Dari79 |
|
(24.9.2022 11:48:41) Promiň, chápu, že trpíš, to je přece naprosto logické, když se manžel před 2 dny odstěhoval a asi tak ve stejnou dobu ses dozvěděla, že má milenku.
Jako, jaké jiné pocity od sebe očekáváš? Budou jak na houpačce, samozřejmě. Chvíli ho budeš milovat a prosit, aby se vrátil, chvíli ho budeš nenávidět a proklínat...
Osobně si myslím, že v tvém věku jsi trochu nepřipravená, u 20ti leté holky chápu, že věří na "žili šťastně až do smrti", u 40+ už je to pro mě trochu nepochopitelné... To tě fakt nikdy nenapadlo, že se to může stát a nikdy ses duševně nepřipravovala na to, co bys v takové situaci dělala? (min. u nějakýho filmu na podobné téma, nebo když ti to vykládala nějaká kamarádka?)
Stejně ti žádná rada teď nepomůže, s emocema svýma se stejně budeš muset porvat sama.
Ano, je jasné, že očekáváš, že on přijde, klekne s pugétem, v slzách tě odprosí a bude skuhrat, že sám nechápe, jak tě mohl takhle zradit a rozbít to krásné a dokonalé, co jste roky budovali, ale že už teď to ví a už to nikdy neudělá a bude lepší a ty jsi nejlepší a světlo jeho života a blá blá blá...
Ale - je jen velmi maličká šance, že on tohle udělá, myslím, že je to spíš ve filmech, než v realitě.
Kdyby byla milenka volná, mnohem pravděpodobnější je, že to s ní prostě zkusí - nastěhuje se k ní nebo najde něco pro ně. Možná, že by jim to nevydrželo, ale možná, že jo. Odcházej tak chlapi i od mimin, od tří dětí ... Pořizujou si s novýma ženama další děti... To všechno se prostě děje.
Tady jste někde mezi - on odešel, ale milenka je taky vdaná s rodinou a aby mohli být spolu, musela by i ona rozbít svoji rodinu. Jestli to u ní ještě neprasklo (to, že jsi je načapala ty, neznamená, že to ví její manžel), je možné, že se naopak ona hodně lekne a ten vztah utne ona, aby nemusela řešit svoji rodinnou situaci i ona. Pak je otázka, jak se k tomu postaví ten chlap, ale osobně, chlapa, který se ke mně vrátil jen proto, že ho jeho milenka odkopla a on neumí být sám, bych já teda nechtěla...
Nikdo ti neporadí, co máš dělat, protože na to žádná univerzálně platná a správná rada není. Samozřejmě, jsou věci, které to jen "zhorší", tedy (ve tvé situaci, kdy chceš, aby se vrátil) můžeš dělat věci, které ho jen odradí a utvrdí v tom, že ty jsi ta hrozná a milenka ta skvělá a že vlastně dělá dobře... Ale jinak je dobré přijmout fakt, že to ve svých rukách nemáš. I kdyby jsi byla nejskvělejší, nejdokonalejší a nejvíc sexy a vzrušující, nejlepší kuchařka a já nevím co, tak to neznamená automaticky, že se vrátí.
Jste na křižovatce a stejně, jako si on rozmýšlí, co bude dál (ano, jistě, on má výhodu, protože on o tom mohl přemýšlet celou tu dobu, co má milenku, co by dělal, kdyby to prasklo atd., tedy jistě on má výhodu delšího času), tak si to začneš rozmýšlet i ty.
Jedinou jistotu, kterou máš, je, že zpátky, do doby před týdnem nebo před měsícem, se to už nikdy nevrátí. Můžete se k sobě vrátit, jistě, ale už to bude jiný vztah, s jinou úrovní intimity, s jinou úrovní důvěry a jinými "pravidly". Ale taky už nikdy nemusíte, bez ohledu na to, jestli on s tou milenkou bude nebo nebude, nebo si najde jinou, nebo bude až do smrti sám.
Je tisíc filmů na dané téma, můžeš si na ně vzpomenout a uvědomit si, že každý případ je jiný (nebo si vzpomenout na příběhy svých známých, kamarádek, rodiny... - netvrď mi, že neznáš nikoho, kdo si prošel něčím takovým).
Návod, když udělám A, B, C , tak on se vrátí (s tím pugétem a v slzách), neexistuje.
