| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Krize středního věku

 Celkem 37 názorů.
 Miri30 


Spokojenost mezi 60 a 70 lety? 

(11.6.2010 9:36:06)
No tak to se máme na co těšit. Ostatně mně jednou jedna astroložka vypočítala, že poslední "šťastné období" jsem měla asi kolem 25 let a následující bude asi ve 52 letech. ~t~~t~~t~
 DENISA 


Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 9:43:43)
ja to mam vyresene, az mi bude padesat, detem bude 10 a 13, tak se domnivam, ze nebudu mit ja ani manzel cas na nejake styskani si ohledne krize stredniho veku. ~:-D
 Pawlla 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 10:54:31)
No tak já mám za rok čtyřicet.Pracuju ve třísměném provozu,dálkově studuju,mám dvě děti z toho jedno se zdr.problémem ,až budu mít čas se tím zaobírat ,tak asi budu v krizi,teď na to nemám čas a je mi tak dobře.:-)
 DENISA 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 11:07:29)
Jo, presne tak, kdyz si vzpomenu jak vypadali a hlavne smysleli my rodice ve 40ti, tak se musim smat. Obleceni nosili stejne jak prarodice a hlavne porad rikali "my uz to nejak doklepem". Fakt sila, ale bylo to dano tim, ze meli deti moc brzo, v jejich 40ti uz jsme byli oba z domu, tak se zaobirali jenom cekanim na duchod. Pripadalo mi to tenkrat strasny a rikala jsem si, tak takhle ja teda rozhodne ne. Samozrejme je jim dnes 60, jsou naprosto fit, maji vse co potrebujou, do prace uz nechodi, ale s jejich postojem si porad hledaji nemoci, duvod proc nic nedelat, duvod ke stezovani, vzpominaji na stare dobre casy, a i kdyz to nepriznaji, nedivila bych se, ze volili Paroubka.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 11:57:40)
Mne matka neměla až tak brzo (24 - já měla syna ve 28), ale když si uvědomím, že byla v mém věku v době, kdy mi bylo jedenáct, tak mi přišla nechutně stará. Především myšlením. Přitom dneska, když jí bude šedesát mi připadá právě tím myšlením a způsobem prožívání mladší než většina jejích vrstevníků. Podle mne to z její strany bylo spíš zoufalství, protože ona je všechno jiný, jen ne mateřskej typ. Asi to máme v rodině dědičný. ~;)
 maja 
  • 

Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 13:45:04)
a myslíš , že my nepřipadáme našim dětem "nechutně starý" ??? :)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 14:01:44)
majo,
tak já svému synovi rozhodně nepřipadám nechutně stará. On je v mnoha ohledech dospělejší než já a občas se i stydí za to, jak je maminka nechutně dětinská. ~t~
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(12.6.2010 18:00:37)
tak to náš nejmladší (5 let) v poslední době slaví všude úspěchy s hláškou: "maminka je mladá. a tatínek je starej." ~t~ přísahám, že jsem ho to nenaučila ~:-D
starší děti, když si občas povzdechnu, že "už jsem stará", tak mi to vehementně a myslím, že i upřímně vymlouvají - to je od nich hezký :-)
 Babsi+2 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(13.6.2010 8:46:19)
Tak a naše zase nedávno prohlásila: Tatínek měl narozeniny, už má 31. To půjde brzy do hrobečku.
Když se mi na čele objevila první vráska, posílala mě tam též.
 Ecim 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 12:49:16)
Já proti všem krizím souvisejícím s věkem bojuji tak, že si řeknu, že jsem se toho daného věku také vůbec nemusela dožít. Je to drsné, ale pomáhá to.
 MarianaN 


Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 14:55:03)
Mám to hodně podobně ~R^
 ivča  
  • 

Re: Jak bojovat proti krizi 

(11.6.2010 17:31:29)
já tohle vůbec neřeším ,je mi 50,dlouhodobá vdova, bez přítele, samoživitelka s nezletilou dcerou ,rodiče už dávno nemám a nyní jsem přišla ještě o práci takže mi hlavou běží úplně jiný film typu hororu s každodenní depresí jak co bude dál...???
 Jíťa 
  • 

