| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Co nevíte o odměnách ve výchově

 Celkem 71 názorů.
 Hanina 
  • 

Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(22.4.2015 12:46:21)
2. ... Kapesné není určeno na zajištění základních potřeb, a aby plnilo svůj účel, nemělo by být udělováno za zásluhy nebo odnímáno za trest.
To znamená co??? Že dítě má na kapesné nějaký NÁROK? Pokud udělá nějakou pitomost, tak mu mám nechat JEHO kapesné? Jenže tak to nefunguje. Když udělám pitomost v práci, taky jsem občas postižena ztrátou peněz. I dítě se musí naučit, že za chyby se platí.


3. Odměna za práci u dospělých přichází (nebo by měla přicházet) v situaci, kdy dospělý nějakou činnost už dobře ovládá a dělá ji na prvním místě proto, že se jejím prostřednictvím seberealizuje ...
Práce je seberealizace?? Jak pro koho. Pro mne je teda hlavně zdrojem financí na živobytí. K seberealizaci mám koníčky. Těch, co je jim jejich seberealizace současně zdrojem financí k živobytí je vždycky méně než těch, co si na živobytí nějak vydělat musí. Chtěla bych vidět, jak se seberealizuje třeba popelář. Radostně oňuchá popelnici, hodí obsah do kuka-vozu a jede k další? (parafráze na Haškova Švejka: "tak jsem byl dneska zase poctivej!"

Dál už jsem neměla sílu to číst.
 jentak 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(22.4.2015 13:26:02)
S bodem 2 ohledně nárokovosti kapesného souhlasím. I když nebudeš pracovat, dostaneš základní životní minimum, děti potřebují to stejné. Takže na základní kapesné nárok děti mají, navíc dle zásluh.
 RaDus&holky 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(22.4.2015 18:47:14)
Rekla bych, ze obdoba zivotniho minima u deti je spis to zminene zajisteni jejich zakladnich potreb nez kapesne...
 Terka 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(22.4.2015 19:17:30)
Myslím, že děti to tak ale nevnímají - to je pohled nás dospělých. Pokud je smysmlem kapesného postupně děti učit zacházet s penězi a dát jim možnost částečně rozhodovat o tom, co si koupí, pak si myslím, že by mělo být konstatní. Pak mi taky dává např. smysl, že když dítě způsobí nějakou škodu (ať už záměrně nebo ne), podílí se na jejím napravení třeba i z kapesného.
 jentak 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 8:49:47)
Zajištění základní potřeb je povinnost, ne nároková složka.
 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 9:52:42)
Dítěti ale základní životní potřeby hradí rodič, nehradí si je dítě z kapesného. Proto vnímám kapesné v konstantní výši jako kontraproduktivní. Podle mne by klidně mohlo záviset na tom, co doma děláme. Uklidili jsme zahradu sami a nepotřebovali jsme zahradníka? Prima, tady máte, dětičky, 50,- Kč. Ne za úklid zahrady, ale nemuseli jsme ty peníze vydat. Tatínek vymaloval ložnici a všichni jsme ji společně uklidili? Prima, ušetřili jsme za malíře a jedeme na výlet. Tatínek byl v nemocnici a nemohl vydělávat? Děti, musíme se teď uskromnit. Všichni. Až bude lépe, tak si to opět vynahradíme. Takto jsem to teda aspoň dělala doma já.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 11:55:26)
" Tatínek vymaloval ložnici a všichni jsme ji společně uklidili? Prima, ušetřili jsme za malíře a jedeme na výlet"

no, to moc spravedlivé není - uklízet byste museli tak jak tak i po malíři, jehož práci ale vykonal taťka, který jediný zasluhuje odměnu. Na výlet jeďte za své, ledaže by Vás taťka pozval jako pozornost za dobrou spolupráci.
 jentak 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 12:32:41)
Kili - s tím nesouhlasím, po malířích by musel někdo navíc uklidit a nebo to zaplatit malíří, takže společnou prací ušetřili peníze /i za ten úklid/.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 12:50:56)
"uklidit a nebo to zaplatit malíří"

málokdo si najímá úklidovou četu po malířích a málokterý malíř po sobě uklízí vymalovaný byt. To je v naprosté většině věc rodiny.
 jentak 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 13:08:13)
Nevím, jak je to u bytu, protože u nás manžel maluje sám. Ale když nám malovali kanceláře, malíři komplet vše uklidili a umyli okna. Takže já když bych si platila malíře, budu to chtít komplet s úklidem. Pokud to malíř umí, nasviní minimálně a pokud je čuně, nebudu to po něm za ty peníze uklízet já.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 13:22:51)
"Ale když nám malovali kanceláře, "

já jsem reagoval na větu "tatínek vymaloval ložnici...." , ty v kancelářích nebývají.
 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 13:31:31)
Ale no tak, Kili, nebuďte puntičkář. Zatímco tatínek maloval ložnici, maminka uvařila oběd a zabavila děti (aby nelítaly po ložnici a neroznesly bordel po bytě). Pak šli společně uklízet, a protože neměl kdo zabavit děti, tak děti pracovaly s nimi. Kdo teda měl jít na výlet? Tatínek s maminkou? A děti zatím šoupnout k babičce (nebo k sousedce)? Vy jste s dětmi chodil na výlet výhradně za odměnu nebo taky jen tak, pro radost?
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 13:54:00)
"Kdo teda měl jít na výlet?"

to já nevím, to ať si rozhodnou sami, nebo dle toho, co jsem už napsal.

