| Lunna | •
 |
(12.2.2018 18:48:06)
Už jenom to, že jsou tyhle úvahy na internetu a že se na tohle téma vedou polemiky, je jasný důkaz toho, že dítě není považováno za plnohodnotného a rovnoceného člověka. Dítě = podčlověk. Smutné.
|
| Bobo | •
|
(12.2.2018 23:16:26)
Ty budeš trochu hysterická., viď? Nepracuješ v některé z neziskovek? Zrovna dnes byla zveřejněna zpráva o tom, jak MŠ ČR v posledních letech bylo doslova dojeno neziskovkami. Ministerstvo školství mělo chyby v přerozdělování dotací na podporu práce s dětmi a mládeží, vyplývá to ze zprávy NKÚ. Ten zjišťoval, jak resort poskytoval peníze neziskovým organizacím v letech 2014 až 2016. Ministerstvo vydalo v tomto období více než půl miliardy korun. Kontroloři se zaměřili na desítky projektů v hodnotě přes 350 milionů korun.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(13.2.2018 7:00:51)
Bezva, tak muslimy a neziskovky uz mas splneny. Ale jeste neco proti EU. Nebo proputinovskyho. At to mas komplet.
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 9:14:56)
Lidé budou mít vždy více rádi Slovany, než chladné, pokrytecké obyvatele zemí jako jsou USA, Spojené království, Francie... Ti nás dokázali vždy jen zradit. Jsem zvyklá, že masy našich občanů jsou jako stádo, bez vhledu do mezinárodní situace a přejímající názory České televize. Dolanský, Borek, Wittovská, Tvarůžková, Takáč, Železný...
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(13.2.2018 9:47:04)
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 10:23:25)
Tahle jsem se spokojeně smála, když utřel neúspěšný kandidát Pražské kavárny a samozvaných disidentů Drahoš. Kouzelné bylo, jak se zde ženy přesvědčovaly, že Zeman nemá šanci. Nebude trvat dlouho a nahoru půjde Klaus mladší. Protože dokáže vyjádřit srozumitelně názory velké části národa. S kterými je možno se ztotožnit. A zase bude v Pražské kavárně slyšet skřípání zubů různých vyžírků, zástupců armády neziskovek, hlupáků...
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 11:34:01)
"Ti nás dokázali vždy jen zradit." Ach, my prokletí osudem. Kam až jsme my mohli dojít, mít pro sebe vlastní planetu...
"Lidé budou mít vždy více rádi Slovany", ovšem až na ty na Balkáně, že jo 
|
| Konzerva | 
|
(13.2.2018 12:07:08)
Já myslím, že na Balkáně už etnicky tak moc Slovanů není. 
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 12:14:42)
V Bulharsku je vysoký podíl Turků, Rumuni nejsou Slované ani Maďaři, Bývalé země Jugoslávie či Albánie, i tam převažují muslimové. Filip je dost mimo a nejen v této otázce. Co ten chlapec vůbec dělá???
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 12:22:38)
Tak Srbů asi 7,5 miliónu, Bulharů 6 miliónů, Chorvatů 4,5 miliónu, Bosňáků 2 milióny, přes milión Makedonců, Černohorčů tři sta tisíc... 22 miliónů - co je to proti Rusům, že, ale že by jich bylo tak málo? Na Balkáně víc jak třetina.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 12:30:29)
Já myslím, že Bulhaři budou hodně promíchaní s Turky, ne?
Nicméně já považuji za podstatnější spíš něco, co bych nazvala společensko-ideologický základ než čistě národnost. Mně třeba přijde, že ČEchům jsou mentálně bližší Bavoři než Rusové nebo Bulhaři.
A k té souvislosti mezi Římskou říší a migrací - tak jedním z důvodu rozpadu Říma byla nepochybně imigrace.
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 13:18:37)
Myslíš promíchaný geneticky? S vlastníma Turkama (osmanskejma) moc ne. Ale slovanskej prvek je promíchanej určitě s původníma etnickejma Bulgarama, což byl povolžskej národ řekněme tmavšího typu, turecky hovořící. A taky je u nich slovanskej prvek promíchaný s původním balkánským obyvatelstvem, který je typově řekněme mediteránní. Jak kde a v jaký míře, dnešní Bulhaři nejsou jednotnej fyzickej typ. Ale to je buřt, Rusové a Bělorusové jsou zase promíchaný s uralskejma etnikama, proto jsou tak světlí - kdo ví, možná jsou geneticky míň Slovani než Uralci. Jestli voni nejsou geneticky nejvíc Slovani Moldavani - ty žijou furt tam, kde kdysi žili Slovani, akorát se jazykově přejinačili  .
