caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(7.1.2008 9:19:44) Tuhle otazku si kladu temer denne. Starsimu synkovi bylo pet. Pred tretimi narozeninami umel celou abecedu, pred ctvrtymi pocitat, pred patymi plynule cist vety. Jeho zajmy se take odlisuji - zna pojmy jako sopka - lava- magam - dokaze vysvetlit souvislosti. Umi pojmenovat nekolik druhu "dinosauru" - ja je nazyvam jen dinosaury, ale pro neho je to napr. paralititan,styracosaurus apod...je abnormalne zvidavy. Ve skolce vse akceptuji, podporuji ho - snad bude stejny pristup i ve skole a nejdeme pani ucitelku, ochotnou pristoupit k castecne individualni vychove, se kterou se nam bude dobre spolupracovat.
|
neřeknu | •
|
(7.1.2008 9:52:05) Co je to magam? Na rozdíl od tvého syna daleko po pátých narozeninách tento pojem neznám, natož abych uměla vysvětlit souvislosti, pokud je to překlep a myslela jsi magma, tak to vím. (nejde o rejpání, jde o zájem o nové)
|
Jana | •
|
(7.1.2008 10:02:53) No, tak každému, jen průměrně inteligentnímu asi dojde - že sopka - láva - x. X = magma (a myslím, že na překlep má každý nárok). Ovšem na pětiletého chlapečka jsou to vědomosti, kloubouk dolů.
|
dadlenka |
|
(7.1.2008 10:23:46) tak my máme stejně starého kluka a to, co ty popisuješ zná taky:)vůbec mě nanapadlo, že by to bylo nějak moc neobvyklé. Jeho nejblíbenější pořady v televizi jsou na stanici Discovery:D Samozřejmě ho v tom podporujeme a když se zeptá odpovídáme (někdy s pomocí encyklopedie:DD), ale nepřikládáme tomu moc velkou důležitost. Pro mě osobně je důležitější, aby byl v životě zdravý,šťastný, měl a uměl si najít kamarády, uměl si hrát a zlobit. prostě normální kluk. To jestli má výrazně nadprůměrné IQ mě moc nebere a ani to nezjišťujemea ve výsledku to o úspěšnosti v životě moc nevypovídá:)
|
veronika | •
|
(7.1.2008 10:29:32) u nás už právě začíná být problém s těmi kamarády. Kamarádi si hrají a nezajímá je, jak vznikla Zem, nezajímá je, jak se jmenují planety, a dokonce ani to, proč to autíčko jezdí. ten rozdíl je čím dál větší, dokud byli menší, kamarádů měli dost, teď přestávají mít o čem si povídat. Lumpárny o přestávkách jsou něčím nepochopitelným, zlobení v hodinách ještě nepochopitelnějším.
|
RENATA + SYN 11 LET |
|
(16.1.2008 21:10:06) Veroniko, tohle je přesně náš případ.V první a druhé třídě to ještě šlo, ve třetí už mu děti hodně nerozuměly,přestávaly se s ním bavit,vysmívaly se mu.Ve škole se neuvěřitelně nudil, byl neštasný, nakonec skončil v nemocnici. Letos chodí do výběrové školy,která připravuje děti na 8 letá gymnázia, učivo 3 let lehce dohnal,konečně vidí smysl v tom, že chodí do školy, konečně je štastný a spokojený. Rodiče pruměrných dětíPřečti si můj delší příspěvek z 15.1.07. Nejste náhodou z Brna ,či okolí, jako my?
|
|
|
Simča | •
|
(7.1.2008 12:55:33) Mám doma dceru(12 let), kterou podobné věci zajímaly taky od doby,kdy se uměla jakž takž slovně vyjádřit,vývojově šla velmi rychle dopředu,dnes je to krásná,zdravá,bystrá a velmi inteligentní slečna,která nijak nevybočuje z řady jí podobných dětí.Možná právě proto,že jsem to nikdy nijak urputně neřešila.Prostě byla jednou z mnoha šikovných dětí,nikdy jsem nijak nyvyžadovala super ohledy a individuální přístup,přesto ji učitelé většinou dobře otipli jako nadprůměrnou a podle toho k ní sami(z jejich vůle)přistupovali.Nehledala jsem pro ni žádné spec.zaměřené školy,byla na jazykové ZŠ a dnes studuje na osmiletém státním gymnáziu velice dobré pověsti.Na druhé straně je hodně nemocná,je silný alergik,astmatik,co já bych za její zdraví dala(klidně a s chutí bych její zdraví vyměnila za průměrnost ve škole),to je to,v čem já spatřuji priority a hodnotu života....
|
|
|
|
Cvičenka |
|
(7.1.2008 10:53:43) Mam syna, 4,5 roku, cte slova (vety), pocita (scita a odcita do 20ti). Neucili jsme ho to, ale je pravda, ze se ptal, tak jsme mu vsechno rekli, co a jake pismenko, jak funguje (kdyz mas 2 jablicka a nekdo ti 3 prida apod.). Jsme s manzelem oba VS, nepredpokladali jsme, ze budeme mit decko prumerne, ale spise chytrejsi (nechci se nikoho dotknout), ale ted, jak ctu tento prisevek, rozmyslim, co mam tedy delat. Uz kriterium zapisu do skoly - decko musi umet pocitat do 5ti, me zarazilo (a to nektere deti maji odklady)... Trochu se obavam, aby v prvni tride nezlobil, uz ted toho umi hodne a neni jeste ani predskolak. A je velmi aktivni dite, nechci rikat hyperaktivni, ale odmala byl divocejsi nez ostatni, odtud jsem odvozovala jeho zajem o vsechno, proc to funguje (ted napr. resime fungovani krevniho obehu, musela jsem si oprasit znalosti z biologie...).