Reagoval jsem na Vámi sdělené

" Proto vnímám kapesné v konstantní výši jako kontraproduktivní. Podle mne by klidně mohlo záviset na tom, co doma děláme."

Nevím sice jak si představit kontraproduktivitu kapesného v konstantní výši, ale mám za nespravedlivé ono rozdělení dle Vámi uvedeného příkladu.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 13:55:34)
"Vy jste s dětmi chodil na výlet výhradně za odměnu nebo taky jen tak, pro radost? "

tato otázka je jednak osobní, jednak, a to hlavně, odpověď na ni nemá jak být argumentem
 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 14:34:26)
Kili, Kili, kapesné u dětí přece záleží na věku, potřebách, finanční situaci rodiny, dohodě v rodině... To není nárokové a ve stejné výši pro všechny, socialismus tu už přes 25 let nemáme.

Pardon, nevím jak kdo, ale já jsem si třeba v 15 letech vydobyla de facto finanční samostatnost, protože jsem byla příjemcem stipendia a odmítla jsem ho předat rodičům s tím, že si s tím budu hospodařit sama. Bylo to za podmínky, že si teda budu platit kompletně cestování a intr. Mně to dalo finanční svobodu. Do té doby mne doslova krkalo kapesné ve výši 10 (20,- Kč) měsíčně + peníze na MHD.
Moje děti to měly +- obdobně. Tady máš peníze (v jejich době už na účet) a nazdar bazar. Utratíš? Máš smolíka, víc nemám a ty máš problém, ne já. Mně se taky nikdo neptal, z čeho uhradím nájem nebo elektřinu, musela jsem na to vydělat, jsouc samoživitelkou bez alimentů.
 jentak 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 15:51:31)
Kili, Kili, kapesné u dětí přece záleží na věku, potřebách, finanční situaci rodiny, dohodě v rodině... To není nárokové a ve stejné výši pro všechny, socialismus tu už přes 25 let nemáme.
- nejsem Kili, přesto odpovím dle svého - to sice máš pravdu, ve všem, ale stanovím měsíční částku s ohledem na to, co píšeš, ale je to částka bez jakýchkoli zvláštních zásluh - prostě nároková a pro ně samé. Já dokonce u svých dětí ani netrvám na tom, aby tuto částku šetřily, ale mají ji na útratu pro sebe. Ona ovšem není nijak závratná.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 16:26:24)
- "kapesné u dětí přece záleží na věku, potřebách, finanční situaci rodiny, dohodě v rodině... To není nárokové a ve stejné výši pro všechny, socialismus tu už přes 25 let nemáme."

madame, já jsem nic o nárokovém kapesném ani o nároku na kapesné nepsal.


- "v 15 letech vydobyla de facto finanční samostatnost, protože jsem byla příjemcem stipendia a odmítla jsem ho předat rodičům s tím, že si s tím budu hospodařit sama."

v 15 letech jste nemohla pobírat žádné stipendium

 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 18:01:48)
Kili, pobírala. Byla jsem oboustranný sirotek, ale sirotčí důchod chodil pěstounům. To bylo dobře, oni mne živili. Od nástupu na střední školu jsem pobírala sociální stipendium a jako premiantka jsem brala i prospěchové. Maturovala jsem 1977. Stípko jsem pak měla i na VŠ, tam nejprve jen sociální, od druháku i prospěchové a od 3.ročníku ještě mimořádné. když se k tomu připočítaly brigády, dalo se z toho rozumně vyžít.
 .kili. 


Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(23.4.2015 18:43:29)
"Od nástupu ...sociální stipendium a jako premiantka i prospěchové."

na střední škole se v těch letech stipendiu říkalo oficiálně jinak, nemohu si teď vzpomenout jak, ale to není podstatné. Na VŠ jste mohla mít mimořádné stipendium už od 1. ročníku (450 Kč), k tomu sociální (450 Kč) a k tomu prospěchové, vše dohromady pěkné peníze, oběd v menze za 2,60 Kčs, večeře za 2,60 Kčs, a další studentské ceny, a nějaká brigáda k tomu se studentskou slevou na dani, také nebyla k zahození.


