| marposlusna |
 |
(31.8.2016 9:34:49)
Ahoj všichni  Jdu prosit o radu. Hledáme teď bydlení, zatím jsme sami dva. Vyskytla se nám tu nabídka na byt v rodinném domě, že bychom bydleli v 1. patře a v přízemí by byla manželova rodina. Máte někdo zkušenosti s tímto bydlením? Dělá to dobrotu?
Díky za názory a hezký den 
|
| Lída+2 | 
|
(31.8.2016 9:39:18)
Mám zkušenost jako dítě rodičů co takto bydleli.....dodneška jsem nepochopila, proč se tam nastěhovali a bydleli tam 13let. Děkuji dodneška dnu kdy se konečně rozhodli odstěhovat. Škodilo to všem....my měli špatný příklad. A rodiče podle mě X let nervů.....
Babička s dědou nějak nebrali, že jsou dávno dospělý a dirigovali je jak malé děti.....
NIKDY bych do toho nešla.....to bych raději bydlela v garsonce, nebo v jedné místnosti...s dalšíma X lidma.
|
| marposlusna |
|
(31.8.2016 9:47:02)
Nejsou to přímo rodiče, ale i tak je tam potřeba nějaká slušnost no. nejvíce mě asi láká cena, je to zatím nejdostupnější varianta a pak také velikost bytu, je větší než momentálně nabízené.
Nemá zahradu, pouze balkon, což mi zas tak nevadí.
|
| Ruth | 
|
(31.8.2016 9:53:47)
Slušnost je snad samozřejmost, o tom není nutné mluvit.
Ne, není to bydlení jako každé jiné. Budete pod dozorem a ztrácíte soukromí. Raději bych vysolila prachy za komerční pronájem, než toto.
|
|
| Macecha | 
|
(31.8.2016 13:47:25)
Pokud je ten byt v dobrém stavu, nešlo by se tam nastěhovat, zatím nekupovat a platit třeba tchánovi symbolické nájemné? Získali byste tím čas na rozmyšlenou, případně si mohli mezitím pomalu shánět lepší bydlení.
|
|
|
|
| libik | 
|
(31.8.2016 9:39:35)
Bydlení jako každé jiné, je tedy pravda, že to není pro chronické pařměny, očekává se "příjemné pozdravení", z druhé strany RD mívají benefit v nějaké zahrádečce či terásce.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(31.8.2016 9:47:10)
rodina.cz je plná příkladů toho, že to není dobrý nápad. jako výjimky se najdou, ale...
|
|
| wer | 
|
(31.8.2016 9:53:04)
To záleží na konkrétních lidech a situacích, pro někoho skvělé bydlení, pro jiného horor.
|
|
| kosatka2 | 
|
(31.8.2016 10:05:14)
U nás takhle bydlí spousta rodin. Ženy běžně nadávají, že jim tchyně běžně lezou do pokojů (mají klíče) či to tam chodí ukazovat svým návštěvám. Nebo že se tam nesmí na nic šáhnout rekonstruovat, protože "to tehdy dalo tátovi tolik práce, položit tu podlahu, to mu nemůžete udělat, dát si tam jinou, počkejte, až tu nebude" apod.
Na druhou stranu mají bez problémů hlídání, kdykoliv, neustále vidím ty prarodiče s vnoučaty, a i si tak různě jinak vzájemně vypomáhají a jsou celkově na tom finančně dost dobře (nízké náklady na bydlení+možnost pracovat i s malými dětmi) a mají o pár starostí míň, můžou si navzájem půjčovat různé nářadí, sdílet úložné prostory apod.
Funguje to podle mě dobře u splachovacích a upřímných lidí.
|
| Thea + 2 |
|
(31.8.2016 10:18:11)
Možná ne až tak upřímných, to by to časem nemuseli zvládat.Já bych do toho nešla. Neustále korigovat vztahy, chování. Raději ne.
|
| marposlusna |
|
(31.8.2016 10:22:03)
Děkuji Vám za názory .-)
|
|
|
|
| Monika |
|
(31.8.2016 10:21:16)
Pokud to máte kupovat, tak to zvažte fakt hodně. Zřejmě půjde o koupi 1/2 celého domu, protože při dvou bytech nejde dům rozdělit na dvě bytové jednotky se "samostatným osudem". Ta 1/2 (nebo jiný podíl) je ovšem podíl ideální, ne faktický, tj. patří Vám jakási "ideální" polovina celého domu i s pozemkem pod ním, případně okolo - pokud byste kupovali podíl i na zahradě. Samozřejmě dohoda o užívání "po patrech" je možná a obvyklá, ale stejně hrozí teoreticky spousta sporů okolo údržby, oprav a pod. A pokud Vám nebude to soužití vyhovovat, buď od začátku nebo třeba později s dětmi (kdy už zřejmě o zahradu budeš stát o hodně víc než teď) nebo prostě se budete stěhovat za prací atd., tak se půlka domu s "cizími" spoluvlastníky prodává fakt hodně špatně. Problém to může dělat už při koupi, pokud jde o hypotéku. Já bych to takového bydlení šla je v případě "nájmu" (tj. nic bychom nekupovali, jen přispívali vlastníkům celého domu na náklady nebo normálně platili nájemné) nebo kdybych je fakt hodně dobře znala a to bydlení považovala za dobré z dlouhodobého hlediska. Pokud jste zatím jen dva nebylo by lepší zatím vydržet v nájmu a zjistit, co fakt potřebujete a chcete? Jít do tak riskantní transakce, protože "mě láká, že je to větší než teď" mi teda přijde fakt naivní, promiň.
