| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Názory k článku Když se to nestíhá aneb moderní příčiny párové neplodnosti

Jako strom Podle času

Celkem 138 názorů.

Linda-2 kluci (3r., 1/2r)

•

Drzim palce.....

(23.4.2007 0:44:43)
Moc a moc ti drzim palce. Urcite je hezke rikat, nemysli na to, ale ono to zase az tak moc dobre nejde. Mozna by to chtelo na chvilku vysadit, spocitat si, na kdy vychazi plodne dny a proste nejet na chalupu, ale napr. na 5 dnu vyrazit do nejakeho penzionu a udelat si peknou dovolenou. Verim, ze na to neni cas, ze do toho vzdycky neco vleze. Pockej, az budete pracovat na druhem. To bude teprve neco!
Drz se. Linda

Martina, Kubíček 11/06

•

Ať mi někdo řekne, že psychika nemá vliv :-)

(24.4.2007 11:25:06)
Ač mám sama medicínské vzdělání a myslela jsem, že je to hlavně o biologii, život mě přesvědčuje spíš o opaku. My sami jsme se snažili roka čtvrt. Zpočátku je to sranda, ale po půlroce se čím dál intezivněji dostavuje každoměsíční zklamání a dochází na slzy.Člověk si neporučí. Chtěla jsem vydržet rok a neplašit. Menstruace pravidelná, 28 let, tak co. Pak jsem se po 11 měsících vydala na prohlídku - a překvápko. Vajíčka byla, ale ovulace se nekonala. Mezitím mi manžel dal kotě, ať mám jiné myšlenky. Po nasazení stimulační léčby Clostilbegytem jsem otěhotněla hned napoprvé!!! Tak teď sice stále věřím medicíně,ale kocourovi ve srandě připisujeme zázračné účinky taky.
Ještě mám 1 příklad ze svého okolí. Na dítě čekali dlouhých 7 let, vyzkoušeli kdeco, a po 4 cyklech IVF se jim konečně narodila holčička. Pak na to vlítli po šestinedělí, aniž by tušili, že vůbec můžou počít přirozenou cestou a do roka budou mít ještě kluka. Tak ať si vědci a doktoři myslí svoje , ale já už na psychiku teď nedám dopustit.

Lenka Nova
	Re: Ať mi někdo řekne, že psychika nemá vliv :-) (24.4.2007 12:24:16) Úplně souhlasím, psychika je hrozně důležitá, známá nemohla několik let otěhotnět, nakonec adoptovali malého chlapečka a za pár měsíců byla těhotná. Odpovědět

Re: Ať mi někdo řekne, že psychika nemá vliv :-)

(3.5.2007 12:49:35)
musím Martině dát za pravdu, psychika je hodně důležitá, bohužel jsem ten případ, co zatím čeká marně, opravdu nejde jen o biologii, nejdřív jsme pár měsíců nestíhali časově, jako u původního příspěvku, pak se začalo počítat, pak přišli prohlídky a rady tipu "cvičení" "stojky po sexu", přišel i pes na odvrácení myšlenek, dokonce psycholožka, ale nic, 14 měsíců se nedařilo, pak jako zázrakem proužky zrůžověly, bohužel to trvalo jen pár týdnů a přišel první potrat, pak po dalším zoufalém půl roce se zadařilo podruhé, bohužel zase se smutným koncem po třšch měsících....prý jsme oba zdraví a jednou to snad přijde...Psychika opravdu hraje velkou roli...a počítat dny se opravdu vyplatí

Elza

•

Jako bych to psala já :o)

(23.4.2007 2:08:31)
Dobrý den. Závidím, že máte jako překážku "jen" vlastní volný čas, protože s tím se dá něco dělat. Můj příběh je hodně podobný tomu Vašemu, s nepatrnými rozdíly, jako je svatba letos v červenci a u doktorky místo antibiotik předepsaný čaj mátový :o))

Ale hlavní rozdíl je v tom, že nám ke splození potomka brání pokaždé nějaký můj gyn. problém (loni v létě špatná cytologie, následná léčba a nutný chráněný styk, po pár týdnech "volnosti" zhoršení stavu a konizace, dodržení "šestinedělí", problémy s hojením, pak další 3 měsíce chráněný styk, aby "těhotný" čípek neovlivnil výsledek kontrolní cytologie a čekání na výsledek).
Takže ve finále to teď zkoušíme naplno čtvrtý měsíc (naštěstí nedávno objevená cysta se vstřebává bez nutnosti léčby)

Během prvních 2 měsíců jsem si udělala těhot. testů kupu, i různých druhů, kdyby náhodou to jiný ukázal dřív, protože ani nemám pravidelnou men. (cca 21 - 46dní) Ale po přečtení na netu, že né každé těhotné se ukáží 2 čárky, jsem od toho upustila a začala studovat těhotenské příznaky. Měla jsem je už všechny :o)) Jednou pobolívání nabobtnalého podbříšku a bolavá prsa, jindy zase pupínky jako v pubertě a bolavé bradavky. Nevolnosti z puchu v mhd byly na denním pořádku. Pokaždé jsem si byla jistá, že jsem těhotná, jen mi to ten hloupý test prostě neukazuje :))
No do teď těhotná nejsem.

Poslední měsíc jsem si na to zakázala myslet (stejně jako jsem se zbavovala loni kouření, a letos chutě na sušenky :o) tak si zakazuju myslet na těhotenství) Už jsem z toho šílela. Buď jsem se na to v kuse těšila - vybírala kočárky, kochala se v obchodě dupačkama... a nebo jsem měla panickou hrůzu z toho, že to nepůjde - že neovuluju, že má přítel kouřením mrtvý spermie... Obojí bylo špatně, byla to jen jiná strana stejné mince.

Tak teď jsem se (prozatimně) upnula na letní svatbu a smířila se s tím, že holt v práci budu muset nějaký ten měsíc ještě vydržet :o/ Nekoukám se na těhotný, nekoukám do kočárků, nebloumám v obchodech mezi plínama a donekonečna si opakuju: jestli to má přijít, tak to dřív nebo později přijde. (a když to bude trvat déle než by se mi zdálo úměrný - což jsou teď z mého pohledu ještě tak tři měsíce :o)), tak s doktorem vymyslíme nějaké řešení.
Holt už taky nejsem nejmladší :))

Držím pěstí ať máte volný čas v tu správnou chvíli!!! :o)

Zuzii

•

Re: Jako bych to psala já :o)

(2.5.2007 17:20:23)
Ahoj Elzo - jako bych to psala já :o) Od minulého září si "nedáváme pozor". Od letošního ledna si setsakra "dáváme pozor". Každý den poctivě měřím BT, nově teď OVU test. V období ovulace chudákovi nedám pokoj. Naše situace je ještě ztížená tím, že já pracuju v zahraničí, domů se sice dostanu, ale v při OVU to jako naschvál vychází, že jsme odděleni (nebo na chatě s partou kamarádů:o). Takže pěstujem "sexuální turistiku" a bereme si na to dovolenou. Moje kamarádky buď mimi už mají, nebo právě čekají, švagrová má termín v létě. Při pohledu na šťastné obličeje a zakulacující se bříška je mi vždy do breku. To období, kdy jsem ani nemohla vidět malé dítě, kočárek nebo těhotnou je doufám za mnou. Snažím se na "to" nemyslet, ale vůbec to není jednoduché. Otázky okolí: tak co vy, už máš čas apod, stále zahrávám do kouta - i když bych nejraději nahlas zakřičela, že už bych také ráda byla těhotná, ale holt to nejde tak rychle. Snažím se myslet na něco jiného, snažím se nebrečet, snažím se dál .... Zuzii

Maria

•

Re: Re: Jako bych to psala já :o)

(15.5.2007 18:55:19)
Zdravím. Docela se mi ulevilo po přečtení některých příspěvků. Hlavně Tvého. Četla jsem to jako bych to četla po sobě. Od září loňského roku to s manželem zkoušíme a pořád nic. Každý říká nemyslet na to, ale to se snadno řekne. V mém okolí všichni čekají nebo se čerstvě dočkali a hrozně to bolí.Hlavně ty řeči: koukej se nakazit. Já nakažená jsem !!!!! Ale co mám dělat. Chce se mi pořád brečet.

•

Re: Re: Re: Jako bych to psala já :o)

(15.5.2007 22:22:38)
Milá Marie, chápu Tě,protože mít dítě je pro ženu ten největší dar od života! Mám tři děti, tedy holky, mohli být jestě dva kluci, ale nevydrželi dorůst. Zabývám se zdravím, prevencí, pročišťováním organismu, protože díky tomu co dýcháme, pijeme a jíme je náš organismus znečištěn,z toho míváme nadváhu a také proto je v dnešní době mnoho párů neplodných. Mám skvělé zkušenosti i s neplodnými páry, kterým byla doporučena detoxikace NE žádnými léky (to jsou vlastně mrtvé potraviny,které se také v nás usazují), ale tou správnou výživou rostlinného původu,která je nám jako lidem nejbližší. Poradím, pomohu a zašlu info v případě zájmu komukoliv!! daisy1@seznam.cz

maw

Re: Jako bych to psala já :o)

(2.8.2008 19:23:51)
S rostlinama opatrně. Člověk je od přírody všežravec. Osobně není-li maso, mám po nějakým dni absťák.

Kamarádka vegetariánka, výjimečně si dala rybu. Když otěhotněla, vyhledávala maso a červený, říkala, že na to má hroznou chuť, tělo si řekne.

A ještě jiný příběh: moc šetření vedlo i k omezené stravě, mimino nikde, až se dostali někam, kde dostala občas lépe najíst a bylo.

Tak bacha, tělo si řekne, když mu něco chybí. V mase je např. železo - a to chybí dnes mnoha ženám atd.
Stejně jako živočišný bílkoviny jsou nezbytný.

maw

Re: Jako bych to psala já :o)

(2.8.2008 19:24:18)
S rostlinama opatrně. Člověk je od přírody všežravec. Osobně není-li maso, mám po nějakým dni absťák.

Kamarádka vegetariánka, výjimečně si dala rybu. Když otěhotněla, vyhledávala maso a červený, říkala, že na to má hroznou chuť, tělo si řekne.

A ještě jiný příběh: moc šetření vedlo i k omezené stravě, mimino nikde, až se dostali někam, kde dostala občas lépe najíst a bylo.

Tak bacha, tělo si řekne, když mu něco chybí. V mase je např. železo - a to chybí dnes mnoha ženám atd.
Stejně jako živočišný bílkoviny jsou nezbytný.

•

Re: Re: Re: Jako bych to psala já :o)

(31.5.2007 9:49:46)
Ahoj vsem,
jsem rada, ze jsem narazila na tuto diskuzi, ktera mi dodala silu v tom, ze se na vsechno necitim sama a ze i ostatni resi podobne problemy. Asi pred dvema mesici jsem ze zoufalstvi napsala kratky clanek o svych pocitech, protoze jsem se potrebovala ze vseho vypsat. Nikomu jsem jej nedavala cist, ale mam pocit, ze sem se bude hodit a ze treba nekomu take pomuze. Hodne stesti pri snazeni!