A ano, samozřejmě, on teď bude všude, všem (a co je horší i tobě) vyprávět, jaká jsi byla vlastně hrozná, že on si "musel" tu milenku najít a "musel" odejít. No, ale to snad proboha ani nemyslíš vážně, že bys tomu věřila...
A děti - tam máš naopak min. 80% jistotu, že se postaví na tvoji stranu. Tatínek s milenkou a opuštěná maminka ... , tam bývá ta volba ze strany dětí dost jasná. Neslyšela jsem, že by nějaké dítě vyčítalo mamince, že kvůli ní si tatínek chudák musel najít milenku a odejít... To vůbec nechápu, jak jsi na to přišla. (Jo, kdyby tatínek chtěl zůstat (klečel s tím pugétem a plakal) a ty jsi ho tvrdě vyhodila, tak to jo.)
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.9.2022 12:20:54) .... tě fakt nikdy nenapadlo, že se to může stát a nikdy ses duševně nepřipravovala na to, co bys v takové situaci dělala?...
Mě to teda ani po 37 letech vztahu a dvou dospělých dětech nenapadlo.
|
Fern |
|
(24.9.2022 14:07:32) Evelyn,já se na rozpad vztahu nepripravovala taky nikdy, a to jsme ve vztahu 42 let a taky 2 dodp.deti.
To snad ani nejde "se pripravit" na něco takoveho; jo můžu o tom uvažovat ve volné chvilce,nez se mi dovari brambory treba,ale jakmile by k tomu došlo,že by MM odešel,tak by situace u nás k tomu spela,my bychom asi o tom mluvili a ne že se jeden sbali,nekomunikuje a jde a já že mám hádat z kávové sedliny. A už vůbec by me v souvislosti s tím nenapadlo,že proto musím být ja spatna; nikdo není úplně špatný, jen věci a udalosti se prostě deji
|
Dari79 |
|
(24.9.2022 14:28:48) No, já jsem holt postižená profesí.
Ale fakt nechápu, že někoho ani nenapadne, že mu může být muž/žena nevěrná a co by dělali, kdyby to prasklo.
Jako, ani když ti to vypráví kamarádka, tak se nezamyslíš, co bys dělala, kdybys na jejím místě byla ty?
Nebo, když koukáš na nějaký film - tak tě nenapadne, že ta ženská je úplně blbá, že ty bys reagovala jinak?
Nu, tak to se pak nedivte, že až ta situace nastane, nebudete absolutně tušit, co máte dělat...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.9.2022 14:38:09) To taky nechápu, jak může ta možnost někoho nenapadnout. Takový věci se stávaj, z obou stran.
|
|
libik |
|
(24.9.2022 15:15:50) Dari, memyslím si že evakuační plány pro případ odhalené nevěry nějak ulehčujíc situaci potenciálně opuštěných žen a je mi krajně nesympatické mít připraven seznam, kterým oknem co a kdo poletí.
Co konkrétně ta představa má obsahovat a s čím počítat? Má snad ženská mít milence pro strýčka Příhodu nebo zatajené vlastní prachy?
Líbí se mi, že v době, kdy dlouholeté soužití už dávno není existenční nutností a ani společenskou výhodou, existují hezké vztahy jako má Inka nebo jiní.
|
libik |
|
(24.9.2022 15:23:06) Valkýro, řekla bych, že jste spolu spíš z existenční výhodnosti než nutnosti.
|
Beat |
|
(24.9.2022 15:35:20) Líbí se mi obě varianty. Něco koupit, přijít domu a udělat překvapeni.. To my umíme. Napr: něco pro tebe mám, hledej.. a prihoriva, hoří. Ale varianta řetízku v šuplíku mi neurazi, čekat na ještě hezci příležitost, proč ne? Jen ja ani MM bychom to nevydrželi. “Více štěstí je v dávání” a my se na to když dáváme vždycky hrozně těšíme.
|
|
|
libik |
|
(24.9.2022 16:29:05) Valkýro,
nikdo nikomu nemůže zkazit život, pokud to není Fritzl a nezakope toho druhého ve sklepě. Je to dědek v přechodu, má blbé kecy, zrańující
Jestli se to dá nějak odclonit, to nevím.
