| . . |
 |
(15.5.2018 22:06:47)
Nadané děti v Česku nemají ve školách dobrou podporu. Učitelé na jejich vzdělávání nejsou systematicky připravováni a mnoho z nich neví, jak talent dítěte rozvíjet. Shodli se na tom účastníci konference Fenomén nadaných dětí, kterou dnes v Poslanecké sněmovně pořádala vzdělávací organizace EDULAB. Stát na podporu nadaných žáků dává 0,25 procenta z peněz, které jsou určeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, uvedla Ivana Blažková z oddělení speciálního vzdělávání ministerstva školství.
V každém ročníku populace je podle odborníků zhruba deset procent nadaných a dvě procenta mimořádně nadaných, v ČR se je ale často nedaří odhalit. Ministerstvo školství ve svých statistikách ze základních škol letos eviduje 1881 nadaných a 1116 mimořádně nadaných dětí. To je 0,2 procenta, respektive 0,12 procenta ze všech 962.108 žáků.
Podle Blažkové z ministerstva školství šly od září 2016 na podporu v začleňování handicapovaných a nadaných dětí dvě miliardy korun, konkrétně nadané žáky ale podpořil stát pěti miliony korun. Ministerstvo by chtělo tento stav zlepšit úpravou vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách, kterou chystá do konce letošního roku. V praxi by pak větší podpora nadaných mohla fungovat od září 2019, řekla Blažková.
Nadané děti bývají nadprůměrné v rozumových schopnostech i osobnostně a citově. Vyžadují proto větší pozornost, citlivý přístup a množství podnětů ke svému rozvoji. Pokud jsou zanedbávané, bývají podle odborníků frustrované a tíhnou k psychickým potížím. Společnost pak nemůže těžit z jejich výjimečnosti, a v mezinárodním srovnání se stává méně úspěšnou.
Podle předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Evy Vondrákové je třeba, aby se problematice nadaných věnovala stejná pozornost jako tématu handicapovaných. Upozornila, že ve školách je řada dětí, které nepracují na úrovni svých možností, mají samé jedničky a ve výuce se nedovídají nic nového. Škola by jim měla dát šanci se rozvíjet a stát by to měl podpořit více penězi, uvedla.
Také Dana Pražáková z České školní inspekce uvedla, že český vzdělávací systém děti s nadáním nedostatečně podporuje. Řada učitelů si podle ní na práci s talentovaným žákem nevěří a často mu k dalšímu rozvoji doporučují různé mimoškolní aktivity. Nadané děti přitom podle odborníků silně vnímají, jak s nimi pedagog i další lidé jednají. Kvůli obavám z posměchu a závisti proto často své nadání raději tají.
Vondráková zdůraznila, že kvalita vzdělávání nadaných není závislá jen na penězích, ale i na učitelích. Důležitá je podle ní jejich motivace, samostatnost a zodpovědnost. Školy pak k podpoře nadaných mohou využít i zjednodušené žádosti o evropské peníze, dodala Pražáková.
|
| Kudla2 | 
|
(15.5.2018 22:23:57)
Slupko,
to je zajímavý téma.
Ale zajímalo by mě, jak konkrétně by ta práce s nadanými žáky měla vypadat?
|
| . . |
|
(15.5.2018 22:34:03)
Kudlo, no to už není moje věc... (rádoby vtipná citace z písničky co zpívá Křesťan).
Dávám to sem kvůli těm číslům (že ty děti fakt existujou), kvůli tomu konstatování, že se na ně fakt kašle, a že v důsledku toho opravdu o ně společnost "přichází".
Protože tady se často dočítám, že si ty nadané děti mohou a mojí pomoci samy a/či mimo školu, že se nic nestane, když si tu základku nějak odchodí bez nějakých extrabuřtů.
Článek dle mého hezky přehledně shrnuje, co se tu neobratně snažím vysvětlovat přes 10 let.
|
| Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:43:19)
Slupko,
mě by to fakt zajímalo, co by se dalo dělat konkrétně.