Diskusních panelů na webu na téma „nemůžu otěhotnět“ je nepřeberné množství. Důvodů proč jsou naše pokusy neúspěšné je ještě více.
Obvykle jsou dopodrobna probírány všechny možné a nemožné důvody proč to nejde a co udělat, aby to šlo. Já, jakožto neúspěšná snažilka, jsem jejich pravidelnou a neúnavnou čtenářkou. Méně je však napsáno to tom, jaký má celý tento proces dopad na ženskou psychiku. Vám všem, kteří jste na tom stejně jako já, nemusím jistě popisovat, jak silně frustrující je příchod každé další menstruace. Ty bezedné, nekonečné, neovladatelné a racionálně nepodložitelné, tudíž i nezasvěcené osobě nevysvětlitelné pocity zklamání, beznaděje, zoufalství a osamocení. Ty nekončící naděje, že příště to určitě vyjde, když tomu trošičku pomůžu, když se budu více snažit, když budu mít lepší životosprávu, když budeme praktikovat tu správnou polohu, když budu pít ten správný bylinkový čaj, když udělám svíčku na trochu déle než minulý měsíc, když si nechám spočítat lunární dny plodnosti, když budu brát více vitamínu E či Babyplanu, když ...... a když osvědčené rady dojdou, lze na internetu v některém z diskusních fór vyhledat nějakou další osvědčenou radu, která některé šťastnější z nás zafungovala. Všechny tyto naděje se rozplynou příchodem M.
Nevím, milé snažilky, jak to nesete Vy a potažmo Vaše okolí, ale já velmi těžce. Při tom mé obavy jsou naprosto neopodstatněné. Naprosto neracionální. Snažíme se přece teprve pouhých osm měsíců. Ano vím, z racionálního hlediska je to směšné, do jednoho roku je to v normě, ale já ne a ne si poručit. Prostě a jednoduše to nejde.
Je mi 27 let, vdaná jsem právě těch zmiňovaných 8 měsíců. Mám báječného manžela (povětšinou :)). Za pár měsíců se stěhujeme do velikého bytu se zahradou. Mám spoustu koníčků a skvělé kamarády. Mám dobrou práci, kde se mohu maximálně realizovat a jsem v ní úspěšná. Kolegy děsí představa, že odejdu na mateřskou .... mě děsí, že neodejdu :) Těhotenství pro mě není únikem z nějaké nepříjemné reality. Právě naopak, mé tak moc chtěné těhotenství mi mou příjemnou realitu pomalu mění na nepříjemnou. Vzhledem k výše popsaným pocitům frustrace se přestávám soustředit na to, co jsem mívala ráda, a bohužel většinu energie směřuji k dotažení mých snah do cíle...tj. otěhotnět. Čím více se snažím, tím více jsem frustrovaná neúspěchem.
První měsíce snažení bylo vše v pořádku, věřila jsem, že stejně jako moje kamarádka o rok dříve, otěhotním třetí měsíc po vysazení HA. Teď k tomu mohu jen dodat ha, ha... I po uplynutí oněch tří měsíců bylo stále vše v klidu neb další z mých nejlepších kamarádek se snažila víceméně stejně dlouho jako já, s tím rozdílem, že měla jisté fyzické potíže. Byly jsme na to dvě, pravidelně jsme se informovaly o přicházející ovulaci a až do minulého měsíce i o přicházející menstruaci. Před čtyřmi týdny jsem se na ní tázavě zadívala a zeptala se jí, zda mi nechce něco říct? S malým uzarděním a obrovským úsměvem na tváři špitla „čtvrtý týden“. Nikomu jsem to nepřála více než jí, ale jen silou vůle jsem udržela slzy. A od té doby jsem jedno velké slzavé údolí. Mé nálady lítají sem a tam. Cítím se na to sama, bez parťačky, se kterou jsme se vždy báječně uklidňovaly. V práci jsem schopná se bezdůvodně rozplakat. Chvíli jsem si jistá, že už to brzy vyjde, ve druhé chvíli jsem si naprosto jistá, že to jen tak nevyjde. Čím více se snažím, čím více o tom čtu a čím více na to myslím, tím více je mi jasné, že to jen tak nevyjde, protože se to stalo středobodem mé existence Nechci tomu tak, nebaví mě to, způsobuje mi to potíže v partnerském vztahu, ale nedaří se mi tomu pomoci.. Nehledě na to, že ještě před rokem bych svoje nynější chování u nějaké cizí holky považovala za „pipinoidní“. Jak moc je mi to dnes líto, že jsem nebyla schopna se nad tím více zamyslet a bez snahy pochopit cizí problém si dělala unáhlené úsudky.
Velmi ráda bych tento článek zakončila tak často zmiňovaným HAPPY ENDEM....a když jsem na to přestala myslet a vůbec jsme se plánovitě nesnažili, tak to nečekaně a samo přišlo. Bohužel, neskončí to happy endem, tento článek jsem se rozhodla napsat, abych alespoň trochu ventilovala všechen ten přetlak, co se ve mě hromadí. Snažím se nezatěžovat tím manžela, protože i přes to, že je miliónový, tak jen těžce chápe, co se to děje s tou bezstarostnou a veselou bytostí, kterou si vzal. Kamarádky se tím také snažím nezatěžovat, aby to moje slova nebyla interpretována, jako nepřejícnost vůči štěstí mé těhotné kamarádky. Asi pochopíte, že pro mámu je to také obtížné téma.....tak jste mi zbyly jen Vy, milé snažilky. Doufám, že alespoň některé z nás pomůže fakt, že v tom není sama a že stejné pocity sužují i jiné bytosti, i když se o nich veřejně moc nemluví.

maw

Re: Jako bych to psala já :o)

(2.8.2008 19:39:24)
Ať je to jak chce, chápu.
Kamarádka trpí tímtéž docela těžce - a to už dvě děti má. Pak to dvakrát vyšlo, ale mimi se nerozvíjelo, takže spontánní potrat podvakráte. Zhruba ve stejnou dobu vývoje. Možná má srůsty, doktoři se tomu nehodlali věnovat, ač o to žádala, a dívají se na ni jak na debila, že v dnešní době, kdy maximum je viděno u 2, chce ještě třetí - pro doktory není důvod se tím zabývat.
Všechny kamarádky okolo jí řeknou: buď ráda, že máš dvě zdravé děti, mnozí zdaleka nemají ani to, a tím je to pro ně uzavřeno.
Jistě, ona je taky happy, že je má, ale to nijak nemírní její bolest s tím, že další nejde.

Znám lidi, co "čekali" na první dítě 8 let!

Psychologicky platí, že teprve až se člověk vyrovná s tím, že dítě nebude, přijde. Ale to si nikdo nenaprogramuje. Dobrou ukázkou jsou adopce.

Jo ale jedna věc funguje často docela dobře: dovolená v jiném klimatu, hodně na jihu. Je tam více faktorů, které hrají do karet. Nejeďte tam "počít dítě," ale "udělat si dovolenou." Hezky v klidu, jít se mrknout na nějaký památky, výlety atp. Když mimi nevyjde, nevadí, jde o hezkou dovolenou, a ta bude.

Druhá možnost je najít si něco, kde se musíš angažovat (senioři, handicapovaní, výcvik psa prac. plemene), něco, co Tvé mysli pomůže se zabývat intenzivně něčím jiným. Ale vím, že to je těžké a nikdy ne úplné.

Co tak ještě může trochu psychologicky pomoci je si to, že tento měsíc ještě neotěhotníš, stavět do pozitivního světla: že ještě v klidu stihneš dodělat, zařídit atd. to či ono (protože pak Ti bude možná dost blbě), můžeš ještě tahat tyhle krabice a v práci ještě stihneš tento projekt a ještě vyřeštit tamto, protože pak se nebudeš chtít nervovat... - aby se skutečnost, že to nevyjde, nevyjímala jen černě. Když to dostaneš do jakési rovnováhy, bude to úspěch. Vymýšlej výhody, které Ti poskytne skutečnost, že neotěhotníš teď, ale za měsíc za dva.

Žádný úplný lék asi není, ale pokud se dá mluvit s manželem, je asi pro vás oba lepší, když bude vědět, proč ta veselá holka není tak úplně veselá, ne? A´ˇt se jeden druhému neodcizíte.
No a taky, pokud Ty víš, že seš v pořádku, nemusí být třeba od věci, kdyby si manžel nechal vyšetřit sperma - není to žádný zásah do ničeho, ale můžete si ušetřit čas. Nikoho to celkem nic nestojí.

JankaP
	Znáte ten vtip? (23.4.2007 2:43:59) Znáte ten vtip? Jaká je nejčastější sexuální poloha manželů-podnikatelů? No přece vedle sebe na zádech! Jenže on to leckdy není vtip... A taky to nevypovídá o jejich dobrém / špatném vztahu k sexu. Prostě realita. Takže ať se zadaří co nejdříve! Odpovědět

Lucka

•

Re: Znáte ten vtip?

(23.4.2007 7:27:50)
Jenze to neni jen vtip o podnikatelich, ale o spouste normalnich zamestnanych lidi. Nam to takhle trvalo rok.

Skoncili jsme na IVF (oba jsme toho meli hodne v praci a manzel mel tehdy spatny spermiogram. Bylo mi opravdu trapne jim tam rici, ze ve svych vice nez triceti letech jsme se s manzelem trefili do plodnych dnu asi jenom dvakrat za rok. ).
Ale na druhou stranu - rok po narozeni prvni holcicky jsme se konecne dostali k sexu znova (spi mezi nama v posteli, takze to neni jednoduche) a vyslo to zcela NAPOPRVE a to bylo teprve 9 dni po...A to jsem se nijak nesetrila.
Takze nezoufejte, priste to treba taky bude lepsi.
Lucka

Insula
	Re: Re: Znáte ten vtip? (23.4.2007 9:39:10) Lucko, mě u prvního 20 měsíců a u druhého na druhý pokus. :-)))) Psychika je mrcha. Odpovědět

Hana

•

Na to chce nemyslet!

(23.4.2007 11:02:41)
My jsme počínali a počínali když jsme byli zdraví, ve správné formě - a nic. Pak jsme byli po chřipce, já ještě s nedoléčenýcm kvasinkovým zánětem v pochvě - a jen jsme tak ujeli a zapomněli v tu chvíli na prezervativ, říkali si, že teď jsou organismy tak unavené, že se stejně nemůže nic. A bylo to, přesně o 266 dní později se nám narodila krásná zdravá dcera, těhotenství v pohodě.

Díky, že to někdo umí vyslovit.....

(23.4.2007 8:08:28)
Jsem nebezpečně pravdomluvná a tak jeden z nejnepříjemnějších zážitků byl, když mě doslova dohnal k slzám přednosta jedné kliniky, "kapacita", kam mě poslal můj gynekolog ještě před IVF ( to se tenkrát, r. 1998, nedělalo na tolika místech jako dnes) - jeho otázka byla jednoduchá - proč spolu nemáte pohlavní styk obden? Moje upřímná odpověď ho přinutila k řevu na téma, co tam lezu, když nejsem schopná zařídi, abychom měli pravidlný nehráněný styk. Naštěstí mě odložil ke svému kolegovi ( asi jako nemožný případ), a ten byl moc příjemný, chápal výše popisované nuance pohlavního života a do roka jsme utrpěli úspěch, nakonec jenom s asistovanou reprodukcí. Děkuju autorce, já jsem si dodneška nesla trauma, že nejsem schopná donutit sebe a manžela k pravidelné pohlavní aktivitě za účelem oplodnění :-)))).

vzorný taťka
	Re: Díky, že to někdo umí vyslovit..... (14.5.2007 13:48:10) Jen tak mimochodem, obden není zrovna ideání frekvence styků pro oplodnění. Jednou za 3-5 dní je mnohem lepší... (Obecně stačí jednou za měsíc, ale musí to být v ten spravný den, ale jak ho zjistit, že?) Odpovědět

PajaMM
	Re: Re: Díky, že to někdo umí vyslovit..... (14.5.2007 14:43:44) Co ja vim, tak se doporucuje kazde 2-3 dny... Odpovědět

Chicconi, 16tt

•

Re: Díky, že to někdo umí vyslovit.....

(12.8.2007 12:23:11)
Musím taky přidat svoji trošku do mlýna: já byla ráda, že se mi ho podařilo přinutit tak 2 do měsíce v ty správné dny. Žádné ženské finty nezabíraly, prostě stres a únava dělají své :(
Když jsem koukala na grafy na fertility friend, kolikrát spolu spaly úspěšné páry, chtělo se mi brečet, bylo mi jasné, že my se dvěma X (křížky) za cyklus skončíme na IVF a toho jsem se bála kvůli tomu, že tam budem muset pravdu.
Nakonec se zázrakem po půl roce zadařilo, ale určitou hořkost kolem toho cítím dodnes a chci náš sex po porodu nějak řešit :(
A kdybych tomu nechávala volný průběh a neměřila a nesledovala svůj cyklus, což mi mimochodem manžel vyčítal, tak bychom souložili cca 14 den cyklu jak se to všeobecně doporučuje, jenže já mám ovu 19 den! Takže bychom opravdu čekali na Godota!

caira (Vojta1/03,Mates11/04)

dovolena

(23.4.2007 8:25:06)
Nam trvalo poceti prvniho syna tri cakly a ja uz byla na mrtvici. Planovali jsme poceti v zime, protoze mam tez pylove alergie + velkou alergii na včelí píchnutí (v začatku tehu bych nemohla pouzit injekcni leky).
Otehotnela jsem nekdy nevim kdy mezi mymy a manzelovymi sluzbami..
Na druheho potomka si manzel vzal tyden dovolene a odjeli jsme lyzovat s partou do ALp (ale na dvoupokojak, talkze soukromi) A vyslo to napoprve!m
Ono to mozna neni marne, obetovat par pracovnich dni..
Rozhodne preji hodne stesti.

Vamp
•	... (23.4.2007 8:36:08) Tak to my na tom se zdravotními přestávkami pracujeme už 3 roky...co dodat ? Snad jen to,že z hlediska mého věku i zdravotního stavu se vaše problémy zdají až trapně směšné... hodně štěstí,budete ho potřebovat ! Odpovědět

Milada, 1 dítě, těhotná

•

Taky to znám

(23.4.2007 8:58:42)
U nás to bylo vcelku podobné. První děcko se nám sice povedlo takřka hned, ale to druhé...Loni v létě se mi zlepšila celoživotní nemoc, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme. Myslela jsem, že to půjde jako u prvního, jenže omyl. Po třech měsících se mi zase zhoršila nemoc, tak jsme to ani nějak nezkoušeli, pak šel manžel na operaci žlučníku, tak jsme si udělali jen takovou malou "rozlučku" před odchodem do nemocnice, ani jsem v té době neměla otěhotnět, nepočítala jsem s tím, no a jsem ve 4. měsíci.
opravdu se na to nesmíte upínat, mám známé, kteří moc a moc chtějí miminko, snaží se a skoro rok se nic neděje.
Přeji Vám hodně štěstí, ať se zadaří.

Róza
•	ovulační testy (23.4.2007 10:18:01) Tohleto také velmi dobře znám a momentálně to po druhé prožívám. Tenhle měsíc jsem to zkusila s ovulačními testy. Výhoda mi přijde v tom, že se ovulační týden smrskne na 2-3 dny a to už se celkem pokrýt dá :-))). I když s rýmou jako trám je vášeň ta tam :-))). Odpovědět

Aja

•

Re: ovulační testy

(23.4.2007 12:23:00)
Na ovulaci (na testy asi ano) bych moc nespoléhala, teda nespoléhala bych na to, že je ovulace uprostřed cyklu. Spermie žijí celkem dlouho, i vajíčko má nějakou životnost, čili se může docela dobře stát, že k oplodnění dojde úplně jindy než cca 14. den. Moje dcera (počatá zřejme 3 dny před začátkem menstruace) byla dle gynekologa anovulační cyklus :-D! Hlavu vzhůru a nepočítejte!!!