Ono to bylo jen špíčkování na Bobinu, která na jednu stranu horlí, jak jsou Zápaďáci na rozdíl od Slovanu studený, ale Balkánu se štítí, Slovan-Neslovan. Přitom balkánský Slovani jsou vřelí
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 14:14:44)
Já vím, jak jsi to ve vztahu k Bobo myslel. Tedy, myslím, si, že vím, jak jsi to myslel.
A pokud jde o ty Rusy jako Slovany - jsem slyšela, že určitou část Ruska a Ukrajiny kdysi osídlovali (a nějakou vládnoucí dynastii založili) Vikingové....
A konec konců my Češi jsme taky minimálně Kelto-Slovani, možná i Kelto-Germáno-Slovani.
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 14:00:06)
No, řekněme, že ta migrace byla ranou z milosti... Jenže on ten náš klasickej školní pohled trpí nesprávnou perspektivou.
Co vlastně byla římská říše? Byla to městská republika, která k sobě nejdřív systémem spojeneckejch smluv připoutala větší část italskejch městskejch států a kmenovejch území. Pak za vydatný pomoci etruský a jihoitalský řecký flotily porazila Kartágo, anektovala jeho území, ale hlavně získala skvělou kořist. Od tý doby byly v dějinách Říma provázaný čtyři věci: válka jako zaměstnání, po níž následovala možnost usazení na dobytým území s daňovejma privilegiema, dál kořist, včetně otroků, který makali, a konečně v samotným Římě jednak sociální dávky plynoucí z obsazenejch území (pověstnej "chléb") a jednak komplikovanej volební systém, ve kterým se politik musel nejdřív zadlužit (pověstný "hry"), aby si to později vynahradil válkou nebo vyssáváním provincií. Římská armáda byla shodou okolností velice výkonná a od první války s Kartágem vedlo nějakou vítěznou válku, po níž následovalo vydrancování dobytýho území, průměrně co jednu generaci. V době republiky se vážně sekla akorát jednou - u Parthů. Vrcholem bylo dobytí Galie Ceasarem. Ceasar i díky kořisti získal obrovskou moc a dožívající republiku víceméně zadupnul. Na začátku císařství byla snaha reorganizovat římský državy, který byly víc koloniální doména než nějakej jednotnej stát, do skutečný říše. Ale jak moc se toho povedlo, je vidět ve srovnání se zhruba soudobou Čínou - nepovedlo. Stačí se podívat na čínštinu a na latinu, o centralizaci správy ani nemluvě. Římani propojili svoje državy propracovaným systémem cest, ale ty sloužily hlavně pro vojenský potřeby (přesuny vojska a pro vojenskou poštu).
Římskej válečnej stroj na začátku císařství ještě pořád šlapal, ale zadrhával se, jednak na Východě narazil na větší oříšky než dosud (nepovedlo se dobýt Arábii ani Persii) a na severu a severovýchodě nebyla kořist, proto se Germánie odpískala. Vést války bylo vojensky pořád náročnější a zároveň dražší (kořist). Poslední větší kořist získal Traján anexí nárazníkovejch států na Východě, ale tím se připravil o strategický předpolí a od tý doby byl Řím v defenzívě. Proto se taky klasický legie doplňujou pořád víc jízdou, protože bránit dlouhatánský hranice říše nebylo možný staticky, obrana musela bejt pružná. A Římani sami byli nejezdci, kavalérie se rekrutovala z dobytejch území, kde jezdecká tradice byla, nebo se rovnou najímala. Někdy ve 4. století už tvořila jízda většinu armády. Proto Římani najímali i Góty. A snažili se to udělat co nejlejvnějc, protože Řím sice kvet, ale díky tomu, že se do něj přerozdělovaly prachy odjinud, docela dobře si stála dnešní Itálie a část Španělska, který byly coby širší zázemí daňově privilegovaný (protože byly dlouho zdrojem vojáků do legií), ale říše celkově moc nevzkvétala. Vem si třeba export: veškerej žádnej, kromě zlata – dílem vytěženýho, dílem vybranýho na daních (proto taky mince neustále ztrácela hodnotu). Vyrábělo se hlavně pro místní trh. Tehdejší Čína? Exportní supervelmoc. Udělení římskýho občanství všem obyvatelům říše bylo ve skutečnosti pokusem pozvednout prostřednictvím novejch daní horšící se a horšící ekonomickou situaci.
