terapeutka |
|
(8.1.2020 11:03:26) Otázka jasná - jak dobře vycvičený je váš pes? Můžete venčit bez vodítka a víte, že na 100% přiběhne na první zavolání (písknutí)? I když se pohybujete mezi jinými lidmi, v poli vidí např. zajíce nebo v parku jiné psy? Nebo jistíte vodítkem a pouštíte jen někde o samotě, kde nejsou rušivé vlivy? Máme doma půlroční torpédo, kteréje venku doslova jak urvané z řetězu , takže na vodítku tahá a bez vodítka je přivolání tak nějak na 70%, když začuchá něco zajímavého nebo vidí jiné zvíře, tak můžu volat do aleluja a prdí na mě Chtěla jsem ji vzít na cvičák, ale bohužel všechny v okolí 25km mají jakousi zimní pauzu a nové kurzy pořádají až na jaře od dubna Zkouším cvičit podle netu, pozitivně, přes pamlsky, jenže ta potvora hyperaktivní jednak skáče a pak taky nejde jí podržet ruku s pamlskem před čumákem, neb mi chce sežrat celou ruku Když už je unavenější, tak přijde na první "ke mě", ale moc bych chtěla docílit toho, že ji nebudeme vláčet furt na vodítku., což vyžaduje 100% přivolání za každé situace a to je boj. Jak je to u vás? a pokud to váš pes umí- jak se vám to podařilo a v jakém věku to bylo opravdu 100%?
|
Lúthien |
|
(8.1.2020 11:31:41) Tak v první řadě je dobré si uvědomit limity / pejska i své / Zatím máte doma nezvedené dítko, které je ještě malé na to, aby bylo na 100% odovlatelné v půl roce, to není příliš reálné....
Ale nezoufejte ! Ono to časem půjde ! Každopádně na to jdete dobře - pozitivní trénink přes pamlsky je super pro psy, co milují žrádlo. Pokud je ten váš hodně divoký, co takhle zkusit nabídnout super oblíbenou hračku ? Mít ji schovanou a vytáhnout jako odměnu za pěkné přivolání ? / přetahovadlo, plyšák apod.. / Potom někteří radí, odstupňovat pamlsky podle splnění úkolu - TOP pamlsek za perfektní splnění povelu, obyčejný za několikátý pokus
Hlavně se obrňte trpělivostí, je to opravdu dlouhodobá záležitost - čeká vás ještě psí puberta, období vzdoru apod... Prostě skoro jako u dětí, jen u psů je to rychlejší, což je výhoda
Přiznám se, že mám 2,5 letého psího dorostence a ještě tak rok zpátky jsem chodila z procházek šedivá Ty jeho záseky venku stály za to ! A to jsme absolvovali psí školku, cvičák a taky doma trénujeme....no, ale teď už je to lepší ! Furt venku nosím odměny, ale dokonce se dá přivolat od srnky a zajíce.. Ovšem nemůžu říct, že je to 100%, tak 90 % určitě... prostě jim ty hlavičky potřebují dospět a zklidnit se, potom vše, co jste do nich dávala se ukáže
Přeji hodně trpělivosti, klidu, nadhledu a štěstí se čtyřnohým parťákem !
|
|
Lúthien |
|
(8.1.2020 11:37:24) Ještě bych mohla dát kontakt na velmi šikovnou mladou paní, která vede on-line kurzy pro lidi, co právě nemohou na cvičák / ať už z jakýchkoliv důvodů /...
Učí veškeré základy, můžete jí nahrávat videa z výcviku a procházek a ona poradí, jak na to, jak vychytat chyby, které děláte apod... Je toho určitě hodně, já jen že s touto mám osobní zkušenost...
|
|
Fern |
|
(8.1.2020 12:24:29) Fascinuje me ta bezbreha lidska touha po max. dokonalosti a poslusnosti nasich chlupatych decek,ktere nas jako jedini miluji bezvyhradne; jako bychom po nich chteli neco,ceho my lidi s mnohem vice vyvinutym mozkem nejsme schopni dosahnout - bezvyhradne a vzdy na 100% dodrzovat nase lidska pravidla a zakony!!
