| Delete | 
 |
(4.1.2017 16:30:37)
Dávala jsem do školy dvě ze čtyř dětí dřív. Zářijovou a říjnovou, obě holky. U té zářijové to bylo jednoznačně dobře, ona i dřívě vyspěla fyzicky (jenže to jsme v jejích pěti nemohli tušit, v rodině to nemáme), stále tíhla spíše ke starším dětem, i teď v 15 letech působí zejména v těch komunikačních a sociálních dovednostech vyspěleji. U říjnové to bylo na hraně, v něčem by jí neublížilo rok počkat, v něčem je zase dobře, že jsme nečekali. Učení zvládá, to ostatní je otázka. Byla vždy komunikativní, otevřená, přátelská, ale nesedla si se spolužáky zaměřením a zájmy. No a s těmi o rok mladšími těžko odhadnout, jak by to bylo. Teď jde do puberty, změnila se, hledá se, nevím, jestli by to bylo lepší nebo horší, kdyby byla v páté třídě místo v šesté...ale s učením problém nemá ani teď.
Ve třídě mám málo holek a dost jich je podzimních a zrovna ta, co je až v listopadu, tak by potřebovala jít do školy o rok dřív. V první třídě těžce bojovala s nesouladem mezi zralostí a dovednostmi, rozumové schopnosti měla na úrovni druhé až třetí třídy, dovednosti jí na to ale nestačily, nadělalo jí to v hlavě pěknou rotyku a ona pak nadělala pěknou rotyku ve třídě. Ve druhé třídě se to zlepšilo, ve třetí je ještě lépe, protože už má i ty dovednosti a je možné ji zatížit odpovídajícím způsobem. Ale první třída byl horor.
Jinak učitelky bývají obecně spíš proti předčasnému zaškolení, v PPP je otázka na koho člověk narazí (já měla ve spádové smůlu, rovnou mi řekli, že mi doporučení nenapíšou, aniž by holku vyšetřili, řešila jsem to pak v jiné PPP). Já osobně jsem po zkušenosti s vlastními dětmi a s dětmi, které učím, nakloněná u holek klidně do školy dřív, když se jeví zralé, u kluků spíš ne. Přičemž ani nejde o to, co dítě umí nebo jak moc je chytré, spíš jak je opravdu zralé a třeba schopné pracovat, když má kolem sebe 20 jiných dětí. Co dítě zvládá doma s jedním komunikačním partnerem se ukazuje bíti dosti zavádějící.
|
| Tečka. |
|
(4.1.2017 16:59:30)
Právě, že učení ty děti zvládají, to problém nebývá.
Stejně jako u Delete dcery není jasné, jestli by ji bylo lépe s o rok mladšími dětmi, tak není jisté, že by bylo lépe té třeťačce, kdyby šla o rok dřív. A v šesté třídě - to má ještě spoustu let školy před sebou.
U té další holčičky horor sice v první třídě, ale třeba bude někdy v sedmé v pohodě, to ukáže čas, a hlavně je tam milión proměnných ...
Jednoduše řečeno - čím menší dítě, tím menší starosti  , ve smyslu ne tak závažné a lépe řešitelné (samozřejmě myšleno obecně, ne jako jediná pravda  ).
Vlastně hlavně chci říct, že na dítě čeká ve škole spousta různých nástrah, a čím bude starší, tím větší pravděpodobnost, že je bude lépe zvládat. Nuda v první třídě, a z ní vyplývající různé prudy, jsou fakt prd.
|
| . . |
|
(4.1.2017 17:33:32)
Vidím to opačně.
Nuda v první (2., 3., ...) třídě dokáže podělat vztah ke školnímu vzdělávání (téměř) nevratně. Poškodit i následné zvládání učiva - dítě jednoduše zaspí dobu, kdy je třeba začít něco dělat. V období "nudy" si již vytvoří náhradní způsoby, jak školu snášet (čte si, počítá, luští, kreslí... svoje, hledí z okna a myslí si svoje, sleduje víc dění mezi dětmi než výuku, "zlobí", ...), a v momentě, kdy by mu škola mohla začít poskytovat vzdělání, již není schopno to adekvátně přijímat.