Hned po rodičovské 

(11.6.2010 12:46:43)
Já už ji asi mám. Za měsíc mi končí rodičovská a budu se vracet do práce. Je mi 38 mám pocit, že jsem si ještě nic neužila a teď mě čeká 25 let vstávání před šestou a po návratu z práce ještě děti a domácnost. Mám tolik přání a snů, ale nevím, jestli se mi je ještě někdy vůbec podaří realizovat. Když jsem to nestihla, dokud jsem byla s dětmi doma...
 Petra(2 děti) 
  • 

Re: Hned po rodičovské 

(11.6.2010 13:54:43)
Tak to jsme na tom podobně,je mi 36 let za 3 měsíce se vracím do práce a nevím jestli zvládnu ten kolotoč.Vstávání po páté, odpoledne vyzvednout děti-večeře,domácnost, najednou bude večer-spát a ráno zase dokola. Pak si vždycky řeknu,že nejsem sama kdo to takhle má,je to prostě životní úděl.Měla bych být ráda za to,že mám práci,děti taky mají kam jít do školky,takže bych si neměla stěžovat:).
Taky mi připadá,že jsem na RD nic nestihla,že jsem si to s dětmi mohla užít víc a ty moje roky neuvěřitelně přibívají. Taky na rodičích vidím,že stárnou a je mi s toho všeho smutno.Někdy mám z toho všeho depku. Doufám,že nám aspoň děti budou dělat radost a co nejméně starostí.
 Jaana2 


Re: Hned po rodičovské 

(11.6.2010 16:56:06)
Jíťo, Petro nebojte, jakmile je dítě/děti samostatnější, což je tak od druhé třídy napůl a od třetí ještě lepší, budete mít daleko víc času na sebe a pro sebe.
 BlackyCatt 
  • 

A co jste dělali do teď? 

(11.6.2010 20:25:14)
Promiňte, ale můžu se zeptat, co jste dělali do teď, když máte malé děti až takhle později? Vždycky jsem si myslela, že ženy, které mají děti až řekněme po pětatřicítce si do té doby užívají, cestují, studují apod. Mně až bude 38, bude dětem 14 a 11 let. To za pár let budou samostatné, teda víceméně a myslím že budeme mít s manželem zase spoustu času pro sebe a svoje koníčky, ale i s dětmi se dají podnikat cesty a věci o kterých sníme teď. Holt někdo si užívá před dětmi, někdo až po nich :-))
 Tizi 


Re: A co jste dělali do teď? 

(11.6.2010 20:36:29)
To je přesně můj případ. Studovala jsem, cestovala, užívala si. Dítě jsem měla pozdě, ale byla jsem spokojená, že si teď můžu užívat jeho a ne se učit na zkoušky. S malým dítětem si připadám mladá, ale pravda je, že nějaké zdravotní potíže, o kterých se mi před 20 lety nezdálo, už tady jsou. I té energie mi ubylo.
 Jíťa 
  • 

Re: A co jste dělali do teď? 

(11.6.2010 20:58:23)
Bohužel ne každému se zadaří tak, jak si naplánoval. Děti se mi povedly 16 let od sebe. Sorry, ale tak velký věkový rozdíl jsem fakt neplánovala. Druhé jsem chtěla v době kdy bylo dceři 10 let, ale byla jsem dlouhodobě nemocná a lékař nedoporučil zatěžovat organismus ještě těhotenstvím, nehledě na to, že jsem musela užívat taky různé léky. A potom se taky hned napoprvé nezadařilo, že...
A tři roky rodičovské je dost dlouhá doba, aby se ti trošku změnil i pohled na svět kolem.
Zatímco po první mateřské jsem se do práce vyloženě těšila, byla plná elánu, nadějí, chtěla dobýt svět a nepřipouštěla si žádné ale... Dneska mám pocit, že mi ujel vlak, v současné práci mě nic novýho nečeká a na změnu nemám ani sílu ani chuť.
 Myss 


Re: A co jste dělali do teď? 

(12.6.2010 11:58:21)
tak to jsme na tom stejne.Taky mam 16lety rozdil a pocity z prace tytez.
 DENISA 


Re: A co jste dělali do teď? 