Zpatky k tematu. Nevim, co dal. Jak ho podporovat. Mame jeste dvouletou slecnu, jsem zatim doma a muzu se mu po navratu ze skolky venovat. Nicmene, za par mesicu pujdu do prace a on bude muset travit ve skolce vice casu. Skolka je fajn, ale je tam 25 deti a pi. ucitelka mu nemuze vysvetlovat jak veci funguji, nemela by cas na ostatni. Dobre, skolku nejak zvladneme za pomoci babicek na dopoledne, obcas spani apod. A co skola? Mam hledat nejakou specialni nebo mam dat dite do normalni skoly? Jsme na okraji Prahy, skola by se dala najit, dojizdeni by bylo slozite, ale slo by to. Spise resim, zda dite v podstate vyclenit z kolektivu "normalnich" deti v nasi ctvrti (kde bydlime a dite vyrusta) nebo ho nechat v klidku u nas v ZS a pak jej dat napr. na osmilete gymnazium, kam si i sam dojede apod. Mate, prosim, nekdo zkusenost nebo radu? Diky moc.
|
Markéta, syn 6 l. | •
|
(7.1.2008 17:41:58) Cvičenko, vysvětli mi, prosím, co je špatného na tom, že rodiče učí dítě číst? Reaguju zrovna na tvůj příspěvek, ale objevilo se to tady vícekrát - neučili jsme ho/jí číst, ale umí to. Ty tady píšeš, neučili jsme, ale když se zeptal řekli jsme, co a jaké písmenko, jak funguje ... To snad JE učení čtení, nebo ne? Přece se dítě nenaučí číst intuitivně, že z textu pochopí, že tohle je M, tohle A a dohromady MA, leda snad abnormálně geniální.
Jinak náš mladík jde v září do první třídy, sčítat a odčítat umí celkem slušně též asi do dvaceti, vůbec se mu ta matematika líbí (záhadu, kde na to vzal geny neřeším, ještě bychom ho museli měnit), nečte, ale vymýšlí a krásně vypráví zábavné příběhy, bez problému se celkem dlouho soustředí, autority respektuje (až moc) strašně rád chodí na agličtinu (i když mě se zdá, že jejich školková angličtina se měla jmenovat "jak si zapamatovat co nejvíce názvů zvířat v angličtině" - nic jiného se tam vlastně neučí). Myslím si ale, že největší úsilí bude v první třídě vynakládat na to, aby našel správnou třídu a odpoledne se oblékl do toho, v čem do školy přišel, pokud možno ve správném pořadí.
|
|
slovenka3 |
|
(7.1.2008 17:43:30) Ja vobec nevidim problem v tom, ze by dieta chodilo do inej triedy ci skoly. Ja sama som v detstve chodila do skoly na susednom sidlisku a po vyucovani som sa kamaratila a hravala s detmi nie z triedy, ale z miesta bydliska. Ako to tak rekapitulujem, napada ma, ze vrana k vrane sada - z mnozstva deti boli mojimi kamaratkami hlavne dievcata tiez z vyberovych tried s rozsirenym vyucovanim. Ako deti sme o tom samozrejme neuvazovali, boli sme spolu ti, co sme mali nieco spolocne. A vybijanu sme sa hravali vsetci zaradom, ako sme sa na dvore zozbierali, nie podla prislusnosti do skoly. Urcite aj zavisi od dietata. Starsia dcera ma nerada zmeny, zle si zvyka,pre nu by bolo najlepsie nemusiet nic menit, byt na jednom mieste a vo vybehanych kolajach, preostredny syn a mala su prisposobivi, su v pohode, rychlo a jahko si buduju vztahy. I tak sa najstarsej nedalo byt v kolektive, ktory bol na dosah, lebo ju kolektiv kvoli jej inosti neprijal a bola to katastrova. Po roku v triede rovnako inych deti asi 300 km od bydliska, teda na internate (13-rocna), pretoze inde zatial nic ine v CR nie je, hodnotim, ze to bolo napriek roznym tazkostiam to najrozumnejsie, co sa dalo urobit. Este rozumnejsie by bolo, keby take triedy existovali na viacerych miestach po republike a nebolo by treba sa odlucovat az tak drasticky od rodiny.
|
zvědavá | •
|
(7.1.2008 18:18:08) A kde taková škola v ČR je?
|
slovenka3 |
|
(7.1.2008 19:21:06) Moje 3 deti su rozmiestnene v skolach - najstarsia - 13 rokov - Praha Gymnazium pre nadane deti Budanka, prostredny - 6 rokov - ZS Halkova Olomouc, najmladsia 3 roky - MS v Olomopuci nie je specializovana, ale pani riaditelka je skolena v problematike nadanych a mala je tam zatial v pohode. Z tej skolky pochadza viac deti nadanych, to identifikovali pedagogovia, potvrdil psycholog. Viac o skolach pre nadane deti v CR sa da dozvediet na strankach http://www.centrumnadani.cz/ Fortikuv seznam, priebezne sa aktualiuje, kde take triedy ci skupinky vznikaju, ake podmienky pre nadane deti vytvaraju. Po republike su asi len nejake druhe a prve triedy + 8-rocne gymnazium v Prahe. Slava, ze sa uz pre tie deti, ktore to potrebuju lady prelomili. Fortikovci organizuju skolenia, rozny druh podpory a sirenia informacii o problematike. Na Slovensku funfuje taka skola v Bratislave http://www.smnd.sk/main/, neviem presne odhadom 10 rokov, zakladna skola + gymnazium, okrem toho snad vo vsetkych vacsich mestach trieda ci skupinka. Je to uz riesene celoplosne.
