kachna_ |
|
(4.11.2017 11:00:19) Syn (3) je noční sůva. Ideální čas podle něj je 22-8, což je v našich podmínkách nerealizovatelné. S tím, že chodí v týdnu spát až v devět (v půl sedmé vstane, ve školce neusíná), jsem se se skřípěním zubů smířila, ale přemýšlím, zda ho o víkendu můžu nechávat do desíti, půl jedenácté, než bude sám unavený, nebo je důležité ho uspávat v těch devět. Důvod je, že v těch devět usíná strašně dlouho (prostě se mu spát ještě nechce), kdyžto když si řekne usne během pár minutek. Díky za zkušenosti
|
Thea + 2 |
|
(4.11.2017 11:09:52) Tak mu řekni, že si může do 22:00 hrát v posteli a pak mu v těch deset řekni, že je čas spát.Dcera chodila spát kolem půlnoci a vstávala v 5:00 i dřív a ve školce nespala.Jenže ona od 3 let četla, tak jsem jí nechávala v posteli si číst.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(4.11.2017 11:19:11) A proč vlastně ho chceš složitě uspávat ve 21h, když snadno a dobrovolně usne ve 22:30?
|
daba+holčička |
|
(4.11.2017 11:47:17) Přesně, dokud jsme řešila, že by měla jít spát v tolik a tolik, protože to tak někdo řekl, nebo je to bežné, byly jsme z toho obě na prášky, uspávala jsem klidně 3 hodiny. Pak jsem se na to vyprdla a usínala mi v pohodě za 10 minut. Ve školce, když spala po obědě, usínala večer v jedenáct.
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 11:58:01) Daba, ale já ten čas pro sebe samotnou večer nutně potřebuju (manžel chodí spát brzo, vypadl jim kolega a je v práci od rána do večera, já pracuju zkráceně)
|
|
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 11:54:46) Protože mi to nevyhovuje. - potřebuju ten klid a ticho dole večer pro svůj odpočinek - spát v noci od půl jedenácté do půl sedmé ráno mu nestačí (tím myslím ve všední den)
Vzhledem k tomu, kolik úsilí jsem věnovala tomu, naučit ho chodit spát v devět, bych si to víkendovým spánkem "jak chce", nerada zrušila. Na jednu stranu si říkám - holky s tím nemají jediný problém, na druhou, holky spí mnohem lépe obecně.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 12:10:20) Lenko, syn třeba kdybych ho jako menšího dala spát do pokojíčku samotného a šla pryč, tak by mi neusnul, pořád by volal a prostě by nespal...u nás fungovalo, že jsem mu něco přečetla, pak jsem zhasla, lehla si k němu, chvilku třeba ještě něco povídal, ale nedovolila jsem mu už vstávat, přitulil se ke mně a já pak byla už taky zticha, se zavřenýma očima...a on jak byla tma a já už jsem taky "spala", tak obvykle dost rychle usnul taky - i když předtím vypadal, že se mu vůbec spát nechce a tvrdil, že není unavený...nepomohlo by něco takového? Sice jsem tam u něj strávila třeba 30-45 minut, ale pak už spal až do rána a já měla klid
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 12:21:17) no, to děláme teď, v těch devět jdeme nahoru, zpívám mu (nesnáším prší prší!), pak jde na záchod, pak jde zpátky nahoru, ještě sůví v klidu v posteli, povídáme si chvíli o školce, pak zase zpívám, když je dobrej den, jsem v půl desátý dole. On nahoře často ještě nespí, usíná odhadem tak ve třičtvrtě.
|
|
anemon |
|
(4.11.2017 14:13:49) Tíno - tohle jde s jedním, pokud bych měla trávit tolik času každý večer s jedním nebo více dětmi ze tří, hráblo by mi.
Také mám nespacve, čte si sama a sama si usne, nenutím jí spát dřív, než se ji chce.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 14:23:26) Anemon, jo, to je jasné, s více dětmi to moc nejde, jedině když jsou pohromadě v pokojíčku, tak by se možná trochu dalo...ale zase je výhoda, že když je jich víc, tak se spíš zabaví spolu třeba právě to ráno...náš jde rovnou za námi, ale mě to zase tak moc nevadí, že nás ráno vzbudí, já tolik spát nepotřebuju, spíš se ráno ráda ještě chvíli válím, ne že bych musela spát...a on se tam válí s námi, povídáme si, plánujeme den a tak různě...mám to ráda, ve všední den moc času není...i když on si dává i ve všední den ráno budíka na 6h a do půl sedmé se ještě zahrabe ke mně
|
|
Kahlan+5 |
|
(6.11.2017 7:16:46) Ja jsem to takhle delala se vsemi 4mi detmi, samozrejme postupne. U tretiho jsem si u toho uspavani zacala cist, ted u ctvrteho mam kindla, tak je to jeste lepsi. Takze nejdriv ctu ja ji, potom zhasneme, vezmu kindla a ctu si. Je to jedina chvile, kdy mam na to klid Navic vim, ze je to casem prejde a usinat bude sama jako ti tri pred ni
|
|
|
Fren |
|
(4.11.2017 18:30:54) jéjda,dělat že 3/4 hodiny,že spím,no to určitě. Zhaslo se,zavřely dveře za mnou a čau a běda vylézt a dělat bugr!