(12.6.2010 10:10:23)
Mela jsem to presne jak popisujes, nejhorsi je si nic neuzit a pak se dalsich x let uzirat, co vsechno za diskosky a povyrazeni jsem nestihla. Znam par takovych zen, ktere se s tim nejak nevyrovnaly a ve 30ti s malymi detmi na krku, zacaly řádit a dopadlo to rozvratem manzelstvi, misto toho, aby si rekly, ze si uziji po tom, co deti odrostou. Hlavni je, aby si lidi, co si chteji uzivat PO detech meli zdravy nazor na podporovani svych deti, znam i takove, co se do smrti nikam nehnou, protoze maji utkvelou predstavu, ze vsechny penize musi cpat svym detem, nejdriv na studium, pak na bydleni, pak na vnouce.
 Jíťa 
  • 

Nejde o vyřádění se... 

(12.6.2010 12:47:28)
Tady vůbec nejde o to se vyřádit. Svět se mění. Před 20 lety byly jiné možnosti studia než dnes. Spousta věcí neexistovala a i 10 let zpět byly luxusem z říše snů. Dnes je to reálné, ale ty nemáš možnost, protože máš děti, rodinu, práci a zodpovědnost. Nemůžeš si vzít v práci dovolenou, aby sis mohla splnit nějaký svůj sen. Musíš si ji vybrat tak, abys zajistila děti v době prázdnin. Tvé sny a přání se hromadí, zatímco čas se krátí...
 Petra 
  • 

Re: A co jste dělali do teď? 

(12.6.2010 13:53:38)
Co jsem dělala do teď? Zkrátka život šel tak jak šel, některé věci se ovlivnit nedají. Ve 28letech se mi "rozpadl" vážný vztah. Věděla jsem,že to dál nikam nevede,tak jsem to ukončila. Po nějaké době jsem se seznámila s nynějším manželem a vdala se skoro ve 30-ti. No a až za 2 roky(hned to nešlo) se nám narodily děti-dvojčata. No a teď jsem byla 4 roky s dětmi doma a už jsem zase o ty roky starší i já:). Ale jinak si nestěžuji. Kdybych potkala toho pravého dřív, tak už jsem taky mohla mít doma puberťáky, ale prostě jsem buď neměla štěstí na partnera,nebo jsem nechtěla mít děti jen s "někým",abych je měla.
Jinak myslím,že tady ani nejde o to kdo kdy měl děti,ale spíš o to jak to každému v určitěm věku začne více "letět" a začne si uvědomovat,že stárne, bilancovat atd. No a to že se teď budu vracet po delší době do práce,beru jako velkou změnu,ať už je mi 36 nebo by mi bylo třeba o 10 let míň.
 Insula 


jsem stará 

(11.6.2010 16:16:07)
Tak jsem se právě dozvěděla, že jsem vlastně už "stará", resp. ve středním věku. ~d~ Zatím ale krizi tedy nepociťuju, asi i proto, že děti jsou ještě poměrně malé. ~:-D
 Martina, 3 synové 


Re: jsem stará 

(11.6.2010 20:30:29)
Tak střední věk není stáří. Mě je 45, nejmladší syn právě dosáhl plnoletosti a já si užívám života jako nikdy. Právě proto, že už nemám žádné starosti, mám hotovo: děti vychované, v zaměstnání slušná kariéra, nový prfektní partner, jedu na nejvyšší vlně. Já vím, že se to jednou zlomí, ale doufám, že mám před sebou ještě tak 20 hodně dobrých let. ~z~
 Lysil 


Re: jsem stará 

(11.6.2010 21:28:05)
Mě těch pětatřicet taky dost překvapilo, letos mi bude třicet čtyři a teprve nedávno jsem si začala připadat doopravdy dospělá (když jsem porodila, synovi budou dva - to by ten střední věk dorazil zatraceně brzy). Myslím, že když má někdo kolem pětatřicítky první dítě, těžko začne řešit krizi středního věku. Minimálně mu nehrozí syndrom prázdného hnízda :-).
Ten článek mi připadal spíš aplikovatelný na generaci našich rodičů.
(Koneckonců my budem asi muset pracovat do sedmdesáti, takže v tom případě by byl člověk ve středním věku skoro celý svůj produktivní život.)
 Martina, 3 synové 