A když už nebyla kořist z války, začala praxe nastolování císařů armádou, protože si armáda přitom přišla na svý. Správa celýho nesourodýho kolosu byla obtížná, proto se správa různě dělila a zase scelovala, podle momentální situace, obtíží i ambicí konkrétních císařů. Známý datum 395 n. l. je víceméně libovolný - jedno z řady. A proslulý datum 476 n.l.? Likvidace jednoho z mnoha lokálních převratů zmocněncem konstantinopolskýho (tj. skutečnýho) císaře v jednom z mnoha pokusů správu říše scelit. Z Konstantinopole se ovládaly nejproduktivnější oblasti na Západě, Galie atd. byly tehdy pokládáný za dočasně ztracený (podobně jako se to dělo průběžně i na Východě). Z týhle perspektivy žádnej pád, žádnej historickej přelom. Naopak – na Východě se konečně začala dařit přeměna „říše“ ve skutečnej stát, reorganizuje se chaotický právo (za Justiniána a dalších, což je víceméně ono „římský“ právo, jako ho dneska známe), reorganizuje se státní správa, reorganizuje se armáda. Bez ohledu na neustálý vnitřní i vnější konflikty v podstatě v římský říši nastává konečně vzestup. A k rozvoji dochází i v Galii pod germánskou vládou, akorát Hispánie upadá, protože ji spravujou polopastevecký Vizigóti. Ale za muslimů, který tam zanesli efektivní státní správu z římskýho Blízkýho východu nastává rozkvět. Římská říše bohužel záhy ve válce s Persií vyhrála (a konečně Persii porazila), ale byla sama tak vyčerpaná, že podlehla muslimům. Nástup islámu je z pohledu dějin Říma tím skutečným historickým zlomem.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 14:22:36)
Já myslím, že Řím dojel na to, na co většina pokusů o "světoříši". Prostě dobýt je jednodušší než udržet.
Taky v tý době už myslím nebylo v Evropě tolik neosídlenýho místa, kde by ty přesunující se "národy" se mohly usadit tak, aby nepřicházely do střetu s jinými. Navíc už to byly kultury poměrně rozvinutý a nechtěly opouštět místa, kde už se cítily zakořeněný.
No a do toho samozřejmě nenávist k Velkému Bratru, kterým Řím byl.
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 15:00:52)
Nene, Velkýho Bratra milovali, vždyť sáli z jeho prsou
Jinak jo, dobýt je jednodušší než udržet a Řím vydržel ještě celkem dost dlouho, pokud si vezmeme, kolikrát pak ještě východní Řím utek hrobníkovi z lopaty, a to i když Peršany, Avary, Araby nebo Turky počítáme pro jednoduchost jednou. Řím dojel víceméně na nedostatečný sjednocení - Egypt se vnitřně sjednotil a vydržel tisíce let, Čína se vnitřně sjednotila (mnoho oblastí na Východě, třeba Egypt, si zachovaly vlastní správní tradici a díky tomu na tom byly líp, ovšem to šlo zase proti nějakýmu pocitu sounáležitosti). A k tomu přistupovalo to, že dobytý území byly držený vysloveně jako dojný krávy, prostě koloniální říše, jako třeba ta britská, akorát teritoriálně souvislejší. Držela to pohromadě armáda i Germáni, který tvořili v závěru její valnou část, ať už jako pravidelný nebo spojenecký jednotky, se snažili říši udržet, protože armáda z říše žila. Germánský náčelníci říši odpískali až poté, co sama klekla, co sama vyklidila pozice.
Byly snahy něco zreorganizovat (i řada těch Germánů ve vysokejch pozicích se o to snažila). Jenomže abys mohla něco zreorganizovat, musela ses stát císařem (nebo si nějakýho vhodnýho dosadit). Aby ses stala císařem, muselas mít k dispozici armádu. Abys měla k dispozici armádu, musela jsi ji stáhnout z hranic. No a nakonec byla obrana tak náročná, že už nešlo nic stáhnout. Co s tím? Inu, vyklidíš to, co nezbytně nepotřebuješ. Vyklidíš Dácii, která je moc vystrčená - moc dlouhá hranice, moc drahá obrana. Vyklidíš Británii, která je za mořem. Pak vyklidíš Galii, která tě hospodářsky neživí. To je v kostce příběh tzv. "pádu římský říše".
A mimochodem: Řím v době "pádu říše" dávno nebyl hlavním městem (myšleno západní říše), sídlo se přesunulo nejdřív roku 286 do Milána a od roku 402 bylo v Ravenně, která zůstala pod římskou (konstantinopolskou) svrchovaností do roku 751. Tyhle data můžou bejt stejně dobře symbolem konce jako onen známej rok 476. Pak se po stoletý pauze (vyplněný arabskou okupací) přesunulo do Bari, kde byla "římská" vláda definitivně ukončena Normanama v roce 1071. I to může bejt "pád". Nebo jiný, libovolně zvolený datum.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 15:09:39)
"Nene, Velkýho Bratra milovali, vždyť sáli z jeho prsou "
Filipe, to, že saješ z něčích prsou, ještě neznamená, že ho miluješ. Tedy hlavně pokud to je obrazně řečeno.