Bellana
	Re: Re: ovulační testy (23.4.2007 12:26:58) My jsme první dítko počali nějaký 24. den cyklu. Proto má dcera indiánskou přezdívku "Spolehlivě neplodný den" :-)) Odpovědět

Lenka Nova
	Re: Re: ovulační testy (23.4.2007 12:36:23) Taky nespoléhám na ovulační testy, dceru jsme počali 7. den cyklu a syna 25. den cyklu. Odpovědět

Ladka

•

Re: Re: Re: ovulační testy

(23.4.2007 17:46:36)
No, právě proto je dobré sledovat ovulaci. Protože nemusí být uprostřed cyklu, záleží vždy na konkrétním měsíci. A organizace, které se zabývají vzdělávaním v oblasti sledování plodných a neplodných dnů tvrdí, že spolehlivě se žena naučí rozpoznat plodné období tak po půl roce sebesledování. U velmi nepravidelného života (nepravidelné pracovní cesty, nemoci, chaty a občasné dovolené, stresové období) to ale bude určitě déle.
a ještě k předchozím poznámkám o životnosti buněk: spermie mají oplozovací schopnost 3, max 4 dny v těle ženy. Vajíčko může být oplodněno max 24/někdo udává 48/ hod od ovulace.

Tak je lépe "jít na to" ještě před očekávanou ovulací.

Aja 1 syn
•	Ovulace (28.4.2007 21:24:07) Nedávno jsme četla na německém netu o velké studii ovulačního cyklu, kdy zjistili, že jen 30% sledovaných žen bylo plodných v době ovulace a že plodnost se prokázala individuálně od konce do začátku menstruace a u několika žen i během menstruace. Odpovědět

Ladka

•

Re: Ovulace

(30.4.2007 12:33:38)
Zajímavé,
to by mě opravdu zajímalo. Jak tedy vysvětlili, že došlo k oplodnění vajíčka, když tam vajíčko nebylo (protože pokud nebyla doba ovulace, pak není ani vajíčko, že?)
Myslím to skutečně jako vážný dotaz, ať mě nikdo neobviňuje z výsměchu. Toto zjištění by totiž převrátilo dosavadní zjištění ohledně lidské plodnosti.

A ono při určování plodných dnů neplatí žádné pravidlo, že není možné otěhotnět v době menstruace nebo krátce před ní. Ono je dost dobře možné, že ovulace nastane třeba již 5. den cyklu. A při životnosti spermií 3 dny v těle ženy, je opravdu možné, že styk 2. dne cyklu (tedy při menstruaci) bude úspěšný.
Stejně tak neplatí žádné pravidlo, že třeba 28. den cyklu je neplodný.

Pavla, 1syn, včera // čárky

•

Re: Re: Re: Re: ovulační testy

(1.5.2007 17:37:28)
Syna jsme počali 6. den cyklu na konci menstruace. Poprvé bez ochrany. Jen jsme to zkusili, pak jsme dali pauzu a zkoušeli jsme to znova. Bylo to 26. února. Jaké bylo překvapení, když mi doktor spočítal datum porodu na 26. listopadu. Syn se narodil 23. listopadu. Počali jsme hned na poprvé.
Teď jsme se snažili o další miminko od srpna 2006. Nešlo to, nervovali jsme se, jsme zdraví, nepravidelná menstruace. Proč to nejde hned? Pak jsem se podívala sem na stránky na bříška - početí - ještě jedna možnost, jak otěhotnět. Zkusila jsem "Veroniky prstíčkovou metodu" na konci března před MS. Dostavila se MS, ale tentokrát jsem to neobrečela. Měla jsem naději.
Celý cyklu jsme "prstíčkovali" a řekla jsem si, že příští měsíc při další menstruaci půjdu k doktorce na vyšetření krve. Dělá se od 1. do 5. dne cyklu. No a včera jsem si dělala test. Nechci to zakřiknout, může se stát cokoliv, DRUHÁ ČÁRKA BYLA SLABĚ RŮŽOVÁ, ALE JE TAM! 8 měsíců čekání. A také jsme se před tím tulili každý den i několikrát za den. Pak jsem se tady dočetla, že stačí obden i jednou za pár dní. V lednu jsme to dělali 25x a v dubnu jen 12x.
Držte mě palce a přeju všem nádherné děti.
Pavla

fisperanda

•

zavelím

(23.4.2007 10:53:50)
To já u nás zavelím: mám plodný den, hupnem na to!
Manžel se zezačátku na to netvářil, ale já přece nebudu čekat, až se bude chtít jemu, ještě taky mně, bude vhodná doba a bude na to čas. Když on chce po mně sex, tak taky kolikrát do toho jdu a zrovna moc na to náladu nemám, no tak teď se prostě zavelí a valíme jako roboti.
Romantiku si můžem užít jindy, máme na to času...

Líza
	Re: zavelím (23.4.2007 11:49:50) No nazdar. Odpovědět

Bellana
	Re: Re: zavelím (23.4.2007 12:03:15) Líza mě předběhla, chtěla jsem napsat něco v podobném smyslu. Teda, nezlob se, ale to mi hlava nebere. Odpovědět

fisperanda
•	Re: Re: Re: zavelím (23.4.2007 12:16:25) Hm, tak radši promarním tři měsíce s tím, že manžel "neměl chuť", "nebyl čas", nebo "nebyla vhodná doba". To zase fakt nechápu já. A pak můžu jít brečet ke gynekologovi, že se mi za rok nepodařilo otěhotnět. Pokud chci dítě, tak věnovat tomu pár minut v určitý den mi nepřijde jako kdovíjaká oběť. Odpovědět

Bellana
	Re: Re: Re: Re: zavelím (23.4.2007 12:20:16) Já raději promarním tři měsíce, ale budu si sex užívat ... nechci jednou na zplození potomků vzpomínat jako na akci "robotů" :-) Sorry :-) Odpovědět

fisperanda

•

Re: Re: Re: Re: Re: zavelím

(23.4.2007 12:30:22)
Já si to ale užiju i tak, manžel taky, tak nechápu o co de. Oba dítě chceme, tak na to hupnem, možná né právě v den, kdy bysme to spontánně udělali, ale to nevadí, v konečným výsledku sme oba spokojení.
A taky si myslím, že obecně se láska a sex moc přeceňuje. Ve finále jde stejně nakonec o jednu věc - o splození dítěte. Ale to je můj názor a nikomu neberu, že chce s partnerem sdílet ňákou tu romantiku... jenomže pokud chci dítě, tak pro to musím něco udělat.

Bugyna

•

Bellano, Lízo

(23.4.2007 13:49:06)
Já Fisperandě (doufám, že jsem to napsala správně) dobře rozumím, kdybych čekala jen na chuť, děti nemám. Na tu starší jsem čekala "jen" rok, na další (povedli se hnedka dvě) SEDM LET. A to jsme oba vcelku mladí a hlavně zdraví. Takže tohle neodsuzuji a vcelku i chápu, jinak se mluví lidem, kteří s tím neměli problémy, jinak těm, kteří by bez toho "musu" taky mohli prožít život bez dětí. A pokud něco chci, musím proto i něco udělat.

Re: Bellano, Lízo

(23.4.2007 14:07:41)
Já jsem schopná pochopit, ež někdo v touze po dítěti zvýší frekvenci styků, ale ne to, že někdo "zevelí" :-) Já bych si, být mužem, po "zavelení" připadala jak inseminační jednotka. Nicméně, pokud to někomu funguje ... jeho věc.

Spíš než zavelením bych to asi řešila tím, že bych se snažila s partnerem trávit víc času a snažila se na sex více navnadit.

Ale jak říkám, každého věc, jak si zařídí život :-)

Bellana
	Re: Re: Bellano, Lízo (23.4.2007 14:10:52) Jinak abyste mě nařadili do skupiny těch, co se jen otřou o trenky, a hned těhotní, takže nemají co kafrat ... o druhé dítě se poctivě snažíme už od léta (tedy s tím, že mezi tím jsem v prosinci potratila). Já tedy ani nevím, kdy ovuluji, takže bych ani nevěděla, kdy "velet" ke styku :-))))) Odpovědět

maw
	Re: Bellano, Lízo (2.8.2008 19:48:21) To ukazuje jen na Tvou nezvzdělanost a lenost. Myslím, že Líza to psala s rázným nadhledem - manželovi evidentně nic neodpírá a její postoj k chlapům je v pořádku. Takže co? Dítě chce jistě i on, tak ať se taky snaží. PRoč jen ženská? To jte v y pak ty samí, co bulíte, že vám tátat nepomáhá s péčí o mrně. Odpovědět

Luci+Luk

Re: Re: Bellano, Lízo

(23.4.2007 14:14:17)
My jsme se snažili půl roku a přesně na den (zajímavé) po 6 měsících od posledního prášku se nám to podařilo..Nějak jsem nezkoušela plodné a neplodné dny,bazální teploty,ovulace..To mě nic neříká,protože tomu nerozumím.. :o)) tak když byla chuť,tak jsme na to skočili,přítel vždycky před MS-tak co,už? :o)))
Podle mého,když se ta žena na to ustavičně soustředí a chce,tak z toho většinou nic není,chce to volný průběh-prý má vše svůj čas :o)

Re: Re: Re: Bellano, Lízo

(23.4.2007 22:15:46)
Já vždycky zkoumala bazální teplotu, sehnala jsem si ovulační mikroskop, počítala jsem dny (bláhově - mám nepravidelný cyklus) a po pár měsících jsem měla pocit, že zřejmě žádnou ovulaci nemám. Manžel se do sexu nějak zvlášť často nehrne, takže jsem otěhotnění považovala za dost nepravděpodobné. Pokaždé brzy poté, co jsem se přestala sledovat, tak jsem zjistila těhotenství. Zpětně jsem přišla na to, že jsem jednou za čas byla najednou nějak moc při chuti, evidentně se tím projevovaly plodné dny - stalo se nám to už čtyřikrát. Manžel už ví, že jakmile budu po něm podezřele toužit, tak si musí dávat pozor. :o)

Autorce přeji brzké otěhotnění a věřím, že s jejím smyslem pro humor nás brzy potěší krásně podanou milou zprávou.

Bara

•

Re: Bellano, Lízo

(26.4.2007 8:43:02)
Souhlasím, my jsme se snažili víc jak rok a taky jsme se milovali na povel .-), ale vždycky jsme si to užili a v podstatě jsme to brali s humorem a to je asi stejně dúležité a spojující jako ten romantický sex, odbourává to zábrany aa podporuje porozumění. Musim říct, že do teď na to rádi vzpomínáme a divíme se, jak jsme to mohli vydržet, protože tři měsíce jsme se v době ovulace tak deset dní milovali denně, pak už nebyli síly . No a nnakonec tä překážka byla jinde a dnes čekáme oba vytouženeé miminko a oba se smějeme při vzpomínce na to jak to bylo fajn to snažení.

Aja 1 syn

•

Re: Re: Re: Re: zavelím

(28.4.2007 21:31:08)
Já se tedy musím k názoru přiklonit. Také moc nechápu, proč fňukat nad tím, že se nedaří, nebo se z nedostatku času nechat oplodňovat, protože se do ovulačního termínu strefili jen 2x - viz jeden z příspěvků. Pokud oba opravdu po dítěti touží, připadá mi smutné, že upřednostňují jet na chalupu, kde nebudou sami a podobně. Jsem moc ráda, že na sebe s manželem chuť máme i po deseti letech pořád, i když jsme oba také pracovně vytížení. Jedna z pisatelek také píše, že se s manželem dostali k sexu po narození dítěte až po roce, protože spalo mezi nima. To je opravdu síla a živná půda pro bokovky.

Chicconi, 16tt

•

Re: Re: Re: Re: zavelím

(12.8.2007 12:33:45)
Já souhlasím s Fisperandou.
Sice bych taky upřednostnila vášnivej a oboustranně chtěnej sex, ale to by se mi to snažení taky mohlo portáhnout a ze mě by se mohla stát klasická "snažilka kníkalka", která je později ze zoufalství schopná a hlavně lékaři NUCENÁ dělat mnohem větší nepříjemnosti než 5 minut sexu na povel!

Jana

•

Re: zavelím

(23.4.2007 14:25:41)
my když jsme začali zkoušet druhé dítě, tak hned po skončení menstruace jsme začali "trénovat". Pak přišly plodné dny a nám se moc nechtělo - byli jsme přetrénovaní - manžel měl při sexu průpovídky - co bych za to jako gymnaziální student dal. jediná útěcha mi je, že můžu apod :-) Strašně moc jsem chtěla otěhotnět, abych porodila na začátku letních prázdnin a manžel mi mohl 2 měsíce doma pomáhat - je učitel. Samozřejmě jsem otěhotněla až v lednu - byl to jediný styk v cyklu

MM

•

priority...

(23.4.2007 11:12:45)
No myslím že je to hlavně o tom, udělat si vědomě na sebe čas a nečekat, že ten čas se "udělá sám".

Samozřejmě, uklízet po vytopení bytu :-( se musí, stejně jako do práce... apod., ALE když je pro nás důležité mít soukromí ve dvou (ať už se snažímě o potomka či ne), tak si holt musíme zařídit volný čas (třeba ten víkend) tak, abychom to soukromí měli. Třeba i nejet na tu chalupu, nebo jet, ale bez další společnosti... Nemůžu mít všechno - strávit večer s přáteli v hospodě versus tulit se s manželem, prostě často nejde stihnout obojí a musím mít nějaké priority.

My už dvě děti máme :-), ale přesto (nebo právě proto) když chceme mít čas ve dvou, musíme se oba rozhodnout že nebudeme ten večer ¨v podstatě dělat nic jiného. Jinak večer uteče různámi jinými činnostmi a pak už je pozdě a jsme moc utahaní.

Lenka Nova
	Re: priority... (23.4.2007 12:28:21) Souhlasím s tebou, pokud autorka skutečně tak moc chce miminko, tak si ten čas udělá. Z čehož vyplývá, že ho asi zas tak moc nechce. Nechápu, proč někomu vadí, že jak napsala Fisperanda, že na to "skočí", připadá to mi daleko přirozenější než potom chodit po doktorech. Odpovědět

Petra + 2

•

Re: priority...

