| Monika |
 |
(12.10.2017 21:41:25)
Tátu mám moc ráda, ale k porodu bych ho nechtěla a ani si neumím přestavit, že on by šel (ale kdoví, když rodila mamka, tak samozřejmě nemohl). Já už vím, že nechci u porodu kromě porodní asistentky nebo lékaře nikoho. Manžel k porodu měl jít, přišlo mi to tehdy samozřejmé, všichni tatínci přeci chodili. Ale první porod nestihl (pořád říkali, že neporodím dřív než ráno a pak to šlo šupem) a já byla nakonec ráda a při druhém dítěti jsem o tom ani neuvažovala. Stejně musel být doma se starším, do porodnice jsem jela taxíkem (na tu dopravu by se taťka hodil a i by to udělal rád, ale bydlíme daleko od sebe).
|
| Manka+Cipísek | 
|
(13.10.2017 7:55:54)
Moniko, mám to stejně. Mám s taťkou hezký vztah, povahově jsme si bližší než s mamkou, přesto tohle vnímám skoro jako úchylku. Porod je pro mě intimní záležitost, ještě intimnější a citovější než sex, tak jako je úchylný a trestný incest, tak jako se nevystavuju nahá před tátou, neukazuju mu svoje intimní partie, stejně úchylně vnímám to, že by měl být otec u takové záležitosti jako porod.
Co se vůbec přítomnosti ostatních u porodu týče, už bych tam nechtěla ani mamku, sestru a co se manžela týče, tak jen, pokud by chtěl on. Měla jsem celkem rychlý, nekomplikovaný přirozený porod a na celé záležitosti mi nejvíc vadila moje "nedůstojná" pozice, kdy ležím s roztaženýma nohama téměř nahá, jak zvíře a v takové situaci se ukazuju kde komu. Já vím, všichni jsou na to zvyklí, je to pro ně rutina, ale pro MĚ NE.
Jsem typ, který by byl nejradši, kdyby si mohl zalézt sám někam do kouta a tam si to v tichosti a bez publika "odbýt" sám.
Manžel u porodu byl a byl mi tam platný jako mrtvýmu šála. Jo, je hezký, když mě u toho drží za ruku, ale to je asi tak všechno. Stejně jsem vnímala jen sebe, na něj neměla kapacitu a on nemůže kromě držení za ruku dělat prakticky nic, stejně si to ta žena musí "odpracovat" sama, tak k čemu je dobrý, aby on tam byl a koukal? Kdybych ještě někdy měla rodit, tak bych nechala zcela na něm, jestli u toho chce být a jako první vidět svoje dítě nebo ne. Kdyby nechtěl, pochopila bych to a nevadilo by mi to.
|
|
|
. Tak jsem vždy raději nahlas řekla něco jako dík TATI, aby celá ta narvaná čekárna na něj tak nečuměla. K porodu by fakt určitě nechtěl. 
(strašně trpěl i při očkování, postupně jsem to převzala jen já)
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)