Protože nevím, jestli třeba běžnej učitel by tomu nadanýmu žákovi vůbec stačil (jestliže se bavíme fakt o mimořádným nadání, ne o někom, kdo je "jen" normálně chytrej).
|
| Alca |
|
(15.5.2018 22:49:31)
Kudlo,
jako jedna z možností co mě napadá, je umožnit takovému dítti navštěvovat třeba výuku určitého předmětu pro vyšší ročníky (podle jeho schopností). prostě nedržet se nutně jedné třídy pro celou výuku, ale více to diferencovat podle schopností. Jinak je fakt, že třeba v USA tohle umí, tam klidně může teenager na univerzitu.....
|
| Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:53:19)
Alčo,
to je fakt, to by asi nemusel být takový problém ani v našich podmínkách?
|
| Monika |
|
(15.5.2018 22:55:07)
Ono by někdy stačilo, kdyby učitelé ty nadané děti "jenom" nesráželi a třeba nezesměšňovali a "nechali je dýchat" a nesnažili se je narvat do nějakých škatulek, si myslím.
|
| Alca |
|
(15.5.2018 22:59:06)
To je potřeba samozřejmě taky, ale zároveň je potřeba je i zabavit a pokud už se to nezvládá ve třídě, je dobré umožnit rozvoj i mimo ni.....
|
|
|
| Alca |
|
(15.5.2018 23:00:11)
Kudlo, v reálu může být problém s nějakým srovnání rozvrhů, aby se to přecházení dalo uskutečnit. Ale zase těch dětí je minimum, tak by to neměl být zase takový problém.....
|
|
|
|
| Monika |
|
(15.5.2018 22:53:29)
No, na prvním stupni by mu určitě stačil a na druhým by se ještě taky mohl chytat. Jenže on by se právě dobrý učitel měl vyznačovat tím, že nepotřebuje dětem "stačit" nebo vůbec s nimi soutěžit, měl by je umět naučit, to co potřebují, tj. třeba "jen" podporovat jejich sebevědomí a pocit vlastní hodnoty a učit je třeba ne nové vědomosti, ale předávat různé zkušenosti, metody práce, morální hodnoty atd. Oni i ty nadané děti se toho potřebují spoustu učit, i když třeba malá násobilka to nebude ...
|
|
| . . |
|
(15.5.2018 22:54:52)
Kudlo, učitel tělocviku nemusí skákat tak vysoko, jako jeho jeho žák, a přesto mu poskytnout dostatečně bezpečné a podporující prostředí a vedení pro jeho vysoké skoky.
Navíc jde opravdu o celých těch deset procent nadaných dětí (možná podle tebe těch "jen" normálně chytrejch) , nejen o ty 2 mimořádně nadaných. Těm na prvním stupni, kde se toho dá nejvíc zkazit u těchto dětí, většina učitelek "stačí" - nejde přeci o to, aby měla lepší přehled v nějakém specializovaném zájmu toho dítěte, ale aby to dítě uměla a chtěla a mohla vést stejně jako všechny ostatní - průměrné, hendikepované, také i onaké...
|
| Analfabeta |
|
(16.5.2018 7:15:20)
Někdy nestačí. Mám nadané dítě (už teda dospělé), a škola byl neustálý boj. Ve třetí třídě dítko zjistilo, že evistují různé matematické soustavy. My že počítáme desítkovou, v Anglii se počítá šedesátkovou, ale co takhle dvojková nebo šestková? Já tak akorát vím, že to existuje, ale neznám podrobnosti.paní učitelka taky nevěděla. Takže matikářka na 2.stupni, tasice taky nevěděla, ale zaujalo ji to, zjistila a vysvětlila. Děcka pak doma zkoušela počítat příklady ve dvojkové soustavě a zapisovat čísla. Pak jsem do toho přišla ještě já s tím, že my sice píšeme čísla,ale existují i jiné zápisy čísel, my píšeme číslice původně arabské, ale existuje i zápis číslicemi římskými a proč tedy staří Římané nemohli rozvíjet matematiku. Pár měsíců jsme se takto bavili matematikou a bylo to zajímavé pro všechny. Pak teda zjistili, že zápis arabskými číslicemi a desítková soustava je pro zápis čísel a různé výpočty docela jednoduchá a pohodlná, takže svůj zájem obrátili zase jinam.
Já bych brala aspoň to, že pokud máme nějaké nadané dítko, že se aspoň na základce naučí dva, případně tři jazyky na slušné konverzační úrovni. Proto jsem ráda, že existují 8G. Znalost jazyků se těmto dětem bude v budoucnosti hodit. Vím to podle sebe: učila jsem se jen ruštinu a to je hoooodně málo, protože ruštinu jsem nikdy nepotřebovala, kromě zájezdu do Ruska. Ale to bylo jen 12 dní mého života. Němčinu a angličtinu bych využila minimálně v polovině života a měla bych i líp placenou práci.
|
| Dana | 
|
(16.5.2018 8:48:57)
Proto je dobře, že existují víceletá gymnázia, kam se část nadaných dětí odebere. Bylo by dobré alespoň od druhého stupně žáky v ročníku rozdělit na skupiny lepší, horší, alespoň třeba v angličtině a matematice. Ale to se teď zrovna nepropaguje. Pak se všichni diví, že je takový tlak dostat dítě na víceleté gymnázium. V ZŠ se pořád zohledňují slabší a integrovaní žáci a nadané dítě tam nemá prostor a stagnuje.
|
| Kudla2 |
|
(16.5.2018 8:51:30)
Já myslím, že teď není v kurzu říkat o někom, že je lepší nebo horší.