(24.4.2007 10:54:49)
Naprosto souhlasim. Ze zkusenosti musim rict, ze az prijdou deti, bude toho casu na vsechno (a na manzela jakbysmet) cim dal tim mene. Teprve ted si rikam, jak jsem mohla "nestihat", kdyz jsem byla bez deti a chodila "jen " do prace. Ted se musi zvladnout vsechno a taky to jde. Vytopeny byt se samozrejme uklidit musi, ale pak uz je to o prioritach. Taky bych sla s kamaradkou do hospudky nebo si zacvicit, ale musim zvazovat priority: dnes chci byt s detmi a uklidit byt, zitra romantika s manzelem ( byt at si vypada jak chce a to tedy obcas vypada:)), pozitri cviceni apod. Jsem toho nazoru, ze kdyz se chce (a nebrani tomu zdravotni nebo jine objektivni duvody), vsechno jde. Autorce samozrejme preju brzo miminko a at vsechno klape!

No nápodobně

(23.4.2007 12:30:47)
Kdysi jsem si myslela-ale na svou obhajobu musím uvést-že to už je hooodně dávno,že lidově řečeno-hup na krávu a je tele..No ale když jsme začali pracovat na miminku s mým novým manželem,tak to najednou tak vůbec nebylo..Ze začátku jsem to brala na lehkou váhu a tak někdy kolem "uprostřed měsíce"jsme se snažily víc:-))Pak už jsem si začala na radu doktora měřit teploty a po roce začala ještě kupovat ovulační testy.Podle doktora všechno v pořádku,rady -nemyslet na to-nejsou až tak docela reálné,obvzlášt když něco chceme a když se to nepodaří-tak zas čekat měsíc a pořád dokola...
Navíc náš sexuální život se začal nebezpečně motat kolem slova-musíme..když jsem po naměření teplot a zároven pozitivním ovulačním testu v podstatě "zavelela-miláčku,dneska bysme měli dělat miminko-tak mi bylo hrozně trapně-a pak jsme večer leželi v posteli-trapnost by se dala krájet-a tak co teda bude??takhle na povel,když se člověku zrovna moc nechce je to vážně prapodivný..Je ale pravda,že když už jsem se s tím,že asi nic nebude jakž takž smířila,vrhla se na podnikání a řekla si-vždyt se máme rádi i tak,tak jsem do 4 měsíců měla 2 čárky na testu-co říkám čárky-byli to čáry jako Brno-a naskočily tam uplně ihned-že moje předsevzetí-že kdyby "náhodou",tak to nechám jako dárek k vánocům,vzalo okamžitě za své-a moje nohy sami běžely a pusa to hned za tepla vyklopila.APro jistotu jsme si uděli ještě za dva dny jeden testík-zase okamžitě mega čárka:-)-no jak mně doktor za pár dní uvedl do obrazu-bylo to proto,že to velké přáníčko se nám zdvojnásobilo-čekáme totiž miminka rovnou dvě:-)
Co z toho vyplývá nevím..jen snad,že přeju všem kdo se marně snaží a doufá,aby mu to vyšlo přinejmenším tak jako nám.

fisperanda
•	Re: No nápodobně (23.4.2007 12:34:20) A když čekáš dvojčata, neměly by se objevit na těhu testu ty čárky dvě? :o) Přeju pohodový těhu a zdravý miminka ! Odpovědět

Hanka, dvě děti

•

Museli jsme si to odpracovat!

(23.4.2007 12:52:38)
U mě celý život neprobíhá ovulace. Vajíčka se mi tvoří, ale neuvolňují se. Takže jsem u obou dětí chodila do brněnské Repromedy. Brala jsem hormonální léky, 14 den cyklu mě prohlídli ultrazvukem a dívali se, jak jsou velká vajíčka. Když už byly dostatečně velké okolo 20mm, tak mi píchli injekci pro uvolnění vajíčka a pak jsme se měli tři dny snažit. Bylo mě vždycky velmi líto manžela, protože to nebylo milování, ale inseminace. Manžel mě do konce cyklu už nechtěl ani vidět. A já se mu ani nedivím. Ale co jsme měli dělat, jinak to prostě nešlo. A umělému oplodnění jsem se chtěla vyhnout. Teď máme dvě krásné děti. Byla to dřina, ale stálo to za to.

Peťa
•	Re: Museli jsme si to odpracovat! (23.4.2007 13:40:04) Když to nejde přirozenou cestou, tak proč to neodpracovat, nepomoci tomu? Já nejsem proti, život není pohádka a pokaždé není všechno tak lehké, jak bychom si přáli. A když je pak takovýhle "výsledek", není co řešit. PS: nevěděla jsem, že vajíčko je 2cm velké... Není to moc??? Odpovědět

Mája

•

Re: Re: Re: Museli jsme si to odpracovat!

(23.4.2007 14:51:01)
ahojky vespolek, taky si normálně jen čtu články, ale teď fakt musím reagovat. U nás to začalo podobně, ale vzhledem k tomu, že jsem tušila, že v mém případě budou asi hormonální problémy, tak jsem hned od prvního měsíce měřila teplotu, kupovala ovulační testy a vzhledem k tomu, že se absolutně nic nedělo, tak jsme se dost rychle dostali přes různé zákroky, a prohlídky u doktorů do centra asistované reprodukce. Do té doby to byly dost nervy,je to opravdu dost na palici, celý měsíc se zabývat svou ovulací a "pronásledovat" manžela s tou vhodnou chvílí. Musím říct, že když mi zjistili dost velké zdravotní problémy a věděli jsme, že bez pomoci doktorů a hormonů se to určitě nepodaří, v podstatě se mi psychicky ulevilo. Alespoň v tomto směru. Od té doby nastaly naprosto jiné problémy, starosti s léčbou, ale sex jako takový už jsme si zase s manželem užívali jako dřív. Někdo tady napsal asi je litujíc o mužích jako o "inseminačních jednotkách" - no v ten správný okamžik to fakt jsou, ale ženská do sebe cpe hormony celý měsíc, chodí pořád po doktorech, podstupuje někdy dost krizový zákroky. A pak do nevyjde, tak znova a znova ( o penězích ani nemluvím). To prostě opravdu není o sexu, ani o tom, že "někdo" trvá na tom, aby měl ty svoje naprosto přirozeně vzniklé děti, to je o velké touze mít dítě, Nakonec to vyšlo a když se koukám na toho malého andílka, co zrovna vedle spinká po obědě, tak se mi chce brečet a brečet štěsím a je mi úplně ukradený, jak hodně přirozeně vznikl. Jinak autorce moc přeju, aby se co nejdřív povedlo.

Iva a Viki (08/05)

•

Re: Re: Re: taky jsme si to odpracovali

(23.4.2007 16:12:46)
ahojki,

souhlasím s tebou, že hodně záleží na věku. My jsme se začali pokoušet, když mi bylo 30. Zjistila jsem si vše možné o plodných dnech, přesto jsem nebyla spolehlivě schopná určit, kdy přesně je mám. Propočítávala jsem to s pomocí článků na netu. Rozptyl docela velký (vzhledem k tomu, že nemám zcela pravidelný cyklus), takže jsme se snažili denně od 8. - 21. dne. S manželem jsem se dopředu dohodla a na ty dny ho vždy upozornila. Trvalo nám to celkem 6 měsíců (možná za toho mohly i potíže se zuby a úmrtí mamky)a každý měsíc byla chuť na sex menší a menší. Myšáček bude mít 21 měsíců a brzy se chceme pokoušet o další mimi. Odložili jsme to jen kvůli stěhování do zahraničí. Alespoň zpočátku tomu chceme nechat "volný průběh" především proto, aby se manžel nestresoval. Pokud se 2-3 měsíce nezadaří,chci využít ovulační testy. Snad to vyjde dřív než u prvního dítka.

Zoufalka zoufalá

•

Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(23.4.2007 17:38:30)
Já se právě vrátila od doktora. Ve čtvrtek mi říkal, že tak v sobotu mi praskne folikul, ať to v neděli ráno zkusíme. Dnes mi zjistil, že ještě neprasknul /má 22mm/ - zítra jdu na injekci a taky od dalšího cyklu mám brát Proveru. Říkal, že ovulační nejsou ty cykly, jenž trvají cca 34 dní a více. Tudíž podle tohohle jsem ovulovala jen dvakrát za rok a půl. Jsem z toho na nervy. Jsem naštvaná na svý tělo, že nepracuje tak jak má !!! Zkoušíme dítě 3/4 roku a ještě do léta musíme čekat, než doktor zahájí vyšetřování a léčbu (aby to byl ten doporučený rok). Cestou od doktora jsem potkala destítky mamin s kočárky, o dětech ani nemluvím. Chce se mi z toho fakt brečet :o/ Bude mi třicet. Vždycky jsem chtěla hodně dětí a říkala si, že ve třiceti budu mít tak tři. Jenže léta jsem hledala toho správného partnera. A teď když ho mám, tak tohle...
Po kolika pokusech (injekcí) se Vám to podařilo?

mija
•	Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (23.4.2007 17:54:42) Zkuste na Rodině popsané "prstíčkování". Mně to zabralo. Odpovědět

Róza

•

Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(23.4.2007 18:48:59)
Měla jsem to takhle: moje úžasná paní doktorka mi v den, kdy jsem ji na prohlídce nepožádala o další antikoncepci řekla, že pokud to nevyjde do 3 měsíců, ať přijdu, že uděláme základní vyšetření. Po 3 měsících se to nepovedlo a základní vyšetření ukázalo, že má anovulační cyklus. Následovalo několik cyklů s Clostylbegitem (lék na vyvolání ovulace), bohužel neúspěšných jak na početí, tak na ovulaci. Poté jsem byla objednána na laparoskopické vyšetření, na celkovou prohlídku, aby zjistili, jestli není ještě nějaký jiný problém. Naštěstí nebyl. Při laparoskopii mi také provedli "nažďuchání vaječníků" (nevím odborný název, ale jde o to, že se naruší obal vaječníků, aby folikul s vajíčkem neměl takovou práci prasknout). To mi pomohlo a do 3 měsíců jsem otěhotněla.
Pohlavní styk na povel znám také, paní doktorka mi cykly sledovala, měřila folikul a říkala, "kdy". Nevidím na tom nic špatného, miminko jsme chtěli oba a nehodlali jsme čekat déle, než bylo nutné. I tak s včasnou diagnózou problému (někdy se říká rok počkejte a pak teprve jděte na gynekologii) jsme čekali 13 měsíců. I tak jsme si to užili. Ono říkat "tak dnes" se dá taky různě :-))).
No a teď se snažíme o druhé, ovulace je. Klep, klep, klep.

Ivana Procházková

Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(25.4.2007 22:23:56)
Rózo, do 3 měsíců? To je nějaká legrácka, ne? Zkus si statisticky spočítat, jakou máš asi pravděpodobnost trefit se pohlavním stykem do plodných dnů, když to jsou plus mínus asi 4 dny v měsíci, pokud pohlavnímu styku opravdu necháš volný průběh. A zkus si spočítat, jaká tomu odpovídá asi průměrná doba početí. Nepředpokládám, že spolu každý pár spolu souloží každý den. Fakt nechápu, jak tvoje paní Dr. přišla na 3 měsíce. To je opravdu směšné.

Róza
•	Re: Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (26.4.2007 11:11:03) asi zavěštila z ruky nebo z koule :-))) přečti si moje příspěvky pod tím a třeba to pochopíš Odpovědět

Helena

•

Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(23.4.2007 18:57:11)
Zoufalko, zoufalá nejsi ty náhodou jedna moje kamarádka? Ta měla taky sen, že bude mít 3 děti a pak když vysadila antikoncepci, tak se vůbec nedostavila menstruace. Zjistili, že jí ani nedozrávají vajíčka a přirozenou cestou to prostě nešlo i kdyby se na hlavu postavila. To bylo před rokem a půl. Bylo to velké neštěstí, chodila jako tělo bez duše. A dneska? Mají chlapečka - tedy po umělém oplodnění, ale co je doma to se počítá...
Mohla bych se tu rozepsat o dalších příbězích mých jiných kamarádek. Je to tam tak 50:50 těch, co otěhotněly velmi lehce a těch, kde to bylo drama. Ovšem všechny se dočkaly a dočkáte se i vy.

Líza

Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(23.4.2007 19:03:11)
No když z toho lidi dělaj drama už po třech měsících, jako u Rózy, která nepřestane bejt do smrti přesvědčená, že měla potíže s otěhotněním, a ve skutečnosti jen zcela zbytečně dala vydělat hordě lékařů a sama sebe připravila o vědomí spontánního početí... tak se nedivím, že 50% lidí má početí jako drama ;-)

Helena
•	Re: Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (23.4.2007 19:09:22) No, Lízo, tak ted jsi těm ženám, které si tady "vylévají srdíčko" dala ťafku... Já bych tak kritická nebyla. Každý to cítí jinak a lehko se mluví s klidem a odstupem, když nejsi v jejich kůži. Odpovědět

Ladka

•

drama z netehu

(23.4.2007 21:12:23)
Sice Líza napsala odpověď dost rázně, ale vpodstatě má pravdu.
Tak se na ni vážně nezlobte (a ani na mě). Souhlasím s ní, že dělat si hlavu z toho, že nemůžu otěhotnět, i když neberu antikoncepsi jen 3 měsíce (nebo i půl roku), nebo nemám pohlavní styk v plodných dnech... apod. je zbytečné.
Ano, je dobré si těhotenství naplánovat, a pokud chcete a nedaří se, je to zklamání. Jistě. Ale zrovna těhotenství nejde naplánovat s přesností na několik měsíců.