 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(24.4.2015 8:43:09)
Kili, já už si název nevybavuju, ale bylo to sociální stipendium. Jeho výše závisela na příjmu rodiny a na prospěchu studenta. Moc nás nebylo, co jsme to brali, ale u mne třeba na SŠ 550,- Kčs měsíčně. Z toho se dalo při troše rozumného hospodaření vyžít, protože obědy stály tuším 3,60 (něbo to bylo až na VŠ? Už přesně nevím, protože intr se hradil souhrnně složenkou za celý měsíc, a to jak ubytování, tak stravování, a záleželo na tom, jestli jsem třeba nebyla nemocná. Což já jsem bývala, hlavně ve druháku-třeťáku, měla jsem problémy s opakovanými angínami a s plícemi). Ale oběd v menze taky asi 3,60, ubytování na koleji 35,- nebo 50,- Kčs/měsíc, záleželo na tom, jestli to byl dvou- nebo třílůžák, měsíční tramvajenka 35,- Kčs...
Na VŠ se možná dalo brát mimořádné stípko už od 1.ročníku, ale u toho byla docela přísná kritéria a student ho nemusel dostat. Povoloval ho tuším děkan a schvalovala komise. Já se o něj proto ze začátku ani nepokoušela. Zato sociální a prospěchové bylo de facto nárokové a dostal ho každý, kdo splňoval podmínky (což byl třeba u prospěchového v našem kruhu skoro každý. Tam se už tehdy sešla neskutečně ambiciózní skupina, jejíž cílem bylo: "já bych chtěl jednou učit na VŠ", "já bych chtěl pracovat v Akademii věd". V té partě se prostě škola flákat nedala).
 Hanina 
  • 

Re: Na začátku bodu 3. jsem ty kydy vzdala 

(26.4.2015 16:35:08)
Kili, a ještě dodatek: já si na VŠ z brigád a stípka ušetřila na ojeté auto. VŠ jsem končila 1981.

Měla jsem spolužačky, které toho z domova moc neměly a na VŠ se musely de facto živit samy, takže chodily uklízet, dělaly noční šichtu v pekárnách, minimálně polovina prázdnin byla pracovní (protože tu druhou jsem taky musela pomáhat doma a chtěla jsem i cestovat). Takže já jsem třeba o prázdninách udělala velkou okružní cestu stopem po Polsku, projela jsem Krakow, Varšavu, navštívila hrad Malbork a dostala jsem se až k Baltu, tam jsem si prohlédla Gdaňsk i Sopoty... Jó, to byly časy... Spala jsem po nádražích, v parku, taky jednu noc v mládežnické ubytovně, jo, jo, i v předchozím režimu se leccos dalo.
 Eva, 3 děti 
  • 