Mame rocniho pubertaka,poustimho v polich,v lese, neni to teda lovecky pes,ale i tak po chvili vzdy praskne do koni a cau panicko.Ja ho teda max.chapu,miluje behani a tak me to nepohorsuje,po chvilce zacnu piskat,volat no a tak do 10 min se s jazykem na veste vraci max.spokojene psisko. Odvolat se neda,kdyz uvidi zajice,srnu,ale nelovi je,jen ho bavi si s nima chvili hrat na honenou,i kdyz srny i zajic jsou snim brzo hotovi,znaji moc dobre ty zvireci finty jak a kde v lese nejlepe setrast psi otravku.
|
Fern |
|
(8.1.2020 12:29:33) Jo a jakekoli pamslky jsou nic a nezajem proti moznosti litat jak delova koule a prohanet,co se da. To je zas jen vyplod lidske fantasmagorie,jak by si to clovek chtel ulehcovat a jak si neuszale myslime,jak ten svet precurame.
Ale ma to nam sere bily tesak!
S prvnim psem jsem poctive od stenete chodila na cvicak,potrebovala jsem se predevsim ja naucit se psem pracovat a bylo to supr; na jare jsem zacla chodit s novym pejskem taky na cvicak,ale od zacatku do konce to bylo o dopovani kokinama,no nelibilo se mi to vubec tenhle styl prace a tak jsem si cvicila na zahrade uz s pejskem sama.
|
Lúthien |
|
(8.1.2020 12:43:59) Ale to přece nejde, takhle říct, že je to na nic ! To, že to neplatí na jednoho, neznamená, že nezabere u druhého...
Chce to vyzkoušet, co na zrovna toho mého pesana platí a co má rád - někdo pamlsek, někdo hračku, někomu stačí jenom slovní pochvala od milovaného páníčka a podrbání...
A rozhodně není pravda,že nemá smysl pejska trénovat a učit základy poslušnosti... to tedy nemohu souhlasit. Ale je dobré si uvědomit, co je v jeho možnostech a nemít přehnané nároky.
Já tedy psa od zajíce i srnky odvolám, není to 100% na první písknutí, někdy až na třetí , ale přijde. Nikdy se mi nestalo, že by utekl na delší dobu a vrátil se, až sám uzná za vhodné. a to mám lovecké plemeno.
|
|
Lúthien |
|
(8.1.2020 12:50:01) Ještě k tomu honění zajíců a srnek - na jaře a v zimním období zažívá zvěř při honění velký stres a je hodně úhynů...takže pes / málokterý / je sice nedožene a nezabije, ale ony mohou uhynout později.... zrovna v zimě se lesní zvěř po velké fyzické námaze nemá kde zahřát a může dojít k velkému teplotnímu šoku... ¨ Každopádně, nikdy svého psa za honění nechválím, i když vím, že pro něj je to super zábava a perfektní vyběhání ! snažím se ho naopak nejlépe zarazit než vyběhne, případně co nejdřív, aby zvěř měla klid na útěk a nestalo se, že za nimi ten můj blbounek ještě deset minut běží...
Asi tak, miluji svého psa, ale mám ráda i přírodu a zvířata okolo...
|
|
Filip Tesař |
|
(8.1.2020 14:40:41) Pouštět psa po lese navolno je celkem prasárna kvůli hnízdícím ptákům, to znamená na jaře a začátkem léta. Zlatá toulavá kočka, ta si uloví žrádlo a jde zaspat trávení. Pes je najedenej, zdatnej zvědavej pes dokáže vyčmuchat a prozkoumat i deset hnízd během deseti minut. Ptáci vyrušený tímhle způsobem začátkem hnízdění se často nevrátěj. Stejně tak mi přijde prasárna, když pes honí březí srny.