Helena

•

Re: drama z netehu

(23.4.2007 21:23:33)
Ladko, já se na ní nezlobím ani na Vás.

Jen se zastávám těch, kteří si dělají starosti a trápí se mnohdy zbytečně kvůli tomu, že zatím neotěhotněly, ač by moc chtěly. Zažila jsem to lidí mně blízkých a vím, jak to dokáže potrápit. Proto tu vystupuji se 100% pochopením pro věc, přestože se to někomu může zdát nesmyslné...

Vyjádřím to asi tak, hodně lidí navenek prohlašuje to co Vy a potom, když dojde na věc a třeba po 3 měsících neotěhotní, tak to v nich začne hlodat... Tohle jsou velmi citlivé záležitosti a proto na ně hodně lidí také velmi citlivě reaguje. Není se zač stydět, když má člověk pochybnosti - prostě je to lidské. Jak jsem již před tím napsala, tak všem mým blízkým (s problémy a někdy skutečně závažnými) se podařilo počít (dřív nebo později - některým přirozeně některým za pomoci umělého oplodnění) a porodit zdravé miminko. To je - jak doufám - velká útěcha pro všechny kteří to zkouší a zatím nic...

Líza

Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 6:34:37)
Heleno, když dojde na věc? A kde bereš jistotu, že u mě na věc nikdy nedošlo?

Paní doktorka měla Róze vysvětlit, že po určité době pravidelného užívání antikoncepce je poměrně běžné, že po těch dvou třech měsících teprve naskočí normální pravidelný ovulační cyklus - nikoli, neudělala to. Měla jí taky říct, že jednou za čas má anovulační cyklus každá žena - nikoli, neudělala to. Místo toho popřela všechna odborná doporučení a na sníženou plodnost začala léčit ženu, lterá nepočala po pouhých třech měsících, což je zcela normální, a která je s největší pravděpodobností v tomhle ohledu naprosto zdravá - a vidíš, Róza už došla tak daleko, že si své strašné problémy s početím nechce nechat vzít a kdyby se jí to nepříčilo, používala by sprostá slova.

Víš, když vidím, jak si lidi plánujou těhotenství stejným způsobem, jako se plánuje dovolená - časově přesně - a nedávají žádný prostor přírodě; jsou v křeči a jsou rozhodnutí, že když se jim to třikrát nepovedlo, tak je určitě něco špatně - když pak vidím, jak jsou po čtvrt roce snažení celí zkřečovaní zklamáním a snahou počít a ztrácejí radost ze sexu i ze všeho kolem - je mi jich líto. Je mi líto i Rózy, která ve svých očích už navždycky bude mít problém s plodností, i když jí ho vhodnými komunikačními manipulacemi vyrobila doktorka.

Jo a než mě zase obviníš, že jsem nikdy nebyla v ničí kůži. Byla jsem třikrát těhotná, mám ovšem jen dvě děti. Jedno z těch těhotenství vzniklo po léčebné podpoře a udrželo se taky jen po ní. Jít se léčit po tříměsíčním snažení by mě ale nenapadlo ani ve snu. Myslím, že lidi, kteří mají skutečné problémy s neplodností (a já se mezi ně nepočítám) se musí nad Róziným příspěvkem trpce usmívat.

Róza

•

Re: Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 7:54:57)
Ale Lízo, já neměla menstulaci. Neovulovala jsem, tak nepřicházela. Když potom čtu články na toto téma, kde píšou až po roce snažení přijďte na vyšetření, je mi jasné, že kdybych to tenkrát udělala, nečekala bych 13 měsíců, ale 22.
Proto znovu opakuji, nevyvozuj závěry, když o tom máš povrchní informace. Stejně jako tady někdo o tvých těhotenstvích :-).

Líza

Re: Re: Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 8:31:58)
Pokud tři měsíce nemenstruuješ, je to o něčem jiném a samozřejmě bych to řešila taky. To ale z tvého příspěvku nevyplývalo. Nicméně lidi, kteří po třech měsících normálního cyklu jdou řešit svou neplodnost... jako by už nikomu nedocházelo, že těhotenství si nejde naplánovat jak návštěvu kadeřnice ;-)

Róza

•

Re: Re: Re: Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 8:44:50)
Ale to si tady z toho udělala jenom ty :-))). Já jsem jen odpovídala Zoufalce zoufalé, aby věděla, že to mívá dobrý konec. Sama jsem takové příspěvky kdysy hltala.
A také si myslím, že nemenstruovat v tomto případě znamená jen projevení se na venek. Kdybych normálně menstruovala a neovulovala, bylo by to horší.

Iva

•

Re: Re: Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 17:39:58)
ahoj, mám ten samý zážitek co Róza a musím říct, že je to težké rozhodování. Rozumím oběma stranám. Já po vysazení antikoncepce nedostala taky 3 měsíce menzes, začali do mě prát injekce a hormony, a Clostalbegyt navrch. Strašně jsem chtěla miminko, tak jsem se nechala. Nic se nestalo. Menstruovat samovolně jsem začala až po roce tohohle martýria, cyklus jsem měla kolem 40 dní... A pořád hormony, po kterých mi bylo akorát blbě. Po roce a půl jsem si ale uvědomila, že jsem na ten boj sama, že manžel se toho vlastně nezúčastní... No nakonec jsme se rozešli. Začala jsem chodit se staronovým přítelem, a ten mi jako první všechny hormony zatrhnul :-) Menstruace se upravila po pár měsících sama, naskočila ovulace, a po 7 společných měsících jsem přirozeně otěhotněla! Takže - teď už vím, že si tělo pomůže samo, že nemá cenu plašit, že když jsme do něj tak dlouho praly antikoncepční hormony, nemůžeme po něm chtít, aby nám všem začalo hned fungovat jak by se nám líbilo.... Ale pokud spěcháš a nechceš čekat 2 roky jak já, než se tělo umoudří . těžká rada...

Helena
•	Re: Re: Re: Re: Re: drama z netehu (24.4.2007 18:54:16) Ivo, moc hezky si to napsala a taky si to všechno moc šikovně vyřešila... Odpovědět

Róza
•	Re: Re: Re: drama z netehu (24.4.2007 8:15:58) Jo a ještě jedna maličkost, teď se už od června snažíme o druhé a taky nevyšiluju. ... ale narzdíl od prvního ovuluju ;-) Odpovědět

Helena

•

Re: Re: Re: drama z netehu

(24.4.2007 10:40:06)
Lízo,

obviňovala jsem Tě jen z toho, že se nevžíváš do situace lidí, kteří se nějak trápí kvůli tomu, že zatím nejsou těhotné. Tímto svým příspěvkem to jen potvrzuješ. Bez ohledu na to, zda ty sama máš za sebou nějakou zkušenost.
Ty sama cítíš věci nějak a někdo jiný je může vnímat zcela odlišně. Nemyslím si, že je namístě je za to kritizovat či dokonce odsoudit. Respektuji tvé názory a neber mé příspěvky tak, že Ti je rozmlouvám. Jen tak pokračuji v diskusi, která se nám tak pěkně rozběhla.

Róza
•	Re: Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (23.4.2007 19:21:36) Nešťourej do něčeho, o čem nic nevíš. Dost si mě nštvala. Sprostá slova nepoužívám, ale hodili by se. Odpovědět

RadkaRR, M05, L08, E10

Re: Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(23.4.2007 21:37:15)
Lízo, Róza ale rozhodně nepsala, že by ze snahy o početí potomka začala dělat po 3m drama, po třech měsících ji zjistili anovulační cykly a s těmi, jak známo, se do jiného stavu přichází poněkud těžce. Četla-li jsem dobře, Róza na dítě čekala 13m a dá se předpokládat, že bez pomoci lékařů by to byla delší doba.
Chápu, co jsi chtěla říct, ale nemyslím, že bys měla v tomto případě pravdu a domnívám se, že by Ti špetka soucítění neškodila.

maw
	Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (2.8.2008 19:56:55) Když si někdo léta huntuje zdraví a ničí přirozenou schopnost počít a udržet zárodek, tak co na to říct? Jasně, fajn, že se podařilo, ale dost si za tomůže sama. Odpovědět

Badulka+Terezka (5měs)
•	Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (23.4.2007 20:07:03) Ahoj,je mi sice "jen" 26 ale nechráněný sex jsem provozovala od 18,mimčo se podařilo až 01/2006 (narozena 28/10/2006) Jsem opravdu skeptická a pobaví mě názor spolužaček že " vysadí ant. až budou chtít dítě. Tobě přeju brzké těhotenství ! Hlavně na to nespěchej,příjde to samo ! Odpovědět

RadkaRR, M05, L08, E10
	Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (23.4.2007 21:30:24) Zoufalko, Tvůj doktor asi ví, co říká, ale kupříkladu můj syn byl počat kolem 36DC a třeba zrovna nyní jsem měla ovulaci až 28 DC. Tak bych tak striktně všechny delší cykly za anovulační nepovažovala. Co říct, nezoufej, podaří se! Odpovědět

Petra,dva kluci

•

Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(24.4.2007 7:59:24)
Zoufalko nezoufej:), opravdu, já mám od samého začátku menstruaci po 35 dnech a rozhodně tyto cykly nejsou anovulační. Pokaždé jsem otěhotněla těsně před očekávanou menstruací ( BT to potvrdily ) a ve velmi krátké době. Nikdo mi totiž netvrdil to co tobě, byla jsem v klidu. Můj první doktor se mi dokonce pokoušel "rovnat" cyklus na normu 28 dní, ale moje tělo to absolutně nebralo za svý :).A nejsem jediná, kdo to takhle má, třeba moje kamarádka má menses praavidelně každého 5. v měsíci :) Příroda nás ukutila každou jinak. Držím palečky, ať máš brzy vytoužené miminko v náručí.

Irena, 2 kluci

•

Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(24.4.2007 10:29:22)
Zoufalko, taky jsem byla zoufalá. Po 16 měsících zkoušení jsem dostala hormonální léčbu a podařilo se to hned po 1. injekci. A já jsem tomu odmítala věřit, test jsem si zásadně nedělala a ke gynekolovi jsem šla až 46. den cyklu. To byl první kluk a u druhého to šlo samo 3. měsíc povysazení antikoncepce.

honney

•

Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(24.4.2007 22:37:30)
Zoufalko, naprosto rozumim tvemu rozpolozeni, pred vice nez dvema lety jsem na tom byla psychicky uz dost blbe, protoze ani nam se mimi nedarilo. Z ruznych duvodu, jednak jsme si drobecka az moc planovali, moc se na nej tesili a moc na nej mysleli, jednak se do toho pridaly velmi vazne zdravotni problemy dvou clenu nasi nejblizsi rodiny - a to cloveku na psychice neprida, obcas jsme byli unaveni a milovani na povel proste miminka asi rady nemaji. Snazila jsem se stres zahanet tim, ze jsem si toho v praci na sebe nakladala cim dal vic, tim jsem byla vic a vic vycerpana. Trikrat se mi za tu dobu (na mimi jsme pracovali trictvrte roku) opozdila menstruace o 10-14 dni, pokazde se pak ale dostavila a dvakrat silnejsi. Takze jsem jeste propadala depresim, ze dite neunosim. A nejhorsi bylo, kdyz mi nekdo, kdo tyto pocity nezazil, rikal, to chce klid, hlavne bud psychicky v pohode. Ale nikdo mi nerekl JAK.
Nakonec jsem to vyresila tak, ze jsem si vymyslela nahradni plan. Ok, nebude mimi, tak si dopreju neco blazniveho pro sebe. Chtela jsem situaci vyresit zmenou prace. Nasla jsem si na netu zcela blahove zamestnani spojene s cestovanim po Evrope, napsala jsem vypoved a lup, dve carky byly na testu. Podarilo se mi zabavit mysl, coz byl u me zjevne ten nejvetsi problem. Vypoved jsem nakonec nestihla podat, tehotenstvi stravila na rizikovem, ale nakonec jsme si vybojovali krasneho chlapecka. Radi bychom take meli jeste jednoho partaka, tak v odstupu tri let. Zacali jsme s pokusy opet o necely rok driv, kdyby se to zase nepovedlo, a je to samozrejme tak, jak to v pohadkach a nekdy i v zivote byva, povedlo se to hned, tak ted hlavne, aby se mimi jeste udrzelo :-)
Hlavu vzhuru a vytvorte si nahradni plan. Pomaha.

Irča
•	Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o) (24.4.2007 23:17:10) Holky, balzám na moji duši, tahle diskuze. Je to hloupý, ale je fajn vědět, že v tom člověk není sám. Snažíme se už 10 měsíců, tuto sobotu jsem menstruaci poprvé obrečela, sex máme celkem častý, menstruace pravidelná, tak nevím, v čem je problém. Odpovědět

Lidka

•

Re: Re: Re: Strašně ráda si to odpracuju :o)

(26.4.2007 14:59:05)
Ahoj všechny, pročítám tuhle diskuzi a opravdu mě také moc pomáhá, že v tom nejsem sama. Snažíme se o mimi rok a půl, nejdřív jsem tři měsíce to nechala na přírodě, pak jsem si začala měřit BT a zjistila jsem, že mi to vůbec nejde podle všech možných tabulek, gynekolog mi předepsal proveru, ta nepomohla téměř vůbec, teploty pořád byly špatné. Tak teď chodím na Bulovku na gyndu s tím, že mi udělali všemožné vyšetření, momentálně beru nějaké léky na hladinu cukru, cosi se doktorovi nelíbí. U nás je ještě ten malý problém, že k mému nepravidelnému cyklu 28-40 dní se musí přičíst i pomalejší spermie mého partnera, čili i on bere nějaké vitamíny, aby se urychlily :-) než jsem začala chodit na tu Bulovku taky jsem z toho byla dost špatná, ale když jsem absolvovala ty vyšetření a nikdo neřekl mě ani partnerovi, že jsme neplodní, trochu jsem se uklidnila, ono to nějak půjde, zřejmě nám bude muset někdo pomoct, ale může se to podařit.Není to beznadějné a tím se utěšuju. Teď si BT neměřím, začnu až mi předepíše doktor nějaké hormony, abych viděla, jestli to má nějaký účinek. Teď mám také náhradní plán - výlety, zábava, pořádně se zabrat do práce, rekonstrukce bytu, začala jsem chodit cvičit a doufám, že se to mimčo brzo podaří. :-)

Modřinka.