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 15:35:42)
Ale Germáni - ty vysoce postavený - měli Řím asi skutečně rádi. Bylo to až do konce kosmopolitní město, kde se mohli integrovat a taky se integrovali - bejt v Římě znamenalo šanci na společenskej vzestup, šanci dostat se mezi elitu, která si navíc ke všemu žila fakt pohodově, aspoň teda materiálně. Ze spousty Germánů i jinejch se stali upřímný Římani. Nemuseli římskej prs milovat, ale on nejen že je živil, oni byli jeho součástí, oni produkovali jeho mlíčko. Symbióza - možná i splynutí duší. A ty ostatní? Těm by Řím asi putna, pokud něco z Říma vnímali jako opravdu římský, byla to v první řadě armáda - ať v ní sloužili, nebo s ní bojovali. Ale armáda byla prvek nevázanej na vlastní město Řím. Jo, pozdějc Řím Germáni vyplenili, ale to přišli až mezi posledníma. Předtím se tam napakovalo takovejch legií... no hloupej, kdo dává, hloupější, kdo nebere, ne? Nebyla v tom nenávist, byla v tom příležitost na stříbrný míse.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 15:41:16)
No, ty vysoce postavený ano, ale nevnímalo je potom jejich domácí obyvatelstvo jako odrodilce? A oni tím pak ztráceli vliv?
|
| Hanina | •
|
(14.2.2018 7:57:54)
Vnímali, stejně jako Češi ještě v R-U vnímali jako odrodilce všechny, co mluvili německy, protože jako národ jsme byli tvrdě poněmčováni. Mezi elity se Dostal jen ten, kdo mluvil německy, čeština byla vnímána jako jazyk dolních neurozených vrstev.
|
| Filip Tesař |
|
(14.2.2018 10:11:38)
Latina byla v západní části a v kuse východní části jazykem měst a vyšších vrstev. Ale fungovala jinak, než ta němčina, nakonec nebyly žádný státní úřednický zkoušky. Germáni mluvili u dvora latinsky a se svejma zase po jejich. V říši kdekdo mluvil jinak než latinsky nebo řecky, latina byla jazykem dnešní Itálie, části Švýcarska a většiny Španělska, jinde se ale furt mluvilo berbersky a punsky, baskicky, keltsky, germánsky, ilyrsky, dácky, thrácky, řecky, arménsky, aramejsky, arabsky, egyptsky…
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(14.2.2018 9:54:55)
Jenže ty Germáni nahoře nebyli od těch dole odříznutý. Římskej politickej systém byl od ranejch dob založenej na klientelismu, dal klientelismu jméno , a Germáni byli jen další klientelistická síť, která se nakonec prosadila jako nejsilnější. Germáni ve vysokejch funkcích měli zázemí v nižších vrstvách, těm nižším vrstvám přihazovali z lizu, ke kterýmu se dostali. Ty vysoce postavený Germáni byli klienti císařů, v inkriminovaný době už ty nejdůležitější. Nejdůležitější proto, že sami měli spoustu klientů, a to vojensky schopných. Se systémem se výborně doplňovali, jenže až tak, že si ho celej spotřebovali.
To, co označujeme za germánský vpády, byla z pohledu konstantinopolskýho dvora občanská válka s cílem utnout západní císařství a obnovit jednotu říše. Do tý války vysílali spojenecký jednotky, který nepotřebovali (a ani nechtěli) u sebe. Ten úkol byl splněnej, krocení někdejších klientů mělo přijít na řadu později, přednější byla konsolidace Východu. Nebejt islámský expanze, dost pravděpodobně by některý germánský království zmizely, jako to vandalský (nejspíš vizigótský). Z dalších by byly klientský státy, vnitřně nezávislý, formálně pod svrchovaností císaře, tak, jak tomu bylo později na Balkáně nebo jako to mělo třebas otonský císařství s Čechama nebo Polákama.
Z náma nastavenýho úhlu pohledu šlo o „pád“ a zásadní zlom. Řím končí, barbaři přicházejí. Ale koukni třeba na jeden malej příklad: latina se během vlády germánskejch králů v Galii a Hispánii dál šířila a prosazovala na úkor keltštiny (ale i franštiny nebo gótštiny).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 10:21:58)
"dítě není považováno za plnohodnotného a rovnoceného člověka. Dítě = podčlověk. Smutné."
Lunno, dítě je rovnocenný člověk ve smyslu, že to je člověk.
Ale moje dítě není se mnou rovnocenné ve smyslu práv a povinností.