Re: jsem stará 

(11.6.2010 22:54:41)
To je pravda. Já půjdu do důchodu ve 62 místo původních 54 a jsem ráda, že mám těch 8 let "k dobru", nejen kvůli penězům, ale přeci jen odchod do důchodu jsou otevřené dveře ke stáří, a tam nechci spěchat.
 Myss 


Re: jsem stará 

(12.6.2010 12:01:57)
souhlasím s Tebou zcela,jen aby naás v té práce ale ještě chtěli a nevzali si raděj ty mladší a rychlejší a my nezůstali nezaměstananí.
 Ecim 


Re: jsem stará 

(12.6.2010 12:04:45)
Já si moc přeju, abych mohla pracovat co nejdéle - i v důchodovém věku. Chci být jako jeden můj příbuzný, kterému je přes 80 a ještě 1 den v týdnu pracuje, protože ho práce hrozně baví a je to pro něj hnací motor.
 pavla 2 deti 
  • 

Re: jsem stará 

(14.6.2010 16:46:28)
Asi tady vazne hraje velkou roli vek deti..mne bude tenhle tyden 36let a nejak mi pripada ze starnu den za dnem..jsem vic unavena,min toho stiham..Mam totiz pomerne "velke"deti (10a 15let)a hlavne dost samostatne,takze sice mamu potrebuji,ale uz to neni tak intenzivni a ja toho nemusim tolik stihat..a tak zbyva cas na rekapitulaci..navic jsem oprvne v zivote prisla o praci a uz dva mesice marne shanim jinou a jsem z toho cela takova presla..pripadam si najednou jak nic poradne neumim..vsude chteji anglictinu,pocitace na vysoke urovni a ja jeste maturovala z rustiny :)Ale do duchodu to je teda zatracene daleko..snad je porad jeste bliz dalsi "materska"..jenze k te zase chybi chlap :) :)
 Andrea 
  • 

Re: jsem stará 

(8.8.2011 17:15:00)
Ahoj, není to o věku... je mi 34 let, a jsem zatím bezdětná. Doteď jsem nějak nic neřešila, pořád jsem měla na všechno dost času, a taky se nedá říct, že bych si sakra nějak užívala, to fakt ne, ale už to na mně nějak dolíhá. Ujíždí mi najednou vlak, a najednou už není tolik času jako dřív. A vyvstávají mi na mysli otázky, na které nedokážu najít odpovědi. Co vlastně chci? Co mi chybí k tomu, abych byla šťastná? ap.
 Kasiopi 


Taky to teď řeším 

(14.6.2010 8:51:40)
Je mi 40 a brzy a právě mi končí RD, v září bych měla nastoupit do práce. Jak ráda bych nastoupila, ale bohužel nebudu mít asi kam. V původní práci jsem měla místo přislíbené, ale jaksi se rozhodlo stylem "o nás bez nás", že tomu tak nebude. Zkouším najít práci už dva měsíce, ale ani s VŠ kvalifikací právník, praxí a dvěma jazyky se mi to nedaří. A to bydlím v Praze. Tak to mě teda ve 20 ani nenapadlo. Prostě mládí vpřed, ve 40 jsem už pro zaměstnavatele asi stará, jinak si to nedovedu vysvětlit. A to máme pracovat do 70. Prostě krize. Ještě že mi dělají radost děti, devítiletý syn a tříletá dcera? A proč jsem je měla ažpo třicítce? Prostě proto, že tak šel život, nijak jsem to neplánovala, abych si před dětma užívala. To tedy ne.
 AlaKs 