Psychika

(23.4.2007 21:31:01)
Tak to mi něco připomíná. Můj celkem normální cyklus naprosto perfektně spolupracoval s výrobci těhotenských testů. V momentě kdy jsem se rozhodla otěhotnět, jsem menstruaci dostala vždy den po testu. A to ne nějaký 35. den, ale třeba až padesátý. Prostě jsem si třeba zakázala dělat si test dříve než desátý/patnáctý/dvacátý den po vynechání a měsíčky se dostavily naprosto pravidelně den po. A to ne jednou, ale po dobu delší než dva roky. Nikdy bych tomu nevěřila, ale fakt to tak bylo. Teď bychom rádi malému pořídili sourozence, tak jsem na to zvědavá :-).

anatéma

•

Re: Psychika

(23.4.2007 21:51:52)
Tak tohle známe velmi dobře. A navíc první těhotenství, ke kterému jsme se "dopracovali" po 2,5 letech skončilo samovolným potratem. Na další jsme čekali opět více než 2 roky, ale tentokrát se šťastným koncem :) Otázka pořízení sourozence se mi tedy automaticky v hlavě spojila s pětiletkovým plánem, a protože jsme chtěli děti s věkovým rozdílem kolem 4-5 let, rozhodli jsme se pro "ostrý nácvik", když bylo robátku 1,5 roku. Starosti kolem první ratolesti a myšlenka, že na početí máme ještě celé roky, učinily své, vyšlo to na poprvé :)) Přejeme hodně štěstí!

Peťa

•

Re: Re: Psychika

(24.4.2007 6:40:12)
Když jsme se s manželem půl roku po svatbě rozhodli založit rodinu, trvalo nám to 1/2 roku. Sice se píše, že do roka to není žádná doba, ale mě i těch 6 měsíců přišlo nekonečných...
Teď je malýmu 6,5 roku a uvažujeme o sourozenci. HA jsem vysadila před měsícem. Zatím měřím teplůtku, sleduju hlen i čípek, začala jsem baštit Gravital a jsem z toho všeho nějaká tumpachová. Tohle jsem při první mimču nedělala. Ale s přibývajícím věkem to člověk bere asi trošku zodpovědněji... No, tak uvidíme, jak TO půjde :o)
Mám ještě otázku - každým dnem "čekám" menstruaci. Kdy mám začít používat ovulační testy? Píšou 6. den po M. A ještě jedna otázka: když na testu vyjdou //, tak to znamená, že ovulace se dostaví do 24-48 hodin? Nebo už nastala???

jutta

•

je to hlavně o psychice a stresu

(24.4.2007 11:34:07)
Jestli mohu doporučit, udělejte si s partnerem aspoň týden volno a odjeďte někam pryč. Nemusí to být zrovna do zahraničí, ale i tady v Čechách je krásně. No a kdyby to nestačilo, tak mohu doporučit Františkovy Lázně. Léčí se tu neplodnost, ALE pořádají se tu i relaxační pobyty pro ženy. Cena je sice vyšší, ale myslím, že to za to stojí. Nejlepší variantou je pobyt pouze ženy s partnerovo občasnou návštěvou. Samozřejmě pokud nemáte ve vztahu problémy s důvěrou, protože být 3 nebo 4 týdny odloučeni, to je dost velká zátěž. Tak drřím palečky, ať se zadaří.

Toranoko

•

Jak si to udelas...

(24.4.2007 15:47:33)
Priznam se, ze jsem necetla zadne prispevky k clanku - takze nevim, jestli nahodou nebudu opakovat to, co uz nekdo nekde napsal.
Nazev meho prispevku je to, co mi blesklo hlavou po precteni clanku - jak si to zaridis, tak to mas. Nemyslim tim zadnou kritiku cehokoli, jen me napada, ze pokud bych chtela soukromi s manzelem, asi bych ozelela chalupu s kamarady a rezervovala si ji pro nas dva, mozna bych ozelela i tu hospodu po sluzebce a relaxovala radsi doma s partnerem - ale na druhou stranu si uvedomuju, ze je nekdy tezke vyjet ze zajetych koleji a aspon trochu zmenit rytmus zivota - ale je to spis o prioritach - je pro nas dulezitejsi tenhle vikend opravovat chalupu nebo ho stravit jen spolu?

Kazdopadne vam drzim palecky a doufam, ze se detatko brzo povede :-} Myslim, ze klid a pohoda je to nejdulezitejsi - a o tom pocitat ci nepocitat - vypada to, ze stejne uz pocitas :-}

MiriamL.

psychika je vazne moc dulezita

(24.4.2007 15:57:47)
Ahoj holky,

muzu potvrdit, ze psychika hraje opravdu velkou roli a verim na to vic, nez kdy pred tim. My jsme se o mimi snazili rok a neco a fakt je, ze jsem opravdu moc a moc chtela. Kvuli nam, kvuli mamce, kvuli babicce, kvuli veku, kvuli praci, duvodu opravdu cela hromada. Jenze trochu problem. Po vysazeni antikoncepce se menstruace jaksi vubec nedostavila. Po roce, co jsem neustala chodila na vyvolavaci injekce jsem to vzdala a smirila se s tim, ze mimi mit nemuzeme prirozenou cestou, takze jsem zacala organizovat lekarska vysetreni, ktera samozrejme zacinaji vysetrenim partnera a v tom byl ten hacek. Porad nebyl cas. Stavime dum, narocne zamestnani, sluzebni cesty, zkratka neco naplanovat temer nemozne. Tak jsem proste zila tim dnem, kdy uz konecne pritel pujde na spermiogram a neco se zacne resit. Potom jsme si jeli na 4 dny zalyzovat do Rakouska a co se nestalo? Tyden po navratu me zacala bolet prsa a bricho a jelikoz jsem dle meho nazoru nemohla normalne otehotnet, tak jsem neverila ani tehotenskemu testu, ktery ukazal slabouckou druhou carku. Celkem jsem si jich delala 6 behem 3 dnu. A opravdu, zazrak se stal skutecnosti. Bez menstruace a mimi je v brisku...
Ted jsme v 8 tydnu a krome toho, ze je nam porad spatne jsme moc stastny.
Drzim palce vsem snazilkam!!

Zuzana+Jony, 2 roky
•	nezáleží na frekvenci.... (24.4.2007 21:03:39) Jen malá poznámka - docela krásně se dá otěhotnět i při jednom pohlavním styku za měsíc. Prostě se to stane. My jsme se také snažili, obrečela jsem každou MS.... Pak jsem byla nemocná, měnila zaměstnání atd., prostě nakonec jsme se tulili za ten měsíc jen 3x - a.... jmenuje se Jonáš a má 2 roky :):):) Odpovědět

Zazu

•

Re: nezáleží na frekvenci....

(24.4.2007 21:42:17)
Na frekvenci skutecne vubec nezalezi. Ono totiz velice zalezi na kvalite sexu a s tim spojenou intenzitou orgazmu. To je i duvod, proc mnohe zeny otehotni i mimo ovulaci. Mnohdy se to vubec neda flakat ani sidit. Milovani by nemelo byt vedomou cestou k delani deti, lec jen dusledkem krasne prozivaneho vztahu a sexu. proto me mrzi, kdyz ctu, jak to nekdo dela na povel, jen proto, ze mu to napovida kalendar. Uvolneme se prosim a hledejme si partnera v dobe, kdy nejsme na hormonalni antikoncepci. v opacnem pripade se nam totiz muze stat, ze az tu antikoncepci vysadime a rozhodneme se konecne, ze s nim chceme dite, tak nekdy zjistime, ze nam nas partner "nevoni" a proste to nejde.

Zazu
•	Re: Re: Re: nezáleží na frekvenci.... (25.4.2007 21:48:49) juillet, pri mimoradne silnem orgazmu se muze vyplavit takove mnoztvi oxytocinu, ze zpusobi uvolneni dalsiho vajicka. Jak by asi mohly otehotnet zeny par dnu pred menzes anebo dokonce v jejim prubehu? Odpovědět

Semeda
	Re: Re: Re: Re: Re: nezáleží na frekvenci.... (1.5.2007 21:37:18) A co má dělat žena která při sexu orgasmus neprožívá? To by asi nemohla otěhotnět nikdy, že? :-D Odpovědět

Martina, 3 synové
•	Re: Re: Re: nezáleží na frekvenci.... (27.4.2007 19:00:04) Holky, jak já vám tu neplodnost závidím, já byla během prvních čtyř let s manželem těhotná SEDMKRAT a to jsme pořád používali antikoncepci! My bychom se tak rádi léta snažili o mimínko, jen osud nám tu radost nedopřál. Nakonec jsme ze strachu přestali souložit úplně - před 15 lety... Odpovědět

EVE

•

Hlavne nesudte

(25.4.2007 4:01:36)
Me se vubec nelibi, jak se tu nektere navazeji do tech co planuji, sleduji ovulaci a soulozi na povel. Jak se rika, syty hladovemu neveri. Neni to vubec muj pripad, protoze jsem otehotnela v 35ti letech napoprve co jsme to zkusili, ale presto bych si nikdy nedovolila se tem druhym posmivat ci je odsuzovat. To, ze manzel musi na povel me neutvrzuje v tom, ze je to az zas takovy chudak. Za prve zena taky musi a nuceny sex je pro nej urcite porad lepsi nez kopani studny, byt nepochybuju, ze to stres prinasi. Ale proste nekdy to holt jinak nejde. My planujeme druhe dite s pouzitim asistovane reprodukce, protoze chceme ovlivnit jeho pohlavi a pripada nam naprosto normalni, ze budeme muset na povel, a ze to nebude jednoduche. Ale kdyz to oba chceme, tak kde je problem? A to neni nic ve srovnani s tim, kdyz bychom nemohli mit dite vubec, to bychom obetovali daleko vic. Taky si myslim, ze autorka by mozna mohla obetovat jednou chalupu s prateli a pak by si nemusela stezovat.

Peťa
•	Re: Hlavne nesudte (25.4.2007 6:58:35) Ahojky, nevěděla jsem, že s pouzitim asistovane reprodukce lze ovlivnit pohlaví dítěte. Můžeš mi, prosím, o tom napsat víc. Díky moc! Odpovědět

Líza
	Re: Re: Hlavne nesudte (25.4.2007 8:09:32) Peťo, ovlivnění pohlaví je přípustné pouze v případech, že jsou rodiče nositeli pohlavně vázaného dědičného onemocnění. Jinak je v rozporu s etikou a pokud vím, i se zákonem. Odpovědět

Peťa
•	Re: Re: Re: Hlavne nesudte (25.4.2007 11:58:55) Mě ale se nezdá, že by EVE měli nějaké pohlavně vázané dědičné onemocnění... Nebo alespoň o tom nepíše. Taky mi to připadá divný... Odpovědět

EVE

•

Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(26.4.2007 2:27:12)
Peto, Liza ma pravdu, v CR je to nezakone a nikde se to neprovadi. Pouze u zminovanych dedicnych dispozic k poskozeni spojenych s jednim ci druhym pohlavim. Ale existuji zeme, v Evrope je to napr. Belgie, kde to nezakonne neni. Ja ziju v USA, kde se tim nektere kliniky take zabyvaji, dokonce je to levnejsi nez v Evrope, protoze prave sem z Evropy sem posilaji vzorky na trideni. Takze pohlavi ditete ovlivnit lze, ale ne v CR a stoji to "sakra prasule".

Peťa

•

Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(26.4.2007 7:31:31)
Díky moc za vysvětlení, zase jsem o něco chytřejší :o) Hmmmmm, tak nám nezbývá nic jinýho, než si holčičku moc přát a doufat, že se povede. Ale nechci se rouhat, když by to měl být kluk, tak zklamaná nebudu (nebo jenom malilinkou trošičku) - hlavně aby to bylo zdravé!!! A budu si říkat: "tak co, starší synek bude mít bráchu. Alespoň si spolu víc pohrajou". A jí už budu vědět, jak na to - když už jednoho klučinu doma mám :o) ...ale kdyby se povedla přece jen holka, no vždyť víte... ;o)))))

EVE

•

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(26.4.2007 22:53:12)
Naprosto schvaluju tvuj postoj. Holt ne kazdy ma, ci chce investovat do takove veci nekoliksettisic, nekomu se to pro zmenu zda neeticke. My zase chceme holcicku tak moc, ze radeji to nove auto ci vetsi byt obetujeme a uskrovnime se. Me se neeticke zda spis to, ze vyberu pohlavi brani zakony, protoze znam mnoho lidi, kteri by chteli klidne treti dite, ale po dvou stejneho pohlavi, uz by si prali zmenu a proste radeji do toho nejdou. Takze by se dle meho i zvysila porodnost, nerkuli o tom, ze by mnoho lidi by to udelalo moc stastnymi. Ale rozhodne, byt me osobne se to ted nelibi, bych nechala ceny za takovou sluzbu hodne nadsazene, aby tohle podstupoval opravdu jenom ten, kdo MOC chce a nedoslo k zneuzivani. Na tvem miste zkusim nejakeho dobreho astrologa, znam dost pripadu, ze to vyslo.