Podle mě, vy byste byli zajímavý případ pro párovou terapii, on je zvyklý celý život poslouchat školení, třeba by mu něco došlo. (že otravuje život nejen tobě, ale i sobě)
|
|
K_at |
|
(24.9.2022 16:33:49) Valkýro, měla jsi být už dávno pryč.
|
libik |
|
(24.9.2022 16:36:41) Kat, je to její dům a je moc hezký.
|
K_at |
|
(24.9.2022 16:43:43) Libiku, a k čemu jí ten barák je??? Měla být pryč....od manžela. A to už dávno.
|
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(24.9.2022 15:21:55) Taky nad tim vubec nepremyslim. Nejak me nenapada, proc bych se na neco takveho mela dusevne pripravovat. K tomu by to jako melo byt?
|
Filomena74 |
|
(24.9.2022 16:52:24) Tak ne dusevne,ale jsou lidé monogamni a také ti co nejsou, ale je velká pravděpodobnost že se to může stát. Je dobře vědět ,že je to spíš normální a popsat se s tím spolu než k vůli sexu borit rodinu.
|
Půlka psa |
|
(25.9.2022 7:41:41) Tak já nemyslela nevěru, ale odchod partnera. Sex jinde mi přijde nehygienický, ale není to nic, kvůli čemu bych se hodlala rozvádět. Kdyby se ale manžel najednou řekl, že se mnou nechce žít, tak je to situace, která by mě zdrtila, překvapila a zklamala, ale nezdá se mi, že bych něčemu prospěla tím, že si to budu dopředu přestavovat.
Můžu třeba v míru představovat, jaké je žít ve válce, ale až ta případná válka přijde, tak to lehčí nebude, ale naopak si zkazím ty dny míru neproduktivní úzkostí. No a s rozvodem je to stejné. Nepoměřuji samozřejmě míru prů.eru, ale ilustruji princip.
|
Pruhovaná |
|
(25.9.2022 8:37:11) Neproduktivní úzkost. To je hezký. To je adi jako nelogická deprese nebo tak něco.
|
Půlka psa |
|
(25.9.2022 8:45:19) No a co je produktivního na tom, se v době hezkého manželství duševně připravovat na to, že se to kdykoliv může pos.at ze strany partnera? Může no, ale nevidím vůbec smysl se tím předem mentálně otužovat, abych pak nebyla tak v šoku. Praktické záležitosti samozřejmě beru. Mít příjmy, uživit se, mít kde bydlet, nezůstat bez kamarádů, umět se slušně rozejít atd, to je pochopitelně dobrá rovina, ale v obřím šoku bych byla a duševní přípravu fakt vnímám jako úplně nanic.
|
Škrpál |
|
(25.9.2022 9:00:23) "co je produktivního na tom, se v době hezkého manželství duševně připravovat na to, že se to kdykoliv může pos.at"
souhlas, je v tom kus jakéhosi rouhání i neschopnost být v klidu, když je klid Člověk by měl mít plán pro situaci, kdy dostane padáka (jaké si řeknu podmínky) a nějaká životní a majetková pojištění - ale otužovat se kvůli situaci "ocitnu se bez MM" je hyperopatrnost, která odebírá energii a kalí pozitivní prožívání. MM je jakousi mojí součástí, neotužuji se představami, jak by mi bylo bez ruky nebo bez nohy
|
|
|
|
Škrpál |
|
(25.9.2022 8:49:31) "Sex jinde mi přijde nehygienický, ale není to nic, kvůli čemu bych se hodlala rozvádět."
Půlko, zakladatelka diskuze byla zdrcená z toho, že její muž kolegyni miluje, stojí tam dva přistižení při sexu a ona, a její muž vnímá jen svou milenku a její city, jako by tam jeho žena v tu chvíli vůbec nebyla Jedna věc je nehygienické zasunování a druhá věc ta bolest z výše popsaného.
|
Půlka psa |
|
(25.9.2022 8:56:07) To byla reakce na někoho, kdo to popsal jako "k vůli sexu borit rodinu". Nebyl to původně můj obrat a ani si nemyslím, že tam jde zrovna o tohle.
|
|
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.9.2022 15:41:19) .... Nu, tak to se pak nedivte, že až ta situace nastane, nebudete absolutně tušit, co máte dělat...