Je nedospělé, nemá dostatečně vyvinuté to, čemu zákon říká "volní a rozumové schopnosti", proto spolu nejsme rovnoprávní. Já jsem mu v tomto smyslu nadřazena. Já odpovídám za to, co dělá, jak se chová, co z něj bude. Takže poslední slovo mám vždy já jako rodič.
|
| ruže červena | 
|
(13.2.2018 11:04:12)
Souhlas konzerva má pravdu,nejsem zastánce bití,ale pohlavek ve správnou chvíli nic nenahradí.Bít,mlátit někoho ve vsteku to nikdy.
|
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 15:06:49)
Promiň, ale tohle je neskutečný pokrytectví. Pokud někdo v praxi nemá stejná práva a povinnosti, tak prostě NENÍ s tím člověkem rovnocenný a JE to podčlověk. Jenže to se vám logicky strašně moc nelíbí, vadí vám, když někdo nazývá věci pravými jmény (protože by to taky mohlo značit, že je to třeba špatně) a tak si vymýšlíte nesmyslné konstrukce typu "samozřejmě, že jsi rovnocenný jako člověk, ale SAMOZŘEJMĚ stejná práva nemáš a nemůžeš být rovnocenný"
Pokud budeš vlastnit barák, budeš na to mít smluvu, že jsi jeho vlastník, ale zároveň bude platit, že v něm nesmíš bydlet, nesmíš ho ani prodat a ani s ním jakkoilv nakládat, tak prakticky ten barák prostě NENÍ tvůj a byla by dost velká zhovadilost, kdyby se někdo např. oháněl tím, že máš bejt ráda, protože ti přece patří celej barák.
A že něco říká zákon, tak o tom si taky myslím svoje a věř mi, že to není nic hezkýho.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 15:21:26)
Tak ještě jednou.
Zákon rozlišuje mezi právní osobností a svéprávností.
Právní osobnost máš jako člověk od narození. Znamená to, že jsi člověk. Máš práva a povinnosti. A to má i dítě.
A pak je pojem svéprávnost. A ta znamená, že můžeš jednat a za své jednání odpovídáš. A to se plně nabývá zletilostí. A to proto, že dítě má svéprávnost omezenou a ta se rozšiřuje podle toho, jak dítě postupně dospívá, čili bere rozum (no v pubertě ho někdy spíš ztrácí ) a učí se jak jednat.
Dítě může být vlastníkem domu, ale nemůže s ním samo nakládat. Já jako vlastník domu s ním můžu sama nakládat. A je to tak v pořádku.
Takže opakuju, že dítě je mi rovné v tom, že je člověk. Ale není mi rovné v rozhodování. A to proto, že je to dítě. Jak se správně říká v jednom filmu "Tomu nemůžeš rozumět, protože jsi dítě. Děti nemohou všemu rozumět, protože kdyby všemu rozuměly, tak to nejsou děti."
Já mám za dítě odpovědnost, takže já rozhoduju. Až dítě dospěje, může si dělat co chce, jako každý dospělý člověk. Ale dokud není dospělé, tak mám poslední slovo já jako ten, kdo za něj odpovídá. Pokud si myslím, že je pro správné, aby 14 leté dítě bylo doma do 20 hodin, tak o tom můžeme diskutovat, může se mně snažit přesvědčit, proč bych mu měla povolit přijít později, ale pokud mne nepřesvědčí, tak je to moje rozhodnutí, které je konečné.
Nechápu, co ti na tom přijde špatné.
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 16:21:21)
Ano, to je právě to nechutný pokrytectví o kterým mluvím ;-)
A špatný mě na tom připadá úplně to samý, jako když třeba islámský zákony označují ženu za nedostatečně svéprávnou činit svá vlastní rozhodnutí, protože jim podle jejcih zákonů mozek taky funguje jinak než mužům. Je to zkrátka nechutný jako koneckonců veškerá státní moc. Nevím co víc bys chtěla slyšet.
btw. dospělí lidé všemu rozumí? Zajímavé. Já jsme si všimla jedině toho, že jsou to jako skupina ty největší zrůdy, kteří válčí, vraždí, znásilňují a chtějí vládnout úplně všem, když mají tu možnost.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 16:34:21)
Luno, tak konkrétně.
Příklad č.1) Dítě vlastní dům - třeba ho zdědí po babičce. Podle tebe by tedy bylo správné, aby to dítě bylo oprávněné s ním dělat cokoliv? Třeba ho prodat za dva mega a s penězi si udělat, co chce? Připomínám, že se tady bavíme o jakkoliv starém dítěti, tj. od narození. Takže třeba šestileté dítě půjde a svůj dům prodá? A jak by to udělalo třeba mimino?
Příklad č.2) Tvoje 2 leté dítě bude chtít skočit z balkonu ve 3. patře, protože si myslí, že když bude mávat rukama, tak poletí jako ptáček. ty mu vysvětlíš, že není ptáček, že nepoletí, že by se zranilo či zabilo atd. Ale dítě tvé vysvětlení nepřijme a bude trvat na tom, že chce a chce a chce. Takže podle tvé teorie, protože je rovnoprávné, tj. plnoprávné, tak si může dělat co chce a rozhodovat se jak chce, tak ho necháš, ať "letí". Protože když mu v tom zabráníš, tak neuznáváš jeho rovnoprávnost s tebou.
