Kafe |
|
(22.9.2016 14:00:05) jak to zvládáte? Sedí mi doma u stolu 3 - nejstarší je hrozně pomalé, což mě děsně irituje, další má dysfázii jako prase, a do toho vříská batole, které je zvyklé mít během dne všechnu pozornost a večer se nehodlá o maminku dělit. Starší děti už chodí do školy, ale přípravu na ni samy tedy nedávají - musím je dotlačit napsat si úkoly, s dysfatikem navíc něco přečíst, nechat ho něco napsat, luštit osmisměrky či tajenky. Mám někdy pocit, že to nejstarší schválně dělá potíže, aby mělo též pozornost. Když jsou konečně v postelích (manžel v tu dobu ještě není doma z práce), jsem mentálně totálně k.o.
|
Kukurice29+3. |
|
(22.9.2016 14:13:44) Dcera sedi u stolu a pise ukoly a ja dohlizim a pritom trenuju logopedii se synem dysfatikem, ktery absolutne nespolupracuje a dela kraviny a furt nekam chodi a na vsechno odpovida "kamion" a nejmladsi sedi v zidlicce a patla prstovyma barvama na papire.
|
Kafe |
|
(22.9.2016 14:19:47) Kukuřice - přijď na návštěvu. Máš podobnou trojku, jako já. Můžeme se zbláznit společně.
|
|
x x |
|
(22.9.2016 21:00:22) Kamion
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(22.9.2016 14:21:05) a zkusit využít ochoty pomoci? nejstarší bych požádala o zabavení nejmenšího, mezitím se věnovala prostřednímu, pak požádala prostředního, aby třeba četl nejmenšímu a mezitím obstarala nejstaršího, pak se třeba vrátit k prostřednímu...
|
|
K_at |
|
(22.9.2016 14:29:45) Lisko, neni mozne delat s detmi pripravu na etapy? Jeden, pauza, druhy a pauza. Batole hodit chvili k tv
|
|
ChemicalJane + 4 |
|
(22.9.2016 14:34:02) chvílema je to na Neurol
druhačka většinou bezúdržbová, ale má dny, kdy se sekne třeba u psaní, že tak hezky jako já psát neumí a že tedy nic psát nebude.. srdceryvný pláč.. no komedie.. do toho prvňák, který je děsný grafomotorický projev.. a tak nějak sklony k hyperaktivitě.... jo a jako bonus zkřížen lateralita... najednou úkoly dělat nemohou, protože si kafrají do úkolů navzájem.. zejména druhačka prvňákovi "radí", jak to má dělat, ale takovým tónem, že bych jí nějraději jednu loupla... k tomu téměř tříleťanda, která chce taky dělat úkoly... a NUTNĚ potřwbuje taky sešity, pracovní sešity, apod.... a aby toho nebylo málo, tak většinou do tohot mumraje začne brečet mrňavka....
takže - úkoly dělá nejdřív jeden, pak druhej, ten co úkol nedělá,zabavuje mladší sourozence... mrňavce stačí vrátit dudlík a je klid.. tříleťandu je potřeba zaujmout... to je někdy oříšek.... pak se vystřídají..
zkoušela jsem u toho dělat i jinou činnost, ale to se nedá....
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(22.9.2016 14:35:37) Jani, ty už máš mimčo? Takže 3 holky a kluk? A kolik je malé? Jak to zvládáš?
|
ChemicalJane + 4 |
|
(22.9.2016 14:53:08) jo jo, narodila se na konci července císařem... teď už je mi fyzicky dobře, tak to je mnohem lepší!! ale ještě nedávno mě to břicho pořád bolelo... zvládám.. noooo... upřímně jsem si přiznala, že padám na hubu do toho pracuji, takže fakt jako vrtulka u zadele ale je to vlastně krásné mít tak velkou rodinu
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(22.9.2016 17:04:27) To tě obdivuju a 3 holky, potěš koště!
|
ChemicalJane + 4 |
|
(22.9.2016 17:11:12) já jsem zatím ráda za holky, víc chlapečků bych psychicky nezvládla, stačí tatínek a syn... jen teda doufám, že mi synátor nezačne menstruovat
|
|
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(22.9.2016 14:47:41) Nevím a je mi to záhadou. Nemám děti o pár let, ale skoro o 9. Na palici to bylo, když bylo malé tak rok a půl, to nám brala tužky, drkala do stolu, byla vytočená, že se nevěnuju jí. Teď už je to snadné, gymplák se až na výjimky ( Mami, pomoc, písemka za chemie! ) připravuje sám, se třťačkou to zvládám, dělá si už úkoly sama, já jen kontroluju, případně pomůžu a ověřím, zda všechno pochopila. A trénujeme násobilku. Mít malých dětí víc, tak mi asi hráblo nebo nevím. Považuju to za docela velkej stres.
|
|
zerat |
|
(22.9.2016 14:48:17) Je to hrozné, také tím trpíme. Holky máme dvě - starší pomalá a někdy si myslím také že to dělá schválně, -čas, kdy jsme my v práci ona profláká - prý odpočívá po škole; my přijdeme domů a začne honička do učení - aby měla úkoly, aby se naučila, vysvětlujeme, co nepochopila při výuce... Manžel pak odchází pracovat a jde o ten čas spát později, protože práci prostě musí udělat. Mladší je ve 3. třídě, do teď jí šlo všechno samo, vše dělala sama a nebo se zeptala sestry, měla za celý rok max. dvě dvojky jinak samé jedničky podtržené - před pár dny byla celá otrávená, že se oba s manželem věnujeme s přípravou do školy starší holce a jí se nevěnuje nikdo... v tomto týdnu přinesla 3 z AJ, přitom víme, že vše uměla... a naprosto neskrývaně vítězoslavně oznámila, že se s ní musíme také začít učit Takže se také domnívám, že se snaží si utrhnout naši pozornost, jenže jí nedochází, že tím ničí nás... Přijdeme večer z práce a opravdu nevíme co dřív - místo aspoň jednoho klidného kafe se učíme s dětmi. Doufám, že to s mladší holkou nějak utřepeme, starší, že se probudí a začne makat a nebude jejich učení balvan pro nás.
|
|
|