37 let vztahu je celý můj dospělý život, manželovi je 63, no tak to by bylo takový překvápko, že bych se nejspíš zhroutila.
|
Beat |
|
(24.9.2022 15:42:58) Na nektere věci se proste člověk nemůže připravit, dokud je nezažije.
|
libik |
|
(24.9.2022 15:49:22) Já si myslím, že dobrá obecná příprava je, že nikdo není povinen s nikým žít a to, že někdo někoho omrzí, nemusí být o ničích (dokonce ani jeho-odcházejícího) chybách.
Nemyslím tím zdejší zářné vztahy, ale dost lidí spolu je ze zvyku, mají spolu nacvičenou spolupráci, znají se, jsou jako jednotlivci na úrovni, takže překonají i mírné neuspokojení, nahradí ho přátelstvím k partnerovi. Pak se samozřejmě může objevit nějaký ON(A) a je vymalováno.
|
|
Fern |
|
(25.9.2022 1:01:53) Tak nějak. Navíc se v životě bohužel stávají mnohem,mnohem horší situace,než je proti nim nějaká blba nevěra, trebas když zazvoní policajti,že se vám zabil muž nebo dítě v autě...
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(24.9.2022 15:56:08) Dari "Nu, tak to se pak nedivte, že až ta situace nastane, nebudete absolutně tušit, co máte dělat... "
To je jako se připravovat na ovdovění v mladém věku, nebo smrt dítěte nebo rakovinu nebo ochrnutí po úrazu. Jo všichni víme, že to může stát, ale nepřipravujeme se na to přece. A i kdyby, tak myslíš, že to pomůže pak tušit, co dělat?
|
Dari79 |
|
(24.9.2022 17:28:26) Jo, rozhodně to pomůže.
Nehledíš pak jak tele na nová vrata, že je tvůj manžel nevěrnej.
Já, která na rozdíl asi tady od jiných vím, že je to vlastně úplně normální a že se to stává, tak bych jistě byla také nepříjemně překvapená, ale rozhodně bych se tu z toho nehroutila... Protože, promiň mi to, na světě je x horších věcí.
A ano, já mám projeté scénáře i na smrt partnera (můj otec umřel, když mě bylo 8 let, a můj muž je chlap po 50tce, čili moje osobní nastavení je takové, že vím, že se to stává, samozřejmě doufám, že se jako jiní muži v jeho rodině dožije 80ti, ale nebudu si namlouvat, že nemůže dostat infarkt, srazit ho auto nebo tak něco). A ano, i děti umírají, a já, která mám jen jedno, si to uvědomuji relativně dost často.
Počítám i se svou smrtí - mám šanon se vším včetně závěti, životní pojistky, pravidelně (byť ony si myslí, že je to ze srandy) holkám v práci přeříkávám, co by měly dělat (ona loni umřela moje kolegyně-kamarádka, o 3 roky starší, než já a já jsem po ní přebírala kancelář a dokončovala její práci, čili máme to (bohužel) zažité nejen teoreticky, ale i prakticky...).
Počítám i s tím, že zkrachuju, že se stane nějaký těžký průser v práci a třeba přijdu o licenci, dokonce i s tím, že mě zavřou Všechno možný jsem si v hlavě už někdy projela.
Jako, nebudu se přece tvářit, že se nikdy nestane žádnej průser.
A nevěru partnera, zvlášť, pokud se ji snažil utajit a přišla bych na to fakticky jen nějakým nedopatřením, považuju za skoro nejmenší problém...
Jako - jéžišmarja, zhroutil se mi svět, protože můj manžel, se kterým jsem 20 let, mi byl jednou nevěrný... ?? Jasně, zakladatelka je v akutní krizi, ale možná, kdyby ji během těch let občas napadlo, že se to může stát a přemýšlela si (z bezpečí teorie), co by jako dělala, tak má aspoň nějakou představu...
|
libik |
|
(24.9.2022 17:36:53) To není prozíravost, to je nějaká obrana proti existenční úzkosti. Ve střední Evropě průměrná žena odchod (do nebes či k Maruš od vedle) přežije.
Já jsem osobně velice ráda, že jsem k umírání svého partnera přistupovala intuitivně a proti logice svých majetkových a karierních poměrů, bylo to lepší pro nás oba.