|
|
Martina | •
|
(14.1.2008 18:43:46) Mohla bych Vam doporucit prvi zakladni skolu pro nadane deti Cesta k uspechu, kterou iniciovalo obcanske sdruzeni skola detem. Tato skola (nebo spise skolicka) klade duraz na individualni pristup na zakladne podrobne znalosti slabych a silnych stranek kazdeho ditete. Ve tridach max. 16 deti, otevrena komunikace rodic - dite - ucitel - psycholog. Zitra porada den otevrenych dveri a prvni kolo prijimaciho rizeni. Vic se toho muzete dozvedet na www.skoladetem.cz
|
|
|
|
Jája (49 let, 1 dospělé dítě) | •
|
(7.1.2008 21:41:24) Možná se někoho dotknu, ale já nadání dítěte řešila. Jsem bývalý pedagog, tak mám i možná trochu výhodu. Jsem tvrdě proti tomu dítě v předškolním věku UČIT to, co se má učit ve škole. Jiná je situace, pokud se dítě samo zeptá, pak mu odpovím. Ne že se to jednou dozví ve škole, ale pokud se zeptá, co to je za písmenko, odpovím jaké je to písmenko, stejně tak číslice. Předškolní dítě by mělo znát zvířata, rostliny a další obecné jevy přiměřené k jeho věku. Proto jsme jeli do ZOO, chodili do kravína, do lesa, na louku. Přesto se dcera už jako předškolák naučila sama číst i počítat (sčítat i odčítat) do 1000. Šla normálně do 1.třídy, po ukončení 1.třídy škola sama navrhla přeskočit ročník, ale chtěla na to psychologické vyšetření. S psycholožkou jsme se dohodly, že přeskočení třídy nic nevyřeší, dítě se reálie snadno doučí. 2.třídu dítě ve škole doslova přetrpělo a poté nastoupilo do třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků. To bylo jediné řešení, kdy vybraná škola soustředila nadanější děti a začala do nich sypat jazyky. Dneska bych postupovala stejně. Problém je totiž v tom, že nadanější děti se ve škole nudí. Co se ostatní učí, tyto děti už dávno umí a naučí se tak velice snadno flinkat, jedničky mají prakticky zadarmo. Když jsou zařazené mezi stejně nadané děti, mají větší problém s tím, aby si udržely svou pozici jedničkářů a jsou nucené se opravdu učit. Odmítám teorii o "elitách", ty děti nemůžou za to, že jsou nadanější. Myslím, že kdybychom je v jejich rozvoji brzdili, naděláme víc škody než užitku. Sice jim ukážeme, že jiné děti nemusí být tak nadané, naučíme je tolerovat pomalejší děti, ale copak náš stát nepotřebuje nadané a chytré lidi? Copak nepotřebujeme lékaře, lingvisty, matematiky, konstruktéry? Jsem proti "elitám", dceru jsem vychovávala k úctě k ostatním, kterým příroda tolik nenadělila, ale i z nich se přece můžou stát šikovní truhláři, elektrikáři, švadleny nebo prodavačky. Každý prostě umí a dělá něco jiného a právě to je na světě to krásné. Hlavní je, aby každý dělal dobře to, co dělá.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(7.1.2008 23:02:53) Jájo, nemůžu si pomoct, ale čtu "dceru jsem vychovávala k úctě k ostatním, kterým příroda tolik nenadělila" a rozumím tomu "ostatní jsou míň, ale budem je tolerovat".
Tak to přeci neni - příroda jim zaručeně nadělila zas něco jinýho, co nemá Tvoje dcera.
My např. máme ve třídě dítě, který se zajímá o historii, ke každýmu trošku známýmu jménu z dějin dokáže říct nějakou zajímavost, orientuje se v událostech a denně (to nepřehánim, opravdu nevynechá jedinej den) se mě ptá, jestli vim, že... dneska to bylo něco o Matyáši Korvínovi. Tohle dítě neumí ve třetí třídě správně napsat jednoduchou větu, aniž by vynechalo část písmen i slov, čte, ale ne úplně s porozuměním a neumí nakreslit ani kruh, nebo čtverec, protože to nezvládá jak motoricky, tak prostorovou představivostí. Inteligenci má v pásmu mentální retardace, všechny informace z historie má od babičky a maminky, které mu to vypráví jako příběhy a čtou mu před spaním, protože vidí, že ho to zajímá a že v tom vyniká.
Další dítě má vzácnej syndrom, kterej doprovází poškození mozku, lícního nervu i motoriky, má problémy s logickým myšlením, ale nikdo od nás nemá takovej přehled o předpovědi počasí jako ono.
Další dítě je průměrnej žáček, kterej je neuvěřitelně mrštnej - jakejkoli sport začne, bravurně ho zvládá.
Další dítě umí nezvykle dobře vést skupinku mladších dětí při práci na projektu - dokáže smysluplně rozdávat práci, hlídat celek tak, aby vznikl kvalitní výstup, na kterym se podíleli opravdu všichni, ověřit si, jestli všichni rozumí tomu, co dělají atd.
Na KAŽDÝ z našich dětí bych mohla napsat něco, co se od nich lze učit.
|
ronniev |
|
(8.1.2008 18:50:47) Jeno, naprostý souhlas. Taky mi předchozí příspěvek trochu zaváněl. Mám nadprůměrně inteligentní děti tři (potvrzeno testy). Nejstarší sice ve čtyřech letech četl foglarovky, ale vyprávět komukoli cokoli tak, aby to nezasvěcenec pochopil, byl pro něj nepřekonatelný problém ještě ve škole. Prostřední v první třídě jako by nic sčítal z hlavy trojmístná čísla, ale vzpomenout si, kam co dal, neumí dodnes. Dcera má v pěti letech lepší orientační smysl než já a je bez problémů schopná tlumočit z angličtiny do češtiny a zpět (na své úrovni, samozřejmě - chodí do jazykové školky) - ale zelená a modrá se jí pletly ještě loni a snídani s večeří zaměňuje občas doteď. A na druhou stranu má můj syn ve třídě chlapce s určitým druhem autismu, na kterém je jeho "jinakost" občas trochu znát, ale na druhou stranu co ten ví o minulém století se zvláštním přihlédnutím k vojenským uniformám a zbraním, to by mu mohl závidět i vojenský historik. Tož tak.
|
|
Jája | •
|
(14.1.2008 23:16:31) Jestli jste to pochopila tak, že ostatní "sou něco míň", tak jste chápala špatně. Prostě umí něco jiného. Víte, já kdysi pracovala jako vychovatelka u dětí v pomocné škole (8-letá docházka, po ní má dítě umět číst, psát malá a některá velká písmena a scítat a odčítat do 20. Bohužel ne každé to zvládne), pracovala jsem u romských dětí a měla jsem možnost poznat děti idiotické a kretenické - to není nadávka, ale odborné psychiatrické označení pro nevzdělavatelné děti nebo děti na samé hranici vzdělavatelnosti, případě vychovatelnosti. Můžu proto srovnávat a hodnotit, co dítě může, ale třeba nechce, jestli mu rodiče péči dají nebo nedají. Je mi vždycky neskutečně líto, když vidím chytré dítě, které rodiče zanedbali. Víte, kopat kanály může opravdu úplně každý, ale ne každému bylo shůry dáno a pak je neskutečná škoda jeho talent a nadání zahodit. Když budou chyrří kopat kanály, dostaneme se tak leda na úroveň rozvojové země. Proto si vážím všech rodičů, kteří nelitují prostředků a třeba si sami utáhnou opasky a dají všechny možné a dostupné prostředky do vzdělání svých dětí.