|
vertigo |
|
(4.11.2017 19:23:25) Taky mám nějak pocit, že se s dětmi jedná víc v rukavičkách, když si srovnám, jaká byla naše výchova. Těžko říct, který přístup je lepší, to asi ukáže čas Nepamatuju si třeba, že by si s námi rodiče nějak hráli, na výlety se moc nejezdilo. Teď je trendem být animátorem snad všech dětských aktivit, běda jak se jim člověk dostatečně nevěnuje. Já si se svými dětmi hraju minimálně (myslím takové ty dětské hry na obchod, s panenkami, mluvení za figurky... jinak jim věnuju času dost) a nemám pocit, že by strádaly, spíš naopak.
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 19:35:39) x.sky, jo, naše výchova byla jiná. A já ji úplně nenáviděla, takže zcela logicky jdu jinou cestou.Vždycky jsem si jako dítě říkala, že až budu mít vlastní děti, tak tohle jim dělat nebudu. A jsem hrdá na to, že tomu tak v naprosté většině případů je.
|
vertigo |
|
(4.11.2017 22:53:23) Já jsem z mojí výchovy žádné negativní pocity neměla. Ale soudě dle názorů mojí mamky, tak zas až tak vzory nekopíruju, jsme podle ní spíš benevolentní a málo důsledná. Ale cestičky svým dětem neumetám, nechávám je, ať si zvyknou, že život není jen procházka růžovým sadem, ale občas i boj. A k tématu - uspávat hodinu 5-leté dítě mi příjde od dětí spíš zneužívání rodičovské dobroty.
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 23:38:05) X.sky, je vystreslej, když tam je sám Pomaličku trénujeme, když má dobrý období, ale bude to běh na dlouhou trať. Od mala nedával hromadu věcí, co jiné děti v daném věku ano, dozrává do toho podstatně později. Má hraniční PAS.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 23:46:29) Bouřko, přesně, máme to úplně stejně, sice má oficiálně dysfázii, ale určité podezření na PAS se kolem nás celou dobu taky vznáší...těch rysů měl fakt dost...navíc je dost úzkostný...a přesně - postupně ze všeho vyrůstá, ale dochází ke stejným věcem prostě později, než jiné děti...neřeším to, vím, že všechno jednou přijde a poslední dobou se ukazuje, že to tak opravdu je...nedávno dal 4 denní výpravu se skautem, která měla 69 členů, většinu z nich znal jen zběžně, cestu měli náročnou, nikdo ho tam nijak extra neopečovával...říct mi někdo před rokem, že tohle absolvuje naprosto v pohodě a užije si to, tak bych si klepala na čelo...no a že nerad usíná sám? Co na tom...tak tam s ním prostě tu chvilku zůstanu, nemám s tím problém...dneska třeba poprvé spí u babičky...jasně, jiné děti tam spí už od batolat, no a co na tom? Nebo dřív nesnášel různé dětské akce, soutěže...a teď? Jakmile někde vidí nějaký letáček, že někde něco bude, tak žadoní, ať tam jdeme...Prostě ono to všechno jednou přijde a nikdo se pak nebude zajímat, jestli to bylo ve 4 letech a nebo v 9...
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 23:54:46) Dětské akce byl problém jen na začátku, jak to trochu poznal, tak si je oblíbil. Ale potřebuje tam mít někoho za zády, aby ho navigoval, má problém s instrukcema a hodně špatně snáší situace, kdy neví, co má dělat. Každé nové prostředí je problém. Ale teď poprvé zvládnul být sám na kroužku, probrali jsme všechny možné situace horem dolem, namotivovala jsem odměnou a dal to On je teda na hraně AS. PAS-VD, tam se motáme s dcerkou.
