| nene3 |
 |
(28.8.2009 21:58:17)
Karolino, popisujes moc podobne tomu, co jsem i ja prozivala. Jen ze sneni o princi jsem mozna vyrostla o neco driv, takze bych to formulovala jinymi slovy. spis, ze se o mne zajima, za mi dava najevo, ze chce prave mne, ze jsem pro nej dulezita a ta volba, ze prave ja, je stale platna a nemenil by,... Vobec si o sobe nemyslim, ze bych byla romantik. Potrebuji vyjadreni lasky prave zajmem o mne, tim, ze mi porozumi, vyslechne, bude se emocne zucastnovat meho zivota, radovat se mnou a prozivat i negativni emoce (omlouvam se za cestinu, postupne se zlepsuje, snazim sa zosrotit gramatiky 3 jazyku najednou). Soucasti toho je povidani (jak tady, nemuzu dohledat kdo psal), ze si spolu povidaji hodne a na pul. Tak bych to chtela mit i ja. Znam par, ktery tak spokojene funguje.
Abych misto zamestnani delala chlapovi skrin, sluzku, chuvu, pokytovala sex mi je neprijatelne. Rozumim i tomu, ze jeho potreba vyjadrovat blizkost ma jinu podobu nez moje, asi spis to drzeni za stehno a podobne. ALE. Dal nazyvam sobectvim, pokud o tom vime (a to vime), kdyz neni zajem vychazet si vstric, naplnovat potreby toho druheho podle toho jak to ma on, ale podle toho jak to mam ja. Jak bylo zminovano, v jistem smyslu je to obchod, neco clovek dava a neco dostava. Jen kdyz dostava co nepotrebuje? Ja nechci, aby manzel misto mne vdelaval, ja chci, aby byl otcem svych deti tak, jak ja jsem jejich matkou a venoval se jim, ucil je, hral si s nima, pripravoval je na pozdejsi zivot bez rodicu. Nechci, aby cokoliv, co si muzu udelat sama, udelal misto mne, chci aby si udelal za sebe. A kdybychom delali spolecne, to by byla parada, o tom si muzu nechat jenom zdat nebo cist o parech, kde to tak funguje.
Casto jsem mela pocit, ze bere moji praci, moji peci o deti a domacnost, telesne naroky jako moj povinnosti a v tom vsem jsem nikde nebyla ja. Karolino, taky jsi to tak nejak formulovala. Nebylo tam to, co mne dobiji, co mne tesi, z ceho rozkvetam a zvladam mnohem vic nez on. Bylo tam porad to, co se da ode mne vzit.
A obvykly dotaz, co jsem davala ja. Na to jse se odne krat ptala, co byc chcel. Dovedela jsem se priblizne nic. Ja jsem nenarocny. A precist ssi enumim nic, je jeden z mala mne necitelnych lidi. I kdyz problemy se zdravim poznam jen kdyz je nervozny na celou rodinu a vsicni schytavaji za nic. uz jsemi to nekonecne zbytecne dotazovani vzdala.
A dnes nedavam, doplnuji jinde, pribyla mi energie, rodine se hodne zredukoval servis, tatinek si zije svuj zivot, na rodinu celkem kasle, ale rozstehovani nepripousti, udajne chce deti, ale kdyz je doma, sedi jak vzdy u pocitace a dela neco neodkladneho. Posledne jsem se podivala, jestli je to prace a jednou to byla cely den hra, po druhe zpravy. S detmi si ani nepopovida, jen je serve.
Tak jsem to tady taky vysypala, mozna tim udelam vetsi tecku a nepovlecu to s sebou a hodim za hlavu. A budu se zabyvat tim, co nese nejaky vysledek.