Mám privátní patronát nad 9-letým vietnamským chlapcem. Jeho maminka se sice česky domluví, ale chlapci chybí znalost českých a evropských reálií. Nemá mu je kdo dát. České dítě se doma od rodičů dozví, kdo to je Josef Lada, Mikoláš Aleš a další, zná pohádky a dětské veršovánky. Ten můj Vietnamec jedl vánoční cukroví poprvé v 6 letech, kdy mu ho dala ochutnat učitelka ve škole, jeho maminka letos na Vánoce, kdy jsem jim ho dala já. Když jsme ho vzali na výlet do jeskyně, nevysvětlil doma vůbec, kde byl, ve slovníku to slovo nebylo, a tak jeli za týden s rodiči na výlet ještě jednou. Řadu věcí, které české děti znají, nikdy neviděl, navíc musí rodičům tlumočit, protože on česky umí velmi dobře. On napíše diktát z češtiny na jedničku, další hoch, co ho máme doma - 16-letý student střední školy - napíše stejný diktát na trojku. Měl ale smůlu, jeho rodiče u něj na vzdělání zrovna dvakrát nedbali. Přesto to jsou oba kluci chytří a šikovní a oba bych je ráda jednou viděla na vysoké škole. Myslíte, že je to špatně, když chci, aby z nich něco bylo? Tož asi tak.
|
|
|
|
asmara |
|
(9.1.2008 11:44:26) Moje dítě/dnes 9let/ také patřilo k těm nadanějším.V pěti plynně četl/a MMCH naučil se to opravdu sám,písmena jsme naučili my,ale jak skládat slabiky,to už mu tak nějak "docvaklo"/,sčítal a odčítal do 100 a stále ležel v encyklopedíích/v geologii a znalosti lidského tělo už ho nestíhám/.Nepřišel mi ale tak geniální,abych ho vyčlenila z kolektivu školkových kamarádů a nastoupil do běžné sídlištní základky.S paní učitelkou byla celkem řeč,takže četl pro třídu,dostával úkoly navíc a nudil se jen přiměřeně.KOncem druhé třídy jsem o jazykovce,kam odešli ti nadanější ze třídy ani na okamžik neuvažovala,protože jestli synek něco upřímně nenáviděl,tak angličtinu :-( Bohužel je teď ve třetí třídě sloučili,rázem jich není 16,ale skoro 30 a nová paní učitelka miluje vycpané děti.Syn je stále premiant,ovšem s napomenutím ve čtvrtletí za zlobení/chápejte-houpání na židli,cvakání propiskou,zírání z okna/.Když jsem se pí.uč.pokoušela vysvětlit,že se pouze nudí,bylo mi řečeno,ať nekritizuji její výchovné metody.....no comment.Nebudu to teď v pololetí hrotit,ale do čtvrté třídy nastoupí určitě do jiné školy v okolí,která bude jeho potřeby respektovat/už mám jednoho favorita a dojíždět bude jen kousek/ a pokud mu nadání vydrží,problém vyřeší osmileté gymnázium. Abych to uzavřela,po dnešních zkušenostech,už bych hledala specializovanou třídu pro nadané.
|
10.5Libik12 |
|
(9.1.2008 12:14:32) nadání mu vydrží, má-li ho.
hezký příklad toho, co tu řešila Jena.
I pro ty "nenadané" je popisovaná třída hrobem a mělo by nám to vadit.
|
|
slovenka3 |
|
(9.1.2008 16:09:13) U nas osmilete gymnazium nevyriesilo nic. Bolo to omnoho horsie nez predtym na sukromnej zakladke. Zacali sme na beznej statnej zakladke, na konci skolskeho roka, uz z vyucovania nic nebolo, behali sme po lekaroch, lebo cez 3. vyucovaciu hodinu zacalo pravidelne boliet brusko. Lekari nenasli ziaden zdravotny problem. Jedine, k comu sme sa prepracovali bolo podozrenie na stres z nudy. Najprijatelnejsie riesenie bola sukromna skola, kde sa detom venovali viac, viac ich rozvijali. Pri nastupe do 2. triedy mali deti evidentny naskok, zrovnalo sa to asi za 2 mesiace. Bez ucenia na jednotky a sustavne poznamky o nesustredenosti, chaos vo veciach a podobne. Brusko sa polepsilo. Po nastupe na 8-rocne gymnazium odsabotovala skolu uplnou nekomunikaciou so vsetkymi. Neprijali oni ju ani ona ich. Nie je vodca, iniciator, bola tam zufalo sama. Jedinou prijatelnou autoritou bola zemepisarka. Zda sa, ze ako pedagog to jedina zvladla. To sa stihlo do prveho rodicka a bola jasne, ze takto nie. Prestup na Budanku povazujem za zachranu, pretoze tato stranka sa skludnila. Zas vo svojom normalnom rozsahu komunikuje so svetom, nadalej sa neuci a staci to na pohodove znamky, nadalej ma chaos a nadalej niektore veci nefunguju. Vsetci jednotne konstatuju, ze je sikovna, inteligetna, ma velky rozhlad (z kniznice nosi knihy po 10, viac nepoziciavaju a je schopna zhltnut denne jednu), fyzicky velmi obratna a sikovna, na svoj vek dost drobna. Jazyky neznasa, ale nejak to na nu napadalo, takze slovensky, cesky, pasivne nemecky, od skolky anglicky. K tomu ja viem, ze nebude stat v cele, nenadviaze kontakt, nema ziadne ambicie, straca aj dolezite veci (naposledy pas a povolenie k pobytu pre cudzincov) a vybavovat nebude ani elementarne veci, radsej sa zosype, nez by povedala neznamemu cloveku "Prosim vas, poradite mi...?" (aj ked nikto znamy na dosah nie je, sama si poradit nevie a je naozaj v uzkych), dolacit ju urobit nieco, co nechce, je nadludsky vykon. Radsej zbori cely svet, nez urobit neoblubenu malickost. Kedze pedagogovia komunikuju a nevystrkuju ju, aj s tymi jej inostami je to pre nu v specializovanej skole lepsie. Druha strana je nekomunikacia aj s rodicmi, pokial chcu nieco, co jej nevyhovuje (napriklad poriadok, system,...), co je na dialku riadne narocne a po pravde ma dost nici. Tak som si tu trochu vyliala dusu a hrrr s novymi silami do dalsieho boja.