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(4.11.2017 23:13:25) x.sky - tak já jsem měla výchovu asi jinou - naši s námi trávili dost času, hráli si s námi, chodili jsme na procházky, hodně i na výlety, nebo jsme s mamkou courali po staré Praze...když jsem si hrála s kamarádkami na trávníku pod balkónem paneláku, tak nám spouštěla v košíčku svačinu...prostě se nám věnovali hodně...já jsem s mamkou strávila spoustu večerů povídáním o všem možném...když měl třeba táta noční, tak jsme si zalezly do ložnice, četly, povídaly...s tátou jsem hodně poslouchávala muziku, měli jsme stejný vkus...takže mi přijde tak nějak přirozené, že se synovi taky hodně věnujeme...i manželovi se v dětství jeho mamka hodně věnovala (s tátou byl míň, byli rozvedení)....
|
|
|
TaJ |
|
(4.11.2017 23:07:02) Fren, ale já jsem nedělala třičtvrtě hodiny, že spím, psala jsem, že jsem tam s ním tu dobu strávila - ale nejdřív jsme četli, chvilku si povídali, pak teprve jsem zhasla a lehla si k němu...takže samotné "uspávání" zase tak dlouho netrvalo...a čtení a povídání nepočítám jako uspávání...
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(4.11.2017 12:22:00) Lenko, večerní potřebu klidu naprosto chápu. To mám také. Ale chápu i utrpení dítěte, kterému se ještě nechce spát. My jsme to řešili tím, že od určité chvíle byla vyhášena "večerka", kdy děti prostě už musí být zalezlé ve svém pokojíku, v postýlkách, potichu, ale nemusí spát, mohou si svítit malou lampičkou a číst (prohlížet) knížky nebo poslouchat potichoučku pohádky z CD. Samy si pak usnuly. Nucení do spaní nikdy nefungovalo, děti se sice nechaly přinutit ležet ve tmě, ale stejně zíraly do prázdna a převalovaly se a mně jich pak bylo líto a připadala jsem si jako krutý tyran.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 12:45:08) Ropucho, tohle praktikovali u mého bráchy - švagrová tomu říkala "po osmé večer nechci vědět, že mám děti", u nás tohle bohužel nikdy nefungovalo, on tam prostě sám nezůstal, ale pokojík měl nahoře, možná, kdybychom měli pokojík vedle obýváku, jako u bráchy, tak by to třeba problém nebyl, těžko říct...na něj fungovalo jenom být tam s ním, dokud neusne...
|
|
|
Senedra |
|
(4.11.2017 12:22:10) Jo a Lenko - obě naše děti jsou holky.. a problémy se spánkem měly obě. Teď jsou už větší, večer si zalezou do postele a čtou si, pak zhasnou a usnou. jen starší občas večer "hučí", že nemůže zabrat. Pokud přetáhne, tak druhý den je na trhnutí mezi dveřmi - což společně s pubertou je kapku vražedný koktejl.
|
Senedra |
|
(4.11.2017 12:30:44) Ještě nám pomáhalo vzít dítě třeba v osm na krátkou procházku, manžel s dětmi většinou běhal. Pak postel, pohádku a klid.
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 12:40:24) Senedro, děkuji moc i za ostatní odpovědi. Procházky jsme zkoušeli a nabíjejí ho energií, navíc se po tmě docela bojí (i s čelovkou)
|
|
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 12:43:32) Holky, jako moje holky, ne obecně.
|
|
|
Mariana +2 |
|
(4.11.2017 12:23:12) Aha, takže jde o to že tobě to nevyhovuje, ne zda je to důležité z nějakých "vyšších" důvodů, jen si chceš ospravedlnit aby šel spát v devět ?
Já teda taky chápu že mít večer klid je super a dobré, ale zas pokud bych musela složitě a zdlouhavě uspávat dítě, tak je mi ten klid stejně na dvě věci.
Mám taky ráda večer už mít klid, nebo se podívat na film, někdy potřebuji pracovat, ale tedy to že děti ještě nespí mi v tom nijak extra nepřekáží.
Mám jedno dítě skřivana a druhé sovu (po mně). Takže večer mi taky chodí celkem pozdě spát. Usměrňuju to víc v týdnu, kdy potřebuji aby ráno dítě vstalo. O víkendu můžou být vzhůru déle. Ten rozdíl děti chápou od raného věku a tím že o víkendu mají větší volnost ve večerním programu, tak snáz se přizpůsobí pravidlu režimu v pracovní dny. Já myslím že děti jsou schopny pochopit ten rozdíl brzy, takže není nutné je striktně dávat spát ve stejný čas o i víkendu. Snad jen vyjma velmi specifických dětí, které nutně potřebují či vyžadují naprosto stejný pravidelný režim.