A co člověk v takových chvílích cítí, doufám, není unifikované.
|
Filomena74 |
|
(24.9.2022 17:40:19) Libiku tak ja se na tohle pripravovala .predstavila jsem si kdyby manzel umrel co budu delat? Preziju to? A tim myslim jsem se trochu pripravila. Vim,ze by to byl sileny sok a bolest, ale vim ze to přeziju,tak jak jsem prezila mamcinu smrt letos. Ale to je uz dlouho kdy holky byly male ,ted na takoce veci nemyslim, nebot dnes jsem starsi,silnejsi
|
libik |
|
(24.9.2022 18:06:04) Filomeno, tak je realita poměrně vysokého počtu manželek, že jim jednou (v seniorním věku) umře manžel, na tom zas není nic mimo lidskou představivost.
Ale myslím si, že pokud partner odchází brzo a není to pádem z lešení, ale nemocí, je přístup "nepředstavování si" daleko lepší pro celou rodinu.
|
Filomena74 |
|
(24.9.2022 18:47:07) Libik ale ja to mam v sobe ja si predstavovala i jako mala co bych delala kdyby nasi umreli
|
libik |
|
(24.9.2022 18:51:26) Filomeno, to je citlivé téma, spousta ezoteriků a rychlo-psychologů by ti tvrdilo, že přání otcem myšlenky. Dokonce i mozkový trust Rodina.cz třeba uvede, pozor na to, co si přejete. Jsme v zajetí nedefinované mystiky viny a trestu.
Ne, že by mě nenapadaly hnusné věci, ale umím to zahnat
|
Filomena74 |
|
(24.9.2022 19:00:13) Libiku ja uz dnes taky, nastesti se z toho nic neprihodilo.
|
|
|
|
|
|
|
Filomena74 |
|
(24.9.2022 17:37:35) Dari jak pises jsou horsi veci. Ja si nemyslim ale ze u zakl.je problem fakticka nevera,jako to ze je zamilovana a ona bevi ze dne na den jak bude dal jeji zivot,to je spis šok co ma.
|
Dari79 |
|
(24.9.2022 17:45:43) Jasné, je to pro ni strašně čerstvé a není připravená.
Takže jakákoli rada je nesmyslná. Nic jiného, než jít den za dnem a krok za krokem jí nezbyde.
Jeden den bude před ním ona klečet a prosit ho, ať se vrátí, že ona mu odpustí. Druhý den ho bude nenávidět a nechtět ho nikdy vidět. Třetí den si řekne, seru na něj, teď začnu konečně žít. Čtvrtý den si bude zoufat, jak to bez něj s holkama zvládneme, co si počneme. Pátej den si řekne, ať táhne, oškubu ho na majetku a na alimentech, ať si ho vona nechá s holým zadkem. Šestej den si řekne, proč se nevrací, asi jsem byla opravdu tak hrozná, že dává přednost jí přede mnou
atd. atd. atd. když se nechá cloumat těma emocema. Nebo to nebude po dnech, ale po hodinách, nebo po minutách...
Šok - popření - smlouvání - racionalizace - nenávist - láska... No jo no. Ale fakt si myslím, že tohle patří k většímu mládí, že "v našem věku" už bychom měli vědět, vo čem ten život je, že nejsem ani první ani poslední, komu se to stane, že svět se bude točit dál a že "jestli je tohle to nejhorší, co se mi v životě stane, tak zaplať pánbůh za to" a "přežili to jiný, přežiju to i já."
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.9.2022 17:49:29) Já si naopak myslím, že ve dvaceti se člověk líp oklepe, než v 55, taky nemá za sebou celoživotní vztah, ale spoustu života před sebou.
|
Dari79 |
|
(24.9.2022 18:00:44) Nevím, pro mě byla první láska taková ještě naivní a důvěřivá, že jsem si fakt myslela, že spolu budeme až do smrti a že všechno se dá zvládnout, když člověk chce a tak.
Dneska, po tolika letech zkušeností vlastních i všech možných lidí okolo si nějak myslím, že hroutit se by měl člověk jen opravdu z fatálností typu smrt dítěte, smrt chlapa, když jsem těhotná...
Z toho, že mi muž byl po 20 letech 1x nevěrný, byť násobeno tím, že se to provalilo ve fázi, kdy "je zamilovaný", prostě je pro mě na úrovni nepříjemnosti, ne tragédie. Je to blbý, vo tom žádná, ale jako střílet se z toho nehodlám.