Školení manželů Kopřivových 

(22.4.2015 16:25:44)
Před několika lety jsme coby učitelé "prodělali" školení manželů Kopřivových na totéž téma. Žádné jiné školení plné samých blábolů jsem už v životě neslyšela. S podivem, že o nich ještě někdo píše.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(22.4.2015 17:23:19)
Pěkná blbost, syna jsem vychovávala stylem chválení a občas jsem vyjádřila hrdost nad něčím, co udělal, rozhodně motivaci neztrácel, naopak. Tohle je dobrá snůška kydů a většina rodičů se tím snad neřídí. Pro jsou právě trapné fráze to, co tady ti dva chytráci propagují.
 alena 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(22.4.2015 22:14:30)
Pochopit a aplikovat tuto metodu při výchově dá dost práce, stojí dost času, vyžaduje sebevýchovu vychovatele. Já si moc vážím všech, kteří se snaží chovat k dětem jako k opravdovým osobnostem, s úctou k Božím stvořením.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(22.4.2015 22:44:19)
Alena, troufám si tvrdit, že z mého syna vyrostla osobnost i bez těchto nesmyslných kydů. Boží stvoření bych do toho vůbec nemíchala. Je to jen nějaká divná móda, kdo chce, at´si to používá, ale vydávat to za nějaká všeobecná pravidla je nesmysl. At´si každý rodič chválí děti podle svého nejlepšího svědomí a pocitu.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 9:27:35)
Souhlasím. Je to dřina, ale stojí to za to.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 13:43:33)
Rojno, až tak pozdě? - už tady tvůj příspěvek chyběl. Nevím, co znamená "stojí to za to" , ale podle toho, jak tady píšeš o tom, jak vychovávš, resp. nevychovávš svoji dceru, tak to opravdu "bude stát za to" - zejména až vyroste.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 16:48:54)
Vychováváme... Ne... Spíš učíme se s dcerou navzájem. A stojí to zato už teď. Je samostatná, ochotná, komunikativní, schopná, empatická a pečující. Není problém se s ní dohodnout na čemkoli. Samozřejmě, vyhrožovat se jí nedá. Ani zastrašovat, rozkazovat nebo manipulovat. To je hysterická. Já ostatně taky, když to někdo zkouší na mě. :-)
já nevím, že to, co si lidi nedovolí k přátelům, známejm, rodičům nebo manželovi, si dovolí k dětem a přijde jim to normální. Teď teda nemluvím o chválení, ale o výchově obecně.
 Hanina 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 18:03:23)
Tak jestli bude jednou v životě zaměstnanec, tak to bude chudák. Protože občas se v práci plní příkazy. Pokud k tomu bude mít odpor, tak potěš koště.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 18:51:43)
Jenomže práci si vybíráš, že jo, v práci jsi dobrovolně. Pokud teda něco umíš, což věřím,že Mar umět bude.Jde o dohodu dvou stran a vždycky máš šanci odejít. Kdežto dítě si může těžko vybrat jiný rodiče.
Nehledě na to, že opravdu nepovažuju za životní metu stát se zaměstnancem. :-D Já se v dospělosti taky přizpůsobnuju jmenom tomu, co je pro mě nepřijatelný. Dělá to každej. (Pokud myslíš, že ne, tak mi řekni, jestli bys šla dělat do bordelu nebo se živit jakonájemnej vrah.) JAko dítě jsi tak závislá, že si musíš nechat líbit víceméně všechno.
Já Mar samosebou učím, jak se chovat klidem, jak s nima komunikovat, jak se zapojovat co nejvíc do práce doma... Jenomže to nedělám příkazama. Jdu to prostě sama nadšeně dělat a ona jde se mnou...
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 16:50:30)
Mimochodem, Váš příspěvek je všechno, jenom ne konstruktivní kritika, sdělení nebo argument.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 17:28:35)
Ronjo, ale to je Tvůj problém, že nepoznáš konstruktivní kritiku - myslím, že dítě, které nemá vůbec žádný systém v ničem, od jídla po spánek/odpočinek, jak ses tady několikrát chlubila, bude v dospělosti chudák, protože nebude mít nastavené hranice a přitom se bude muset přizpůsobovat prostředí kolem sebe. A to, že se s maminkou navzájem při nevýchově obohacovaly, jeho šéfy a spolupracovníky opravdu zajímat nebude.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 18:45:09)
Jistě, že má systém. Každejmá systém, pro boha. Jde o to, nenutit dítěti takovej systém, jakej si myslíš, že je pro něj dobrej. Ale nepředpokládám, že bys to pochopila.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(23.4.2015 22:09:03)
To je pravda, ale chápat styl nevýchovy a podobné pitomosti nemusím, já už mám, naštěstí a na rozdíl od Tebe, vychováno - a veleúspěšně. Jen si myslím, že Tvoje dítě bude v běžném životě chudák a bude to mít těžké. No, matky a jejich nápady si, bohužel, nevybíráme.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 8:42:22)
Ronjo, naprostý souhlas ~R^ ~g~

Ještě bych dodala, že tu údajnou "společnost" ve které budou ty údajně strašně trpět si vytváříme pouze mi sami a tak mi přijde více než úsměvné se na ní odvolávat.