|
Alraune |
|
(8.1.2020 14:47:03) No, to je taková rozšířená představa, že se se psem má jít do lesa, tam že se vyběhá. V Praze to pravidelně šíří chytráci, kteří by "chudáka v bytě neměli". Mmch, opravdu spolehlivě nevyběhne za zvěří jen pes, který za ní běhat prostě nechce, protože ho nezajímá. U mladých zvířat bych na to nevsadila.
|
Monika |
|
(8.1.2020 18:44:58) Já tedy měla a mám představu (a myslela jsem, že je celkem rozšířená), že v lese pes běhat na volno vůbec nesmí?
|
Okolík |
|
(8.1.2020 19:03:44) No, to taky nesmí. Jenže nezvedení páníčci klidně psy nechávají a pak jsou o nich srdceryvné reportáže v TV, když jim toho psa myslivci zastřelí...
|
|
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(8.1.2020 16:32:18) Souhlasím s Pampelou - vychovaný pes má mnohem víc volnosti. Měla jsem 16 let kolii, neskutečně hodnou, přitom živou a temperamentní - byla hodně přizpůsobivá, čekala u obchodu bez vodítka, mohla se mnou i do čajovny a restaurace (ležela pod stolem), byla zvyklá na stěhování, na město i samotu, na cesty MHD. Mohla jsem zapomenout vzít ven vodítko a nevadilo to. Za zajícem vystartovala, ale odvolat se nechala. Moc mi chybí.
|
|
|
Pam-pela |
|
(8.1.2020 12:37:42) jenže, fern, když toho psa dokážeš odvolat (na 100% bych se nikdy nespoléhala), má vlastně ten pes víc volnosti, než když není vychovaný. Protože víš, že ho můžeš pustit a na těch 99% se spolehnout, že když bude třeba, zareaguje. Měla jsem takového psa za mého mládí, hodně jsem se mu věnovala a pak jsme měli Leonbergera, který byl taky naprosto spolehlivý. Pak jsme měli psy, kteří poslouchali, ale když jim před čumákem přeběhl zajíc, ten instinkt byl silnější...většinou poslechli v okamžiku, kdy ten prvotní hnací pud odpadl. Bylo to spíš z povahy psa, než o výcviku jako takovém, ale je potřeba poslušnost cvičit...pokud chci dát psovi tu maximální volnost na druhé straně.
|
|
K_at |
|
(8.1.2020 12:53:24) Fren, takže neschopnej paneček, nevychované pes. Mlsky jako odměny fungují, nám v pohodě. Pes proaktivní jde napřed, podává páčky, lehá, chodí aktivně občas sama u nohy. Na jiné psy funguje hračka, nebo hra.
|
K_at |
|
(8.1.2020 12:54:21) Pouštět ho v lese někam do háje, když nevíš co kde honí, loví,hrabe......
|
|
Len |
|
(8.1.2020 12:59:31) Nam odmenovani jidlem nefunguje. Teda u starsiho psa, ta je jidlem venku nemotivovatelna, pokud se mlskem teda nemysli veverka Mopsice je opak, ale ta nas stejne neopousti ani na krok. Velka je honic, je ji 11 a honi porad, nezajimaji ji cizi lide ani psi, odvolat od zvere se da tak posledni tri roky. Predtim to bylo odvolani tak na paty pokus a pokud se vyskytly v okoli kachny, tak vubec, pres splouchani vody neslysela.