Co se týká sociální vyspělosti a možných potíží s komunikací, kamarády... dle mého je ve třídě takový rozptyl povah a věku, že nějaký rok rozdílu věku nehraje tu zrovna zásadní roli.
Když to vezmu podle sebe - šla jsem jako červnová v 6ti, byla tedy spíš mladší, ale mnoho spolužáků bylo první roky daleko "dětštějších", na druhém stupni (šla jsem jen do osmičky) bylo jen pár opravdu vyspělých dívek, které mi připadaly prostě jen jinak jiné, než ostatní, které byly také jiné, než já. Bylo dost jedno, proč kamarádím jen s pár dětmi ze třídy - zda je to osobnostním nastavením, zájmy, nebo stádiem puberty.
Když to vezmu podle dcery, je únorová, šla "normálně", ale zpětně viděno asi by jí bylo lépe ve škole již v 5,5. Ve školce to trochu paradoxně "zachránil" diabetes, který byl u dcerky zachycen právě v těch 5,5, takže byla jaksi vytížena touto změnou životní situace, zvládáním kompenzace - vážit jídlo, počítat co si může dát - jak poskládat svačinku, starost o diavybavení, aplikace inzulínu... takže ten poslední rok školky takříkajíc měla co dělat. Ale v první třídě byla prostě brzo, jako pak na celém prvním stupni. Až na 8l gymplu byla "akorát". Možná by měla potíže na něm (kdyby šla do školy předčasně), ale spíš ne.
Synek je říjnový, rozumově by měl na předčasný nástup, ale neposeděl, emočně labilní, vypadalo to jako nesmysl posadit ho do lavice, takže šel skoro v sedmi. Ale částí osobnosti byl pak celou školní docházku starší, než se hodilo, spíš tak o dva roky (než jen o rok), na závěr opustil gympl před maturitou, raději vstoupil do profesního života, který mu prostě v tom věku připadal přiměřenější, naplňoval ho víc, než nějaké hraní s testy ve škole. Takže zpětně viděno měl jít v necelých šesti, holt by patřil k těm neposednějším žákům, ale asi by odmaturoval 
|
| . . |
|
(4.1.2017 17:44:43)
Jo a ještě u syna tím, že byl celkově napřed a navíc má i vysoké IQ, učitelka zcela ignorovala známky dysgrafie a dyslexie. Začali jsme napravovat až někde ve třetí třídě a popravdě se syn vlastně nikdy nenaučit psát pořádně psacím a zvykl si části textu prostě odhadovat dřív, než jsme mu mohli cvičením pomoci naučit se číst každé slovo - i to, které je na něj složité. Takže taky problém.
Fakt ne vždy je lepší nedat předčasně. Nechtěla jsem dětem "zkracovat dětství", ale stejně jsem jim to trochu zkomplikovala (hlavně synovi, i když on si to zatím nepřipouští - maturita mu dle něho nechybí). Na druhou stranu jsem dětem našla fajn základku, tak se tam aspoň nenudily a to dětství si protáhly maximálně (a škola se jim neznechutila).
|
| Lassiesevrací |
|
(4.1.2017 17:48:27)
Jojo, fajn základka. My jsme našli vesnickou, je 10km od nás, akční ředitelka.....méně dětí ve třídě, Hejného matematika. Pro nás super.