Jenže někteří to prostě nepochopí a vůbec jim nedojde že právě tím udržují společnost ve které budu jak děti, tak dospělí dělat celej život to co je nebaví a podřizovat se autoritám. Hlavně že už mají vychováno, a veleúspěšně! ~l~
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 10:18:26)
Leo, závidíš? (v synových 29 letech už si fakt mohu hodnocení dovolit). Jinak bych chtěla vidět, jak si "společnost" _ zejména tu pracovní, bude Tvoje dítě vytvářet samo podle svého obrazu - docela zábavná představa, jak si "vytváří" šéfa, pracovní postupy, pracovní prostředí, kolegy, se kterými bude muset spolupracovat apod. To jsou prostě jen fráze, v reálu je to trochu jinak. No,a každý nemůže být OSVČ- ale i ty se musí hodně přizpůsobovat, a kdyby si vytvářely svět a pracovní prostředí kolem sebe jen podle své nevyýchovy, tak by asi brzy umřely hlady. Ale Tobě, Ronje a podobným to asi objasnit nelze, zbývá jen osobní zkušenost dítěte až vyroste a bude se světem kolem konfrontováno, a to může být hodně bolestivý střet.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 10:52:39)
Šéfa a kolegy, se kterejma se nemůžeš dohodnout ani od nich odejít a najít si jiný, má člověk jenom ve škole a v kriminále. NA výběr školy budu zatraceně pečlivě dohlížet a do kriminálu se moje dcera doufám nedostane. :-)
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 16:54:49)
Jenže tobě zřejmě nedochází že ten jeho šéf, kolegové a všichni lidi co budou jednou vytvářet pracovní postupy, pracovní prostředí a celej náš svět jsou v tuto chvíli úplně stejnýma dětma jako on. A pokud je budete všechny vychovávat k tomu, že je třeba žít v autoritářském systému, tak tu takový systém mít pochopitelně budeme. Jestli je tohle to co chceš, tak fajn. Jen mi přijde úsměvné dívat se na náš vlastní systém jako na něco co nás ovládá místo abyste si uvědomili, že není složenej z ničeho jinýho, než z nás samotných.
 katka+synek2007 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(26.4.2015 21:58:31)
Lepší bolestivý střet a vnitřní bohatství, než tupá poslušnost a celoživotní sýčkování, které budu přenášet na děti, že do práce se holt musí, protože by jinak nebyly peníze...
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 10:49:03)
Nejsmutnější je, že jim zřejmě nedokážeme vysvětlit rozdíl mezi přizpůsobením se a slepým podřizováním, rozdíl mezi schopností se domluvit a poslušností nebo manipulovatelností. A že k životu v alespoň relativně svobodný společnosti je ve výsledku výhodnější to první. Že když se dítě naučí poslouchat autority, nezabráníme mu, aby poslouchalo třeba vůdce pouličního gangu, až pro něj přestaneme bejt autoritou my. Že když půjde spát až unavený, nestane se z něj nutně psychopatickej asociál... Já už fakt nevím, jak na to.
Doporučit jim knihy? To si tady můžu plácat játra o konceptu kontinua a Naomi Aldort, stejně si to nepřečtou. ~d~
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 12:46:52)
Vidíš a moje dítě Tebou vyjmenované věci rozlišit dokázalo i bez nevýchovy, bláznivé Naomi Aldorf a podobných rádoby osvícených a módních plků. A myslím, že spousta jiných rodičů a dětí to má stejně. Ale v jednom máš pravdu - je to marné, souhlasit spolu nebudeme. Jen bych Tvé nevýchovou odkojené dceři přála, aby střet s realitou dosplělého života nebyl příliš brutální. Jak jsem už psala, za své rodiče děti nemohou.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 16:59:28)
To je věc názoru. Na mě působí jako nesmyslné plky zase to co sem píšeš ty a další vyznavači mainstreemu, kteří přesně ví jak by to nešlo, byť ten jejich svět je ve skutečnosti tak nesmyslnej, že to až bolí. Ano, myslím, že k dětem se nechováme hezky (když si vzpomenu na dnešní návštěvu asi v 3 obchodech a MHD, kde jsem slyšela celkem asi 5 matek mluvit s dětma tak jsem si představila, jak by se tvářily, kdyby někdo takovým stylem mluvil s něma). Nemám ráda slovo "výchova". Copak jsem něco co ze mě vychovali/vytvořili/vymodelovali mý rodiče? Jak můžeš vědět, že tvůj syn je tak skvěle vychovanej a že to není spíš tím, že on sám se tak "skvělej" prostě narodil?
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 18:04:12)
Leo- znovu a naposledy - až bude Tvému dítěti skoro 30, tak taky můžeš hodnotit. Nebo to, je mé dítě dobře vychované nemohu posoudit ani do jeho důchodu?? I "skvělé" děti, když se narodí (a jak to vůbec poznáš, že jsou/budou takové), potřebují nějakou výchovu, stanovení hranic, systém v životě a pokud je přenecháš "nevýchově", tak Tě ujištˇuju, že v dospělosti rozhodně "skvělé" nebudou. Chytré třeba ano, ani jinak to bude "pain in ass" pro své okolí.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 20:02:52)
Ty snad někoho takového znáš? Podej jasný důkaz ať víme, že to nejsou jenom řeči do větru.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 20:43:32)
Leo, ano, z titulu své profese takové znám dobře, hlavně z jedné severské země. Pokud chceš důkaz, přihlas se, mohu Tě vzít s sebou na pracovní akci s nimi (Praha), třeba si Ti pak rozsvítí. Ale Ty tady radši budeš pořád plkat dokola a dokola. Jen teoretizujš, házíš tu vzletné fráze, ale o opačné straně problému nemáš ani páru.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 22:47:52)
No tak teď vidím, že tvoje nabubřelé vyjadřování mluví za vše ~3~