|
Monika |
|
(8.1.2020 14:11:05) Pokud jde o "lov kachen" byla jsem svědkem, jak nějakému "páničkovi" skočil do rybníka mladý pes s evidentní touhou ulovit kachny, co tam plavaly. Ty ho měly celkem na háku, vždycky, když se přiblížíl tak na metr, tak zrychlily a uplavaly a nebo popolétly, ale na rybíčku (dosta malém) zůstávaly. Nám i páničkovi to chvíli připadalo vtipné (možná ty kachny byly ve stresu, ale nevypadaly na to teda), pak se on pokoušel psa odvolat - pes evidentně slyšel a měl asi dobré základy výcviku, protože pokaždé se hned otočil a plaval směrem ke břehu. Ale za chvíli převážil lovecký pud a plaval znovu za kachnami - a tatko několikrát. Ptala jsem se páníčka, jak dlouho si myslí, že to ten pes vydrží a on říkal, že netuší, že je to první taková zkušenost. A že to je nějaká rasa, která byla "na kachny" speciálně vyšlechtěná a chyba je vlastně v pánovi, protože ten by měl kachny "správně" střílet a pes je tahat z vody. Nakonec jsme nevydrželi čekat na konec příběhu, ale nejsem si jistá, jestli pán nemusel za tím psem vlézt a nakonec ho nějak z vody vytáhnout nebo jak dlouho tam ještě byli ...
|
|
|
|
Alraune |
|
(8.1.2020 13:29:59) Fern, přiznej, že tu tupost tady předstíráš...
|
|
|
Katka a 2 výrostci |
|
(8.1.2020 12:39:46) Já mám moji čubinu naučenou na přivolání, umí sedni, lehni, pac... Nicméně mezi lidmi a auty ji mám na vodítku, nechodí mi u nohy jako služební pes.Je už klidná, je jí 8 let.Zamlada lítala za zvěří, skákala radostně lidem packama na bundu...Chce to vydržet první 2 roky. Jo a taky nevyžaduju absolutní kázeň, chci aby nebyla nebezpečná sobě ani okolí a nikoho neděsila, neobtěžovala a nekomplikovala třeba cestování svojí nevychovaností. Ale např. čekat v klidu před obchodem , to prostě nedává do dneška, naříká hrozně - bojí se, že jsem ji opustila, truhlík...
|
|
Alraune |
|
(8.1.2020 12:40:38) 100% přivolání nemá žádný pes, ani ipaři z mistráku. Přijít v složité situace na první zavolání nikdy nebude stoprocentní. Nejsou to stroje. Jinak povelová technika je oslovit jménem, pak povel. U zkoušek můžeš tímhle způsobem přivolat tuším dvakrát, s nějakou malou prodlevou. Když nepřivoláš, vyhoděj tě. Nicméně u zoušek nejsou háravky, není tam zpravidla navolno jiný hrající si pes, atd.
|
|
Lída+2 |
|
(8.1.2020 12:49:54) nemáš třeba známého od policie co cvičí psy? ty většinou toto umí perfektně, jak jsem zjistila. Jsou se psem celodenně a ty pejsky umí nacvičit skvěle.
|
Alraune |
|
(8.1.2020 12:54:17) Policejní psi jsou ale cvičení parforsně, navíc si výcvik pořád udržují, a konečně, poslouchají psovoda, který se psy dělat umí. Takový člověk ti se psem složí zkoušky, ale nezaručí, že ten pes bude poslouchat taky tebe.
|
Lída+2 |
|
(8.1.2020 14:46:59) Ale já vůbec nemyslela, že ji ho bude cvičit někdo jiný, ale že pomůže RADOU. Mají spoustu vychytávek. Jak si s tim poradit.
Prostě, do dubna daleko. Pokecat s policejním psovodem. A zkusit něco krom toho internetu.
|
Alraune |
|
(8.1.2020 14:50:23) Do dubna je z hlediska výcviku psů chvíle :) To je, jako bys chtěla prvňáka za tu dobu připravit na pátou třídu :D Mmch, "triky" vojenských a policejních psovodů jsem viděla, ty se opravdu nedají použít na štěně retrívra. Nucenej aport se zavázanou hubou, elektrika, vyvěsit a to, co to nesnese, jde zpátky do civilu. Oni se s tím moc necrcaj.
|
neznámá |
|
(8.1.2020 15:17:08) Zrovna jsem to chtěla napsat, vyhnula bych se policejním/vojenským psovodům a i profesionálům, kteří přiraví na zkoušky. Psa naučí, ale cvičit tak domácího retrívra je prasárna.
