| PajaMM | 
 |
(15.9.2005 8:38:04)
Ale vazne. Dcera uz ma svou hlavu ted a odmlouva, kde to jen jde - a to jsou ji teprve tri roky...uplne se bojim, co s ni budeme delat, az ji bude 12 a vice....:-)
|
| Eva K, 12tt | •
|
(15.9.2005 8:47:05)
Taky jsem slyšela, že období vzdoru začíná ve třech.. Pan dr. Matějíček by řekl, dítě potřebuje nastavit hranice.
Kamarádka taky plakala mezi 3-4 rokem Barunky. Teď je Barunka úžasná a třeba jí to vydrží do puberty:-).
Eva
|
| alena | •
|
(15.9.2005 8:56:05)
Asi jsem moc staromodní, ale ja Macešku trochu nechápu, protože tohle bych mojim dětem nikdy netolerovala. mam dvě dcery 16 a 12 let. Každa ma už dnes svuj pokojiček v přizemí rod. domku a ta starší uz kluka. Nikdy jsem jim nelezla do soukromí, do pokoje, když tam mají kamarádku nebo jinou návštěvu klepu, ale aby se mi producírovalo po baráku tolik cizích výrostků, to prostě netoleruju. Každou jejich kamarádku znám, každého mi přestaví a prostě chci mít soukromí. Dole ať jsou jak chtějí dlouho, ale nějaký nepořádek po baráku, to nedopustím. Bývá tam taky občas pár holek navíc, ale stanovili jsme si hranice a ty holky prostě nepřekročí. Tak nevím, jsem asi moc nemoderní a přísná matka - i když si myslím, že děti to respektují, svěřují se s problémy a nikdy mezi námi velký problém nebyl.Když mi řeknou kam jdou a kdy přijdou, pustím je a mnohdy pro ně v noci ještě jedu autem, aby nemusely pěšky - teda ta starší, mladší tak maximálně do kina. Dnes mi připadá, že děti si mnohdy doma diktují a rodiče poslouchají. Myslíte, že to je správné ? Neškodí ta přílišná tolerantnost a volnost ?
|
| rozmaryna |
|
(15.9.2005 9:46:36)
Ahoj, gratuluji k Tvému pochopení a ochotě jezdit pro děti. Když jsem totéž viděla u rodičů svého muže, jak do tří do noci čekali, aby mohli vyzvednout na nádraží dceru, již dávno dospělou, byla jsem z toho úplně u vytržení. Já něco takového nikdy nezažila, bylo vždycky pohodlnější všechno zakázat. Doufám, že mi to vydrží až budou holky velké, zatím máme 3,5 roku a 9 měsíců, ale ta starší si taky zkouší diktovat a určovat a odmlouvat, ale nechci její dětství strávit tím, že spolu budeme bojovat, takže když si to včas uvědomím, zastavím se a najdeme společnou cestu. Samozřejmě občas se zaseknu (většinou zbytečně), a pak je scéna (také zbytečná), tak se snažím a snažím a to hádě mrňavé to zkusí za chvilku znovu :) Ale proto je máme.
|
|
| Vaclavka | 
|
(15.9.2005 10:03:57)
Tvůj článeček mi velmi připomněl moje ratolesti... Při příchodu domů obhlídnu počet kol zaparkovaných na dvorku a spočítám botky na verandě - návštěva pro nejmladšího synka většinou bývá usazená u počítače v obýváku, když je odtamtud ségry vyženou, přesunou se do dětského pokojíčku, vytáhnou kuličkovky a tak nějak řádí po celém bytě, který je pojat jako průchoďák.
Soukromí? - Nezbývá než se zašít do koupelny nebo na WC - případně do spíže.
Návštěvy starších slečen už jsou umravněnější, nejstarší dítko má svoje separé dole v přízemí, takže nebýt štěkotu našeho hlídače Agátky ani bych nevěděla, že za ní někdo dorazil. Návštěvy prostřední dcery jsou také docela v pohodě (dorazí obvykle v pozdních večerních hodinách po nějaké akci - s tím, že jim ujel autobus...), problém někdy nastává, když dorazí v odpoledních hodinách a bratr s "malými parchanty" okupují strategický obývák, kde je televize, video a počítač...
Slovní spolení "všichni můžou: sedět v hospůdce, vracet se domů nad ránem nebo taky vůbec(a já musím "posledním"), jezdit stopem po Evropě... a já nevím co ještě, taky dobře znám. Přitom slečny měly vždy relativní volnost a asi jsem staromódní, když nelibě koukám na návštěvy hospůdek, popíjení piva či jiných lihovin, návraty "posledním" = po půl jedné v noci, dredatí a záplatovaní kamarádi, účast na punkových koncertech...
Jinak bubny jsme doma taky měli - možná, že i máme, nevím, nemám ani přehled... ve sklepě si udělala punková kapela Tlaky do uší zkušenbnu... Elektrické kytary jsou tam určitě no a synek miluje, když oni dredatí a záplatovaní muzikanti přijdou a začnou zkoušet. Hádám, že se k nim co nejdříve přidá...
|
| Pawlí | 
|
(15.9.2005 10:30:23)
Jak Ti rozumím :-).
