Alena |
|
(15.3.2018 11:17:02) Nikdy by me nenapadlo, že ostych při mluveni cizím jazykem (pramenící z male znalosti) je věcí iNtroverze či extroverze. Není to spíš věci sebevědomí a "bezpeci" prostředí? Introvert rozhodne nejsem a taky jsem se samozřejmě styděla před ostentativne opravňující ucitelkou.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 11:22:33) Aleno, pokud se jde po tématech, která jsou introvertům bytostně nepříjemná, tak to hraje velkou roli. A obecně jsou introverti lepší posluchači než mluvčí, takže se třeba neprojevují tak aktivně, protoźe to jde proti jejich přirozenosti, což se teda ale bude projevovat v jiných předmětech - to je pak to typický "umí, ale není aktivní", co leckdo zaměňuje za nezájem.
|
Len |
|
(15.3.2018 11:25:26) Presne. Ja treba nerada mluvim v jakkemkoliv jazyce. O nejake aktivite v hodine se nikdy nedalo mluvit.
|
|
Alena |
|
(15.3.2018 11:34:26) Ale tady nejde tak o aktivitu, jako obavu promluvit cizím jazykem. Tu má v generaci dnesnich padesatniku spousta lidi, opravdových introvertu je přitom v populaci málo. U synů když jsem se byla podivat na Aj, tak na ruzne otázky učitelky odpovídaly všechny deti,i ty prirozene uzavrenejsi, nikomu proste nevadí, že se delaji chyby.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 11:39:09) Aleno, ony jsou to dvě věci, které se ale spolu prolínají a ovlivňují se navzájem. Introverta ta obava bude asi většinou víc brzdit než extroverta, protože pro něj bývá problém už otevřít tu pusu.
|
|
angrešt |
|
(15.3.2018 11:41:41) Aleno, Ty to zjevně nechápeš. Mluvení jsem se nebránila proto, že bych se bála chyb (těch jsem dělala minimum), ale proto, že jsem musela mluvit před více lidmi, z nichž někteří mi nebyli nijak blízcí, a dokonce o tématech, která se týkala mně osobně.
|
Alena |
|
(15.3.2018 11:47:21) Ale to ja chápu. Ale rozhodne si nemyslím, že všichni co se stydí mluvit jsou introverti.
|
Len |
|
(15.3.2018 12:04:58) Aleno, ja si to taky nemyslim. U introverze to neni o studu, ale o tom, ze je to proste neprijemne. Kdyz se ovsem stud a neprijemny pocit, ze ted jsem stredem pozornosti cele tridy, spoji, tak je to jeste horsi.
Jinak mi nikdy nedelalo problem si neco vymyslet. Ale treba i ted na kazde prednasce je predstavovaci cast, kdy lide mluvi sami o sobe a je to neprijemne porad.
|
Kudla2 |
|
(15.3.2018 12:11:52) Len,
a může být k něčemu vědomí, že středem té pozornosti je střídavě každej (třeba při tom představování), nebo že já se taky nějak mimořádně nekoncentruju na toho spolužáka, co zrovna mluví (a tudíž se dá předpokládat, že ani ostatní se nebudou přehnaně koncentrovat na mě), nebo je to iracionální?
|
Len |
|
(15.3.2018 12:28:12) Kudlo, iracionalni. Proste to nesnasim a nesnasim i skupiny lidi vetsi nez tri osoby. Kdyz se v takove grupe ocitnu, tak jsem proste zticha. Jsem obecne tichy clovek, posluchac, ale v pritomnosti vice lidi je to jeste zretelnejsi. Lidi me vysavaji.
|
angrešt |
|
(15.3.2018 12:45:55) Len, přesně, víc než 2 lidi jsou dav Já teda buď mlčím a stoupám si stranou, nebo naopak strašně moc mluvím o něčem, co mi nepříjemné není, a tím si lepím skořápku kolem sebe a toho, o čem mluvit nechci. Introvert jsem kovaný, i opakovaně testovaný (dokonce v odstupu let, v rámci jednoho výzkumu) a lidi mě taky hodně vysajou.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(15.3.2018 12:31:22) Kudlo, mně přijde iracionální blokovat si komunikaci v cizím jazyce nějakým svým psychickým nastavením. Tj., že si tu nálepku introvernosti dám jako odpověď na všechno a nebudu se snažit vycházet mimo komfortní zónu. K čemu je to dobrý? Zvlášť u cizích jazyků, které jsou dnes více než potřeba. To raději snesu chvilku nepohody, abych se naučila, jak se řekne, že jsem plela mrkev, když nechci vymýšlet něco dalšího... Chápu, že by se člověk neměl nutit úplně přes závit do něčeho, co nechce. Ale v životě kolikrát musíme zdolávat i to, v čem neexcelujeme. A není teda špatný s tím pracovat.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.3.2018 11:52:42) Angrešte,
já myslím, že spousta lidí (včetně mě) má problém pobrat (a to nemyslím jako odsouzení, jen jako že to fakt nepochopěj na první dobrou), že někdo může považovat témata běžně probíraná na takových hodinách jako intimní.