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(8.1.2020 13:39:10) Terapeutkou, vždyť je to mimino! Pokud reaguje na povely, je to jen o výdrži. Možná mu víc vymýšlet aktivity "na hlavu", aby se zamestnalo. A má dost pohybu? Jinak je malej. Náš pes je útulkovej. 8 let. Není vycepovaná, ale spolupracuje většinou dobře, někdy úplně 100% Předvídáme situace, když má náladu rebela a furianta, zůstane na vodítku. Utekla nám 1 za srnkou, přišla v noci, v mraze, se svalovou horečkou. Občas překvapí někde zajíce, to vyrazí, ale za chvilinku se vzpamatuje a přijde. Jinak se ale snažíme i tohle odhadnout předem.
|
|
neznámá |
|
(8.1.2020 15:12:56) Nejstarší, 2roky, má přivolání a poslušnost perfektní. Ty dva mladší jsou střely, poslušnost tak nějak uměrné věku. Hlavně prcek vůbec nevnímá, absolutně samostatné štěně, paničku moc nepotřebuje. Naštětí fungují na pamlsky.
Ty ostatní reagují na pamlsky přesně jak píšeš, skáčou, okusují mi ruku, mám bílé fleky na nehtech od toho jak pamlsek z ruky vyhryzávaj, občas je na cvičáku vleču smykem. Prostření už se klidní, mimino je naprostý mimoň. Jde o to vydržet, nejstarší byl taky takový a dnes je v pohodě.
A taky to chce vychytat pamlsek, já na přivolání dávám "echt" dobrotu, třeba kousek napůl sušeného masa. Na cvičáku doporučují kousek buřta, ten jeden kousek zvíře neohrozí a ulehčí přivolání. Nebo sušené plíce....
|
|
libik |
|
(8.1.2020 18:43:22) Mám fenu-svini, která je chytrá jak 100 opic a k tomu "věří svému srdci", takže ví, že ji nepotrestám neb ji miluji.
Neposlouchá, ne že by vyloženě utíkala, pokud půjdu ostře, ona mě nakonec vždycky doběhne a bude vytlemená. Na volno ji vodím, ale žiji v dobré lokalitě a jsem vycvičená sledovat okolí, takže když se blíží děti, uvazuju ji, abych vyloučila, že jim dá najevo lásku a přízeň. Mám zkušenosti se 3 generacemi fenek jezevčíků (velice svéhlavá rasa) a vím, že dostárnou do fáze, kdy to vypadá, že poslouchají rp. jsou přivolat v 98% případů. Podle mě to ale není výchovou, ale tím, že už jim za to lumpárny nestojí.
Na 100% jde vycvičit služební pes.
|
Silvie+dva kluci |
|
(8.1.2020 19:23:53) Máme desetiměsíční fenku německého ovčáka. Je z opravdu dobré rodové linie, rodiče i předci mají spoustu zkoušek, prostě má výborné předpoklady pro výcvik, ale .... Je to můj první pes, ty začátky jsem moc nezvládla, nevěděla jsem, co a jak dělat. Začala jsem chodit na cvičák, abych měla pomocnou ruku, po čase jsem toho ale nechala a našla si před majitelku chs individuální výcvik. Je to běh na dlouhou trať, především díky náročnému uchovnění německých ovčáků. Začala jsem s ní už chodit na obrany, ty ji baví, náš figurant je skvělý a dokáže mi ve spoustě věcí poradit. Každopádně mám občas pocit, že jsem nějak selhala nebo nevím, jak to správně říct. Že kdyby měla Dixie jinou majitelku, tak je mnohem dál, že ji svou neznalostí trochu brzdím. Zní to asi hloupě, nevím. K tomu vycvičení, psa máme venku hodně na volno, především teda mimo vesnici, na zavolání přijde bez problémů, nemá tendenci utíkat, ani když se nám omylem otevřela vstupní brána, seděla u ní a nešla ven. Zvládá základní povely. Je to opravdu šikovná a krásná fena, typický Rex z komisaře Rexe. Když ale vidím, jak fungují na obranách někteří NO, to je prostě úžasný, i když je to pro někoho dril, tak ty psy to baví, jsou to pracanti, je v nich radost, nadšení, patří to k nim. Jinak naše Dixie je to miláček. Můj první pes, nejlepší na světě
|
A. Andrs |
|
(8.1.2020 19:48:14) Silvie, to je normální. Nezkušenost začátečnice. Ty budeš zkušenější a zkušenější. A Osice taky, tak to dozenete. Láska a důslednost. Hlavně ta důslednost.