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 16:50:54)
1) Samozřejmě
2) Pokud budě chtít někdo skokem z okna dobvovolně ukončit svůj život, je to jeho svovbodná volba, na kteoru má plné právo. Pokud dítěti někdo vysvětlí, co se mu může stát, pak s tím bude obeznámené. Na tvojí otázku ti odpovědět nemůžu protože děti nemám, právě z toho důvodu, že odmítám rozhodovat o jakémkoliv jiném životě, než je ten můj.
Stejně tak by ses mohla ptát, jestli je morálně ok někoho jenom tak přivést na svět. Pro mě osobně ne, ale pokud se tak rozhodne někdo jiný, v žádném případě to za nemorální nepovažuju. V naší společnosti, která funguje na velice podivných principech se totiž šíleně řeší, jak by se proboha řešilo, kdyby se někdo dostal do život ohrožující situace a vyžaduje na to racionální odpověď, zatímco třeba o tom, že i splození dítěte = rozhodnutí o CIZÍM životě, které je samozřejmě v praxi neřešitelné, se taky debatovat nepokoušíte a společnost z toho dělá apriori "správnou" věc o které se nediskutuje. Jinak řečeno - ano, jsou chvíle, kdy budete rozhodovat o cizím životě, protože to v tu chvíli není jinak technicky možné.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 17:35:42)
Tak jestli si myslíš, že se každému dítěti v každém věku dá všechno vysvětlit tak, aby to pochopilo jako dospělý;
jestli si myslíš, že jakkoliv staré dítě může dělat cokoliv;
jestli bys neměla výčitky svědomí, kdyby se tvé dítě zabilo pádem z výšky, protože ty bys mu přece vysvětlila, že nepoletí a ono na tom trvalo,
v tom případě tedy... se my dvě opravdu nemůžeme shodnout.
Mimochodem - když tříleté dítě půjde a něco ukradne, tak by podle tebe mělo být zavřeno do vězení, protože přece vědělo, že to dělat nemá?
Tvůj názor ohledně toho, že nechceš odpovídat za nikoho jiného než za sebe, tak to mi připadá jako filosofické si odůvodňování vlastní lenosti - lenosti nést tíhu odpovědnosti. Kdyby takto uvažovali všichni, tak tu žádná odpovědná společnost nebude, protože vymřeme.
A ano, nést odpovědnost za někoho jiného je opravdu velmi, velmi těžké.
A i když nemáš děti, se můžeš dostat do situace, kdy budeš muset rozhodnout za někoho jiného. A až uděláš tuhle zkušenost, tak budeš možná tolerantnější vůči rodičům, kteří často tápou a dělají chyby, ale aspoň se na rozdíl od tebe snaží.
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 18:01:26)
Tak prvně, já bych nechtěla vůbec nikoho zavírat do vězení, protože je to především úplně nesmyslný "trest" adekvátní je v první řadě náhrada újmy a dál už má do toho co kecat především oběť. btw. pokud ukradneš v krámě žvejkačku, tak tě jako dospělou osobu rozhodně nikdo nezavře do vezení, takže nevím proč by to mělo platit pro 3 letý dítě ;-)
Vůbec se mi nelíbí, že něčí priority ohledně jeho názorů a toho čemu chce nebo nechce v životě věnovat nazýváš leností. Úplně stejná debilita (promiň mi ten výraz) jako bych ti teď napsala že seš líná protože je ti za těžko nastěhovat si do bytu 10 toulavejch koček (či bezdomovců) přesto, že bys měla kapacity je nějak uživit.
"Kdyby takto uvažovali všichni, tak tu žádná odpovědná společnost nebude, protože vymřeme."
A kdyby každý uvažoval tak, že se chce stát jenom lékařem nebo právníkam a nikdo by nechtěl píct rohlíky, tak vymřeme úplně stejně. Takže kritizuj ty, kteří chtějí volit právě tyhle povolání. Vůbec nevím k čemu by takový "argument" měl směřovat, rozhodně je naprosto stupidní a vlastně se dost divím tomu, že se k něčemu tak ohranýmu, jako je tato fráze, lidi stále dokola uchylujou ;-) A ano, každý člověk si může sám zvolit jaký hodnoty jsou pro něj důležitý a pro mě je hodnota svobody a nevměšování se sakra důležitá (a proto mě i dost uráží, aby mě někdo osočoval z lenosti) což vůbec neznamená, že to samé chce i po ostatních lidech. Vy máte vůbec všichni nějakou zažitou představu, že když někdo něco chce, tak to chce i po ostatních, nebo že když se zrovna vám něco nelíbí, tak to prostě "zakážem" a pro všechny. Řekla jsemm, že já za sebe bych s tím měla problém, s tím jak budou žít jiní lidi nemám problém absolutně žádný.