Pochybuju, že bys takové lidi znala a hlavně věděla proč jsou takový jací jsou. Spíš si jenom namlouváš něco o čem ty nemáš ani páru a myslíš, že jsi zřejmě získala patent na rozum.
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 23:19:01)
Lea, Ty máš fakt problém s chápáním psaného textu? "No tak teď vidím, že tvoje nabubřelé vyjadřování mluví za vše" - větší frázi jsem tady dlouho neviděla. "Nabubřele" jsem Ti dala konkrétní nabídku, když jsi chtěla důkazy. Ale je vidět, že nevýchova u Tebe už vykonala své.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 7:56:00)
Ty jsi fakt...~a~ nemám slov :-©
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 11:46:54)
Leo, chápu to správně, že ty držštišky, které sem sázíš místo věcných argumentů a konkrétní reakce na to, co jsem Ti psala, jsou reálným obrazem Tvé mysli? To tak po jo, když to zobecním, tak blbci se některé věci vysvětlit nedají, natož s ním vést diskuzi. Nejlepší je druhého v diskuzi napadnout, nereagovat k věci a pak si ulevit emotikony. No, opět ukazuješ nevýchovu v praxi.
 Lea 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 14:10:25)
Připadá ti tvůj arogantní namachrovanej výstup, kterej tady už od začátku předvádíš v pořádku? Tak to potom potěš kotě.~a~
 nordica 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 15:15:53)
Leo, že Tě to baví - diskutovat neumíš, tak že se vůbec namáháš. Arogantní a namachrovaná jsi tady jen Ty, když dojou argumenty, tak tupě útočíš a sázíš ksichtíky. Ještě jsi za poslední 2 dny nepřišla s nějakým konkrétním argumentem proti tomu, co jsem psala, ale jen dokazuješ svoji nevýchovu a totální hloupost tím, že urážíš toho druhého. Holčičko hloupoučká, je mi Tě líto, běž se dovychovat a něčemu naučit. Ještě máš před sebou dlouhou cestu.
 ALFF 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 16:51:43)
nordico, nechci nic říkat, ale arogantně se chováš opravdu Ty. Přečti si svůj vlastní poslední příspěvek.
 ALFF 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(25.4.2015 16:52:59)
"Holčičko hloupoučká, je mi Tě líto, běž se dovychovat a něčemu naučit. Ještě máš před sebou dlouhou cestu."

Jesti Ti tohle nepřijde jako arogantní vystupování, tak vážně nevím.
 A.L.A. 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(27.4.2015 10:03:53)
Přečetla jsem si tuto diskuzi a pokud se mi tu někdo zdá arogantní, tak je to tedy nordica... uráží tu úplně všechny, kteří mají jiný názor než ona, a to dost nevybíravým způsobem. Vůbec nechápu, jak můžete hodnotit děti, které neznáte! Osobně bych tedy nechtěla, abyste byla mým rodičem. Taková neúcta k ostatním lidem, neschopnost diskuze, neschopnost zamyslet se nad názory ostatních - to bych tedy nechtěla dostat do vínku...
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(27.4.2015 9:57:13)
To nic, Leo. Ty nechápeš psanej text, já zase nepoznám konstruktivní kritiku typu "Ty jsi tady chyběla." Plkáme, plácáme nesmysly a naše děti jsou chudáci, což Nordica pozná už teď, ačkoli nezná ani nás, ani naše děti a my to poznáme za třicet let. Měly bychom projevit trochu pokory, přestat machrovat a uznat argumenty člověka, kterej dokáže na dálku v čase i prostoru poznat, jak vychováme svoje děti. Takový hloupoučký holčičky, jako jsme my, se s genialitou člověka Nordičina formátu nemůžou rovnat. Konečně to uznejme.
-
-
-
Omlouvám se, chápu, že tohle už není argumentace. Ale ulevilo se mi.
 katka+synek2007 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(26.4.2015 22:07:56)
Tak nám o té opačné straně problému něco objasni. Klidně, věcně, bez hanění jiných výchovných směrů a osobních invektiv. Aspoň já se ráda poučím.
 katka+synek2007 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(26.4.2015 22:04:15)
Trochu mi z tvého příspěvku čiší, že vše co je nové je nějaká módní pitomost. Ono to ale tak nemusí být, stejně jako vše co je staré, není nutně zkostnatělé. Chtělo by to se nad každou informací (knihou) zamyslet zvlášť, bez ohledu na datum vydání či módu.
 katka+synek2007 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(26.4.2015 21:53:57)
~R^
 Terka 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(24.4.2015 13:24:34)
Ano, souhlasím, opravdu to zato stojí. Ale aby to opravdu fungovalo, musí na sobě pracovat i dospělý. Řekla bych, že na tom se nejvíc troskotá, aspoň pro mě to je jedna z nejtěžších věcí - vychovat sama sebe :-)).
 katka+synek2007 


Re: Školení manželů Kopřivových 

(26.4.2015 22:11:41)
Přesně. Taky to úplně nedávám. Občas rodičovsky kážu a taky plesknu. S odměnama ale problém nemám. Asi to bude tím, že jsem na nich sama nevyrostla.
 Terka 
  • 