Na jednu stranu je to asi dobrý pro psychiku, na druhou stranu pak je asi problém s tím, když někdo ve stejný třídě to samý zvládá s prstem v nose a druhej nestíhá.
Ty osmiletý gymply v podstatě podle mě dělaj to, že zajistěj, aby ta třída byla relativně stejnorodá, takže se de facto vyhnou tomu integračnímu principu.
|
|
| x x |
|
(16.5.2018 9:05:25)
Noooo, to nemůže v současné době dopadnout. U syna když byl ve 4. třídě, tak se na rok půlila třída, protože dětí bylo dost. Šla jsem za ředitelkou a na rovinu jsem se jí ptala, jestli by to nešlo rozdělit na ty chytřejší a ty ostatní a prý že je to totálně neprůchozí, že by na ní vlitli Pepíčkovi rodiče, že jak si dovoluje ho dát do třídy se slabšími. Zkrátka nelze. Ta třída je problematická už od první třídy, je tam opravdu velký podíl s různými poruchami nebo dokonce integrovaných, kteří inteligenčně spadají do pásma cca kolem 80 a je to strašný průšvih. Teď je třída zase spojená, naštěstí ten největší rušivý element odešel do speciální školy, za což jsem neskonale vděčná, divím se, že to rodiče i škola vydrželi celé 4 roky, když děcko bylo fakt na úrovni mentální retardace, házelo po ostatních nůžky, vrhalo je na radiátory atd. bylo za ty 4 roky poměrně dost zranění ostatních dětí. No zkrátka hnus nad hnusy. Pak se mi může někdo divit, že nesnáším různé inkluze atd.
Dceru jsem dala na 8G, protože je poměrně dost nadaná a našla se tam. Ostatní děti půjdou taky na 8G nebo na 6G, protože jsou chytré a já nechci aby zakrněly. 8G, i když tam nejsou třeba samí géniové, tak poměrně stírá tady ty obří rozdíly v inteligenci a schopnostech a ta výuka je kvalitnější a plynulejší.
|
| Alena |
|
(16.5.2018 9:12:19)
Puleni tridy opravdu rozdilny pristup k rozdilnym zakum nezaridi, je to nesmyslne reseni.
|
|
|
|
|
|
|
| Girili | 
|
(17.5.2018 9:50:17)
Kudlo, mluvi se o tom, ze nadanych je 10%, mimoradne nadanych 2%. Opravdu si myslis, ze by vystudovany ucitel nestacil alespon tem 10%?
Nas syn urcite nadany je a resila jsem to uz v nekterem z minulych temat. Ted nastupuje do 1. třidy a uprimne se bojim, zda ho to nesemele. 
|
|
|
| Monika |
|
(15.5.2018 22:49:13)
Tady někdo zpochybňoval, že existují nadané, případně výjimečné děti? Spíš asi se jejich problémy považují za menší, než problémy jiných "speciálních" dětí, to se určitě často děje. Někdo to asi bere tak, jako kdyby jsi chtěla pomáhat spíš někomu, kdo má milion korun, aby měl dva, místo toho, abys pomáhala někomu, kdo žije pod hranicí chudoby, aby přežil. Ale tohle srovnání by se v případě nadání dětí asi používat nemělo. Ovšem říkat, že by některá osoba mohla být pro společnost v budoucnosti prospěšnější než třeba jiná a proto by se jí mohla věnovat větší pozornost, to se dnes moc nehodí říkat. Na druhou stranu, nadání lze taky využít všelijak ...
|
|
| Líza | 
|
(16.5.2018 5:09:34)
Slupko, nojo, je to tak.
Vždycky při těchto diskusích si vybavím pražský osmiletý gympl, který jsem z výběru vyloučila poté, co jsem se v jejich vzdělávacím programu dočetla, jakým způsobem pracují s nadanými dětmi (a osvobození ze školní výuky předmětu, v němž byly napřed, bylo na prvním místě, na dalším pak pomoc učiteli s výkladem látky ostatním).