Jinak s tebou souhlasím v tom, že člověk nikdy neví jak bude v životě jednat a určitě nastanou i chvíle, kdy budou rozhodovat o cizím životě, když na to dojde. Hlavně proto, že sám život je natolik nepředvidatelný, že od něj těžko můžeme čekat 100% spravedlnost ve všem. To ale neznamená, že z toho budeme dělat nějakou všeobecně platnou normu, která ospravedlňuje paušální omezování svobod některých skupin lidí.
|
| Konzerva |
|
(13.2.2018 18:11:58)
Bez právníků, lékařů i pekařů by lidstvo nevymřelo. Bez lidí, kteří by měli děti, by lidstvo vymřelo (dokud se teda nebudeme umět naklonovat, vyrobit nebo řízkovat), to je fakt.
A já neměla na mysli, že zavřeš dítě za krádež žvýkačky. Měla jsem na mysli, když dítě ukradne něco fakt hodnotnýho. OK, říkáš, že prvotní by měla být náhrada škoda. Hm, a jak si to u toho dítěte představuješ? Tříletý dítě ti rozbije drahý okno, tak mu ho dáš zasklít? Nebude to umět a nebude na to mít peníze, tak co dál?
Já souhlasím, že by se vždy měla nahradit náhrada škody, jenže u některých pachatelů je tohle nedostatečný, protože jim to nezabrání v tom, aby dál škodili.
A fakt trváš na tom, že dítě všemu rozumí jako dospělý, takže má právo o všem rozhodovat jako dospělý?
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 18:30:27)
A ty trváš na tom, že 20ti letý toho ví o životě stejně jako 60ti letý? Že každý toho ví o životě stejně? A proč by to mělo vůbec nějakou souviset s tématem, jestli někdo něčemu "rozumí"? jak by asi mohl vůbec kdo něco takovýho posuzovat?A jaký by to mělo mít proboha vliv na to, jestli má někdo jiný právo porušovat jeho svobody?
Já někde tvrdím, že má dítě rozhodovat "o všem"? To asi těžko, nikdo např. nemá právo rozhodovat o věcech, který se týkaj druhých lidí tím způsobem, že by nějak narušoval jejích práva a jejich svobody. btw. celá diskuse byla o tom, jestli je ok uvažovat o dítěti jako o někom, koho je v pohodě mlátit, tak mi řekni, proč se vůbec bavíme o hypotetických situacích, který mimojiné vztahuješ na nesvobodný svět ve kterém žijeme teď? Ono je nutné dítě mlátit, proto, aby neskočilo z okna? Či vůbec uvažovat o tom, jestli to je v pořádku nebo ne?
|
| Filip Tesař |
|
(14.2.2018 11:05:53)
Nevidím moc smyslu v argumentaci krajníma případama, z obou stran - ať se jedná o skákání z okna nebo zavírání do sklepa. Ale i výraz "podčlověk" je v tý argumentaci nefér. Pominu, jakou hanlivou zátěž si takovej výraz nese z doby nacismu, ale odlišnosti v právech a povinnostech přece neznamenaj nutně jenom zařazení "pod" a "nad". Dvouletý dítě může mít třeba míň povinností než desetiletý a mít přitom v něčem víc práv. Nevěřím, že se daj o právech a povinnostech nastavit jednoduchý univerzální pravidla pro úplně všechny lidi, zvlášť pro děti a dospělý. V něčem jo, ale ne ve všem. Různost možnejch situací je totiž tak veliká, že vždycky bude v něčem nutný nějaký omezování (nebo naopak privilegování). Jde o to, tyhle konkrétní řešení vztahovat k univerzálnímu principu, tak, aby konkrétní reálný řešení co nejvíc odpovídalo smyslu toho principu. Třeba, a především, principu rovnoprávnosti.
|
| Konzerva |
|
(14.2.2018 14:16:31)
Filipe, jistě, ten příklad se skákáním z okna byl extrém, i když nic nereálného. A také jsem čekala, že taková bude odpověď, a že dítě samozřejmě z okna nikdo skočit nenechá.
A ejhle - odpověď byla, jaká byla - že tedy když dítěti vysvětlím následky a ono na tom trvat bude, tak má právo si skočit a já nemám právo mu v tom bránit. 
Už tahle odpověď mluví sama za sebe.
|
|
|
| Konzerva |
|
(14.2.2018 14:03:15)
"Já někde tvrdím, že má dítě rozhodovat "o všem"? "
Luno, tvrdíš, že dítě může rozhodovat o všem, co se týká jeho.
