Katka | •
|
(29.1.2007 11:14:04) myslím, že to je z velké části chyba dospělých. Musíme děti naučit, aby chtěly číst, aby dokázaly psát a vyjadřovat své názory v psané formě i řečí. najít si čas na popovídání s dítětem, aby nám řeklo, co přes den dělalo, co se stalo, zeptat se na jeho názory. A ne jen "co bylo ve škole?", "jo, dobrý" a tím končí celá rozmluva. Myslím, že radou tedy je: mluvit,vést ke čtení a psaní. Když si s dítětem budete povídat, samo pochopí, že výrazy typu pi..., ku... apod. nejsou k domluvě potřeba
|
Martina, Dita 1,5 | •
|
(29.1.2007 11:37:59) Souhlasím jak s článkem, tak s předchozím příspěvkem. Sama vyučuji cizí jazyk a mohu rozhodně potvrdit, že kdo neumí mluvit v češtině, nerozmluví se moc ani v cizím jazyce - protože prostě neumí formulovat své myšlenky do slov. Není to pouze o znalosti slovní zásoby, ale o jejím praktickém využití. Většina lidí dnes v práci komunikuje pomocí kratinkých e-mailů, otázky managementu směřují k odpovědím "ano-ne" (popřípadě se jedná o instrukce nevyžadující odpověď žádnou), prezentace musí být krátké a výstižné..... I diplomacie jazyka se vytrácí - pouze "chci, dej, zařiď", místo "prosím, můžete, rád bych..." No to jen tak naokraj k těm dospělým. AD děti - dost mých známých se pobaveně usmívá, když učím svou dceru říkat děkuji a prosím (v její verzi pravda "iky" a "posim") a považují to za zbytečné a předčasné. Ale díky tomu, že to v rozhovoru s ní používám i já, už to občas zvládne sama bez připomínání - takže vím, že pouze nepapouškuje, ale už si uvědomuje co to znamená. řekla bych že zbytečné to rozhodně není.
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(29.1.2007 15:20:32) Nemyslim si, ze by vychova k slusnemu chovani a k mluveni byla predcasna. Nas synek v roce a pul take umel poprosit (v jeho podani o sebe bourlive trel ruce a zvatlal pošim pošim... a po dostani pozadovaneho odvetik stejn "iky" :-)) jednou se Ti to jiste vrati... A s clankem naprosty souhlas, s predchozimi reakcemi take - tezko deti ucit, kdyz vetsina dospelich je take takovych.
|
Vanda | •
|
(29.1.2007 15:54:14) Článek se mi líbil, jenom trošku podle mne zaváněl takovým tím "jo za nás, to byli všichni slušnější, ta dnešní mládež...". Souhlasím docela s tím, že je trendem, že jsou lidé čím dál tím méně schopni se srovnat s delším a náročnějším textem. Ale myslím, že schopnost komunikace, přizpůsobení stylu řeči situaci, to se zas tak rapidně nemění... jasně že je rozdíl když srovnáme puberťáka s padesátnicí, puberťák více používá vulgarismy a moderní slang... ale je to proto, že je mu 10-16 let a je v takové euforii z toho, že "už může"; ne proto, "že by ta mládež byla čím dál horší". Lidi co jsou dnes ve středním nebo pokročilejším věku byli v mládí stejná "telátka", ale tehdy byly v módě jiné výrazy (které jim přišly a přijdou normální, narozdíl od jejich rodičů), jiné tehdy módní způsoby vymezování své nabývané individuality, takže se zdá, že ta sprostá slova nebo neologismy vymýšlejí jenom mladí této generace. Většina mladých lidí na to časem přijde, že toto není ideální způsob komunikace. Já bych tedy byla jen víc opatrná v posuzování toho případu vtipu v autobusu. Podle autora je to příklad toho, že nová generace není schopná přizpůsobit své vyjadřování situaci, podle mne je to věc která jde dohromady s věkem člověka a časem se to spraví, mladí kluci takto zkrátka mluví se svými vrstevníky, je to součástí určitého sociálního chování. Ostatně když to srovnám s řečmi které slýchám v autobuse od starších lidí (a které by mnohdy patřily do soukromí mnohem více než nějaké to "vole"), tak si generace celkem nemají co zazlívat.
|
Aďa | •
|
(29.1.2007 16:51:02) Nemyslím si Vando, že jde autorovi o srovnávání generací, ale souhlasím, že děti a mladší dospěláci s vyjadřováním mají často dost problémy. Vidím to v rodinách i v práci. V práci je někdy dost vyčerpávající dostat z člověka informaci, se kterou vlastně za mnou přišel. Dokonce i velmi pracovitá a vnímavá, vzdělaná 22letá dívka se za několik let v práci nenaučila vyřizovat telefonické vzkazy tak, jak by se očekávalo. Pravda, dřív to dokonce zapomněla vůbec zmínit. Myslím, že u někoho k tomu přispívá sms konverzace,u jiného pc (a nemyslím jen hry), kde se hltají info a už není čas "poslat to dál" a vlastně se tak "tlačit" k vyjádření. Díky těm kraťoučkým textům (mobil,chat) má pak člověk pocit, že není sám,nic to nevyžaduje,když to nebaví, tak se zmizí a dá se "vyplivnout" cokoli na kohokoli.
|
|
kiri | •
|
(31.1.2007 8:20:36) Zde nejde o použití vulgárního výrazu. To je běžné. Ostatně i dospělý si uleví vulgárním výrazem. Tady jde o to, že mládež už ani neví, že
a) je to špatně b) to lze říci i jinak
... a to je na tom to špatné. Nebudu opravovat to, o čem jsem přesvědčen, že to je v pořádku. Takže oni nemají důvod snatiž se mluvit správně.
|
|
|
|
|
Eva | •
|
(31.1.2007 11:05:25) Myslím si, že děti budou používat v mluvě právě to, co chtějí. A chtějí to, co slyší. Mrzí mne, když se snažím děti dobře vést, slušně mluvit a chovat se a na to přijde syn ze školky s tím, že jeho kamarád říkal "tujva" a co prý to je? Můžete se snažit jak chcete, děti si to navzájem stejně předají, protože t slyší. Někde to slyšet musí. Bývala jsem také na mrtvici, když jsem u dětí něco zaslechla, přitom netuším, kde k tomu přišly. Zlobila jsem se, rozčilovala jsem se, ale bylo to ještě horší. Když jsem zachovala klid, děti to přešlo a byl pokoj. Možná chtěly maminku jen vytočit.
|
|
|