Monika |
|
(10.6.2018 20:04:39) Včera jsem na "pláži" na Slapech byla nucena být svědkem komunikace mezi párem (cca 25-30), který měl deku malý kousek vedle nás. Resp. slyšela jsem hlavně toho chlápka, byl blíž ke mě a mluvil víc nahlas, její odpovědi ke mě už moc nedoléhali. Měla jsem pocit, že ne úplně lehce hledají témata k hovoru, ale min. ten chlap zřejmě měl pocit, že "mluvit se musí" (možná spolu nebyli dlouho, nebo šlo třeba jen o nějaký "namlouvací stav") a pořád říkal nějaká "moudra" - co by jak mělo být, že ona dělá něco zbytečně často, co je hrůza ... Mně to přišlo jako 1000 a 1 příležitost k hádce, zcela zbytečná. Taky řešíte s partnerem "pořádky světa", "platné pravdy", nějaké zásadní okolnosti Vašeho vztahu nebo svých vzájemných vlastností a chyb atd., když se "jen tak" válíte na pláži nebo někde (napadá mě třeba v autě, při jídle atd.), kde jste sami a nelze se tedy zabývat dětmi apod.? My většinou, pokud neprobíráme nějaké organizační věci, tak klidně i mlčíme, bavíme se o tom, co čteme/co říkají v rádiu, v autě manžel nadává na ostatní řidiče a já ho uklidňuju ... O politiku a podobné pravdy se ve vztahu dohadovat zcela odmítám ...
|
Len |
|
(10.6.2018 20:11:07) Jo, to je muj celozivotni problem. Myslim, ze prilisna komunikace skodi a zejmena takova, kterou popisujes. Takze ne, tohle opravdu nedelam. Mam velmi ukecaneho manzela, ktery dokaze zacit mluvit naprosto o cemkoliv, takze tema udava vetsinou on. Nejcasteji o svem konicku, ze ktereho se stala prace. Zrovna vcera byl fotit puvodne demonstraci, ale z toho se vyvinula jeste prilezitost fotit kralovskou rodinu na oslave narozenin a k tomu prujezd nahatych lidi na kolech Londynem, takze o tom jsme dnes mluvili pri povalovani se na terase.
Nejsilenejsi konverzaci jsem jednou byla nucena vyslechnout v autobuse, kde zenska 3/4 hodiny resila velmi hlasite do telefonu, ze manzel koupil mydlo jine znacky, nez obvykle pouzivaji Nechapu.
|
Cimbur |
|
(10.6.2018 20:18:26) My jsme s dětmi vyslechly ve vlaku hovor mladé ženy s kamarádkou. Děti říkaly, že blbá blondýna (mysleno scénky Ivy Pazderkove) je jen čajíček.
|
|
|
Cimbur |
|
(10.6.2018 20:15:49) Muj muž mluví málo. Naposledy jsme meli hovor o počasí. O nasem vztahu nedebatujem. O dětech ano, o financích taky ne.
|
|
Žžena |
|
(10.6.2018 20:19:50) Hodně vtipkujem. Přehráváme si veselé historky s dětmi, vtipné asociace, vzpomínky atd. Sdílíme všechno možné, obvykle souzníme. Plánujem. Bavíme se o společné práci. V autě posloucháme rádio, bavíme se o muzice, plkáme o zprávách. Mlčet taky dovedem spokojeně. Co všechno ten druhej dělá blbě si teda nevypočítáváme asi vůbec. To řadím do kategorie "dráždění hada bosou nohou".
|
Monika |
|
(10.6.2018 20:25:51) Úplně přesně. My tedy máme po 12 letech vyvinuté některé "oficiální chyby", které si "vyčítáme" tak nějak standardně a je to schválené, že se jako neurážíme, ale když je nějaká napjatější situace, nepoužíváme ani ty
|
Žžena |
|
(10.6.2018 20:28:35) My to teda nepodáváme stylem "děláš blbě to a ono". Spíš ve smyslu "mně by se líbilo, myslíš že bychom mohli zkusit" a tak, když už. V napjatých situacích nějaký chyby neřešíme, vůbec do toho druhýho nerejem, spíš si dáme prostor k vychladnutí.
|
Monika |
|
(10.6.2018 20:33:05) Ale jo, to mi taky vůbec nepoužíváme takové pojmy jako "udělal jsi to blbě". U nás se říká takovéto "děti, maminka zase utrácela", nebo "myslíš, že se to takhle dá stihnout?", a tak Ale jak říkám, máme už taková osvědčená témata, kde to prochází
|
Grainne |
|
(10.6.2018 21:42:50) Reco o "blbe" nestrpim ani skryte, ani radoby taktnim obejitim. Konstruktivni kritika patri do prace, ne do vztahu.
|
Mirek_ |
|
(10.6.2018 21:49:58) "Konstruktivni kritika patri do prace, ne do vztahu."