|
|
| Drop | 
|
(4.1.2017 17:52:55)
dcera měla napsáno, že ped. psych. nedoporučuje kvůli vadě řeči, tak vadu řeči má ještě v 9 letech, takže to by nenastoupila do školy nikdy, pro cizí jazyky je její vada řeči spíš výhodou, neumí české R a Ř, ale on souhlas není důležitý jenom musí být k tomu vyjádření
|
|
| Tante Bante | 
|
(4.1.2017 17:58:08)
Je to trochu OT, ale letos v září jsem posílala do PPP velmi nadanou, ale zjevně dyslektickou a dysgrafickou holčičku zhrozena, jak byl předchozím třídním "případ zanedbán" muhaha.. rodiče na mě koukali, jestli jsem spadla z višně, ale jako milí a vstřícní lidé ji tam vzali, když jsem jim vysvětlila, že přinejmenším teoreticky by ji psaní nemuselo bolet a dobře číst jako inteligentní tvor s aspirací na akademické vzdělání (mají v rodině) naléhavě potřebuje, mám vlastní zkušenost z dětství, porodila jsem dysgrafiky... atd. blablabla, PPP dítě vyplivla s podpůrným stupněm 1 (oni nemusí nic), že je inteligentní a intelektem své obtíže kompenzuje, náprava nic, že mají doma číst, tak to jsem byla vděčná, že odborníci můj laický dojem potvrdili. Omluvila jsem se rodičům, že tam vlastně kvůli mě promarnili den, oni že si to nemám tak brát, holčička bude stejně spíš k matematice... nezavděčíš se.
|
| . . |
|
(4.1.2017 18:16:13)
Tante, jenže já jako rodič jsem do PPP vyrazila až když bylo zanedbáno, sama, proti názoru učitelky "nojo tak on myslí rychleji než píše" - jak čte (po svém) jí nepřišlo divné vůbec. Pokud by nás hned v první tř. učitelka poslala do PPP a řekla, co je divné, dala bych jí za pravdu, protože syn byl divný tak nějak celý
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 18:26:42)
To, co jsem se snažila říct, bylo, že se při nejlepší vůli nezavděčíš.
Jinak žáci by se neměli posílat do PPP "protože jsou divní". V podstatě by učiteli neměl nikdo připadat divný v tom smyslu, jak je termín obvykle chápaný, resp. pocitu se neubráníš, ale profesionál by jím neměl operovat.
|
| . . |
|
(4.1.2017 18:41:03)
Tante jasně, 1) nezavděčíš se 2) slovo "divné" jsem použila jako zkratku (zjednodušení popisu), nepředpokládám, že by tak pedagog o dítěti hovořil 
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 18:45:01)
Ad divné: je mi to jasné, přesto jsem proti používání zkratek tohohle typu v daném kontextu. Bohužel je to druh mentálního lajdáctví, které dělá (skrytě) velké škody.
|
| . . |
|
(4.1.2017 19:00:01)
Tante, již jsme se tu o tom před časem bavili (nemyslím zrovna my dvě, možná taky...), pro mě "divné" nemá negativní konotaci. Od mala jsem divná (okolí mi to sděluje a i já se tak cítím), ale nikdy mi to nikdo nedával nijak sežrat. V některých případech jsem i divná využitelně, kladně - např. "tenhle úkol dáme Slupce, ona je divná, jí to baví", nebo "je fajn mít ráno na horské chalupě čerstvé rohlíky, Slupka pro ně doběhla (3 km tam a 3 zpět), ona je divná", atd... Být divný neznamená být špatný, jen jiný než je obvyklé, udivující, vzbuzující údiv. Neznamená to ani vyčlenění z nedivné skupiny, však každý je trochu svůj, někdo holt víc
(akorát tedy pedagog by měl specifikovat, ne jen obecně říci "divnej", to neřekl nic...)
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 19:04:19)
Jenže ono v zásadě nejde o to, jak je to pro tebe osobně, ale jak je to v obecně přijímané. Takové vnímání existuje a pracuje, i když se samozřejmě dá torpédovat i poměrně banálními sofistikami.