|
|
Alraune |
|
(8.1.2020 20:06:09) Byla by možná dál, ale u tebe je to první pes :) To znamená hodně.
|
|
kareta |
|
(8.1.2020 22:19:56) klid, pes vycítí nejistotu, já měla prvního ovčáka před 11 narozeninami a dostala k štěněti Příručku psovoda (rok 81). Sice mnne pes během 6m přerostl a půl roku mne vláčela po břiše, když bylo kluzko, ale do roka to byl vycvičený pes, co zvládal základní poslušnost, akrobu (skok, šplh, žebřík, kladinu), obranu, stopu. Ale- denně jsme byly na 2 hodiny venku a cvičila jsme ji. V zimě jsme z ní udělala saňového psa a tahala sáně/běžky. Chce to prostě se psovi věnovat, NO jsou jako houba, cvičí se rádi.
|
|
magrata1 |
|
(8.1.2020 22:58:41) No, náš portugalský vodní pes je snad psí génius. Všechny hry a hlavolamy zvládá bez váhání v okamžiku, pozná hodiny (když se s MM domluvíme, že za půl hodiny půjdeme ven, po 25 minutách nás začne nahánět)... Ale my jsme cvičitelští začátečníci a navíc toto plemeno je vyšlechtěno tak, aby si pes uměl poradit sám při práci ve vodě (v moři). Takže ta jeho inteligence je nevyužitá. Baví ho různé překážky, lavičky, slalomy..., to se naučí hned, ale aby netahal za kočkou, to ho odnaučit nezvládám. Na jaro chci začít chodit na agility, pokud se nám ho podaří znovu socializovat.
|
|
|
|
Tante Bante |
|
(8.1.2020 19:41:33) Žiju v místě, kde má psa každý kromě mě. Nepovedlo se to nikomu. Možná to nejde .
|
|
Analfabeta |
|
(8.1.2020 22:20:10) Nas pes poslouchal na slovo. Bohuze za 10 let jeho zivota jsme neprisli na to, jake je to slovo Naucil se otvirat dvere, takze doma bylo vzdycky zaligrovano jak pred zlodejema. Jak uvidel pootevrene dvere, utekl a prisel tak druhy den, az se vylital. Kdyz jsem ale vzala auto a on tak 2 km bezel za autem, unavil se taky a dal se privolat. Akorat jsem mela strach, aby nas za podobne chovani nekdo nebonznul na ochrane zvirat, ale cokl to miloval, pro nej to byla zabava a sportovni odpoledne Byl to vlcak, vystavni zvire, ale bez papiru. U nej bych mela strach, aby treba nikomu neublizil, ale on byl tak hodny, ze by neublizil mouse (ale slepice jeho hrani neprezily, on je nezakousnul, jen je uvalel k smrti. Nemely pochopeni pro jeho hry).