Re: Školení manželů Kopřivových 

(27.4.2015 17:22:10)
Je to možná paradox, protože většinou se řeší problémy těch, co výchovu tzv. "nezvládají", aneb rozjívená děcka... Já jsem na tom kurzu pochopila, jaká to může být zátěž, být věčně tím chváleným, šikovným, rozumným dítětem, jaký to je tlak a co si s seboui pak nesu do dospělosti. A to říkám s plným vědomím toho, že rodiče dělali to nejlepší, co tehdy uměli a mohli a máme se dodnes moc rádi. Ale když jsme začli se sestrou s našimi dětmi mluvit a jednat trochu jinak (aniž bychom naše rodiče poučovali a směrovali, jak to s vnuky mají dělat oni), jednak to začali dělat taky, a jednak po čase sami přišli a řekli, jak jsme na to přišli a že jim to připadá mnohem lepší než "za nich". Sestra má dost svéhlavé děti, samostatné, divoké, nechci ani vidět, co by z nich například autoritářská výchova udělala... respektive ve školce takovou učitelku měli a totálně pohořela. Přitom doma spolu všichni vycházejí - ale paní učitelka razila názor, že děti prostě mají poslouchat raz dva a hotovo, jaképak domlouvání. Konec, už v té školce nejsou, nešlo to. Učitelka dodnes nechápe, jaktože rodiče se s nimi v klidu domluví a ona to nedala. Můj syn je přesný opak a funguje to na něj taky.
Prostě je to pár let, syn na druhým stupni, ostatní děti mladší - a nese to své ovoce, rozhodně ano. Jsou to samostatní, spokojení, tvoříví, přátelští lidé, lze se s nimi domluvit. Ale běda, když jim chce někdo rozkazovat, vnucovat svůj názor, manipulovat jimi apod., tak to nepochodí. Že s tím moc nezapadnou do většinové české spooečnosti? Díky bohu a ať je nás víc!!!
 Filip Tesař 


Lze to shrnout ve zkratce 

(24.4.2015 14:09:58)
Co se mě týče, dá se to shrnout do pár řádků. Odměňování za domácí práce je škodlivá motivace, adresný chválení je v zásadě žádoucí, stejně jako to, že není od věci, když zahrne i ten navazující kontext. Vyjadřování hrdosti má bejt vztažený k obecnějším hodnotám a osobně bych přidal, že třeba taky k situacím, kdy někdo překoná s velikým úsilím nějaký překážky.

Co mi teda zásadně nesedí: nevidím na tom, že někdo dělá tolik, aby mu to stačilo na jedničku, dělá na 60 %, dělá do výše svýho plat atd., nic špatnýho. Stejně jako nevidím nic špatnýho na motivaci "co z toho budu mít?" Nesmí bejt jediná, pokud nechceme mít kolem sebe samý zarytý egoisty, ale co si budeme povídat - je naprosto přirozená. Nikomu neberu, aby jel na 100 % svýho údajnýho potenciálu, ale všechny tyhle využití potenciálu atd. jsou nakonec podobně škodlivý jako ty autorama kritizovaný pochvaly.

"Dělat věci, jak nejlépe dovedeme" je hodnota stanovená autorama. Budiž, ať si ji zastávaj, ale je to hodnota vycházející z něčího osobního přesvědčení. Já zastávám názor, že určitý věci je vhodný dělat, jak nejlíp dovedu, ale u některých prostě stačí míň - do vejšky platu, do míry času a námahy, který jim jsem ochotnej věnovat. Docela chápu dítě, který dělá tolik, kolik stačí na jedničky, v českým vzdělávacím systému obzvlášť, protože k čemu mu bude, až se jednou na sklonku života ohlídne a řekne si: "Tak ve škole jsem se vždycky učil/učila tak, abych učivo uměl/a co nejlíp, a byl to ztracenej čas, kterej jsem mohl/mohla věnovat třeba válení se v trávě a koukání do oblak." Autoři tímhle dělají to samý, co kritizujou, dělání věcí co nejlíp je hodnotou samo o sobě a nezáleží na tý vlastní činnosti, je to snaha zavděčit se abstraktnímu vyššímu principu a to není nic jinýho, než když se dítě snaží zavděčit očekáváním rodičů.
 Hanina 
  • 

Re: Lze to shrnout ve zkratce 

(26.4.2015 16:44:31)
Filipe, přesně.
Měli jsme doma debatu: "mami, co dostanu za to, když uklidím...." Usmála jsem se a: "a co dostanu já od tebe ze to, že uvařím večeři?" Protože uvařit večeři NENÍ moje POVINNOST, klidně taky můžou dostat suchej chleba a namazat ho tím, co kde najdou, klidně si můžou uvařit sami čaj nebo pít vodu z vodovodu. Protože péče o rodinu, čistotu JE práce, která se dělá ZADARMO. Výlety, kroužky a zábavy NEJSOU nárokové, to je nadstavba, která je jen tehdy, když na to máme (zdroje, čas, náladu... a doplň si každý dle svého naturelu).
 katka+synek2007 


Re: Lze to shrnout ve zkratce 

(26.4.2015 22:15:50)
Nesouhlasím. Dělání věcí co nejlíp je podle mě biologicky normální, patří k procesu učení u mláděte a k procesu přežití u dospělce. Samozřejmě to vyhodnocení jestli to dělat budu nebo už to nestojí za to ("doběhnu tu gazelu a nažeru se, nebo už zastavím?") do toho taky patří. To ale není nic proti této teorii.
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: Lze to shrnout ve zkratce 