|
| marposlusna |
|
(31.8.2016 10:27:46)
ne nejde o to, že je to větší než teď, ale chceme děti a musíme první vyřešit to bydlení, jinak bychom zůstali tam, kde jsme teď, lokalita i současný byt nám vyhovují, bohužel je ale akorát pro dva, více už ne.
Nabídka bytů v současné době, alespoň v našem kraji nic moc a navíc šly ceny nahoru, hypotéky se hodně bojím, takže se snažím, aby ta částka byla co nejnižší.
Co se týká ideální poloviny a tady těch věcí, to je právě taky problém, ještě jsem bohužel nemluvila s nikým, kdo tomu rozumí, chtěla jsem prvně vědět,jestli máme nad touto možností vůbec uvažovat.
Ve spodním patře bydlí vzdálenější rodina, takže výhody s hlídáním dětí by tady nebyly.
Děkuji moc za názory.
|
| Monika |
|
(31.8.2016 10:39:27)
Tak to si s někým "kdo tomu rozumí" určitě promluv. Případně se rovnou poptej v bankách, za jakých podmínek jsou ochotni na takové "polovičky" půjčovat a jestli to tak jste schopni zvládnout. Ti příbuzní zatím vlastní celý barák a chtějí Vám půlku odprodat (a proč) nebo máte kupovat "nový" dům rovnou od někoho "napůl"?
|
| marposlusna |
|
(31.8.2016 10:47:40)
Celý dům má dva vlastníky, kteří jej vlastní půl na půl a my bychom chtěli odkoupit tu jednu polovinu, vrchní patro, od manželového otce. Ten si před časem koupil byt v jiném městě, byt pronajímal a nyní se nájemníci stěhují pryč.
Zahrada u pozemku není, jen takový větší balkón.
|
| marposlusna |
|
(31.8.2016 10:59:30)
Manžel má tři sourozence, takže by se to muselo stejně jednou řešit kvůli dědictví a vyplacení, nehledě na to, že tam chtěl už před časem jednou bydlet švar "jen tak" a byl s tím velký problém u ostatních.
Jak nad tím teď uvažuju,po tom, co jste psaly, tak asi navrhnu manželovi, abychom to nechali plavat
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(31.8.2016 11:12:57)
Tak to jo. Úplně nejlepší by bylo, kdyby to otec prodal těm příbuzným, co už tam bydlí, a vás děti podělil, vy byste si mohli ty peníze přidat ke svým a pořídit si něco svého.  V tomto případě bych do toho fakt nešla.
|
|
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(31.8.2016 10:47:47)
Vzdálenější rodinu bych asi nebrala, teda pokud to nejsou lidi typu úplně cizí soused. A otázka je, jak moc je to oddělené. A určitě je potřeba ten dům rozdělit na ideální polovinu, protože to je pak opruz největší, dohadovat se, kolik kdo utratil čeho na energiích.
|
|
|
|
| DaVinci | 
|
(31.8.2016 10:32:57)
V naší soudržné rodině je heslo: "S přízní řízni". Za mě navštívit se a pak každý pěkně domů minimálně na druhý konec města  Pro blaho všech
|
|
| Anni&Annika | 
|
(31.8.2016 10:44:12)
a je to pravne rozdele na dve bytove jednotky ci je to jen idelani polovina? A jak je to s pozemkem? Predpokladam, ze ten je dulezity, neb planujete deti. A tam je pak zahrada k nezaplaceni. Taky musite pocitat s fondem oprav, jestli je spolecna pristupova cesta, kdo je majitel atd..atd...aby se nestalo, ze kdyz vam strechou zatece, ze vam ti dole sdeli, ze je to nezajima...
Nevim, ale do tohodle bych nesla, pokud to neni vsechno poradne osetrene.
JInak teda...ja bych s rodinou nebydlela. Miluju svou rodinu, ale bydlet s ni nemusim
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(31.8.2016 11:25:21)
Mám vlastní zkušenost:
NIKDY! NIKDY! NIKDY!
Radši se zadlužte ...
My jsme na výběr neměli, polovina domu byla manželova,v horním patře tchánovci.