Jde o to, co čekáš, co poskytuješ..... já ti to necpu, ale pokud požadujeme osvícenost, rozsviťme si. To jsem měla na mysli, nic osobního.
|
|
|
|
|
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 18:30:53)
Kromě toho, bohužel, se najdou učitelé, kteří sami neumějí správně číst a/nebo nevědí, jak se čtení učí, co můře znamenat která chyba, která obtíž... atdatp., souvisí to hodně s tím, že namjí často vůbec trénovaný sluch nebo ani nevědí, že to, co slyší, je informace (pokud to není nějaký šťavnatý drb).... není to jednoduché a není to jejich vina, nikdo je to neučí, nikdo jim neřekl, že je to nutné umět, nikdo to po nich nepožaduje, NIKDO, nejméně rodiče, takže smolík pacholík.
|
|
|
|
| . . |
|
(4.1.2017 18:08:29)
Šuplíku jasně, však já se o něj nebojím ale že to bude organizačně a hledáním času na učení složitější, než když je to "hlavní náplň", to je jisté - tomu říkám "zkomplikovala". (Ale může za to i systém, který je 13 let školy do maturity, a začíná v 6-7mi.)
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(4.1.2017 17:54:33)
Slupko,
fakt myslíš, že ten jeden rok hraje takovou roli?
Sama jsem srpnová, byla jsem vždycky nejmladší ze třídy, minimálně třetina dětí byla "o rok starší". Syn je lednový, u něj jsem spíš chvíli přemýšlela o odkladu - ne že by nebyl zralej, ale nebyl moc ochotný spolupracovat s kolektivem na věcech, který mu přišly "pod jeho úroveň". Už někdy ve 4 letech po první písničce na besídce pravil, že ho to nebaví a šel si sednout mezi diváky. Prostě tyhle věci sabotoval a dělal si svoje. Což teda prakticky dělal celý první stupeň.
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 18:03:31)
Načasování ve skutečnosti hraje obrovskou roli, obecně o hodně větší, než se soudí.
Se začátkem školy to ale není lehké, začíná jen jednou ročně, to je pro děti s příslušným věkem velmi dlouhý interval a vůbec není lehké to kompetentně posoudit.
Osobně bych se nikdy nespolehla na anonymní plebiscit ani na to, co klaplo sousedovi. Někdy není ani nejlepší varianta spolehnout se na vlastní úsudek, i když často jo.
Typicky zkušený fachman z PPP to pozná. Jenže nejdřív ty musíš poznat fachmana. Elementarista s mozkem a praxí to pozná taky.
|
| kantýna a dvě holky | 
|
(4.1.2017 19:17:25)
Tante, prosím, co vlastně znamená elementarista?Myšlen pedagog na prvním stupni, ve školce? Děkuji za odpověd....
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 19:21:32)
Mnou myšlen ten, co učí děti číst, psát a sčítání a odčítání do deseti. Nebo učitel v první (až druhé) třídě, nevím, jestli je to přesná definice, ale šlo by to najít. Tady mno byl myšlen talentovaný zkušený učitel od malých dětí ve škole. Podle mě to není každý na prvním stupni.
|
| kantýna a dvě holky |
|
(4.1.2017 19:44:53)
aha....no, je fakt, že třeba učitelkou druhé dcery nejsem ani malo nadšena, ale ona ji zboznuje a školu taky, tak si pocity nechávám pro sebe :D, je to ale pro mne typ učitelky, kterou bych si pro tu mladší vážně nepřála a vcelku bych věřila, že by to mohl takovýto typ i dost otrávit, zjm, pokud by šla dříve....
|
|
|
|
| Drop |
|
(4.1.2017 19:53:15)
Tante a jak je to tedy s tím načasováním, Vy co jste vzdělané v pedagogických vědách? Je známo, že je důležité v kolika letech se začne dítě vzdělávat? Má to vliv na vývoj mozku, schopnosti se učit?
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 20:07:01)
Je důležité, aby začalo v tu dobu, kdy je k tomu připravené. To souvisí s věkem jen dost volně. Naopak se to dá odhadnout podle některých ukazatelů, z nichž některé se dají vyhodnotit standardizovaně. Roli hraje i to, jak bude vypadat škola, do které dítě půjde. Jsou školy, kam nastupují děti ve čtyřech letech a v deseti se začnou učit číst, ne výjimečně.