|
|
magrata1 |
|
(8.1.2020 22:48:37) Už třikrát byl celkem dobře vychovaný. Během roku ho 3x napadl cane corso, má v plánu nám ho zabít. Pokaždé je Mikki po útoku totálně vykolejený a trvá několik měsíců, než je zase v pohodě. Naposledy byl pokousaný před měsícem, konečně jsme ukončili léčbu. Naštěstí to byla jen 5 cm roztržená kůže a 2 cm hluboká rána ve svalu. Psa jsme teď k tomu traumatu navíc patřičně rozmazlili. Chová se jako blbeček. Na volno ho pouštím jen tam, kde vím, že nezdrhne a kde vidím do daleka, že tam není lákadlo nebo nebezpečí. Mám 10 m šňůru, takže se i na ní proběhne a může čuchat. Když ho chci pustit, nejdřív si ho párkrát přivolám na té šňůře s tím, že kdyby okamžitě nešel, rovnou ho přitáhnu. Stačí cuknout šňůrou a jde. U toho ho pozitivním hlasem chválím a odměním. Až to zvládne třeba 5-10x perfektně, pustím ho. Ale když vidím, že nabírá nějaký nevhodný směr nebo se vzdaluje, přivolám ho radostným tónem. Volám ho na procházce fakt často. Jednak ho mám raději pod kontrolou, jednak se posiluje spolehlivost povelu. Když vidím, že nepřijde, ani ho povelem nevolám, tím se učí, že nemusí poslouchat, když se mu nechce. Pak taky cvičíme "radostné přiběhnutí" s MM nebo dcerou. Jeden drží psa, druhý psovi ukáže pamlsky a jde kus od nich. Až je dostatečně daleko (vzdálenost se prodlužuje s poslušností psa), zavolá na psa povel a pomocník psa vypustí. Pro nalákání je dobré psa chválit, když se k tobě vydá a jít směrem od psa. Když k tobě přijde, posaď ho a prokrmuj pamlskama, než přijde pomocník a znovu ho chytí. Zas jdeš od psa, pomocník ho drží, zavoláš, pustí ho... Pes se nemá posílat tam a zpět, jeden má psa přivolávat, druhý držet. Příště se samozřejmě mohou role prohodit. Psa to baví, zaběhá si a ještě si upevní povel.
|
|
Koníček mořský |
|
(9.1.2020 8:53:57) Všichni psi, které jsem kdy měla, mohli chodit na volno, protože přivolání měli dobře zvládnuté. Na 100 % přivolání ale nevěřím. Možná u výjimečných psů a výjimečných cvičitelů, kteří přivolání navíc neustále utužují. Ale všechno je to opět na člověku, resp.na majiteli psa. Ten musí zvážit, jak je jeho pes ovladatelný a hlavně musí být neustále myšlenkově před psem. Už se zase nasrávám, když čtu co všechno vaši psi na volno dělají. Pronásledují zvěř, skáčí po lidech, rvou se. Tohle všechno se může stát. Ale jen jednou a pak už by to majitel nikdy neměl dopustit, ponaučen z vlastních chyb. Ale s názorem mnoha majitelů, že jejich milovaný miláček - pes, má přece nárok na zábavu, je to Takže zakladatelko - pracuj na vztahu se svým psem, neustále. Ať jsi pro něj všemocná bohyně, vždy zajímavější než to okolo. Důslednost - jméno, povel (jednou, ne desetkrát a nic), trvej na jeho splnění. Naučit, co na daný povel požaduji. Jméno není povel ! Procvičuj, odměňuj. Pokud předpokládáš, že povel nesplní, ani ho nedávej. Budeš pro srandu králíkům. Vlastně svému psovi. Nacvič v klidném prostředí, pak pokračuj v zážitkovém. Půlroční pes by na vodítku tahat neměl. Co nechceš , aby v budoucnu dělal, to mu vůbec neumožňuj. Pokud přivolání nezvládáte, nepouštěj ho z vodítka. Na procházkách ho nestále sleduj a věnuj se jeho výchově. Nepřetržitě. Jde to, ale dře to. První dva roky určitě, je to neustálá práce. Lidi si myslí, že mít psa je zábava. Proto ho má dnes kdekdo. Bohužel. Ale ona je to především práce a dřina. Zábava následuje až když je pes vychován. Vycvičen být nemusí, ale vychován, aby neobtěžoval své okolí, jo !!!
|
|
|