Líza
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte (27.4.2007 8:00:56) Eve, jednak - víš, jak dopadl výběr pohlaví v Číně? A jednak, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě z téhle svévolnosti. Už si nikdo neuvědomuje, že dítě je dar, a to nikoli samozřejmý? Už to není jen, že se cítíme oprávněni určovat bezvadné a vadné kusy, teď už i vybíráme podle designu? Odpovědět

EVE

•

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 17:46:34)
Lízo, ano vím. Vůbec nic. Rodilo by se tam úplně stejně nadměrně chlapců jako teď. Kolik procent Číňanů by si tuto metodu asi mohlo finančně dovolit, když je jsou tam všichni chudí jak kostelní myši? I kdyby tam tohle povolili, tak to stejně budou řešit všichni tak jako doposud - jakmile zjisti, že je to holka, tak to dají pryč, kolikrát drastickou metodu ve vysokém stupni těhotenství, takže daleko neetičtěji, než kdyby si to pohlaví "koupili" a výsledek je stejný, stejně se narodí chlapec.
A zajímalo by mě, jakého pohlaví máš děti ty, že jsi tak radikální. Vsadím se, že kdyby jsi měla 4 kluky, nebo 4 holky, a léta toužila alespoň po jednom dítku opačného pohlaví, mluvila by jsi jinak.

Líza

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 17:51:34)
Mám děti téhož pohlaví a budeš se divit, i kdyby jich bylo deset, tak budu vděčná za to, že jsou zdravé a tím to končí. Stejně jako moji rodiče, kteří taky měli samé dcery a byli za ně vděční. Děti nejsou zboží, které si vybereš na regálu podle velikosti a barvy. Takoví, kteří dneska nemůžou přežít, že nemají dítě toho správného pohlaví, budou za pár desítek let chtít, aby jim někdo s jejich zárodkem prováděl genové manipulace, aby náhodou nemělo ve škole pětky.

EVE

•

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 21:45:23)
Tak to o čem píšeš se už, bohužel, provádí. V Californii existují kliniky, kam dojíždí gay páry z celého světa, nejvíce z GB, vybírají si po internetu dárkyně vajíčka, většinou studentky, dle toho jak holka vypadá a pak si zaplatí jinou ženu, většinou latinos, aby jim to donosila. Čirý obchod a výběr pohlaví, pravděpodobného vzhledu a inteligence dle osoby dárkyně. Samozřejmě s tím naprosto nesouhlasím. Gayové by měli být rádi za jakékoliv dítě a né si vybírat. Ale svůj postoj, že prostě když chceme po 3 klukách (2 manžel z prvního manželství, 1 spolu) holčičku a jsme pro to ochotni obětovat hodně, prostě pokládám za svoji věc a nemyslím si, že je to neetické. To, že si všichni přejeme, aby to hlavně bylo zdravé, to je snad jasná věc, která je vždy na prvním místě, ale ta s tím jaksi nesouvisí. Nemoc nesouvisí s pohlavím, ani způsobem početí apod, to je hlavně věc stěstí a náhody.

Zuzka

•

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 22:26:50)
... nevím, proč by gayové měli být rádi za každé dítě a např. vy by jste si mohli vybrat !!! Copak jsou něco míň tito lidé ??? Dodávám, že jsem heterosexuální, máme jednu holčičku a jsme za ní šťastní. Ale nelíbí se mi, jak jsou někteří lidí proti homosexuálům... No raději dost - je to téma, které mě dost zlobí a nemá cenu se tu rozčilovat. Každý má právo na svůj názor.

maw
	Re: Hlavne nesudte (2.8.2008 20:10:56) JIstě, Ale nemůžou chtít po nikom, aby něco dělal za ně. Chtějí dítě, tak ať si ho udělaj - a nekazí život cizím dětem. Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 22:30:09)
Eve, v Číně došlo k tragiskému střetu politiky jednoho dítěte a předsudkům k ženskému pohlaví z e společenských důvodů(chudoba, zvyklost postarat se o rodinu) a teď jsou tam generace samotných chlapců. .
Jako sytý středoevropan to sice nechápu, ale můžu já soudit chudou vesnickou číňanku? Pročpak chtěla kluka?
Asi ne proto, že už měla 3 holky. A dopadlo to blbě, jak vidno.

Bylo to řečeno, dítě je dar, ne to "co si ještě pořídíme, když už všechno máme"

maw

Re: Hlavne nesudte

(2.8.2008 20:13:04)
Lízo,
jim to asi nevysvětlíš. Oni nepochopí, že beztak se rodí, natož počíná víc chlapců.
Příroda víc, co dělá, mají totiž větší úmrtnost a kratší život.
Taky nepochopí, že když Ty máš tři kluky a já tři holky, můžem si sice tiše postesknout, že nám nebylo dopřáno míti i dítě druhého pohlaví, ale že nám to celkově početně klapne dohromady, ne?

Ráchel, 3 děti
•	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte (28.4.2007 19:16:48) je to neetické a odporné. howgh. Odpovědět

cizinka1

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(30.4.2007 12:36:18)
Eve, je to opravdu tvoje vec, tak moc tvoje, ze jinak to svemu svedomi, pokud se nekdy ozve, nevysvetlis. A nevim, jestli to svedomi se oziva u kazdeho, nesedim u pana Boha v kapse a nectu z jeho zapisniku. Etickou otazku proto necham stranou.

Co mi pripada jako docela problematicke ve tvym psani, je tvrzeni, ze "Nemoc nesouvisí s pohlavím, ani způsobem početí apod, to je hlavně věc stěstí a náhody." Hlavne veci stesti a nahody to je, ale nicmene statisticky lepsi sance ma dite pocate prirozenou cestou. Tu vetu, kterou jsi napsala, radi slysi lidi, kteri musi postoupit IVF kvuli zdravotnich duvodu, nicmene berou to spise jako milosrdnou lez a zcela pokorne souhlasi, kdyz jejich tehotenstvi se sleduje jako rizikove. Ale splodit tri kluky neni nemoc, vam s manzelem milosrdne lhat se nemusi, ze ne? Ve vasem pripade jde o lez reklamni, a proto pak bych byla prisnejsi na toho tveho dr. z kliniky, pokud neco takoveho tvrdi. O dusledcich IVF na psychicke a fyzicke zdravi deti se vi jeste prilis malo, aby neco takoveho by se dalo suverenne tvrdit, a vydelavat tezke penize.

Minimalne IVF je obrovska zatez pro zenu (byla jsem na blizko dvem mi blizkym osobam, ktere toto postupovaly, cloveku tohle vazne dava zabrat, psychicky jeste vice nez fyzicky.) Postupujes vazne velkou obet pro vasi (ci spise manzelovou?) touhu. Nehodnotim to, jen preji, aby ti nikdy toho nebylo lito.

Zazu

•

To nemyslis vazne!

(27.4.2007 22:44:18)
Mila Eve, ja mam 4 holky a kdybych mela mit treba jeste dalsi 4 deti, tak bych si je urcite nesla koupit do kramu. promin, je mi z toho spatne, co vsechno dokazou lidi delat pro jine lidi jen kvuli prachum. nejen, ze je to neeticke, ale je to zvrhle. To by se taky klidne mohlo stat, ze tady budeme mit jednou jenom same modrooke blondave chlapecky, se silnym poutem k rodne vlasti. To uz tady jednou bylo, jen na jinem kontinentu, nez se tomu deje nyni.
Trochu me zarazi tvoje podani toho, jak je dobre, ze se to deje jen za velke penize, coz je vlastne zarukou toho, ze se to cele nezneuzije. Myslim si presne pravy opak. Nemajetni lide i kdyby ty prachy meli, tak by na nic podobne nepristoupili. mnohdy maji totiz v zivote docela jine hodnoty a priority . nedavej prosim rovnitko mezi majetnost a zdravy rozum. kam na to chodis?

10.5Libik12
	Re: To nemyslis vazne! (27.4.2007 23:33:03) Naštěstí i majetní lidé se před něčím takovým zastaví, Ivan Lendl jistě nebude chudák a věřím tomu, že když byla jeho manželka po páté v naději, říkal si "Kdyby byl, byl by:)" A má pět dcer, šťastnej chlap:), co si může všechno dovolit. Odpovědět

*Aida*

Re: Re: To nemyslis vazne!

(27.4.2007 23:42:49)
Libiku zdravim :o))))).
To jsem ani nevedela. Jinak mam dve segry a kdyz se narodila nejmladsi, tak byl tatinek nejstastnejsim chlapem hehe. Fakt si to pamatuju :o). Rikal, ze se z toho babince zblazni, ale nadherne nezne. To jeste netusil, ze s nami za par let zustane sam :o(. Ukociroval to ovsem na jednicku :o) a dodnes mame krasny vztah. Kdyz jsem kojila druhe dite dele, nez se okoli zdalo vhodne, tak si dokonce vyhledal informace a pak se me neustale zastaval :o). No to uz jsme hodne OT, jen jsem chtela rict, ze v zivote jsou OPRAVDU veci dulezitejsi.

10.5Libik12
	Re: Re: Re: To nemyslis vazne! (28.4.2007 0:50:05) Ahoj Aido,:)), já jsem při své nevzdělanosti zase netušila, jak se to technicky řeší, domnívala jsem se, že už nějak rozdělej ty spermie. Při této představě mi naskočila husí kůže a skoro ty urputně toužící po tom "správném" pohlaví lituji. To přece nemyslíte vážně? Odpovědět

Lída,3 kluci a holka
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte (27.4.2007 22:45:18) Eve, já jsem podobně radikální jako Líza... a rozhodně nemám čtyři děti proto, že bych tolik chtěla holku :-) Odpovědět

PajaMM

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte

(28.4.2007 12:34:00)
Lido, Lizo, Libiku, Aido.....souhlasim s vami. Dite je vazne dar a my to poznali setsakra dobre. Cekali jsme vytouzeneho chlapecka - mame doma holcicku a kdo me zna, vi, ze nam to trvalo dlouho. A ve 22tt nam zjistili velmi vazne VVV, proste nemel sanci. Takze jsme ve 23tt museli me tehotenstvi ukoncit - klasickym vyvolavanym porodem.

Eve, dala bych cokoli za to, aby se nam narodila klidne holcicka nebo chlapecek, ale aby byli uplne v poradku a zdravi. A vybirat si pohlavi - to je strasne, vazne strasne. Asistovana reprodukce je tu prece pro ty, co deti normalni cestou mit nemohou....a tech je hodne a jsou za tuto "cestu" vdecni. Tak te proste nechapu....a nikdy nepochopim...a uprimne, po svych zkusenostech te za tvuj postoj i odsuzuji....

cizinka1
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte (30.4.2007 12:17:47) Danielo, je mi to moc lito. Objimam te alespon virtualne. Odpovědět

PajaMM
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavne nesudte (30.4.2007 12:19:51) Cizinko, diky moc. Je to tezke, ale da se to prezit. Ostatne jako vsechno. A jeste jednou moc diky...zase bude lip. Musi. Odpovědět

*Aida*

Re: Hlavne nesudte

(27.4.2007 23:33:06)
Eve,
zaprve nechapu, co jako budete muset na povel?
Jinak jen tak pro zajimavost tady v UK bezel serial o ruznych problemech pri poceti, byly tam rodiny s postizenymi detmi, homosexualove, zeny co nemely sva vajicka, muzi s nepohyblivymi spermijemi atd. A byl tam taky par, ktery mel tri kluky a ona si prala mit holcicku. Tady je to tez nelegalni, takze museli vyjet do zahranici. Skoncili v Recku, tam se to tez nesmi, ale za spravny peniz... Po stimulaci ji ovsem nabrali jen 4 vajicka, ze kterych se v embrio vyvinulo jen jedno jedine. V tu chvili jim jaksi doslo, ze to embrio je jejich potencionalni dite a meli ohromne dilema, co s nim, kdyby to byl kluk. Najednou uz si tak jisti nebyli. Nastesti to resit nemuseli, embrio bylo XX. Zavedli ho a tehotenstvi se nekonalo. Stalo je to 10 000 liber.

Tak to bylo jen takove nestranne, osobne je mi z Tveho prispevku dost nevolno. A ten nadrazeny ton, kterym to podavas, je uplne nejlesi :o(. Tezke to rozhodovani, jestli tedy bude to nove auto, dovolena nebo si radeji vybereme pohlavi ditete...

Helča+3svišti

To znám

(25.4.2007 14:22:22)
Jo, jo, tak to často chodí. Ale nezoufej. My jsme na mimi čekali 3/4 roku. Myslím, že proto, že teprve po 1/2 roce od vysazení prášků se mi začalo tělo dostávat do normálu. Před užíváním HA jsem měla vždycky strašně bolestivou menstruaci. Když jsem brala HA (asi 7 let), bylo to lepší. Poté, co jsem vysadila prášky se žádný horor nekonal, špatně mi nebývalo. Teprve po 1/2 roce mi začalo být při menses špatně a za tři měsíce se povedla Domi.
Ovšem druhým nejdůležitějším faktorem bylo určitě to, že jsem každou příchozí menstruaci obrečela, jako že se ještě pořád nic neděje, oba jsme na to strašně moc mysleli. Pak jsme jeli na jarní dovču do Prahy a v domění, že je už po plodných dnech, jsme si to pěkně užívali bez pocitu "že se snažíme o miminko". A přivezli jsme si Dominiku. Takže ta psychika je stráááášně moc důležitá.
Nedejte se odradit různými kamarádkami a příbuznými, které otěhotní už když je manžel ve dveřích. U někoho to tak funguje, u někoho ne.
Všem snažilkám držím palce.