Ovšem řádit a zběsile lítat jsem je nenechávala večer nikdy. Prostě máme i o víkendu určitý čas, byť o něco posunutý, kdy se jde koupat, obléct do pyžamek, ale pak si ještě můžou něco dělat. Klidný program. Dívat se na pohádku, nebo si v posteli čteme, vyprávíme příběhy, prostě taková chvíle spolu. Když se mám nějaký večerní program já - chci se podívat na film, jsem unavená a chci klid, tak se buď dívají na pohádku anebo si můžou chvilku hrát v posteli. Takže pak jen zajdu oznámit že už se jde spát, zhasnout, přitulit.
|
kachna_ |
|
(4.11.2017 12:37:54) Ne, jde o to, jestli má cenu ho v pátek a sobotu nechávat spát dle jeho libosti. Snažím se nevyžadovat to, co nemá důvod. Ve všední dny prostě bude chodit spát v devět, protože to tak celkem funguje a já nemám sílu ani chuť hledat zatím jiný model.
|
vertigo |
|
(4.11.2017 15:51:22) Já jsem taková, že to přes koleno nelámu, o víkendech bývá volněji. Mám teda všechny 3 děti sovy, když usnou ve 22 hod, tak sláva! Nevím, kolik máš dětí, já to mám tak, že se zvyšujícím se počtem dětí mě situace donutila neřešit uspávání. Takže nejmladší batole dám do postýlky, řeknu dobrou noc a odcházím. Chvíli ji ještě slyším, jak si tam povídá a po chvilce usne. Nejstarší dceru jsem dlouze uspávala, seděla u ní, než usnula, zpívala... zpětně myslím, že zbytečně, určitě by zvládla usnout sama. Je to teda kus od kusu, každé dítě vyžaduje jiný přístup, takže mám možná štěstí, že ta nejmladší to bere v pohodě a na uspávání mě nepotřebuje.
U tříletýho bych já osobně už taky uspávání neřešila, dala do postele, přečetla pohádku a odešla si dělat svoje. Buď usne hned nebo za půl hodiny, to už bych neřešila, ale rozhodně už bych s ním v pokoji nebyla.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 16:02:11) x.sky, taky jsem si myslela, že je to takhle jednoduché, ale asi ne vždycky...když jsem odešla, tak buď začal řvát a nebo prostě přiběhl za námi...to bych ho musela v pokojíčku zamknout, aby tam zůstal...a věř, že jsme zkoušeli v průběhu času všechno možné...nic...ale poslední asi tak rok je schopný už usínat sám, musí mít ale rozsvícenou lampičku, pak jí vždycky tak za půl hodiny jdu zhasnout
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 16:09:39) Naše děti taky nejsou s to zůstat tam samotné.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 16:12:14) Bouřko, tak to mě docela uklidnilo, že není jediný, kdo to takhle má...on nemá problém usínat na školách v přírodě, nebo teď se skautem apod...ale tam jich je na pokoji vždycky víc, on má celkově odmalička problém zůstat někde o samotě, ať je to kdekoli a má to jakýkoli důvod...není to fixace přímo na nás, ale prostě je nerad někde sám...
|
Senedra |
|
(4.11.2017 16:13:58) Tino, taky na škole v přírodě a podobně bývají děti hodně utahané, takže i ty, co chodí později spát, odpadají poměrně brzo. Kromě prvního večera.
|
TaJ |
|
(4.11.2017 16:19:44) Senedro, jo, tak to každopádně....jinak u nás je jedno v kolik jde spát a jak moc je utahaný, sám prostě usíná strašně nerad...
|
|
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 16:22:06) Tino, náš tam zatím musí mít rodiče, neuznává ani ségru, takže když se v noci vzbudí, tak tam zase jeden musí jít, pokud už někdo z nás nespí. Mrňavka v 99% uznává jen maminku, jen ojediněle se poslední dobou stává, že pokud je tam manžel, tak si vleze k němu pod deku a usne i beze mně, ale to se nesmí moc probrat a lízt k němu v polospánku (jen se teda přesouvá na druhou stranu postele).
|
|
|
Senedra |
|
(4.11.2017 16:12:56) Našim dětem přezdíváme doma bumerang. Kolem desáté večer ( starší) si vždycky vzpomene na několik "děsně důležitých" věcí, které nám musí sdělit. Takže jí odešleme z obýváku do jejího pokoje a za chvíli se bumerang vrátí...
|
TaJ |
|
(4.11.2017 16:17:06) Senedro, tak nám se nevrací jako bumerang, dokonce nám ani nic nemusí sdělovat, jemu stačí, když s ním v tom pokoji někdo je, než usne...a klidně bude mlčet, stačí mu, když tam prostě jsem...pak usne a spí jako špalek až do rána...má to takhle odmalička, pár let nám to tedy narušovaly noční děsy, ale když přestaly, tak prostě pohoda, usne a spí až do rána, ani na záchod v noci nechodí...akorát prostě to usínání o samotě nemá rád...
|
|
vertigo |
|
(4.11.2017 16:31:39) Taky mám 5-letý "bumerang" - vyčurat, napít, přinést si zapomenutou hračku... Problém vyřešíme a vrací se do pokojíku, sám. Nehodlám trávit večery chozením sem tam kvůli jeho "problémům".
|
|
|
Bouřka |
|
(4.11.2017 17:17:05) Tuten 5l8m a 2r7m.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|