Já tvrdím, v souladu s platnými zákony, že nikoliv. Že o některých věcech nemůže rozhodovat dítě, že o nich rozhoduje rodič. Jak dítě stárne a získává více rozumu, těch věcí, o kterých může samo rozhodovat je víc a víc. Až v 18 letech, kdy ze zákona nabývá zletilosti, může rozhodovat o všem. O všem, co se týká jeho a nekříží se to s právy dalších osob. Takže např. mé 18 leté dítě může bydlet, kde chce, ale pokud chce bydlet se mnou, tak já jsem vlastník bytu a tudíž bude dodržovat má pravidla.
A k té věkové hranici. Ono se ani nedá říct, že 60 letý má vždy víc znalostí (a rozumu) nebo 20 letý. Ani že 18 let je hranice, kdy jsou všichni všeho znalí a rozumní. V různých dobách a různých kulturách byly stanoveny různé věkové pro to, co nazýváme plnou svéprávností. Třeba za první republiky to bylo 21 let.
Ale nějaká jednotná hranice se stanovit musí.
U nás je to 18 let, do té doby není dítě svéprávné, nemůže si dělat co chce, rozhodují za něj rodiče. A také za něj odpovídají. A v tomto smyslu dítě není rovnoprávné s dospělým.
|
| Alisss |
|
(14.2.2018 18:16:32)
Konzervo, mám dojem, že Luna psala že s takovým zákonem právě vůbec nesouhlasí, ani s tím, že by taková hranice "prostě musela být" takže to není nekonzistentní postoj.
|
| Konzerva |
|
(15.2.2018 9:44:04)
No ale pak by mě právě zajímalo, jak by si to v praxi představovala.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 23:31:03)
Ty jsi magor.
|
|
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(13.2.2018 15:37:55)
Dítě skutečně stejný práva mít nemusí (třeba ty rozhodovací), aniž by kvůli tomu bylo podčlověkem.
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 16:28:37)
Na čem jiném by to, jestli někdo je nebo není plnohodnotný člověk, mělo proboha záležet, než na tom, jak bude jeho život ze strany druhých lidí reálně vypadat??,
Když tě zamknu do sklepa, nepůstím tě ven a budu ti tvrdit, že tě stále považuju za plnohodnotnýho svobodnýho člověka, tak to snad bude znamenat, že seš svobodnej???? :-O
|
| Petr P. | •
|
(13.2.2018 19:01:25)
Tak tohle je masakr. Tato osoba je svéprávná? Nebojí jí v blázinci pouštějí na internet?
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 19:07:00)
???
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 23:38:07)
Pokud nezvládneš sama navštívit psychiatra, popros někoho rozumnějšího z rodiny. I z pár příspěvku jsem nabyla skoro nezvratného dojmu, že jsi duševně nemocná. Zprvu jsem myslela, že jsi pouze nějaká zelená žabička či alternativka. Bude to pravděpodobněji závažnější. Možná i s bludy. Psychiatr Ti jistě pomůže, mám z Tebe špatný pocit.
|
| Alisss |
|
(14.2.2018 18:12:41)
Bobo ty opravdu nejseš normální  To snad není ani možný jak nechutně se dokážou některý lidi v 21. století chovat, chce se mě z tebe normálně blejt 
|
| Bobo | •
|
(14.2.2018 23:01:21)
Brouku, pokud si myslíš, že z podobných názorů se budu v noci odkopávat, tak fakt ne. Otevři si okno a dýchej.
|
| Filip Tesař |
|
(15.2.2018 13:10:26)
Rozhodně se v noci neodkopávej, už ses tady za bílýho dne odkopala až až!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| jaruša | 
|
(13.2.2018 17:11:50)
Mas deti???
|
| Lunna | •
|
(13.2.2018 17:12:39)
Máš psa????
|
| jaruša |
|
(13.2.2018 21:27:48)
Ano
|
|
| Bobo | •
|
(13.2.2018 23:33:40)
Zcela vážně, chodíš na psychiatrii? To není prdel, jsi duševně nemocná. Diagnózu Ti stanoví lékař - psychiatr. Neodkládej návštěvu.
|
|
|
|
| inka | •
|
(19.2.2018 0:47:24)
Hele. Luno, co znamená mít stejný práva a povinnosti? To jako že by dítě mělo právo rozhodovat jestli půjde o půlnoci ven a že by mělo povinnosti například složit se s vámi na nájem stejným dílem? To asi ne, že? Takže to všechno ostatní jsou teoretický kydy o té rovnprávnosti. Konzerva má prostě pravdu, děti jsou rovnocenní jakožto lidská bytost, tedy nemůžete je například jen tak zabít, i když jste si je sami porodili, ale rozhodovat o nich do značné míry nejen že můžete, ale i musíte. A pokud máte zodpovědnost, musíte mít pravomoce. A jednoduché plácnutí ujasní okamžitě, kdo je tady šéf. Na rozdíl od přemlouvání a dohadování, což jen zamlží a rozplizne situaci. Neříkám, že se s dětmi nemá mluvit a věci vysvětlovat, ale ocamcaď pocamcaď.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)