On je to širší problém. Sneseme průměr a podprůměr, ale nadprůměr je třeba nivelizovat. Tahle filozofie tu furt je...
|
|
|
| Inaaa | 
|
(16.5.2018 0:12:20)
Hm, dcera technicky patri mezi nadane, protoze jsou tam razeny deti z Mensy...nikdo s ni nikdy nepracoval, same jednicky nemivala, v puberte mela spis problemy, ktere ji privodily problemy se studiem.....Psycholozka Mensa gymnazia mi rekla, ze tyto deti dospivaji pozdeji...
Dcera nyni chodi na soukromou skolu misto statni, poprve ji skola bavi, predtim skolu i nenavidela, nektere predmety.
Mezi soukromou skolou a statni vidim diametralni rozdil, nerikam k lepsimu, ale je to jine.
Skvely byl letosni rozvrh treba, vstavat az na 11, 10, 9...to se tak nahodou seslo
Psycholog Robert Capek v jednom rozhovoru daval hodne viny i ucitelum za to jak to vypada s detmi ve skolach, nebo za jejich vysledky
Žáci zlobí z nudy, dobrý učitel nepotřebuje špatné známky, říká lektor
https://zpravy.idnes.cz/rozhovor-tresty-pro-deti-domaci-ukoly-skolstvi-robert-capek-p5b-/domaci.aspx?c=A180425_104229_domaci_nub
Obecne se rika, ze se i rodic zameruje na to, co dite neumi...ze ho nepochvali za dobre veci, ale zameruje se na to spatne, ty mas spatnou znamku, ty jsi neudelal tohle, a to dobre bere automaticky
To bych rekla, ze je i ucitelu, zabiji v diteti to dobre a soustredi se na to spatne, jde jim o to dat spatnou znamku, ne pomoci...
|
| Inaaa |
|
(16.5.2018 0:15:07)
Úkolem učitele je vytvořit takové klima, aby práce žáky bavila a on mohl pracovat co nejméně. Takže abyste mohla být líná učitelka, musíte být chytrá učitelka,“
Třídní schůzky často vypadají jak z dob ROH.... Spolupráce, třídní schůzka, komunikace. Problém je, že se nemění technika práce s rodiči. Pořád máme zažité třídní schůzky, které zatuhly někde v předlistopadovém stavu a často vypadají jako schůzky Revolučního odborového hnutí. Rodiče na ně chodí otrávení, ani si často nesundají kabát.
Přitom účelem nemá být, že jim tam učitel vykládá, že jejich dítě má špatné známky nebo zlobí. Účelem těchto schůzek je vytvoření školního společenství. Rodiče a školy by měli mít společné desítky různých aktivit, být přátelé a spojenci. Rodič by ve škole vůbec neměl poslouchat, že má jeho ratolest špatné známky – především proto, že dobrý učitel vůbec nepotřebuje špatné známky dávat.
Špatná známka jde za učitelem, protože dává žákům práci, na kterou oni nestačí. To je jeho didaktická chyba. Pokud žákovi během školního roku nedokážete ukázat, že dějepis je zajímavý předmět a že matematika může být zábava a dáte mu špatnou známku, pak je chyba opět na straně učitele. To on by se měl polepšit
|
| K_at |
|
(16.5.2018 6:13:36)
Inaa, jiste mas v urcitych vecech pravdu. Ale dost bych se ohradila u "Rodiče a školy by měli mít společné desítky různých aktivit, být přátelé a spojenci." troufam si rict, ze mnoho rodicu NECHCE desitky spolecnych akci, protoze to nestihaji. Druha vec - system znamkovani se po ucitelich vyzaduje. A jako jsou deti nadane, ci bezne chytre, jsou i deti mene chytre. A deti, ktere zkratka neco nebavi.
|
| Inaaa |
|
(16.5.2018 15:04:47)
To byl text z odkazu vyse, ad onen psycholog Capek v idnes.
Teda tridni schuzky na statni skole a na soukrome taky rozdil, zvlastni jak se to diametralne lisi.
|
|
|
| Ananta | 
|
(16.5.2018 7:52:34)
Inno, jsou děti, které nenamotivuješ ani kdyby ses nakrájela. To bychom se pak mohli bavit o soukromém učiteli jednoho max dvou žáků. To co popisuješ je podle mě scifi a učitel není Bůh.