Jo a jeste, Buh dava silu to unest, neoplacet zlym, dokonce evidentne vytvari situace obracene, aby i tatinek zacinal delat, co leta nedelal, Buh taky dava klid, vnitrni pohodu, i kdyz doma neni a nikto jiny ji neprinasi, mozna da casem i nejake reseni, ale aktualne nenahrazuje nefunkcni partnersky vztah ani nefunkcni otcovstvi.
|
| Karolína | •
|
(29.8.2009 12:42:45)
Ano,dost často jsem se ptala,proč prostě nejsme my jako rodina pro něj nejduležitější když on vlastně pro nas ano,musí vydělavat odpověděl,rozumim tomu a nevyčítam,jen nevím proč když vydělavat nemusí ho obtěžuje travit svůj volný čas s dětmi,prostě je učit a ukazat jim jaky je,da se říct,že to možna už pochopil a opravdu se celý leto snažil skloubit vše a děti přijal do sveho života už naplno,jen se mnou ma neustale problemy jednou mu vadí,že něco udělam jednou,že to same neudělam,připada mi,že neví co chce,jednou mě miluje jednou nenavidí a přitom je me chovaní prakticky stejne,nejsem ani semetrika ani blbeček,když chce zabavu dopřejumu ji a ja si taky někdy vyrazím,hlída někdy on někdy moje mamka,ale většinou se to neobejde bez výčitek.Někdy jde do prace a ani mě nepozdraví,nodpovída na moje dotazy a ja nevím co si o tom myslet.Tak čekam jestli mě přibere do sveho života taky na plno,nebo jen vždy když jemu se to hodí,dříve takový nebyl,třeba to je krize stř.věku?Nevím,hodně síly je to fuška!!!!!
|
| nene3 |
|
(29.8.2009 14:33:45)
Musi pracovat a kdyz skonci, pak je zas k dispozici zamestnavateli. Rodine ne, ani mne, ani detem. Je unaven, nemocen, ma neco extra duleziteho,... Pripadam si jako doplnek, kdyz uz nic jineho neni. Muzu kam chci, kdykoliv chci, i penize na to muzu mit, ale musim zaridit co s detmi a pak penize chybi jinde, protoze rozdelit je neumi a mne k tomu nepusti.
Byl takovej a nic se nezmenilo, jen ja jsem to nevidela, nechapala. Tezko predpokladat, ze by se zmenil. Snad jen se to zviditelni, vyostri.
|
|
| satty | 
|
(29.8.2009 21:52:35)
Prožívám něco podobného, až na to, že můj muž se o dcerku zajímá, hlídají dobrovolně, hraje si s ní, chodí na hřiště. Asi si nemám na co stěžovat, ale já pro něj už neexistuju. Nemluví se mnou, nedotýká se mě, 0 projev lásky či jakéhokoliv citu. Mám volnost, ale ztratila jsem partnera. Nerespektuje mě, rozhodnutí dělá sám, očekává, že se vždy přizpůsobím, stále mu něco vadí. Zkoušela jsem vše možné, nikoho mimo mě nemá, alespoň o tom nevím.  Myslím, že pisatelce ani tak nejde o hlídání dětí, volnost, ale spíš o partnerskou náklonost, alespoň nějaký projev citu, zájem. A věty o tom jak pracují a jsou unavení, že nás živí u mě neobstojí, také jsem celý den na nohou a přesto si najdu na tyhle drobnosti čas. Myslím, že nepotřebuji romantiku, kytky,dlouhé rozhovory nebo naslouchání, ale občas je náznak toho, že ví, že jsem tu, že mě má rád a že je se mnou rád, byť by to bylo vzetí za ruku při cestě na nákup. Na tyhle věci asi není univerzální rada asi jen vyzkoušet co se dá, ale vždycky musí chtít oba. Pokud chce jen jeden, východisko je bohužel jen rozchod.
|
|
| ShelleyEll | 
|
(31.8.2009 23:22:23)
Milá Karolíno, Tvůj článek mě totálně rozsekal. Prožívám si totiž něco hodně podobného a svoje pocity bych nedokázala vyjádřit líp. Budiž nám malou útěchou, že v tom nejsme samy-jak je vidno.
Holky, chci Vám poděkovat za Vaše názory a rady, ono je přínosný už jenom si to pročíst a zamyslet se...