(27.4.2015 12:55:06)
Nerada se opakuju a to, že bych si s Tebou měla hodiny co povídat, už jsem zmiňovala jinde. Umíš zajímavě vypíchnout určitý body... Ale k tomu, co píšeš:
Myslím si, že dělat svoji věc naplno se dá jedině za předpokladu, že je to skutečně Tvoje věc. Což se téměř nikomu nepovede ve škole a málokomu v práci. Pokud ao, je to, věř mi, rozkoš par excellance. Já to jednou zažila ve stacionáři pro děti s kombinovanejma vadama, tu nedělní natěšenost na "svoje" děti. Jávím, že se to nenosí, ale je to možný.
Se školou je to blbý toi víme všichni, kdo jsme nad tím začali přemejšlet. Proto taky dám MArianu do školy, kterouspolečně vybereme a nebo ssi ji nechám doma. Nechci, aby moje dcera žila v kriminále nejkrásnější a nejzásadnější roky života.
Nemyslím si, že dělat něco nejlíp, jak umíme, je hodnota stanovená autorama. Je to v nás. Otázka je pak, co je to něco a proč to děláme. Pokud pro známky, peníze nebo jinej způsob donucení, nikdy to nebude ono. A ano, i v tomhle systému je možný si jít za Tím Skutečnám Něčím. Je to boj, řež a diplomatický jednání na mnoho let, použiju-li metaforu. ale jde to.
 katka+synek2007 


Re: Lze to shrnout ve zkratce 

(27.4.2015 22:25:40)
"Je to boj, řež..." a ještě bych doplnila že taky radost a naplnění:-)
 Kudla2 


Re: Lze to shrnout ve zkratce 

(28.11.2015 2:44:10)
"Myslím si, že dělat svoji věc naplno se dá jedině za předpokladu, že je to skutečně Tvoje věc. "

Přesně tak! Souhlasím s názorem, že i těch 60 % někdy bohatě stačí, pokud je to něco, co z nějakého důvodu udělat MUSÍM, ale o své vlastní vůli bych to nedělala, a takových věcí je v životě víc než dost.

Lidi, co chtějí v životě dělat vždycky všecko na 100%, většinou bývají neurotici, kteří se z toho někdy i zhroutí. Není to známka toho, "jak to má být", ale naopak toho, jak to být nemá.

Zkusme si představit třeba zaměstnanou matku, která chce mít na 100% děti, práci i domácnost, a pokud to tak není, je z toho na prášky. I když nádobí nechané v dřezu nevybuchne, práci, kterou už nějakou dobu dělá, je možné zvládnout i na půl plynu a stoprocentně opečovávaný Pepíček má nakročeno k tomu, aby se z matky zbláznil, protože ho nenechá ani na pět minut dýchat.

Fakt je tohle žádoucí stav, bez kterého je člověk lempl a nedojde štěstí? ~;)
 alena 
  • 

metoda 

(26.4.2015 3:37:30)
Učím se používat respektující výchovu. Syn 7 let mě volal, ať se jdu podívat, jaký postavil z písku dort. Tak se zamyslím a místo, abych vystřelila "no ty jsi šikovný" říkám: "hm, postavil jsi dvoupatrový dort, a je na něm 5 bábovek a ta prostřední je největší!" Syn se na mě nedůvěřivě podíval:" mami, já vím", tak to mě dostalo, musela jsem se v duchu smát. No nic, dort jsme nakrájeli a s chutí snědli. Baví mě to.
 katka+synek2007 


Re: metoda 

(26.4.2015 22:21:06)
Možná to od tebe vyznělo nepřirozeně. Zúčastnila jsem se jedné debaty k respektujícímu přístupu a tam jsme právě došli k tomu, že ne každý můžeme používat stejné fráze tak, jako jsou v knize. Chce to jen vzít si ten princip a mluvit v souladu s ním, ale přirozeně. Tak, teď to vypadá, že jsem spolkla šalamounovo ho...~;), ale to fakt ne, naopak se mi často stává, že nevím jak respektující přístup uplatnit v konkrétní situaci.
 alena 
  • 

Re: metoda 

(27.4.2015 1:55:33)
Spíš bych řekla, že byl syn překvapený. Že čekal klasické: "no ty jsi ale šikovný"
 RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA 


Re: metoda 

(27.4.2015 18:06:40)
Když dcera chce, abych se šla podívat, podívám se a řeknu "Vidím". A podotknu něco navíc. Třeba"Jé, tys tam dala navíc ty dílky z puzzle, tos posledně nedělala, žejo?" Nebo tak něco. Mar to přijímá samozřejmě, druhá věc je, že to vidí od narození.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.