|
Líza |
|
(9.1.2008 18:26:32) Slovenko, tomu nerozumím. Popisuješ ji jako poměrně nepoužitelnou Marťanku ;-), ale jestli správně chápu, tak je v Praze na intru. Takže asi musí bejt schopná si věci zařizovat, ne?
|
|
|
|
RENATA + SYN 11 LET |
|
(16.1.2008 21:17:56) ahoj, přečti si můj článek z 15.1.08 , třeba ti v pomůže. Renata
|
|
|
|
|
veronika | •
|
(7.1.2008 10:26:06) hm, tyto znalosti kluci mají taky, když chci večer číst pohádku, mladší, ani ne 5ti letý, křičí Pohádku néééééé a nese encyklopedii. Starší je prvňák, ve škole se nudí, protože počítání do 7 je docela otrava, když ho právě začíná zajímat násobilka, číst umí pomalu, ale umí, vyrobil si dvě knížky o autech, sám vymyslel, namaloval, napsal, a ve škole se má učit poznávat písmenka. Učitelka zatím navrhla, aby se nenudil, jenom časopisy pro předškoláky, on má přitom zájem o učení a poznávání něčeho nového. Syn má učitelku rád, chodí rád do školy, ale nudí se tam už. A bohužel, nemá to asi u nás moc řešení. Mladší bude mít 5 let v dubnu. Má obrovskou slovní zásobu, momentálně prochází spisovným mluvením, což je docela zábava, když řekne že by chtěl "jen málo teplé mléko, raději vlažné", ale má problém s výslovností. Umí napočítat, no ani nevím do kolika, kousk za stovkou ho to přestává bavit akončí, když starší syn přečte slovní úlohu, mladší od hraní s autíčky volá odpověď. Začal spojovat písmena do slabik. A ve školce máme jenom dvě třídy, mladší jsou od asi 2,5 ruku do 4-5, podle data narození, starší jsou ti ostatní, až do předškoáků. Náš syn je mezi těmi mladšími. Pochopitelně se nemusí učit poznávat barvy, zná je už i anglicky, nemusí se učit počítat do 5, asi pod vlivem staršího zná násobky 10, a násobilku do 10 - 15 zvládá dovćela rychle, i když zatím na prstech, co se ostatní děti učí česky, on už umí v angličtině. Angličtina je totiž to jediné, co se můžou učit navíc jinde než doma, jak jinak zaměstnat jejich mozek a využít ho. A tak mám z individuálního přístupu ve školce i ve škole pocit, že je to jen moc řečí o ničem. školku i školu bereme jako dopolední hlídání a až odpoledne se vlastně dělá něco, kde se učí, kde se něco dozví, kde se rozvíjí.
|
veronika | •
|
(7.1.2008 12:35:38) a tobě nevadí, že sedí ve třídě, nudí se na čtením písmenek, nudí se nad počítáním do 7, nudí se vlastně kromě psaní pořád? mně to vadí
jenže hledat jinou školu nejde, není jakou, tato je v našem okresním městě ta nejnáročnější,, nejde totiž jenom o první třídu, ale i o to, co bude dál, třeba ještě i v té 5.
takže se učíme doma sami, a ve škole je proto, že se to musí a proto, aby s naučil fungovat v kolektivu, i když to už dávno umí
|
Jája | •
|
(7.1.2008 13:17:53) Veroniko,jestli stojíš o radu,tak bych ti doporučila vybrat kvalitní státní ZŠ a z 5.třídy přemýšlet o víceletém gymnáziu(rovněž kvalitním).Ty kvalitní jsou totiž většinou taky velmi náročné,takže se předpokládá přibližně stejná úroven dětí.Pokud vím,tak u soukromých škol(až na pár vyjímek) jde především o to,aby rodiče hodně a ochotně zaplatili,o vědomosti až tak nejde.Ty jsou až na 2.místě,dětem je sice vštěpováno,že jsou super,nejlepší,...ale srovnání s vrstevníky většinou nemáš žádné(pokud ještě navíc schází známkování).A když se pak náhodou dítě ze soukr.školy ocitne na kvalitní státní,tak se nestačíš divit,že nic vlastně neumí...
|
|
veronika | •
|
(7.1.2008 21:44:02) zítra máme rodičák, minule jsem chtěla, aby mu dávala víc práce, tak se jí poptám, co vlastně dělá v hodinách, syn říká, že mánějakou práci navíc, ale není to o moc těžší, takže aspoň malinká změna je v tom, že nemusí trávit čas čekáním na ostatní ale může si dělat svým tempem aspoň o malinko víc
jinak tento článek právě nebyl o mimořádně nadaných, těch je pár, ale právě o těch, kterých je dost, a jsou jenom o něco víc vepředu ve srovnání s ostatními a je škoda toho nevyužít a nechat je jenom čekat, až je ostatní doženou. Nebo jsem to pochopila aspoň takto
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(7.1.2008 23:49:41) Holky, ono nejde o to, zda vaše děti jsou nebo nejsou zázračné...
Stačí, že jsou v první třídě napřed a nudí se tam, resp. nemusí se učit nic nového... Po pár letech prostě rezignují, když zjistí, že pro jedničky nemusí vyvinout zvláštní úsilí.
Mluvím z vlastní zkušenosti - nejsem nijak nadaná, jen jsem byla možná rychlejší, bystré dítě. Do první třídy jsem šla s tím, že jsem četla, psala, počítala - naučila jsem se to tak nějak mimochodem sama, rodiče byli pěkně v šoku, když na to přišli.