Možná je to tím, že jsem se v žádném jazyce nikdy nedostala tak daleko, aby to stačilo na nějakej duchaplnější rozhovor, ale neumím si představit, že by učitel, pokud to není nějaký úchyl, ze žáků lámal nějaké opravdické důvěrnosti, a ne každému může dojít, že někdo jinej má třeba tu hranici "důvěrnosti" nastavenou někde úplně jinde.
Třeba to s tím "co jste dělala o víkendu/o prázdniných" bych považovala za naprosto neškodnou otázku, na kterou se dá odpovědět tak, že člověk na sebe neprozradí absolutně nic, co by prozradit nechtěl (a osobně nevidím na prožití svých prázdnin nic tak intimního, že bych nebyla ochotná vyklopit úplně všecko).
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 12:01:27) Kudlo, to je právě to, že tomuhle nastavení řada lidi nerozumí. Někdo o sobě nechce mluvit vůbec, u jiného to musí vycházet z jeho rozhodnutí, a ne na požadavek. Prostě je to nepříjemné, pokud se jeden ještě nenaučil nic neříkající odpovědi. A i s nima tě to nerozmluví. Osobně jsem tyhle věci nerada vypracovávala i písemně. Atomový reaktor by mi naopak nečinil potíže, osobně by mě i bavil, ale počkat jsem si na něj musela až na vysokou.
|
Kudla2 |
|
(15.3.2018 12:09:14) Bouřko,
ano, to se přiznám, že je pro mě pochopitelné těžko (zase aniž bych to chtěla shazovat, myslím tím jen to, co říkám).
Co přesně na tom těm lidem vadí?
Někdo tu zmiňoval, že na něho lidi koukaj a že je nerad středem pozornosti (to se dá rozumem pochopit, i když fakticky je to tak, že za půl minuty budou koukat zas na spolužáka a že se nad tím nikdo jinej než ten introvert nepozastaví a z mýho pohledu ho to zbytečně blokuje).
Nebo jim i informace "v sobotu jsme pleli u babičky mrkev" přijde jako moc odhalující soukromí? Ptám se proto, že mně to přijde jako naprosto nevinná a neškodná informace, ze který se sice dovím že dotyčnej má babičku, ta babička má zahrádku a že je pravděpodobně hodnej vnuk, ale nic z toho mi nepřipadá jako něco, co by nemohl vědět prakticky kdokoli a co by ho jakkoli poškozovalo.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 12:27:46) Kudlo, já nevím, proč přesně je to nepříjemný. S odhalováním to třeba u mně až tak nesouvisí, já když budu cítit, že to má význam, tak klidně řeknu i osobnější věci. Ale je to prostě veljá vnitřní nechuť něco sdílet jen proto, že to po tobě někdo chce, přičemž nedokážeš lhát, i kyž je to jedno. A nelze to zahrát do autu ve stylu "Jo dobrý" či "Byli jsme u babi" což by jeden udělal v normální konverzaci, protože se očekává rozvinutější projev.
|
|
|
...j.a.s... |
|
(15.3.2018 12:25:22) Bouřko a co se teda učit improvizovat? Každý se může naučit mluvit tak, aby nemusel mluvit přímo o sobě. Pokud ve škole nechci vykládat, co jsem doopravdy dělala, tak je především na mě, abych si dala práci a vymyslela si jako odpověď něco jiného. My jsme třeba v angl. měli kdysi psát deník. Jednu, dvě věty denně. S tím bys asi měla apriori taky problém, ale učitelce vůbec nešlo o detaily nebo o to, aby to byla pravda. Tak jsem si vymyslela věty typu, šla jsem do kina na film xy. Učila jsem se xy. Povídala si s kamarádkou. Poslouchala hudbu... Jde přece o to, aby si žák připravil +/- odpovídající fráze a slovní zásobu.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 12:29:55) j.a.s., to je přesně to, co nerozdýchám, něco si vymyslet o sobě. Když budu mít v zadání fiktivní osobu, nebudu mít problém.
|
Len |
|
(15.3.2018 12:31:34) Tohle bylo me jedine stesti, vymyslim si cokoliv. Ale pomaha to spis v pisemnem projevu, pri rozhovoru je jedno, jestli je to pravda nebo ne, proste je to neprijemne.
|
|
...j.a.s... |
|
(15.3.2018 12:35:41) Bouřko, ale zas pokud nejsi dement, tak si snad můžeš vymyslet: šla jsem tam a tam... prostě pro tebe neškodné věci v první osobě. Nezlob se na mě, ale mě to, co píšeš, připadá dost divný. Jakože se zavřeš do škatule, nemluvím angl., protože nezvládám mluvit v první osobě a místo pravdy si něco vymyslet. Jako jo, pokud si to 100x budeš opakovat, tak tomu uvěříš a pak ti to možná okolí zbaští, že se tak bojíš, že nemá cenu se s tebou bavit... Ale proč se dělat ještě víc divnou? Proč si místo toho něco nevymyslet a je to, ne?