A co do "práce na vztahu", tam konstruktivní kritika patří?
|
Grainne |
|
(10.6.2018 21:56:11) Ne, Mirku, ani do prace na vztahu kritika nepatri. Muze dojit na "kriticke misto", kde dochazi ke stretum, je potreba s tim nejak pracovat, ale vyjdeme li z predpokladu, ze se jedna o dva dospele jedince, primerene vyspele a schopne seriozne zit svuj zivot, system kontruktivni kritiky je nevhodny, ba, primo ponizujici a je to trapne, protoze zadna obecna vztahova pravda neexistuje.
Nejedna li se o vyspele a seriozni, orimerene zodpovedne jedince, tezko lze mluvit o vztahu a kritika se mine ucinkem.
|
Mirek_ |
|
(10.6.2018 22:04:22) Grainne,
můj oblíbený odkazu jak z konstruktivní kritiky udělat přání:
https://www.gottman.com/blog/transforming-criticism-into-wishes-a-recipe-for-successful-conflict/
|
Grainne |
|
(10.6.2018 22:52:55) Mirku, omlouvam se, text v anglictine mozna se slovnikem v ruce....., ale obecne, ano, vadi li neco, muzeme projevit prani, aby se to nedelo, chceme li neco, muzeme projevit, po cem touzime.
Muj nazor je, ze v partnerskem vztahu se nelze chovat k partnerovi, jako k podrizenemu, maji li si byt partneri rovni, nelze praktikovat prvky podrizenosti a nadrizenosti. Cili - rici se da vsechno, otazka je, jakym zpusobem. Kritku partnera povazuji za krupanstvi, ve spolecenskem styku, mimo pracoviste, sve blizni take nekritizujeme, nedotykame se jejich citu, takze k partnerovi se prece nebudeme chovat hur, nez ke znamemu, ktereho potkame v divadle, nebo v kavarne.
|
Monika |
|
(10.6.2018 23:03:44) No, určitě není dobré chovat se partnerovi hůř než k pouhému známému nebo dokonce než k cizímu. Na druhou stranu se známými nebo cizími nežiješ dlouhá léta v jednom bytě, nesdílíš tolik společného. Tj., pokud ti třeba leze na nervy, jak mlaská třeba partner tvé kamarádky, nejspíš to přejdeš a mlčíš a jednou za čas vydržíš. Ale pokud to dělá tvůj partner, tak taky mlčíš a vydržíš to třeba 40 let společného života??? Nebo když chodí stále pozdě, nebezpečně řídí auto, utrácí velké částky bez domluvy apod. .... Samozřejmě záleží na formě podání, jasně že nikdy není podřízený nebo nadřízený. Ale pokud mi na partnerovi vadí něco, co se stále opakuje, tak považuju za lepší mu to nějakou přiměřenou formou sdělit, než trpět, trpět a pak jednou vybouchnout nebo si ho znechutit apod....
|
Grainne |
|
(10.6.2018 23:52:28) Moniko, po pravde si nedovedu predstavit, ze MUJ partner u jidla mlaska, ci utraci nezrizene castky za hlouposti... To je pak takove to "kam jsem dala oci".
No ale mozna se s tim nekdo setkal, ze po 5ti, 10ti....letech vztahu zacal partner z niceho nic mlaskat, utracet, ci jinak blbnout, ale pak bych asi hledala pricinu toho nahleho stavu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(10.6.2018 20:35:12) O jiných lidech si taky povídáme, resp. manžel to má jako oblíbené téma, bez něj bych si ani nevšimla, kdo má jak divnou taštičku apod
|
|
Žžena |
|
(10.6.2018 20:42:47) O lidech občas nejde nepovídat... máme z jedné strany trochu prdlý sousedy, minule, když jsme tu měli na návštěvě pár zahraničních kolegů a seděli s nima na zahradě, sousedka hbitě vyběhla v růžovejch bikinách a jala se zaujatě sekat trávu kolem našeho plotu, kolegové z toho byli trochu nesví a ptali se hlavně, jestli jí nemáme říct, že má plnej koš u sekačky a proto jí to moc neseká tak takový věci občas zdrbnem
|
|
|