Na základce jsem sice sem tam dostala "zvláštní" úkoly, ale moji kapacitu to prostě nevytížilo. Nenaučila jsem se ve škole učit. Osobně základku z hlediska svého vzdělávání považuji fakt za velkou mizérii a chyby nadělané tehdy si nesu stále. Nikdy jsem se už pak nenaučila pořádně učit.
Nepodceňujte to, i když děti nejsou Einsteinové, je dobré jejich kapacity vytížit, aby "nezlenivěly" jen proto, že jsou o něco bystřejší, než horší průměr třídy (podle kterého se většinou jede).
|
slovenka3 |
|
(8.1.2008 15:10:52) Danielo, ja som sice pri nastupe do skoly nevedela citat a pisat a zrejme ani vynimocne pocitat. Ale tiez som dlhe roky nerobila nic, lebo nebolo treba. Do skoly som chodila, lebo sa to tak robilo. A ak sa obcas pritrafilo nieco zaujimave, tak som to zhltla. Ale to bolo prilis zriedkavo. Ja by som brala vsetky aktivity rozvijajuce myslenie, predstavivost, logiku, vytvaranie niecoho, preskumavanie, ako co funguje, rozoberanie, hladanie pricipov, technika, stroje, pristroje, abstrakcia az po konktretnom priklade. Najzabavnejsie, k comu som sa sama prepracovala bolo pocitat priklady z matiky. Syn napriklad robi experimenty vsetkeho druhu, vsetko rozobera, skuma zvnutra. Samozrejme ma to druhu stranu, pamat mam zufalu, takze az do maturity - vratane - som si vsetko odvodila. Vtedy mi nesvitalo, preco ma za to odvodenie vzorca na maturite pochvalili, moja priprava na maturitnu skusku pozostavala asi z 2 hodin, kedy som si precitala vypracovanu pripravu dobrej duse z ucnovky. Jemu to postacilo na stvorku. Zato o slovenskych a ruskych spisovateloch som nevedela nic. Aj pri velkom usili mi to v hlave neostalo. A fyzike som sa venovala s potesenim.
To nie je univerzalny navod. Spoluciacka, ktora do nasej triedy pribudla v maturitnom rocniku by na predchadzajucej skole nepresla z matiky. U nas ju nevedela lepsie, ale bola ina konstelacia - v jej prospech. Dnes je z nej celkom znama slovenska spisovatelka, len zasnem, kolko knih napisala a uspesne sa predava. Uz vtedy zila vo svojom vysnenom svete inde ako my.
A iny priklad, nasa gymnazialna trieda bola spolovice sportova. Aby mohli byt sportovci v stredisku vrcholoveho sportu, museli podavat sportove vykony i nejake povinne skolske. Sport ich vytazoval dost intenzivne, niektorych spickovych sme v skole stretavali len obcas. Tomu vzdelavaniu, ktore sme my podstupovali vela nedali. Ked som hladala kontakty na stretavky, zadala som ich mena do vyhladaca a sypali sa stranky, kde sa o tych hviezdach pise.
Vychadza mi z toho induvidualny pristup, mensi pocet deti v triedach, aby vysiel nejaky cas na rozvoj toho, co prave ten jednotlivec potrebuje.
Dcera na Budanke nie je rovnaka ako ostatni. Rozdiel oproti predchazdajucej skole je v tom, ze predtym bolo 29 deti nejakych podobnych (myslim tym, ze rozdiely medzi nimi boli menej vypukle a ucitel mohol ist s vacsinou rovnakym tempom a bolo to primerane) a 1 uplne mimo. Teraz je v triede, kde ich myslim 18 a kazdy je nejaky iny. A jej ta inost zrazu nerobi zdaleka taky problem. Byt inym je tak normalne, ze to nevylucuje z kolektivu a ona uci sa nazivat s tou roznostou. Medzi nadanymi detmi je vyssie percento deti s poruchou pozornosti, roznymi dis...., autisti a podobne (podla slovenskych vyskumov viac lavakov).
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(8.1.2008 16:44:59) Nedokážu si představit 29 podobných dětí. Přesněji řečeno ještě nikdy jsem neviděla tolik podobných dětí pohromadě, natož aby se náhodně sešly v jedný třídě.
|
slovenka3 |
|
(8.1.2008 21:57:59) Slovo "podobnych" nie je dostatocne vystizne, preto som do zatvorky napisala, ako to myslim. Dcera hovorila, ze ked povedala vtip, nikto nic, tak povedala ten isty o 3 roky starsim kamaratkam a spolu sa zasmiali. Casta situacia. Aj ja si na podobne situacie spominam. Dvojfazove smiatie. Prvykrat som sa smiala, ked bolo rozpravanie vtipu pred vyvrcholenim, pretoze mi uz bolo jasne, ako to dopadne. Po dopovedani sa zasmial kolektiv a za tym este raz ja, ked som si uvedomila, ze nieco tak trivialne im svitalo tak dlho. Kto nevedel, ze sa smejem druhykrat uz na nom, mohol mi este prist na pomoc s vysvetlovanim. :(
Aby som pomohla dcere zvladavat take situacie (tazko povedat niekomu, ze som dostala do vienka rychlejsie myslenie a menej trpezlivosti na rychlost, ktoru on dostal), radila som jej otipovat si ludi a rozrecnit sa len u tych, ktorym to mysli podobne. Ze predide tym neprijemnym situaciam, ked ju ti, co nepochopili zacnu doucovat v tom, co ona preskakuje ako jasne. Tiez som ju ucila komunikovat s ludmi tak, ze si ma uvedomit svoje myslienkove pochody a hoci by spontanne vyslovila len povedzme kazdy treti krok, musi vacsine ludi detailne povedat kazdy krok, ak chce, aby ta informacia preputovala. Co je celkom nezaujimava drina, takze clovek sa casom pouci a hovori len vybratemu okruhu, ktory tiez chape kazdy treti krok.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(11.1.2008 15:25:46) Slovenko, předpokládám, že Tvá dcera dělala nějaké testy na výši IQ. Mohla bys napsat jaké IQ má? Spíš pro zajímavost - chtěla bych vědět jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi ní a některými našimi nadanými dětmi, které s vyprávěním vtipů problém nemají.
|
slovenka3 |
|
(12.1.2008 20:00:50) Ma obavu, ze sa bavime na rozdielne temy. Nadane deti mavaju niecoho viac a niecoho menej. Moja dcera nie je meradlom pre ziadne ine dieta. Kazde dieta je nejake a 2 rovnake neexistuju a v tej kategorii nadanych je pestrost velka.