Naše česká škola je dost uniformní. Některé charakteristiky tak začnou vypadat univerzálně, i když ve skutečnosti nejsou, ale prakticky se dají použít.
|
| Drop |
|
(5.1.2017 8:26:01)
aha to zní samozřejmě zajímavě a logicky
a je nějaká hranice, do kdy je dítě naprosto otevřené pro příjem informací a pak už to jde hůř? ještě dovysvětlím, když přesadíš dítě ve věku 3-4 let do cizí země, tak se naučí ten cizí jazyk jako svůj 2.mateřský, kdyžto když přestěhuješ dítě ve věku 6 let, tak už si do toho nového jazyka bude navždy jen překládat
z toho usuzuju, že někde mezi 5-6 lety se ten mozek uzavře pro přirozené přijímání informací a pak už to jde do něj už jen "nahustit" nebo to je úplně blbá teorie?
|
| Karkulkaaa | 
|
(5.1.2017 10:37:06)
Commer to je blbost, můj bratr se dostal do anglicky mluvící země v 9 letech, do té doby mluvil jen česky a po nástupu do školy tak cca 2 měsíce měl nějaké hodiny jazyka navíc, v listopadu už řekli, že další speciální hodiny nepotřebuje a dnes má vystudouvanou jednu z nejprestižnějších univerzit a rozhodně si nepřekládá z čj do anj a naopak, nemá cizí přízvuk, nikdo nepozná, že není rodilý mluvčí. Můj táta tvrdí, že rozhodující jazyk je ten, ve kterém to dítě absolvuje základní školu, samozřejmě v té cizojazyčné zemi. Kdyby jen chodil do anglické školy v Čechách, tak to tak nebude.
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(4.1.2017 18:05:24)
Monty, připadá mi, že ten rok hraje roli právě na tom začátku (kde je to zde některými přispěvatelkami bagatelizováno - že nuda v první třídě nevadí), na druhém stupni je to dle mého úplně jedno, a pak u hodně vyspělých a jedinců (rozumově, sociálně) je holt těžké se ve 20ti přizpůsobovat roli studenta střední školy.
Dcera to zvládla, protože je povahy neprůbojné, spíše opatrné,
kdežto sebevědomý syn se spoutou nápadů plánů co počít se životem bez ohledu na obecné zvyklosti si připadal v 19ti jako středoškolák totálně mimo sebe. Svázaný, podřízený, zatěžovaný věcmi, kteé ho nezajímají, nepotřebuje je... Dle mého by ten rok "stačil" na to, aby stihl odmaturovat dřív, než bude tu rolí zcela zpruzen. Já jsem šla v 6ti a z osmičky na gympl, defacto jsem maturovala o dva roky dřív, než by měl on, a umím si představit, že to pro něj bylo fakt pozdě. Pro mě to tehdy bylo akorát, v prváku VŠ jsem tak nějak dospěla a začala mít (hodně) svou hlavu. Jemu se to stalo holt ve třeťáku gymplu...
|
| Monty |
|
(4.1.2017 18:09:13)
Slupko,
njn, tak já to můžu reálně pozorovat jen u dítěte, u kterýho by bylo úplně jedno, kdy by šlo na první stupeň, protože by se chovalo stejně v pěti, šesti i sedmi. A v okolí jsem tedy taky žádný podobný problémy nezaznamenala, proto se ptám. Ale to co píšeš s tím věkem na střední smysl dává, to chápu.
|
| . . |
|
(4.1.2017 18:38:08)
Monty, teď mi ještě dochází, že mi jsme i v souhlase s tím, že ohledně chování právě ten rok na prvním stupni nehraje roli žádnou. Ale hraje roli ta učební látka. Učit se číst a počítat by mělo dítě začít v době, kdy je na to zralé, aby se ve škole nenudilo (nebo netrápilo naopak z nedostatečnosti). Takže kdyby můj syn šel do školy dřív, asi by se nechoval o moc "hůř" než v těch 7mi, kdy šel, ale byl by přiměřeněji vytížen a někdo by si všiml dřív, že má nějaké ty dys.