Už nikdy bych do toho nešla. NIKDY!!!
|
|
| Kukurice29+3. | 
|
(31.8.2016 11:59:14)
Ja bych do toho nesla ani za zlate prase.
|
| veverkaa | 
|
(31.8.2016 14:12:10)
Taky bych do toho nešla, radši bych si koupila rozpadlej minibarák a dala ho postupně do pořádku nebo bych se zadlužila víc a šla do novostavby., záleží kolik by půjčila banka. Ale to pouze v případě, že by nemovitost neměla víc vlastníků než mě a manžela. NIKDY bych nešla do vlastnictví nemovitosti s nějakou další rodinou.
|
|
|
| luthienka | 
|
(31.8.2016 12:15:38)
My bydlíme 20 let s mými rodiči ve dvougeneračním domě se společnou zahradou. Je nutné nastavit majetkové vztahy (aby nikdo nebyl poškozen) a komunikaci.
Co se týká komunikace, tak ke konfliktům asi dochází všude. Ale my to zvládáme. Po nějakém konfliktu je pár dní "divná atmosféra", kterou vylepšujeme neformálním pozváním na kafe, společným posezením pod stromem, zastavením na kus řeči na zahradě,... Skvělé je, že se shodujeme ve výchově dětí. Takže mé děti měly nádherné dětství s babičkou a dědou. Já jsem v podobném modelu vyrostla (bydleli jsem s tátovo rodiči).
Je to v podstatě takový další vztah. Pro mě je o kus níž než vztah s manželem, ale i tak je třeba na něm pracovat. Vážím si jich, mám je ráda, ale jsem dospělá a mám právo se rozhodovat po svém. Ale protože je mám ráda, snažím se jim moje postoje vysvětlit.
Některé věci se s věkem lepší (můj otec není tolik cholerický), některé se horší (postupně budou potřebovat víc a víc pomoci).
MOžná u rodičů manžela to má žena složitější , než když je to naopak. Ale moje mami to zvládla a i když občas plakala (děda byl sběratel všeho a moje mami je pořádkumilovná), tak myslím, že by neměnila.
A pomáhá společný smysl pro humor a společné zážitky. CO s rodiči neprobíráme, jsou naše majetkové poměry (tuší, že se máme dobře, ale kolik bereme, jim neříkáme), naše práce (oznámíme jim, že měníme místo jako hotovou věc) a pod.
|
|
| zerat | 
|
(31.8.2016 12:16:47)
Nedělá to vesměs dobrotu, ale najdou se i světlé výjimky, které si to budou pochvalovat.
Já bych do toho nešla. Žila jsem takhle celé své dětství až do mých cca 24 nebo 25 let a hororových zážitků mám opravdu vélký ranec.
Problém je snad ve všem - společné odečty energie, takže se rodiny vzájemně hádají o vodu na koupání, zalévání, kdo se častěji koupe, jak moc bere vody; kdo zbytečně topí když to není potřeba - nahoře nezateplená půda a v bytě zima; dole v prvním patře teplo, protože jsou nad sklepy... O údržbě společných prostor ani nemluvím - kdo co bude platit, ten to využívá míň, ten víc... Když se pohádáte, tak vlastně nikdy to není bezesvědků a často se zapojí a situaci ještě více vygradují... Pořád jste pod drobnohledem - přinese to spoustu rad, o které nikdo nestojí... Nešla bych do toho s mými zkušenostmi - byť jsem si vědoma i výhod, které takové bydlení má - někdo může pomoci s dětmi, pohlídat, navařit... ale více je těch nevýhod a možných konfliktů.
|
| luthienka |
|
(31.8.2016 15:27:41)
Lide, kteří nedokazi byt velkorysi asi mají problémy. Energie máme každy své, ale opravy baráku platíme víc my( vydelavame a budeme v domě bydlet i po odchodu rodičů). Rodiče přispějí, čím mohou. Nebo bezúročně půjčí ( kdysi napr 200 tis na okna) a my zorganizujeme opravu a třeba 2 roky jim to splacime. Spokojeni jsou oni - žiji v opravovánem domě bez starosti. Spokojeni jsme my - neplatime úroky. Ano, musíme se dohodnout na barvě oken.
Ja bych nechtěla byt cele dny sama doma( obzvlášť na mateřské). Jsem rada, ze tam jsou. Když se nechci s nimi vidět, nemusíme se vůbec potkat. Pozdravime se na zahradě a jdem si po svém.
|
| zerat |
|
(31.8.2016 15:39:33)
Luthienko, však píšu, že se najdou i světlé výjimky  Buď ráda, že to u vás funguje  U nás to velkorysosti nebylo - u nás to bylo spíše o tom, že prarodiče chtěli být u všeho, do všeho mluvit, vše dělat... mladí byli mladí a hloupí... Žel neznám ve svém okolí ani jednu funkční rodinu, kde dělá dobrotu žití ve stejném domě, se stejným vchodem...
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)