Vyska IQ kolise podla veku, aktualneho rozpolozenia a podobne. K mojej dcere - Vo vsetkych doterajsich IQ testoch jej vychadzali hodnoty nad hranicou 130 a tym patri do kategorie deti, ktore sa nazyvaju nadane. Zaroven tym ma pravo sa stat clenkou detskej Mensy, co vyuzila a po uspesnom absolvovani dalsieho kola testov sa uchadzat o studium na Gymnaziu pre nadane deti Budanka, co tiez urobila.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.1.2008 9:04:02) Slovenko, ptala jsem se proto, že jsi příklady s nepochopením vtipů, dala do souvislosti s její inteligencí (ostatní tak rychle nechápou). Já jsem přesvědčená, že problém není v inteligenci, ale v empatii a dalších sociálních dovednostech, protože řada dětí s vyšší inteligencí takovéhle problémy nemá. Nerada slyšim, když rodič nadanýho dítěte říká, že dítě nezapadá kvůli inteligenci - ono to samozřejmě zní líp, než říct, že nezapadá kvůli povaze, ale odvádí to pozornost od toho, kde je třeba řešit příčinu.
Ale nenapalas kolik přes 130 dcera má... nad hranicí 130 naměřili na Zš a SŠ IQ i mně a problémy s ostatníma dětma jsem neměla.
|
Líza |
|
(13.1.2008 11:04:49) Tak ono těch 130... předpokládá se, že baj oko by těch 130 měla mít většina lidí, kteří jsou schopni absolvovat VŠ...
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.1.2008 11:10:40) Tak tohle nevim, ale každopádně odpověď přes 130 nebyla dostatečnou odpovědí na to, abych si mohla udělat srovnání s jinými dětmi, které znám.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(13.1.2008 13:02:25) Ačkoli v principu souhlasím s Jenou (i s Lízou), musím tohle trochu upřesnit. Mezi testy IQ jsou rozdíly. Test Menzy je specifický a je nastavený tak, aby IQ 130 + odpovídalo 2 % populace. Zároveň je to test neverbální a měří de facto schopnost logického uvažování v prostředí grafických (+matematických) podkladů (nevím, jestli se vyjadřuju teď úplně správně). Dělala jsem kdysi standardní test u psycholožky, vyšlo mi x. Dělala jsem test Mensy a vyšlo mi o 30 bodů méně! I kdyby to byla klesající inteligence vlivem staroby, 30 bodů je velký rozdíl. Ty testy byly prostě odlišné. Manžel byl členem Mensy, jejich testy udělal s přehledem, má snad něco mezi 140 – 150. Problémy v sociální oblasti má nepatrné, jeho vtipy (myslím improvizace) jsou v 90 % skvělé, v 10 % úplně blbé. Komunikuje dobře, jsem si skoro jistá, že dlouholeté soužití s prosťáčkem mu v tom výrazně pomohlo. Písemný projev má ale stále špatný, něco jako motivační dopis před cestou do ciziny mu musím psát já – píše prostě kraviny. Anglicky moc neumí a není schopen se naučit. Prostředí Mensy zná, s předsedou se zná dlouhá léta, ale naše děti by na gymnáziu Buďánka viděl velmi nerad (Zatím to ostatně vypadá, že to ani nehrozí...)
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(13.1.2008 15:11:13) Milado,
vypadá to, že stavba půjde rychle, stěhovat bychom se mohli příští jaro. Kovbojka s umístěním do školky nás ovšem nemine. Filip bude ale pak předškolák, tak snad ho někde vezmou (a chtělo by se mi doufat, že s ním i jeho sestru, když tam bude mít sourozence). Jinak bych je pak zkusila poslat do té školy v Ž. je to od nás coby kamenem – taková fajn procházka. U té základky mi záleží hlavně na tom, aby tam ty děti nikdo zbytečně nedusil. Kluk je ve školce od začátku v pohodě, myslím, že by nemusel mít problémy.
|
|
|
|
Líza |
|
(13.1.2008 14:05:01) Zuzano, ano, to je samozřejmě další aspekt těch Mensáckých testů - ony zkoumají jen některé složky IQ, běžná klinická psychologická vyšetření ti intelekt vyšetří podstatně podrobněji a zachytí tam i věci, které se v testech Mensy nijak neprojeví. S ohledem na to je ale možná i trochu zavádějící tvrdit, že mám IQ tolik a tolik, pokud to vyšlo v testech Mensy, protože možná že někomu jinému než třeba tobě by naopak mnohem méně vyšlo v kompletních psychologických testech IQ - kde by se například odhalilo, že v jiných oblastech to taková sláva není. To nepíšu proto, že by lidi, kterým v testech Mensy vychází hodně bodů, byli hloupí. Ale proto, že se málo mluví o tom, jak jsou relativní a že postihují jen některé oblasti inteligence.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(13.1.2008 14:45:18) Ano, je to přesně tak. Mensané jsou vlastně ve dvouprocentní skupině populace, která má nejlepší schopnosti v jakémsi neverbálním logickém uvažování. Nic jiného se tam neměří. Nejedná se tedy o IQ v pravém slova smyslu a o nějakém EQ už vůbec nemůže být řeč. Neměří se tam ani takové složky inteligence, jako je fantazie, tvořivost nebo intuice – a ty jsou zrovna podle mého názoru velmi cenné. Celkově se domnívám, že i pro „nadané“ děti je vhodnější rozmanitější kolektiv a modernější metody výuky. Až kdyby bylo dítě naprosto neadaptabilní a hluboce nešťastné, volila bych cestu separace někam na gymnázium Buďánka. Ono to je hlavně těžko realizovatelné. Jak říká Jena - každé dítě je šikovné na něco jiného (a někdy se to nedá tak snadno měřit, jako matematická inteligence). Nemůžeme je přece v druhé třídě všechny někam odseparovat, aby se rychle učily právě ten svůj obor a nestrádaly soužitím s ostatními dětmi. Hluboký zájem o něco mohou rozvíjet formou zájmové činnosti. Od školy očekávám něco jiného.
|
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.1.2008 21:34:07) Zuzano, díky za vysvětlení.