|
| Monty |
|
(4.1.2017 18:58:30)
Slupko,
tak já třeba uměla číst od tří let. Ve čtyřech zcela plynule. A ve čtyřech jsem jaksi do školy jít nemohla. Samozřejmě, že to byl pak opruz, já bych v tomhle i syna chápala, nudila jsem se ve škole neskutečně, jen v trochu jiných podmínkách. Ale s tím nenaděláš nic. Není alternativa.
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 19:01:09)
Monty, s tím se dá nadělat hodně i v tupé hromadné nealternativní škole s frontální výukou.
Jenže to často není jádro problému.
|
| Monty |
|
(4.1.2017 19:05:14)
Tante,
to hodně záleží na tom, o jaké dítě se jedná. Někdy dá, někdy ne.
|
| Tante Bante |
|
(4.1.2017 19:11:13)
Ano. Některé dítě se nebaví, není to jiné než u dospělých a učitelé nejsou čarodějové (ani památní pražáci, jak jsi sem kdysi dávala, "směšní a nebezpeční současně"). S někým nehneš a můžeš formulovat požadavky ad libitum. Kromě toho je relevantní otázka, proč vlastně hýbat a co za to.
|
|
|
|
| . . |
|
(4.1.2017 19:04:47)
Monty, ale moc 3-4 letých nečte, to je marginální problém (a dotčení jedinci si ho musí vyřešit individuálně, ve třech letec fakt do školy nepůjde). Ale 5-6ti letých už čte dost, a tam se ta možnost předčasného nástupu do školy celkem nabízí (pokud tedy to čtení není jen jediná oblast "napřed" a dítě jinak nespočte ani malinký nákup a celkově je ještě školkáč pohodář...).
|
|
|
| breburda71 | 
|
(4.1.2017 21:47:07)
Magráto, tohle je fakt těžký..Se synem chodil na ZŠ kluk, kterého jeho maminka dala preventivně o rok déle - taky je v srpnu. Neskutečně prudil ostatní děti,machroval, koukal na ně jako na mrňata. Kdyby chodil o rok výš, tak jak měl, tolik by si v kolektivu nevyskakoval, mělo by to na něj dobrý vliv, on je i veliký postavou ( ty děti znám, potkávají se na trénincích, tak vím, jak se chová ve společnosti stejně starých). Ten rok je hrozně znát v určitém období.. Doma se z něj můžou zbláznit, ve škole se nudí ( má tím pádem horší známky), ale v první třídě to byla výhoda pro jeho maminku, to zas jo:) A na konci devítky mu bude skoro šestnáct roků, to je šílený. já jsem tou dobou měla za sebou půlku gymplu..
|
| Federika | 
|
(4.1.2017 21:52:46)
Breburdo,
vždyť jsou dneska školy plný odkladových dětí, narozených na jaře, dokonce i na podzim..Takže dítě narozený v srpnu,který šlo do školy čerstvě v sedmi letech, tam bejvá někde uprostřed, v žádným případě ne nejstarší.
|
| breburda71 |
|
(4.1.2017 21:57:26)
Frederiko, za prvé v synově třídě byla převaha dětí, co odklad neměly, a za druhé - píšu přímo o konkrétním klukovi, který ten odklad mít neměl, nebylo to prostě dobře, přiznali i jeho rodiče, že to byla chyba, nechtěli ho dát v čerstvých 6 letech a byla to chyba..
