nadi12 |
|
(27.2.2010 9:03:28) Mám manžela...líného manžela,mám 18letého syna,který kromě své zábavy nic neřeší,mám hyperaktivního 3 letého syna,který v momentě promění náš byt ve smetiště a mám 5 měsíční dvojčata,takže vím co je to být na úklid sama. Když jsme měli jenom jedno dítko,bylo to paráda,domácnost jsem zvládala levou rukou,ikdyž mě štvalo,že musím při cestě do koupelny s prádlem překračovat dvě ležící těla před televizí..nu což.Když přišel na svět další potomek už to bylo horší,on je ,,čiloučký,,a držet s ním tempo mě vyčerpává,za chvilku klidu draze platím.Dám příklad,odepisuji kamarádce na email a říkám si,ten je hodný..no není,vynáší mi v kyblíčku vodu z akvária a dělá si v pokojíčku rybníček.A pak mám dvojčata,no nemusím říkat co to dá práce..a až teď zjišťuji,že jsem dělala veeeelkou chybu,když jsem nikdy nechtěla pomoc ani od manžela,ani od syna a od babiček vůbec..nejstarší syn neví nic,utře sice nádobí,ale neví kam ho uložit,potřebuji odvést kočárek do sušárny,neví kde je..potřebuji zaplatit složenku,neví jak..manžel tohle všechno ví,ale není doma,musí být v práci od rána do večera,aby naši početnou rodinku uživil/a mám podezření,že mu to tak i vyhovuje/ a babičky??nikdy si hlídat dítě/děti nechtěla a teď,když jich máš tolik,to nezvládneme...ale náznak naděje na lepší časy tu je..3letého synka učím už odmalinka pomáhat,zabavím ho tím a ikdyž vše neudělá na 100% no nebo spíš na 50% vyplatí se to,protože takovou chybu,jako že maminka tu je od toho.... už NIKDY neudělám!a u dvojčat začnu s,,pomáhací,, výchovou ještě dřív. joo a ještě musím písnout hlášku mého 18letého syna od počítače,po které jsem zezelenala vzteky...mami,já tě nechápu..proč furt děláš?co z toho života máš? a hlášku mého manžela po prvním ultrazvuku dvojčat...neboj,to zvládnem,já ti pomůžu...
|
nadi12 |
|
(27.2.2010 9:50:06) a ještě přidám pár,,úsměvných,, situací.. Syn ztratí občanku,odmítám mu to zařizovat,je přeci plnoletý,nicméně,dojdu pro žádost,vyplním,přidám peníze na foto a přesný popis co má dělat,včetně vylíčení barevnosti dveří do kterých má vlést...za 15minut mi zvoní mobil..mamí,nenechal jsem doma ty papíry???? Další..jedeme k babičce,vypravit tak početnou rodinu je šílené,nic nezapomenout je zázrak..manžel bere první 3tašky a jedno dítě a říká..až budeš hotová přijď s dětma dolů,já jedu zatím natankovat...po půl hodině mi volá...no kde seš???doma..přemýšlím,jakej jsem asi blbec,když nedokážu za 1/2 hodiny vypravit 6člennou rodinu na víkend k babičce. Další..pošlu manžela na velký nákup,lístek má,měla bych ušetřit čas i peníze,když nebudu denně lítat do krámu s dětma...po hodině se manžel přiřítí rudej jak rak...nechal doma peníze a u pokladny byl trapnej..pak přitáhne o jednu tašku víc,má název SLEVA nebo AKCE...a rádoby ušetřené peníze jsou fuč! A tady jsou moje hlášky,když už jsem s nervama v kýblu.. mami kde máme utěrky?....v utěrkárně mami kde mám boty?..v koupelně..no a on tam fakt jde..
|
Lenka, 4 děti | •
|
(2.2.2013 18:07:24) Ahoj Nadi, ty boty v koupelně mě rozesmály. U nás by tam šly děti taky, vsadím se. Přidám zase naši poslední aktualitu - nejstarší syn (10) se zlobí, že si musí uklidit srovnané prádlo do skříně. Zrovna věším na sušák další várku, tak mu naházím na hromadu jeho mokré věci, ať si s tím dělá, co chce. Je to pro něj vopruz, samozřejmě. Haldu mokrých věcí si odnesl do pokoje, pohodil na zem a už hodinu čeká, asi že mu to samo uschne... Šla jsem se uklidnit a uklidit k pc a zrovna jsem natrefila na takový článek, nelze nereagovat.
|
Márky+3kluci |
|
(3.2.2013 15:55:05) zrovna tu mám na klíně třetího našeho čtyřměsíčního synka a ta si dovolím také pár řádků to že manžel nevnímá prach, nezalité kytky a neví kde jsou utěrky, to mě nijak netrápí.já také nevím, kde má bourací kladivo či vrtačku, ale že nevyhodí jídlo, když zjistí, že je špatné, to nechápu, nebo občas nakupuje, ale většinou nakoupí pečivo, když peču domácí chleba( a ví to) a nebo něco sladkého ke kafi, když máme napečeno a ještě ke všemu on má přes 100kg a já ještě po porodu neshodila. Nebo jede na poštu a kluci 5 let a 3 roky chtějí také a on na to,,víš jak dlouho to bude trvat a než nastoupí a vystoupí,, a k tomu ztrápený výraz. On si snad myslí, že já je nechávám doma když jedu naskoupit, nebo nevím Ale hledání věcí je asi dědičná záležitost.syn také něco hledá a i kdyby byly na stole jen dvě věci, tak je nevidí a nadzvednout něco, je nadlidský výkon. ale děti se také snažím zapojit do pracovního procesu s malinkou nadějí, že budou lepší.
|
|
|
|
|