Taky jsem potkala a vzala si po sedmi letech chlapa svých snů-velmi pohlednej, chápající, pomáhající, milující.. jak ho líp a přitom stručně charakterizovat..byli jsme ideální pár (od začátku jsme se museli přenést přes pár krizí atp, ale časem jsme si náš vztah vypilovali k dokonalosti.) Fungovalo to na jedničku, komunikace, láska, sex, porozumění, tolerance...asi to zní jak z červený knihovny, ale bylo to tak. Rok po svatbě se nám narodila holčička a i když jsem byla do tý doby skálopevně přesvědčená, že náš krásnej vztah ustojí i takovouhle změnu, jakou přináší děťátko...dneska, po dvou letech, je všecko jinak. Neřeším sice to, že by můj manžel nepohlídal nebo se neuměl postarat o dcerku, ale naprostej ledovec a přesně to, co Karolína nazvala "válkou, která nemá vítěze ani poraženého". Povinnosti a starosti začaly převládat nad láskou a krásnýma chvilkama. A přitom-starám se o sebe (žádná cuchta s mastným roštím na hlavě ale ani peroxidová fífa), čas od času si vyrazím s kamarádkama, každý den se zeptám :tak co, jak ses dneska měl (nebo něco podobnýho), začala jsem dokonce studovat VŠ (zaznělo tady spoustu rad, jak se to zlepší, když se začnete seberealizovat, já to ale bohužel pociťuju spíš naopak. Ona ta moje seberealizace přinesla taky ,mimo ty kladný věci,další nároky-musí se častěji postarat o dcerku, když mám zkoušky a večery prostě musím věnovat učení)žádný takový, že by byl maličko na svoji ženu hrdej, že to všecko zvládá a nekyne mu jen doma s děckem, nou nou... Xkrát jsem se o tom s ním snažila mluvit, nic nic a nic.. Když se ho ptám na to, co chce on, jak to vidí on-nedovím se v podstatě nic, on je spokojenej. Tak proč ho sakra nezajímám, proč se nezajímá o to, jak jsem se přes den měla já, proč mu najednou vadí, cokoli řeknu, proč bere všechno jen jako buzeraci (a přitom mu to servíruju patřičně v rukavičkách), pusa na dobrou noc? kdepak... To je tolik vztahů prostě odsouzeno k rozpadu, protože chlap prostě zpohodlní, nebo sakra proč to s nima tak zamává, že je ženská doma s dítětem? On už ani nemá zájem se mnou někam vypadnout..je unavenej z práce. Já ho dokonce poslala dvakrát týdně do posilky, ať si může odfrknout od práce i od nás. Taky nepomohlo. Já se snažím dělat většinu věcí, co tady padly jako rady(ty ostatní vyzkouším)ale efekt nula. Teď momentálně panuje tichá domácnost a hodlám to vydržet, co to dá. Prostě se chovat, jak když tu neni. Jo a k psycholožce už taky chodím na radu.. takže fakt mám pocit, že se snažím na všech frontách..Jinýho prince hledat nehodlám, po čase jsou skoro všichni stejní a s děckem? už vidím, jak se hrnou. A přece pořád miluju svýho manžela!!! A miluju svou dceru a chci, abychom byli šťastná rodinka. Existujou přece takový, ne? (je pravda, že občasný záblesky jsou, abych zase nekřivdila, ale bohužel to rvá vždycky jen pár dnů a už si jedem zase ve stejných kolejích.) No, tak se mi maličko ulevilo..dík, že jsem to mohla vyklopit.
|
|
|
|
Tam mělo být "souhlasím s MONTY", ne Kimmy. 
, byl moc zklamaný...tak moc, že se mi to už nejspíš nestane...
Čest výjimkám
)!!! I když nealko pivo Tě na mateřské asi chlastat nenaučí
!Všem těm z vás / nás trápících se přeju hodně sil, životní pohody, optimismu a taky aspoň trochu té lásky a pozornosti od těch, od kterých to čekáme (marně
). Tak se holky, držte a hlavu vzhůru. Vidíte, že je nás spousta, tak se můžem občas aspoň hecnout. Pá
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)