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 12:54:27) j.a.s., pro mě je třeba snazší říct nakonec osobní věc, o které se nechci bavit, než si takhle vymýšlet . Ale nutnost se prát s těma nepříjemnýma pocitama se odráží na tom vztahu k jazyku, který je pak negativní a nic moc tě nemotivuje, nehledě na to, že tím utrácíš další energii (což u ADD je blbý). Mně strašně pomohla ta latina, kde jsem zjistila, že mi to jde, protože se nemusím tímhle zabývat. A na vysoké, kde se probírali spíš ty objektivní věci, jsem se pak dost rozmluvila.
|
|
|
|
angrešt |
|
(15.3.2018 13:00:18) jas, jistěže, připravit si neškodné odpovědi na protivné otázky na tělo, vymýšlet si... jistěže přesně takhle to řeším. Ale je to námaha navíc, pravda se říká nejsnáz, protože ta už v hlavě je, fikce se musí v hlavě teprve vyrobit. Takže v začátcích učení se cizím jazykům, navíc ještě jako dítě, jsem tohle nezvládala a tak pro mě byly konverzace v jazykových hodinách dost nepříjemné. Píšu nepříjemné, nikoli nezvladatelné, jak už jsem zmínila, měla jsem lidsky normální učitele, kteří ze mně odpovědi nelámali, a nemám z toho žádné jazykové traumátko, cizí jazyky používám ráda a běžně. Ale umím si představit učitele (měla jsem takového na češtinu, naštěstí v češtině jsem se dokázala opevnit už tehdy), který bude lámat a to by mi teda příslušný cizí jazyk asi dost zablokovalo.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 13:07:30) Tak já jazyky taky nějak zvládala, prolézala jsem s trojkama, ale nevnímala jsem je zrovna pozitivně a konverzace vyloženě nesnášela. Na vysoké jsem pak mívala 1-2 a rozhodně to nebylo tím, že by byla nižší úroveň. Závěrečné zkoušky jsem teda udělala s odřenýma ušima, protože poslech, ale to je jiná kapitola. A dokonce jsem si dobrovolně přidala základy španělštiny Já prostě válčila s tím středoškolským způsobem výuky.
|
|
|
|
|
angrešt |
|
(15.3.2018 13:16:45) Kudlo, pro mě takové otázky prostě už intimní hranice přesahují. DO mých víkendů a babiček je cizímu člověku houby. Ale nevidím nic zlého na tom, že je učitel pokládá, nepovažuju to za nenormální a chápu, proč to učitelé dělají.
Ovšem očekávám od dobrého učitele, že nebude trvat na odpovědi, pokud se dotyčnému zjevně odpovědět příčí. Že mu dojde, že k tomu dotyčný může mít i zcela nejazykový důvod, a otestuje hovorové schopnosti na něčem jiném. Na obecných tématech jsem se chytala mnohem líp, ekologie nebo rozbor písničky od Beatles mi problémy nedělal. A měla jsem normální učitele, kteří ze mně odpovědi týkající se rodiny a mého soukromí nelámali.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 13:27:16) Jano, tak teď jsi mě pobavila Jednak, tohle je úroveň, ke které člověk dozraje až časem, v případě neprůbojných osob často až v dospělosti. Ale obávám se, že spousta českých učitelů tohle úplně nerozdýchá, jsou zvyklí na všichni stejně.
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 13:41:06) Jano, křehké dušičky mívají značný problém vůbec po někom něco chtít, jedno jestli česky nebo cizojazyčně, ústně nebo písemně . A když už z toho nejhoršího konečně vyrosteš, tak už bývá pozdě.
|
K_at |
|
(15.3.2018 13:47:24) Jano, tak to je rada za vsechny prachy. Stydlin a introvert si to nebira a navic detem chybi objektivita a sebereflexe, aby samy sebe formovaly do nejakyho jinyho chovani....
|
K_at |
|
(15.3.2018 14:02:37) Jano, rozhodne ne aroganci a valcovanim.....
|
|
Monty |
|
(15.3.2018 14:12:06) Kat, arogancí a válcováním myslíš to, že od dítěte chce, aby mu v cizím jazyce vyprávělo, co dělalo o víkendu?
