavřený z politických důvodů, ostatní rodina z toho samozřejmě měla velké problémy, ale nakonec i ty vysoké školy si všichni nějak dodělali. Nikoho z rodiny nikdy nenapadlo mu to nějak zazlívat, naopak. Po generace v nás zůstane obrovská hrdost na to, jaké jsme měli předky. Doufám,že kdybych se dostala do podobné situace jako on, uměla bych si hájit názor stejně statečně.Možná, že nám tím ukázal něco, co se tak těžko vysvětluje, a proto to lidé, jejichž předci se raději pro blaho rodiny shrbili, mají problém pochopit...
|
|
|
| jana | •
|
(20.6.2011 14:37:59)
tak tohle vidím presne opačně! jsem moc ráda, že rodičě nedělali žádné morální kompromisy!
taky doufám, že k nim nikdy neklesnu
|
| Markéta s párkem | •
|
(20.6.2011 21:19:15)
Opravdu jsi ještě nikdy žádný kompromis kvůli dětem neudělala? Třeba v práci, kde kdybys neměla dítě, víc bys riskovala, ale s dítětem se bojíš o práci přijít?
Vacek sám píše, že také dělá kompromisy - rezignoval na uměleckou stránku mnoha věcí, které dělá, aby uživil rodinu.
|
| štěpánkaa |
|
(20.6.2011 21:23:38)
přesně tak, dneska je jen jiná doba. Někteří lidé se kvůli dětem chovají jinak, než kdyby byli bezdětní - např. to s tou kariérou a jiní lidé jdou naprosto bez ohledu na děti lidé jsou různí. Bohužel, většina lidí zde si pamatuje dobře max ta léta 80.a to už bylo leccos jinak (a volněji), než předtím.
|
|
| jana | •
|
(20.6.2011 23:31:54)
máš pravdu, to ano, myslím takové "zásadní" kompromisy, za jaký bych tehdy považovala vstup do strany, ktorá je mi odporná
|
| Jíťa | •
|
(21.6.2011 12:59:09)
To se to kecá, když jsi v bezpečí a nic ti nehrozí.
Myslím, že kdyby tobě nebo tvým dětem někdo na hlavu mířil pistolí, tak bys klidně udělala i odpornější věci než je nějaký vstup do strany.
Záleží jen na tom, kde máš svou hranici.
|
| jana | •
|
(21.6.2011 14:14:34)
tak nevim, kolik je ti let a nevim, kolik je Anne, na kterou jsem reagovala, ale ja vyrustala v 70. letech, ne v 50., takze pistol u hlavy kvuli vstupu do strany mi prijde malinko prehnana,
clanek nebyl o Sofiine volbe, nebo o situaci, kde slo skutecne o zivot, k tomu bych si netroufla vyjadrovat se
|
| Jíťa | •
|
(21.6.2011 15:01:45)
Já taky a v té době mi strana nijak odporná nepřipadala. Být ve straně bylo docela normální a domnívám se, že 90% dospělých v ní taky bylo.
Takže můj komentář měla být spíš narážka na to slůvko "zásadní". Zní to strašně nafoukaně. Vždycky se najdou okamžiky, kdy jdou všechny zásady stranou a je jedno jestli jde o věc důležitou nebo banální.
|
| Jája | •
|
(21.6.2011 16:58:27)
Zapomínáš, že řada lidí vstoupila do KSČ po r. 1945 jako reakci na válku. Kdo o někoho za války přišel, nechtěl, aby byla další. Všichni lidi svině nebyli, ti obyčejní tomu dost věřili.
|
|
| Petrajda | 
|
(21.6.2011 23:21:53)
Kdo tomu věřil po roce 1968??? I můj děda, původně přesvědčenej komunista, tohle viděl úplně jasně a skončil.
|
| Pawlla |
|
(22.6.2011 7:47:12)
Přesně tak,po válce to chápu,ale v období normalizace snad už každý věděl,která bije.
|
| Jája | •
|
(22.6.2011 12:25:25)
To sice věděl, ale bez členství v rodné straně nemohl dělat kvalifikovanou práci, děti měly problémy dostat se na školu atd. Proč by si tedy škodil? Navíc řada lidí byla straníky "na papíře", stejně jako je dneska hodně lidí katolíky "na papíře" (tj. jsou sice pokřtění, možná měli svatbu v kostele, ale jinak je v kostele nikdy nikdo neviděl). Ono postoj "do strany nevstoupím, zachovám si rovnou páteř" mělo za následek chudobu a bídu celé rodiny, protože nekvalifikovaná práce nebyla nijak zvlášť honorovaná ani za komunistů. Takže si podobný postoj řada lidí rychle rozmyslela. No, a to byl taky důvod, proč nebyla KSČ(M) po r. 1989 zakázaná. To by řada novodobých "disidentů" musela jít sama proti sobě (nejprve tam byli a pak s vidinou lepších pracovních postů rychle zahodili legitimace) nebo by museli jít proti svým rodičům (třeba Topolánek, Dlouhý a jiní. Jejich rodiče bývali dost vysoce postavení komunističtí papaláši, jejich postavení, opřené o rodnou stranu, jim vyneslo příjem více než slušný). Takže nějaké superplivance jsou dneska jen kopáním do mrtvoly.
|
| Pawlla |
|
(22.6.2011 13:16:49)
Ne někdo nemohl.
|
|
| štěpánkaa |
|
(22.6.2011 19:06:59)
madelaine, to není pravda, některé lidi od jejich práce vyhodili (znám několik bývalých učitelek) a museli se pak živit něčím jiným. Takže jiní (jiné) mohli ze strachu a nebo "kvůli dětem" hrát tu dvojí hru
|
| štěpánkaa |
|
(23.6.2011 18:10:23)
madelaine, máš pravdu, vědec ve výzkumáku (např, nevím co dělali vaši) ty zkumavky moc ideově neovlivní, kdežto kádrově pochybená učitelka jsem fakt moc ráda, že tahle doba je pryč
|
|
|
|
|
| Jana + 2 + // | •
|
(22.6.2011 19:51:04)
no nevím, naši nikdy ve straně nebyli a kvalifikovanou práci vykonávali. Ale na druhou stranu k volbám chodili a nijak neprovokovali. Když jsem byla v sedmý třídě, táta cosi podepsal a mě se pak vyptávali v ředitelně na jeho jméno, povolání apod. Řekla jsem to doma a máma si to hned spojila. Byla z toho příšerná domácí hádka na téma co to provedl a jak teď asi budou děti studovat. Důsledky neposoudím, chvilku na to přišla revoluce...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
)...
.
Tuhle jsem s ním jela tramvají-měl kraťasy a sandály s černejma ponožkama. 
Ještě pořád se ti líbí?
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)