|
|
|
| Monty |
|
(4.1.2017 22:00:12)
breburdo,
to není vždycky jen věkem. Syn šel normálně v šesti a půl, jenže on vůbec nebyl "dětskej", pro něj byl první stupeň neskutečně otravný. Jemu fakt vadilo, že s ním jednají jako s malým a že je ta výuka nastavená na "malý". Navíc měli od třetí třídy fakt takovou hodně mateřskou paní učitelku, která s nimi jako s malými jednala a syna to hrozně štvalo. Do třetí třídy to dával na jedničky, protože je chytrej, čtvrtá a hlavně pátá třída byla děs, nedělal vůbec nic, nechával si dávat trojky, protože ho to "dětský učení" vůbec nezajímalo. Přišel druhý stupeň a najednou bylo všechno jinak, vysloveně rozkvetl, že je škola konečně zajímavá. Trochu blbý na tom je, že z prvního stupně neumí nic, ten prostě vytěsnil dokonale.
|
| Monty |
|
(4.1.2017 22:09:33)
maargitt,
ale ta učitelka nebyla špatná, syn ji měl docela rád. Taky se jí pak šel někdy v šestý třídě omluvit za svý chování na prvním stupni. Jen zkrátka nebylo možný, aby s jedním dítětem ve třídě mluvila jako s dospělým a s ostatníma tak, jak byla zvyklá. On chápal, proč to tak je, jen mu to nevyhovovalo a nebyl na to zvyklej.
Navíc žádný změny škol nebo tříd vůbec nepřipadaly v úvahu, syn šel na tuhle školu proto, že tam šlo nejvíc jeho kamarádů ze školky, i když cca do čtvrtý třídy byl smutnej, že si s nima nemůže povídat o tom, co ho zajímá, tak to furt byli kamarádi, který znal od tří let. Pro něj je to hodně důležitý, protože není družnej extrovert, změnit školu a být s cizíma by pro něj bylo mnohem horší než těch pět let nudy přežít s dětmi, který zná.
|
|
|
| breburda71 |
|
(4.1.2017 22:06:52)
Monty, je mi to jasný, tady to bylo zjevný už od začátku, že prostě už měl jít do školy, i když je srpnový, zbytečně promrhal rok ve školce..V kolektivu o rok starších kluků je najednou jiný..Dcera když chodila do školy,tak se zrovna odklady začaly rozmáhat a byla jako dubnová nejmladší ve třídě, někteý holky byly skoro o dva roky starší, ale takový rozdíl to nebyl jako tenhle, co popisuju.. Syn je červnový a je tam asi 6 dětí ještě mladších..
|
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(4.1.2017 19:42:18)
Slupko,
souhlasím a myslím si totéž, spoustě dětí v tomto směru neprospěla 9. třída, která to základní vzdělávání natáhla. Někomu třeba vyhovuje, že má rok navíc na rozhodování, kam dál, ale když potkávám deváťáky podřízené stejným pravidlům a omezením (tedy s hodně malou zodpovědností a svobodou) jako mají prvňáci (u nichž má většina těch omezení a pravidel opodstatnění), přijde mi to prostě špatně. Také si myslím, a vidím i kolem sebe, že hodně těch devatenáctiletých maturantů už mělo být jinde, stejně jako většina těch patnáctiletých deváťáků.
|
| Bouřka | 
|
(4.1.2017 19:53:53)
Jo, já si pamatuju, jak těžký byl ten poslední rok na gymplu, člověk se tam cítil už strašně nepatřičně, a to nás vcelku brali jako dospělé. Ale ta potřeba být jinde byla silná. Sestra s odkladem - poslední roky na škole značný problém, dost to flákala, jak jí to tam nesedlo, ve 20 to už muselo být opravdu na palici. Stejně stará sestřenice přeskočila celou první třídu (chodila s ní posledních pár měsíců v malotřídce, pak rovnou druhá), a problém s tím nebyl.
|
| Bouřka |
|
(4.1.2017 19:57:23)
Kecám, sestřenice byla právě mladší, skoro o 2 roky.
|
|
|
|
|
, jen jsem přidala svou zkušenost a taky postřeh, že tendence(dávad napřed, dávat pozdě )se mění. 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)