Hele, vona je taky vdaná, myslím, že ani jeden z nich nechtěl rozbíjet svoje manželství, že to fakt mohli mít jako "upusťme páru", kdyby se to neprovalilo, dost možná by si toho doma ani v jedné rodině nevšimli.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 18:11:45) Dari, myslím, že jsi opravdu postižená svým povoláním a umíš díky tomu uvažovat s pragmatičností, kterou každý neumí. Nicméně musím naprosto souhlasit se vším, co zakladatelce píšeš. Sice nejsem rozvodový právník, ale odpozorovala jsem od života přesně to, co popisuješ. Stále ve svém věku věřím, že jsou páry, které to nepostihne, ale bude jich velice velice málo, spíše šťastné výjimky. Kdo dojde s partnerem opravdu až na konec života (v padesáti ani v šedesáti ještě vyhráno není) bez zaškobrtnutí, vyhrál v životní loterii.
|
K_at |
|
(24.9.2022 18:12:59) Ropucho, souhlasím.
|
|
libik |
|
(24.9.2022 18:36:26) Ropucho, takže člověk se má ostražitě klepat 75 let manželství a na smrtelné posteli si výsknout "hurrá, Pepča mi nikdy nezahnul"?
No, tak to já si tedy výhru v loterii představuji méně morbidněji, úplně zapomínáš na to, že žiješ i v těch 20, 30 či padesáti .
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 18:42:35) Libiku, ne, nepodpořila bych preventivní klepání, podpořila bych víru a opravdovost, ale jestli moji potomci jednou budou vstupovat do svazku manželského, řeknu jim cca "život je dlouhý a plný nástrah, děti, kéž to ustojíte"
|
libik |
|
(24.9.2022 18:48:19) Víru a opravdovost? A jak dlouho by se smály?
Nic ve zlém, Ropucho, ale to je jak z Palackého.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 19:12:28) Libiku, Palackého jsem nikdy nečetla. A nemyslela jsem to doslovně, že takhle budu formulovat (víru a opravdovost). Ale je to jedno, právě jsem se rozhodla na radu Marťasíny, že nebudu říkat nikomu nic, dokud se snad náhodou nepřijde na moudrost staré matky zeptat
|
libik |
|
(24.9.2022 19:16:52) Ropucho, já si myslím (o krizi rodiny), že se klade velký důraz na vznešenost ideálu(věrnost, láska, zrada), ale málo se zdůrazňuje fakt, že lidi jsou lidi a že dobrá vůle a rozum je základ.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 21:03:14) Libiku, rozum je trochu neuchopitelná kategorie (každý si myslí, že právě on ho má), ale s vůlí (dobrou) souhlasím.
|
libik |
|
(24.9.2022 21:05:47) Ano, Ropucho, známý křesťanský vtip.
"PB si říká, tak rozum jsem rozdělil spravedlivě, nikdo si nestěžuje, že ho má málo"
Ale já jsem spíš myslela obroušení kategorických postojů a romantických představ.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 21:49:58) Libiku, o tom se tu už myslím i diskutovalo, jak překvapivě funkční a trvanlivé se ukázaly svazky "z rozumu" (ten rozum holt ), do nichž se vstupovalo bez očekávání. Zatímco velké romantické lásky rychle hasnou.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.9.2022 21:53:09) Myslím, že je to pravda. Vidím v okolí.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.9.2022 22:19:24) Já jsem vstoupila z velké romantické lásky
|
|
Škrpál |
|
(25.9.2022 3:20:55) "jak překvapivě funkční a trvanlivé se ukázaly svazky "z rozumu" (ten rozum holt ), do nichž se vstupovalo bez očekávání. Zatímco velké romantické lásky rychle hasnou."
Přiznám se, že jsem tento náhled nikdy nepochopila. Problémy a krize ustojí spíš vztah, který vznikl na oboustranných silných citech. Nevěřím na vztahy z rozumu a ani děti by se neměly rodit z "praktického" spojení dvou lidí. Pokud tam neproběhla ta počáteční vzájemná euforie, bude to tam chybět napořád Vzpomínám na dvě kamarádky ze svého okolí, které takové "funkční partnerství a rodičovství" založily a posléze opouštěly, obě vyprávěly, že to je vedlejší slepá kolej
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.9.2022 8:42:49) Tvoje máma by zasluhovala pověsit do průvanu za to, jak ti zničila sebevědomí. Já se nezamilovávala do nikoho, kdo by mě nechtěl. Kdyby mě manžel neukecal, počkala bych, jestli mě ukecá někdo jinej, kdyby ne, asi bych zůstala sama. Zamilovala jsem se postupně.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.9.2022 11:03:02) ... Evelyn často píše, že její máma ji směrovala ke kariéře a ne k domácnosti...