Myslím, že dovedu pochopit, že je někdo v něčem nestandardní, má nějakou tu PAS nebo jinou poruchu, ale učitel to těžko zjistí jen podle toho, že dítě mlčí a nespolupracuje. Tady je na místě, aby si tu nestandardnost uvědomoval rodič a řešil to s psychologem/psychiatrem/školou on, když to dítě očividně nedává a komplikuje mu to život.
|
|
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 14:11:28) Jano, tak o tomhle je tahle diskuse. Jak to lze řešit u lidí, co primárně válčí s nejazykovým problémem, ale v tom jazyku se to odráží? Něco by asi vyřešila možnost výběru z okruhu téma a umožnění nějaké volby způsobu procvičování. Jinak pokud vím, existují různé způsoby výuky jazyka, ale já o nich nic netuším, takže neposoudím jejich vhodnost z tohoto směru. A obecně by asi bylo fajn, kdyby učitelé věděli, že takový lidi jsou, a nezaměňovalo se to za nezájem
|
angrešt |
|
(15.3.2018 14:20:55) Ano, je to vina toho učitele. Učitel má za sebou 5 let vzdělávání, včetně značného rozsahu didaktiky a psychologie. Skutečnost, že se v populaci vyskytují různou měrou stydliví a introvertní jedinci, mu nezůstala utajena. Pokud nedokáže ani předpokládat, že by se mohlo o takové dítě jednat, je to jeho pedagogická chyba.
Sama jsem se setkala naštěstí jen s jazykovými učiteli, kteří o existenci plašších lidí v populaci věděli, a dokázali s tím normálně pracovat.
|
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 14:21:52) Jano, to dítě si ten svůj problém jaksi neumí zřetelně identifikovat. Já si to taky hodně poskládala dohromady až s odstupem. Osobně bych byla hodně proto, aby učitelé měli značné školení v tom, jak pracovat s různým nastavením žáků. Oni jsou ti profesionálové, oni by měli hledat cestu, ne že žák si má říct.
|
|
|
K_at |
|
(15.3.2018 14:37:42) Jano, nestiham sledovat, ale ucitel asi by mel poznat, ze je dite stydlin, tremista.... Koneckoncu to je celkem bezny.
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(15.3.2018 13:50:25) No, jak zaznělo v minulé diskusi, extrovertní nastavení je pro tenhle svět snazší. A jak zmínila Valkýra, to introvertní je leckdy braný jako vada charakteru. Úsloví o líné hubě to hezky vystihuje.
|
Monty |
|
(15.3.2018 13:56:06) Bouřko, jenže introverze je široký pojem a vejde se do něj celá řada "podtypů". Introvert nutně neznamená někdo, kdo se bojí lidí, je plachý, ostýchavý, zakřiknutý... on to dost často je jen člověk, který nevyhledává velkou společnost, je nerad středem pozornosti, nerad se seznamuje s novými lidmi. Neznamená to nutně, že má znaky PAS a nedokáže fungovat v běžných situacích.
Jen primitivní definice z wiki:
Extraverti (také extroverti) jsou osoby, které čerpají energii a inspiraci především z okolního světa. Jsou hovorní (rádi mluví i jen tak pro radost), zbožňují a často vyhledávají společnost (nutno podotknout, že společnost taktéž zbožňuje je samotné), nebo když se kolem nich něco aktuálního děje. Mají tendenci nejdřív jednat, pak myslet (nebo obojí současně), jednají rychle (někdy neuváženě) a jsou vstřícnější ke změnám. Naopak je stresuje a vyčerpává klid a nedostatek vnějších podnětů. V populaci tvoří většinu (obvykle se uvádí kolem 75 %). Méně majetní extroverti více utrácejí.
Introverti jsou naopak ti, kteří čerpají energii ze svého vnitřního světa pocitů, myšlenek a prožitků. Bývají méně hovorní než extraverti (většinou tehdy, když chtějí říct něco, co je pro ně relevantní, nemají rádi tzv. společenskou konverzaci) a jsou více přemýšliví. Mají rádi duševní klid a soukromí. Bývají uvážliví, jednají až poté, co si své jednání předem promysleli a obhlédli situaci. Pobyt ve (větší) společnosti nebo přemíra vnějších podnětů je obvykle stresuje a vyčerpává. Ve společnosti tvoří menšinu (obvykle se uvádí kolem 25 %). Mnoho introvertů - melancholiků má nadání pro tvůrčí činnosti, jako je psaní, malování, skládání hudby, hraní šachové partie, programování apod.
|
|
|
|
Len |
|
(15.3.2018 13:52:36) No, Jano, Bourku ale udelali jeji rodice, nikoliv ona. Tohle si fakt nevybiras. Muzes se premahat, ale jde to jen do urcite miry a prinasi to takovy stres, ze to pomerne jiste skonci nejakou chorobou, pokud to delas casto. Ale to se taky clovek nauci az s vekem, ze to za to nestoji.
|
|
|
|
|