Máme zatím Bohužel jen jednoho 4 letého syna takže neřeším jestli pivo ano nebo ne. Ale jinak jsou naše situace velmi podobné. Denně se u nás schází děti a to v počtu od 2 do 11 některých si rodiče příliš nevšímají a tak nemají základy slušného chování neumí pozdravit ani poděkovat, další nemají tolik hraček jako náš syn a tak se je občas snaží "půjčit". A já vysvětluji pravidelně a denně našemu synovi že není zprávné dělat všechno co vidí, že má vlastní rozum a já budu ráda když ho bude používat, že to co projde jiným dětem doma neprojde jemu u nás......
A přestože už teď když to píšu si připadám jako když jsem složila vagón uhlí a je něco málo po desáté užívám si to. Vím že každý nemá takové štěstí a vím že nás naše děti milují i když to podle jejich chování lze poznat jen opravdu málokdy :-).
|
|
|
| Malenka (3ratolesti) | •
|
(15.9.2005 14:28:45)
U rodičů mého manžela jsem zažila tento názor: "radši si v noci pro děti na zábavu zajedu, než aby se dostávali domů různými pochybnými způsoby a až k ránu. Takhle přijdou domů v přesně stanovaný čas. A navíc jsou mi více ochotni moji službu oplatit;-)" Velice se mi to zalíbilo, protože já jsem měla také "radši" všechno zakázané. Zábavy byly mimo naše bydliště a za otázkou " A jak se dostaneš domů?" se skrývalo vždycky "když nebudeš doma do jedné, tak nikam nejedeš".
Za chvilku tento způsob budu moci aplikovat, k synům (12let) se puberta nezadržitelně blíží;-))))
|
| Eva K | •
|
(16.9.2005 16:28:57)
Máš pravdu, jako mladší jsem jezdila s kamarádkou na disco do sousedního města. Já mohla, naši věděli, kde jsem a s kým a jak pojedu zpátky. Vždycky na mě počkali, že jsem v pořádku.
Kamarádka nemohla, její rodiče nevěděli nic, byla "u babičky" nebo utíkala tajně oknem. Eva
|
|
|
| Evíf, 3 děti | •
|
(16.9.2005 13:50:13)
Aleno, je nesrovnatelně jednodušší mít dobrý přehled o kamarádech dvou dětí než o kamarádech pěti dětí. Také se lépe diskutuje s dvěma dětmi než s pěti. Diskuze s pěti výrostky totiž jednoho rodiče příšerně unaví (a děti to moc dobře vědí). Jednoduše jsem tím chtěla říct, že srovnání chodu rodiny o dvou dětech s rodinou s více dětmi je absolutně nemožné.
|
|
| ZuziP | 
|
(19.9.2005 16:07:00)
Aleno, kazdy si urcime svoje pravidla. Mozno to, ze deti dovedu domov kamaratov, nie je pre Macesku taky problem, aby si povedala, ze by im to "nikdy netolerovala". Ved predsa nedroguju a nechodia poza skolu... Podla mna, prvy problem dnesnych deti nie je ani to, ze maju prilis volnosti, ale to, ze maju prilis malo dovery a citia prilis malo zaujmu od dospelych, najma svojich rodicov... tento pocit ale nemam z Maceskinych deti.
|
|
|
| PajaMM |
|
(15.9.2005 8:58:03)
Evo,
tohle ale neni obdobi vzdoru - to uz mame za sebou:-)
Ona proste jen zkousi, co vydrzime a co si muze jeste dovolit. A neni to zadna hruza, nekdy je to roztomile:-)))
Spis jsem chtela rict, ze uz ted zacina s odpovedmi typu: Ale mami, prosim te... (priznacnym tonem vyrceno)
Ja ted nemuzu, mam jinou praci...
Nemluv na me...
Nechte me byt, ja musim premyslet....
A podobne vyrazy:-) Nekdy je to vazne sranda, ale nekdy mi to pripada u trileteho ditete vazne dost:-)
Ale nestezuju si, miluju ji a ona je nase stesti...
Jen mam obavy, jak to bude v te puberte:-))))
|
|
|
| Bibi-bari |
|
(15.9.2005 8:53:22)
Děti mám jen dvě a úplně jinou věkovou kategorii, ale když si ten starší přivede domů spoustu kamarádů... Ale je fakt, že se alespoň zeptá... Mámíí může jít Simona, Peťa... atd. (jména dosaďte jakákoliv) k nám? Poprvé to bylo nejhorší, nebyla určena žádná pravidla, které jsme zaváděli víceméně postupně... :-). Co se týče puberty, tak na tu jsem celkem zvědavá, řekla bych, že ten náš si prožívá svou prvňáčkovskou. Mamí a proč nemůžu být tak dlouho venku jako ostatní? (Jsou venku do osmi, on musí být v sedm doma a v osm jde spát..., my jako malí jsme měli režim: večerníček, vyčistit zuby a spát-) tzn. v sedm). No je toho spousta... Pěkný článek.
|
|
| Petra, Dominik (3/04) | •
|
(15.9.2005 13:18:56)
Tak to jsme na tom stejně, akorát že Dominikovi je rok a půl... :-)
|
| PajaMM |
|
(15.9.2005 13:54:25)
Jo, jo, taky uz to prozivame dele...jen ted jsou ty vety promyslenejsi, ze se nekdy nestacim divit:-)
Ale rikam si, ze je to jeste cajicek, ze bude hur:-)))
Tak nam preju pevne nervy a hodne sil!!!
|
| Petra, Dominik 3/04 | •
|
(16.9.2005 13:29:28)
No nějak to snad zvládnem, stejně jako ty před námi :-)
|
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)