| JiBi* | 
 |
(10.10.2016 21:03:22)
Záleží, jak blízký je mi zejména ten, kdo mi parte poslal (jemuž zemřel příbuzný). Pokud je dosti blízký a přesto jsem se dověděla o úmrtí až z parte, pak bych vyjádřila účast telefonicky. Sama si vzpomínám, jak mě zamrzelo, když nám zemřel syn a jedni naši docela blízcí přátelé poslali jen sms.
V jiných případech - písemným vyjádřením účasti nikdy nic nepokazíte, spíš naopak.
|
| Černá.Berta | 
|
(10.10.2016 21:11:20)
JiBi, to je mi líto, muselo to být hodně těžké období.  Jen jsem chtěla k tomu říct, že já to osobně vidím tak, že neustálé telefonáty by mohly být nepříjemné, obtěžující. Asi bych taky dala přednost sms, i když chápu, že se mohou zdát neosobní, ale přišlo by mi to v této chvíli nejspíš diskrétnější. Kamarádce jsem teď, když mi napsala o smrti otce, poslala sms a po několika zprávách, když jsem viděla, že reaguje, napsala jsem, jestli mohu zavolat, jestli se cítí na to s někým mluvit.
|
| libik | 
|
(10.10.2016 22:12:14)
Berto, on pozůstalej nemá kromě šílené bolesti celkem co na práci, není ho z čeho vyrušovat. Mně naopak (a to jsem díky dítěti, práci a přátelům dost stabilizovaná) zabolí, když potkám někoho, kdo ví a dělá jako by se nechumelilo..
|
| ...j.a.s... |
|
(10.10.2016 22:20:32)
"Pozůstalej nemá kromě šílené bolesti celkem co na práci, není ho z čeho vyrušovat."
Libíku, myslíš? Kolikrát je do týdne od úmrtí pohřeb a další týden už jsou všichni v práci. A pokud si vzpomněli, tak buď přišli na pohřeb nebo poslali email, což teda docela zabolelo. Myslela jsem, že na takovou věc se email nehodí a nechápala jsem, že nikoho nenapadla kondolence jako taková.
|
| libik |
|
(10.10.2016 22:31:19)
Myslela jsem to tak, že mě kondolence nerušily.
|
|
| Jitusch* |
|
(11.10.2016 7:09:33)
Tohle je asi individuální, každý to cítí jinak. Dostala jsem po úmrtí syna kondolence různými cestami, i e-mailem. A zrovna u toho e-mailu mě potěšilo, že dotyční soustrast vyjádřili a bylo mi celkem jedno,jakým způsobem.Naopak se mě docela dotklo, když mi kondolovala jedna "dáma" asi 2 měsíce po úmrtí.Stála jsem na zastávce busu, plné ruce tašek a ona se ke mně "vrhla" a krom kondolence i politovala.Přiznám se,že jsem jí měla v tu chvíli plné zuby.
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(10.10.2016 21:14:13)
Já bych ve všech případech kondolenci poslala. Přijde mi to vhodnější než telefonovat a není to tak odosobněné jako email. U telefonátu bych měla blbý pocit, že dotyčný zrovna mluvit nechce a já ho ruším nebo že jsem dvacátá v řadě a dotyčný je ještě víc v kýblu z toho, že po dvacáté slyší to samé a zase myslí na to všechno.
|
|
| libik |
|
(10.10.2016 22:13:10)
Jibi
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)