Re: Taky to teď řeším 

(14.6.2010 10:53:52)
Mně se článek moc líbil. Úplně zapadal do mé současné nálady. je mi 45, dceři 22. Narodila se mi hned po VŠ ve 23 letech. Že je možné dělat nějakou kariéru a mít děti později mně vůbec nenapadlo. Stejně jako že za rok a něco po jejím narození dojde k něčemu tak neuvřitelnýmu jako je pád komunismu a rozpad celýho toho podivnýho socialistickýho slepence. No a pak už jsem se nezastavila - nástup do práce, rozvod, náročná práce časově i psychicky - vydělávat bylo pořád potřeba - na koupi bytu, na auto, na dcery studia..., takže práce a zase práce. No a teď se mám vlastně dobře - střecha nad hlavou zaplacená, dcera zajištěná, žádné dluhy, nový (staronový) partner, podařilo se mi i změnit práci, kde mě to dlouhodobě štvalo... Mám klid a pohodu. Ale pocit stěstí jaksi nikde... Možná, že mi chybí právě ty cíle a mety. Asi začnu prohlubovat ta přátelství :-)
 Ajanika 


Re: Taky to teď řeším 

(14.6.2010 17:57:16)
Poslední rok jsem na tom taky špatně~Rv v podstatě mám všechno,ale nějak se nedokážu spontáně radovat jako dřív,i když se snažím pozitivně myslet atd,aby ze mě nebyla zapšklá,stará baba~:( potřebovala bych nějaký nový náboj,nebo nového milence?~t~ale na to si připadám moc líná. Prostě vše co dělám-cvičení,koníčky atd.dělám bez radosti,to mě štve...
 Tina 
  • 

Re: Taky to teď řeším 

(16.6.2010 11:42:19)
Já jsem zase dlouho studovala (2 různé obory), těsně před třicítkou jsem se vdala, pořídili jsme si jedno vlastní a dvě přijaté děti a teď mi je za pár roků čtyřicet. Strašně rádi bychom si pořídili ještě jedno dítko "z vlastních zdrojů", ale řeším časovou pastičku: naše děti jsou ještě malé a pořídit si do toho další je vstupenkou do blázince X každý rok, možná i měsíc, se snižuje šance, že se podaří počít (a porodit zdravé) dítě.
A to je teď dilema, tik...tak...tik...tak...
 Andrea 
  • 

Re: Taky to teď řeším 

(8.8.2011 17:08:00)
Ahoj, jen mě zaujalo, to nový (staronový) partner... Je mi 34 let, a už mám taky tuhle krizy... věřte nebo ne, je to tak ... takže jak je to s tím partnerem? ;) :)
 Alena Malá 
  • 

O co tu vůbec jde? 

(1.8.2011 22:54:22)
Vážení a milí,
nějak nemůžu pochopit, o co tu vážně jde. Den je přece tentýž pro lidi starší, mladší. Každý z nás se nachází v uřčitém a neopakovatelném časovém období, které nám bylo předurčeno. My máme tu jedinečnou šanci si užít svého dne tak, jak nejlépe umíme. Samozřejmě vzhledem k již nabytým zkušenostem, novým zájmům a koníčkům, které neúnavně a kreativně rozvíjíme - k naší spokojenosti. Často mladší člověk má více problémů, je jakýmsi novicem v jejich zvládání a řešení. Nikdy se snimi nesetkal, nemá vytvořenu imunitu. My starší a zkušenější naopak můžeme tyto začátečníky uklidnit a povzbudit. Každý věk má své místo na slunci, tak jako vše v přírodě. Oč méně je hodnotná např. stoletá lípa než lipka právě zasazená? Ta starší poskytne stín, plno opojné vůně... Ta mladá se k tomu všemu musí dopracovat.....
Nevěšme hlavu a buďme mladí právě tím dnešním krásným dnem. Je štěstí tu být a rozdávat radost ostatním. To jsou ty zasloužené květy našeho života.
Hodně sil a optimismu Vám vše přeje Alena.
 Kamil, tri male deti 
  • 

Re: O co tu vůbec jde? 

(1.3.2013 22:08:43)
Když někdo napíše, o co tu vůbec jde, a má moudrou radu, tak asi nemá krizi středního věku :-)
Když to člověka zaskočí a jako chlap si chce koupit motorku, sporťák, začít se spolupracovnicí o patnáct let mladší nový život, tak teprve vidí, jak málo o sobě víme.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.