Helča+3svišti

Ještě k psychice

(25.4.2007 14:44:05)
Pro všechny zoufalé a všemožně se snažící:
Psychika je opravdu mocná čarodějka.... V porodnici jsem se se svými trablemi okolo početí naší dceři svěřovala spoluležící - ta se jen trpně usmívala. Snažili se 11 let. Nechtěli to řešit asistovanou reprodukcí - jestli to vyjde, tak to vyjde - říkali si. Pak měli jet na delší dovolenou na Nový Zéland - a ejhle, otěhotněli... Takže ze Zélandu nic nebylo, ale myslím, že jim to až tak moc nevadilo :-)))
A další příklad:
Známá byla 2x na asist.r., neúspěšně, čekali na 3. pokus - a ejhle, otěhotněla naprosto normální cestou...
Má rada: chcete-li otěhotnět, naplánujte si něco moc důležitého, co vůbec nesouvisí s dítětem, a upněte se na to. Mimi vám to určitě překazí... A o to přece jde, ne? :-))))))

usta

•

Re: Ještě k psychice

(27.4.2007 16:11:29)
Můj názor je stejný:90 procent neplodnosti podle mě je psychika. Říkám to nejen ze své zkušenosti, ale taky mluvím o spoustě svých kamarádek. My jsme se nejdřív skoro 2 roky snažili opravdu hodně, abych pak otěhotněla při extrémně dlouhém cyklu. Radost ale netrvala dlouho - poslední týden 3 měsíce jsem potratila. Na další těhotenství jsme čekali půl roku, povedlo se hned první měsíc, co jsem vysadila antikoncepci a to proto, že mi v práci zrovna zvedli plat a povýšili mě :). Skončila jsem na rizikovém, protože jsem čekala dvojčata, ale o to druhé jsme opět přišli. Nicméně teď máme skoro dvouletou Emmu, která je opravdu velmi čilá a někdy si říkám, že už vím, proč jsem ji donosila - má prostě tolik životní energie, že se chtěla a musela narodit. Na další mimino jsme čekali půl roku, ovšem s minimální frekvencí sexu a opět jsem otěhotněla až když jsem přestala počítat dny cyklu a řekla jsem si, že až to bude tak to bude (a taky jsem začala studovat). V srpnu tak čekáme další holčičku. Další příklad: moje kamarádka otěhotněla po letech snažení, ale až když se objednali na umělé oplodnění. Teď už to stejně jinak nepůjde, řekli si, a byla "v tom" bez jakékoli pomoci lékařů. Sousedka zase dvakrát potratila a teď mají tříměsíční holčičku, ale otěhotněla až poté, co změnila práci - z diagnostického ústavu přešla jako vychovatelka do mateřské školky. Sama říká, že to bylo to, co jí pomohlo otěhotnět, protože malé děti ji nabíjí energií, zatímco ty problematické ji vysávaly. A taky mám jeden negativní příklad: moje blízká kamarádka šla na potrat asi před 10 lety. Nějak se jí to dítě zrovna nehodilo, žádný jiný důvod neměla. Všechno je od té doby údajně v pořádku, až na maličkost - nemůže otěhotnět, už byla na třech umělých oplodněních, nikdo nic nenašel u ní ani u přítele, ale prostě to nejde.A výsledek je, že žije neustále ve stresu kdy už to teda bude, neustále touží po dítěti, každou menstruaci probrečí a někde vzadu v hlavě má tu myšlenku, že už mohla mít třeba krásnou dcerku.Bude si to vyčítat do smrti. Ovšem když jsme jí tohle my kamarádky popisovaly před těmi iks lety, řekla, že bude v poho... Takže nejlepší lék na otěhotnění je vzdát to, změnit práci, nachystat se na dlouhou zahraniční cestu apod.

další snažilka

•

Re: Re: ZMĚNA!!!

(28.4.2007 0:39:58)
Když tady čtu,jak dlouho některé z Vás čekali na své vytoužené dítě,tak se mě mé 4 měsíce zdají vlastně jako krátká doba:)A taky jsem si ještě donedávna ani nepomyslela,že budu vyhledávat na netu stránky o snažilkách a zoufale sbírat informace o bazálních teplotách,ovulačních testech,plodných dnech a psychice.
Já,která jsem všech svých 7 dětí se svým mužem plánovala a počala přesně tak ,jak jsme si přáli.Prostě uprostřed cyklu....tak nějak jsme odhadli,že přišel ten čas a se vším co k milování z lásky patří,jsme počali naše děti.Že se nám to podařilo vždy napoprvé,to mi připadalo prostě normální.
A najednou jsem se ocitla na druhém břehu....4 roky po našem posledním dětátku,se mnou opět otřásly mateřské pudy...a nic.Mimi nepřišlo...1.2.3.měsíc...Dokola kupuju ovulační testy,po nich v zápětí ty těhotenské...a zbytečně.Vím,není mi už 20(máme 3 děti již dospělé) ale to mi nebylo ani před 4 lety.Jediné co se změnilo,je moje psychika.Zoufalá touha,mít ještě 1 dítě a strach ,že mi ujíždí vlak,že to už nestihnu.Mám pocit,že za ten měsíc,kdy to zase nevyšlo jsem zestárla aspoň o rok.A tak jsem se rozhodla,že to změním.Ode dneška-žádné testy,měření teplot ani nic podobného.Mám nový pracovní projekt,vrhám se do něj!!A mé miminko??Jestli bude chtít,tak si mě samo najde:)Já mu trošku pomůžu,to slibuji,ale už nebudu na něj pořádat hon.Tak nám držte palečky,at na sebe nemusíme čekat věčnost.

kenza

•

denní milování

(25.4.2007 14:33:48)
Musím říct, že jedno z období, kdy mě opravdu bavil denně sex, bylo právě to, kdy jsme chtěli dítě - první, druhé, třetí....naštěstí nám to šlo vždy velmi rychle a během prvního, max druhého cyklu jsem otěhotněla. Nevím, jestli bych vydržela tuto frekvenci půl roku:-)... Velmi čerstvá zkušenost - v prosinci nám po porodu zemřelo 2. dítě a tak jsme se po šestinědělí začali pokoušet o další - s radostí (a smutkem) a zápalem jsme se milovali denně a manžel si rozhodně nepřipadal jako inseminátor:-)a nikdy na to nebyl unavený:-). Myslím, že na to do ted, kdy jsem ve 3.měsíci a klesli jsme opět na normální frekvenci 2krát týdně, moc rád vzpomíná...

Natnat
•	Re: denní milování (30.4.2007 16:36:16) Mluvíš mi z duše. Odpovědět

Hanka, syn 1,5 roku

•

Co se osvědčilo nám

(26.4.2007 0:43:27)
Osobně se mi vyplatila metoda naprostého ignorování nějakých plodných či neplodných dnů a upnutí se na úplně něco jiného, než že bych už chtěla dítě (konkrétně na změnu zaměstnání, kterou jsem pak ale z důvodu těhotenství nedotáhla do konce - odstoupila jsem z probíhajícího konkursu). Myslím, že to je hlavní důvod, proč se mi povedlo otěhotnět do 3 měsíců po svatbě, přestože mi v té době bylo už 32 let (předtím jsme se početí snažili bránit, jen jednou si manžel - v té době ještě přítel - "nedal pozor" a skončilo to samovolným potratem). Navíc jsem pila čaj podporující otěhotnění (nemám teď po ruce recept, ale v bylinkářství, kde mi ho namíchali, mi říkali, že je to receptura od paní Mojžíšové), ale jen 14 dní, přestala jsem ho pít kvůli té plánované změně zaměstnání... Představa sledování kalendáře a úmyslného "plození", stejně jako měření teploty v pochvě, mě docela děsí, doufám, že ani kvůli druhému plánovanému dítěti nic takového nebudu muset podnikat. samozřejmě chápu, že když jsou nějaké zdravotní problémy, které vyžadují speciální přístup, nedá se nic dělat. Ale pokud jsou oba partneři v pořádku, doporučuju hlavně se nestresovat, jak už tu bylo mnohokrát napsáno.

kaca

•

a co zenska taktika ?

(26.4.2007 9:11:26)
ja nechapu, ze tady hodne lidi pise o nejakem zaveleni a podobne...snad jsme zensky a umime s chlapama pohnout aniz by to vedeli, ne ? za ty roky co mam MS uz vim, kdy mam ovulaci, tak proste v dobe snazeni o dite jsem v dobe ovulace manzela "donutila" k sexu vetsi vstricnosti a bezbolestne jsme se za tri mesice dopracovali k diteti...i jemu se to moc libilo a sex byl prima pro oba dva, prestoze to bylo "na povel", ale to jsem vedela jen ja, ze :-)

Pizizubka 78
	Re: a co zenska taktika ? (10.5.2007 16:56:16) Tak to máš dobrý, že poznáš ovulaci. Já "za ty roky, co mám MS" ji bohužel vůbec nepoznám. A taky mám pocit, že nejde o nějaké nucení či zavelení. Prostě není čas a energie "to" dělat pořád a zřejmě jsme se ještě netrefili do toho správného okamžiku. Takže naprosto rozumím autorce hlavního článku. Odpovědět

Jirka
•	Mytus menstruace a plodnych dni (2.5.2007 3:04:21) Lekarska veda si dobre vymyslela mytus menstruace a plodnych dni. Kdyz lidem, jako jste Vy, neco nejde , prijdou vedci a uz Vam chteji davat leky (??). Podivejte so okolo sebe a zjistite, ze pravidlo mit plodne dny v kazdem mesici neplati. Odpovědět

veruna
•	příroda je mocná (4.5.2007 15:33:50) asi jsem už letitější,ale připadá mi to moc vědecké.Na to se má vletět s chutí a vášní.Průser je,pokud neníani chut ani vášeň.pak se to nepodaří nikdy.Není to o čase,přece stačí chvilka. Odpovědět

Jojo, znám, ale my m?li št?stí ranec :-)))

(21.5.2007 14:38:06)
V?bec nic zvláštního :-), v obou p?ípadech mého ot?hotn?ní to probíhalo podobn?. U prvního se "zada?ilo", myslím ?tvrtý m?síc a to jsme byli fakt paf, protože to bylo v dob? naší svatby...úplná magie, pá? o svatební noci pod širákem s bandou kamarád? a bou?kou nad hlavou jsme to fakt nezvládli, pak nastalo hektické cestování, manželova koncertní š??ra, p?i které snad jednou ve stavu, který na plození nebyl zrovna ideální :-))), pak m? zklátila ch?ipka a najednou jsem byla t?hotná...jak???
Napodruhé to bylo ješt? vtipn?jší, na dovolené ve stanu s naším 1,5ro?ním velmi aktivním synem, který mi celé noci ležel u prsa. Jedenkrát! A byla jsem zase t?hotná...
Takže, hlavu vzh?ru, jde to i ve vyšším v?ku (30 a 40 let) a za zdánliv? nemožných okolností!!!
Samoz?ejm? d?kuji Bohu, že máme takový št?stí a v??ím, že když to má být, bude!!!

nastávající mamča

•

to znám

(23.8.2007 10:39:30)
Tak takhle jsme se s manželem "nesetkávali" docela dost dlouho, v mých plodných dnech byl vždy v práci na noční, takže si odpoledne doma stihneme předat akorát tak kastrůlky a psa a manžel frčí do práce a já ráno běžím na autobus ještě dřív než on přijede. No ale po půl roce se zadařilo, po dvou planých nadějích (zpožděná menstruace díky antibiotikům na zánět dutin) se zadařilo a já už těm dvěma čárkám na těhotenském testu ani nemohla uvěřit. Teď jsem na začátku 6. měsíce, brouček se narodí začátkem pronince a oba jsme si zhluboka oddechli, protože ty otázky budoucích babiček už nás dost nervovaly. Přeju Ti hodně štěstí v "setkávání" a brzké očekávání prcka.

maw
	Re: to znám (2.8.2008 20:24:22) Na mě teda jakýkoli otázky tchyně na toto téma působily jako nejlepší antikoncepce! Přece ona nebude určovat, kdy se my dva rozhodneme mít dítě. (A jistě ani Pán Bůh nedá si do toho od ní hovořiti.) Odpovědět

alice
•	Jak často??? (10.10.2007 8:29:35) Dobrý den, tak jsem z toho celkem zmatená někdo mě řekne nesmíš tak často aby mršky jedny malý stihly dozrát někdo zase musíš ob den tak jak to teda je poradte mě někdo děkuji. Odpovědět

ivuška22

Tak takovou frekvenci bych chtěla také : )

(24.7.2008 7:15:13)
Plně chápu, že na to někdy není čas, není nálada, nejsou podmínky... ale jste mladí! Máte se ještě milovat kdykoliv to jde a máte chuť a nepřemýšlet nad tím, jestli je vhodný den či nikoliv. Co já bych za to teď dala, kdybych sexovala max. 1x za týden. Můj chlap je však náhruživec a 1 denně mu nestačí...A to máme 4letou holčičku a to opravdu najít si čas, podmínky a pod. je skoro nemožné. Vy jste sami a přesto máte takové potíže...nejsou to jen výmluvy a někdo z vás si není jistý tím, jestli opravdu dítě chce? Když tak opravdu chcete dítě, proč se vymlouváte že:.... tak si objednejte nějaký víkendový pobyt někde v hotýlku a to by byl čert v tom, abyste nezapadla...Pokud oba budete chtít.......

Jana,23,snažilka
•	Jak vás chápu! (4.12.2008 9:00:00) Článek jako z mojí duše, jenže u nás už to trvá pár měsíců. A přidávájí se k tomů mykozy. Tak držím palce nám všem. Odpovědět

V její náručí

V její náručí

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Světlo ValmezVsetín
Kampa a nábřežní bojovkaPraha 1
Kameny z vesmíruChrudim
Ondřej Havelka a jeho Melody MakersBrno-venkov
Karlštejnské vinobraníBeroun

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.