A s těmi známkami, to jsem kdesi četla článek a to už je podle mě úplná pitomost. Sice by to bylo hezký, ale opět, tohle by vyžadovalo naprosto individuální přístup. jednoduše je nastavené určité tempo podle průměru a podle toho se jede, kdo nestíhá, tak má horší známku. Nedovedu si představit, jak dvaceti žákům zadáváš práci podle jejich tempa a usiluješ u každého zvlášť, aby byli motivovaní.
|
| Alena |
|
(16.5.2018 8:19:17)
Ananto,scifi? Presne takove rodicovske nazory jsou velke brzdy skolniho pokroku, rodic si nedovede predstavit, ze to jde jinak, tak je to nesmysl a basta. Skutecne znamky (natoz spatne), k vyuce treba nejsou, neni to zadna utopie. Vzdyt funguji skoly, ktere bez nich existuji velmi dobre. I s individualnimi plany,s posilenim detske odpovednosti, s ruznou rychlosti prace...Zajdi si do nejake alternativy (a ani to byt samozrejme nemusi), k ucitelce, co vec ovlada, je dusledna a uvidis jak to muze bezet jinak.
|
|
| K_at |
|
(16.5.2018 8:19:53)
Ananto, ono by tohle slo. Ta prace dle tempa, atd. Ale znamena to, ze vsechno musi byt uplne jinak, cely system vc.vzdelani pedagogu....
|
|
| Len | 
|
(16.5.2018 8:51:15)
Ananto, jde to, tohle zazivam s mymi detmi jedenactym rokem.
Ja mam problem s tim stavenim specialnich a nadanych deti proti sobe. Vubec se nevylucuje mit programy pro obe skupiny a to, ze se pro specialni (znovu, handicapovany je v podstate velmi hnusne oznaceni) deti dela hodne, je v ramci ceskeho systemu blbost. Mam autisticke dite, ktere bylo pri nastupu do skoly zarazeno do tabulky snizeneho intelektu. Ted ve ctrnacti letech je v podstate pripraven na zkousky pro bezne sestnactilete z mnoha predmetu a zmereny intelekt je uplne jinde nez v peti letech, takze takovehle skatulkovani opravdu k nicemu neni. Dcera je to dvouprocentni dite a vidim, ze to jde skloubit, kdyz se chce a jsou k tomu pripraveny prostredky a prostredi. Ani jedna skupina neni dulezitejsi.
|
| Bouřka | 
|
(16.5.2018 8:55:23)
Len, jo mam podobny problem. A nejen proto, ze ono to jde leckdy ruku v ruce.
|
|
| Kudla2 |
|
(16.5.2018 8:59:18)
Tak tady mi skoro připadá, že dost značnou část problému v takovéhle situaci dělá to škatulkování a "ošklivý" označování (handicapovaný versus speciální).
|
|
|
| Monty | 
|
(16.5.2018 9:01:07)
"Sice by to bylo hezký, ale opět, tohle by vyžadovalo naprosto individuální přístup. jednoduše je nastavené určité tempo podle průměru a podle toho se jede, kdo nestíhá, tak má horší známku."
Pane Bože, kolikrát tu ještě budu muset číst tenhle nesmysl?
|
| Ananta |
|
(16.5.2018 9:29:57)
Monty, to je realita. Já nepíšu, že je to tak dobře, ale při počtu žáků ve třídě na jednoho učitele i to co tady navrhujete připadá jako nezvládnutelné.
A jak hodnotit? To je dlouho diskutovaný téma. Já ty děti vidím, učím se s nimi v práci, někde je to marný, nic je nezajímá, nebaví a jiné dítě zase baví aspoň něco atp., takže to hodnocení je logicky odlišné, myslím známky a je to tak podle mě v pořádku. Nemá cenu si hrát na to, že jsou všechny děti stejně chytré, motivované a motivovatelné. Mě už ta přehnaná přecitlivělost a korektnost nějak nebaví. Úroveň vědomostí klesla oproti našim ročníkům až kamsi a pořád se vymýšlí nějaký alternativy. Kde jsou výsledky?
|
| Monty |
|
(16.5.2018 9:32:16)
Ananto,
není to realita, to by musela mít většina žáků jedničky a to nemá.
Ano, na každé škole je to trochu jiné, učitelé mají jiné nároky a jiný způsob hodnocení, ale paušálně to prostě neplatí.
|
|
|
|
|
|
|
|
, ale zprůměrovali ho dokonale, než mohl utýct aspoň na 8g.
většinou jsou rádi, když je zvládnou výchovně a odprezentují látku v hodině. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)