Já teda mluvila o testech IQ, který zahrnujou i jazykovou a další složky.
Testy šéfa mensy jsem viděla na netu, ale myslela jsem si, že to je prostě jen nějakej test na logiku a nenapadlo mě že by takhle úzkopofilová záležitost mohla bejt pro někoho zásadní.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(14.1.2008 10:14:49) Jeno,
já jsem pochopila, že slovenka mluvila spíše o testech Mensy (i centrum nadani apod. – to jsou vsechno iniciativy predsedy Mensy (dnes už možná bývalého - nevím) Václava Fořtíka. Pro vstup na gymnázium Buďánka je předpokladem IQ 130 + právě v tomto testu Mensy. Tento test je takto osekaný proto, ze Mensa je mezinárodní organizace a cílem bylo, aby mohli dělat podobny test lidi na celém světě bez ohledu na jejich kulturní a jazykové prostředí. Má to ovšem svoje mouchy. Hlavní mouchou je to, že tomu říkají test IQ, ale testuje se jen jedna složka inteligence. Není proto nic divného, že členové Mensy někdy vykonávají podřadná zaměstnání, mívají v životě neúspěch, často si volí spíše technické obory…Můj manžel by mohl sice někoho oslňovat výsledky tohoto testu (což nikdy nedělal, protože pochopil, jak je to pofidérní), ale z angličtiny měl čtyřky, nezná příliš abstraktní slova, neumí napsat souvislý text, neumí odhadnout lidi ani situace, neumí rozlišit podstatné od nepodstatného, plácá se v detailech... Na gymnáziu Buďánka by měl ovšem dveře otevřené. Slovenka je smutná, chápu, že jako tonoucí se chytá svého stébla (vysoké IQ!) a posílá svou dceru do prostředí, které bude tolerantnější (vůči jejímu nízkému EQ nejspíš). Lidi jsou ale přece mnohem barevnější, není potřeba v dětech pěstovat pocity výlučnosti ani pocity méněcennosti kvůli nějakému trapnému IQ.
|
|
|
|
|
|
slovenka3 |
|
(13.1.2008 20:42:08) Jeno, priklad s nepochopenim vtipov som dala do suvislosti som inteligenciou. Dcera si uvedomovala suvislosti, ktore si ti rovesnici neuvedomovali. Gratulujem, ze tvoj inteligentny manzel rozprava vtipy, na ktorych sa vacsinou ludi dobre pobavi.
Čo sa týka empatie, tej má dcéra zúfalo málo, snažím sa zo všetkých síl ju v tom posúvať koľko je len možné. Ma akysi zavan LMD, ja pozorujem prvky autizmu, ani jedno nema velky rozsah.
Co sa týka IQ je verejnou informaciou, že na vstup do Mensy i na Budanku je limit 130, je neverejne a jej osobne, o kolko viac dosiahla. V tomto respektujem, ze ak bude chciet zverejnovat urobi to ona a nie ja.
Poznam plno deti i dospelych s vyssim IQ a mnohe z nich dostali niekde viac a inde menej. Celkom casto menej v empatii, vztahoch, socialnej oblasti, emociach, deti sa pomalsie napreduju v sebaobsluhe (casto ich to ani nejak extra nezaujima) (toto vsetko sa mojej dcery tyka). V ziadnom priprade to neznamena, ze vsetky. Len sa to v tejto skupine vyskytuje castejsie. Aj moje dieta ma niecoho viac a niecoho menej. To bolo prve, co u nej v 3 rokoch svietilo - ta nevyvazenost. Myslim si, ze nezapadanie mojej dcery je z dovodu, ze niekde dostala viac a niekde menej. (Aki stastni ti, co dostali len viac). Pre take deti, ako je ona, je potrebne, aby mali individualny pristup a venovali sa im pedagogovia, ktori tomu rozumenju. Samozrejme si nemyslim, ze Budanka ako taka je zazrak, ktory vyriesi vsetky problemy. Ale jeden okruh nam vyrazne polepsil. (Iny okruh zas polepsili spolubyvajuce baletky - od zakladov hygieny sme sa posunuli k znackam a vlastnostiam kozmetiky.) Ostava este plno prace pre nas rodicov. Povzbudujuce je, ze za ten rok, co je z domu sa popri roznych vylomeninach riadne posunula dopredu.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(13.1.2008 21:14:50) Slovenko, takže se shodnem, že to, že nezapadá není kvůli vysoký inteligenci...
O manželovi jsme snad nic nepsala, jeho IQ jsem nikdy nezjišťovala :-)
|
slovenka3 |
|
(13.1.2008 23:40:43) Jeno, ospravedlnujem sa, toho manzela zrejme spomenul niekto iny.
Co sa pricin neporozumenia so zmienovanymi rovesnikmi tyka, myslim si, ze problem zacina rozdielnym IQ a pokracuje obojstrannym nezaujmom...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ronniev |
|
(8.1.2008 18:57:55) No vidíš, jak je každý jiný... Já mám přesně stejnou zkušenost, na základce jsem se nikdy nemusela nic učit, a taky ostatně proč - připadalo mi celkem normální, že všechno umím ze školy. Když jsem přišla na gympl, tak mi zlaté časy skončily, ale že bych měla potíže "naučit se učit"? To ne. Spíš jsem měla potíže "donutit se učit", ale to nesouvisí s inteligencí, nýbrž s leností... :-) A vzhledem k tomu, že jsem pak vystudovala i vysokou, tak to nejspíš takový průšvih nebyl. Takže bych to s tou nudou "z předstihu" tak tragicky neviděla. Problém je podle mě v tom, když škola dětem učivo znechutí nudným výkladem, protože to, co člověka zajímá, se naučí snadno a ještě rád.
|
|
|
|