Tak mamka to měla postavený tak, že chlapů všude je, ale kariéra je jen jedna, hlavně nemít brzy děti.
Taky když se rozkřiklo, že je rozvedená, mela hned spousty napadniku a ve 45 si jednoho z nich vzala.
|
|
|
Půlka psa |
|
(25.9.2022 8:24:12) Vztah ne z vášně, ale spíš z rozumu máme asi částečně my. Ne z bezbřehé zamilovanosti, ale z toho, že nám spolu bylo dobře, chyběli bychom si a vyhodnotili jsme pragmaticky, že by nám společný život fungoval. Já měla dítě a MM zase chtěl rodinu. Měli jsme oba předtím vášnivý vztah plný výkyvů a pak jsme se potkali spolu a bylo nám spolu úplně obyčejně hezky. Stabilně a předvídatelně a zůstalo to tak. Hezky se nám povídalo a analyticky vzato jsme si cenili morálních stanovisek toho druhého. Nebyla to hormonální smršť, ale vzájemný soulad. A jsme spolu dosud a máme se rádi.
|
Půlka psa |
|
(25.9.2022 8:38:41) Tohle jsem měla jinak. Staropanenství mi bylo úplně jedno. Ve dvou je líp, ale neměla jsem nikdy dojem, že sama bych předčasně zhynula nebo tak něco. Nejspíš bych měla taky úplně fajn život. Za ten současný jsem teda moc šťastná, ale to bych netušila, a tak by mi to nechybělo. Zpětně jsem teda vděčná našim, že mě nevedli nikam. Jen mě nechali žít a žili to se mnou.
|
|
|
|
Škrpál |
|
(25.9.2022 8:43:24) "bylo nám spolu úplně obyčejně hezky"
Půlko, ale to je láska, ne vztah z rozumu.
Já nemyslím, že na počátku lásky musí vždycky být turbulentní emoce Takový vztah měla moje kamarádka, takovou smršť typu "výčitky-usmiřování-sex-vyznání-žárlivost-hádka-usmiřování-sex-láska-žárlivost-hádka-sex-pláč-vyznání" a tak furt dokola, co já vím, tak sex to mezi nima byl skvělý, ale jinak spolu nevydrželi moc fungovat, a kdyby se nerozešli, skončili by oba z těch "turbulencí" v blázinci
|
Filomena74 |
|
(25.9.2022 15:19:15) Tak my jsme meli oba turbuletni emoce a vydrzelo nam to dlouho.Ted je to nastesti uz bez velkych emoci ale mame se stale moc radi a je nam spolu dobre. A 8bcas se do manzela znova zamiluji.
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.9.2022 10:43:44) U vztahu jen z rozumu, třeba ve dvaceti, bych se bala, že ten člověk někdy ve třiceti, čtyřiceti poprvé pozná, co práva je láska a zamilovanost a začne pálit mosty.
Někdy po padesátce u již rozvedených si to představit umím, že to bude spíš přátelství s vyhodami.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Škrpál |
|
(24.9.2022 19:02:00) ""život je dlouhý a plný nástrah, děti, kéž to ustojíte" "
nebudou ti rozumět, Ropucho neříkala bych takové věci šťastným mladým lidem, užívala bych si, že oni jsou šťastní, škarohlídství v takové životní etapě spíš zraňuje...
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 19:06:04) Marťasíno, ok, nebudu říkat nic. Nechám to na panu faráři a jeho vrchním nadřízeném To své si budu jen myslet
|
libik |
|
(24.9.2022 19:18:25) Sen, že mládež dostanu do chomoutu (a ještě před oltář) jsem zařadila do kategorie, že zavolá Brad Pitt.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(24.9.2022 18:18:54) Evelyn, také si to myslím. Ve dvaceti sice člověk prožívá obrovské emoce, ale kolem je hromada volných kluků a holek a celý život teprve na začátku. Prožít si bolavou lásku k tomu věku patří. Zrada parťáka, s nímž člověk prožil všechno zásadní, mají děti, rodinu, domácnost, vzpomínky, společná desetiletí a stáří klepe na dveře, to je úplně jiný level.
|
|
|
|