| Lída+2 | 
 |
(22.8.2016 5:09:14)
Jelikož vím jak se ke stravování malých dětí v CR celkově přistupuje a cpou se od 4 měsíců čímkoliv a názor co by mělo a nemělo se neshoduje s doporučením měla jsem na návštěvu vždy připravené jídlo sebou.
Takže návštěva mohla jen příjemně překvapit, že dětem připraví něco co by mohly.
Můžu Tě ubezpečit, že po ty navštěvované jsi ty ty divná, co svému dítěti nedává v roce a půl to co uvaří a vaří mu pořád extra.......
v autě byla pořád i nějaká sklenička s jídlem, právě pro tyto příležitosti. Cca do 3let mladšího dítěte, protože moje děti jedli první solené jídlo až ve školce, štávu ve vodě též a černý čaj též, stejně tak párky......bylo to pro ně dost šokující..(na to jsem se se dověděla, kdybych jim vařila od začátku normálně, neměli by problém, proč jim pořád vaříš tolik zeleniny....a nevaříš jim normální jídlo....)
A pak zase já vyšokla svojí sestru, která to dle svých slov tak nežere....a uvařila jsem jim tak, aby to mohli všichni a neosolila to, že její 2letý dítko a 4leté si to vezme a my si to jen dosolíme a dopepříme.....
Její slova: " nejsem blázen, abych takto vařila....my jim dávno solíme a jedí to co my.....extra jídlo neměly asi rok ...." no přiznám se, že pokud toto pronese vystudovaná zdravotní sestra, jsem v šoku.
Takže za těch pár let co mám děti jsem si udělala obrázek o tom, že i v případě, že jsi objednaná návštěva nelze nic čekat.
|
| Bouřka | 
|
(22.8.2016 13:32:54)
Tak já bych třeba byla zase v šoku, kdyby si dal někdo tu práci uvařit něco extra mému dítěti, ale neosolil to, to je pak zbytečná práce, by to nejedlo. To bych chápala u dítěte mladšího rok, ale ty se zase moc neřeší, protože je naprosto nepředvídatelné, v jaké fázi vztahu k jídlu se nacházejí. Od plně kojených po ty, co jedí běžnou stravu. Můj starší byl do 10 měsíců ochoten pozřít akorát okurku a křupky, na jiné jídlo pozitivně zareagoval, až když jsem mu v roztržitosti omylem strčila do pusy lžíci z mého talíře - ochucené. Pak si dal jakž takž říct a 3 měsíce byl na dětské stravě, než dal najevo, že svoje nechce a chce to co máme my. Pak se teprve pořádně rozjedl. Akorát do 2 let to prokládal fázemi, kdy skoro nejedl a akorát se kojil kvůli zubům. Dcera se sápala na jídlo už ve 3 měsících, na dětské se mi vybodla v 10 měsícících, 2-3 lžičky a konec, pusu neotevřela dokud se nedostala k našemu talíři. Jsem to vzdala, od té doby jí s náma. Prokládá to fázema, kdy se převážně kojí bo zuby. Pravda, já vařím tak, že naše obvyklá strava je v podstatě dětská, až na to solení, ale pokud můžu soudit z toho, jak si návštěvy dosolují, tak asi solím dost podprůměrně. Sestra válčí s tím, že jí dítě rok a čtvrt staré dítě nejí, dlouho ani neuměl polykat, dá tak pár lžiček. A dnes mluvím s mámou, a ta povídá, že mu včera zapomněla odebrat špenát, tak dostal holt normální s ostatníma. A jak prý dlabal  S těmahle zkušenostma nechápu, jak lze děti dlouhodobě udržet na speciální stravě. A považuju za zcela zbytečné dětem něco extra chystat, pokud nemám informace od rodičů, pravděpodobnost, že se jeden trefí je mizivě nízká. Nebo je to zcela zbytečný, to moje by to bralo pomalu jako urážku  . A jako rodič s tím počítám a jídlo si zajišťuju.
|
| Delete | 
|
(22.8.2016 13:59:54)
Bouřko,
vidíš to. A já, abych nemusela vařit zvlášť dětem, tak jsem od začátku skoro nesolila, koření, bylinky a různá dochucvovadla jsem nikdy ani nepoužívala, jedla jsem to, co holky a zjistila, že mi to tak chutná víc. Ono to tedy začalo už bramborama kdysi, jediné, které mi chutnaly, byly na loupačku, nesolené, jen samotné, vajíčko také nesnáším osolené, i hranolky v Mekáči si žádám (a dostávám) nesolené atd., tak to mám asi v sobě...
A zůstalo nám to doteď, kdokoliv u nás jí, tak si dosoluje, a to i ve chvíli, kdy já mám pocit přesolenosti.
Ale když nepočítám ty svoje "výstřelky" s bramborama, hranolkama a vajíčkama, co jsem jedla nesolené už před dětma, tak to u nás začalo právě s tím vařením pro děti.
Jo a je fakt, že občas pak někde nastal problém, že když holky dostaly běžné jídlo, že ho nechtěly, protože na ně mělo asi příliš výraznou chuť....
Teď už je nejmladší více než 10 let a není to tak moc dlouho, co teprve začaly výraznější, zejména ostřejší, chutě vyhledávat. Do té doby byl vrcholem výrazné chuti jemný kečup .
|
| Bouřka |
|
(22.8.2016 14:15:02)
No já taky nikdy výrazně nedochucovala, takže úprava stravy s přechodem na dětskou byla dost malá. Dětská strava byla upravovaná spíš s hlediska konzistence. Jinak jsem řešila hlavně sůl a česnek. Ale dítka to zjevně nenadchlo, mají nějaký pikantnější chutě, staršímu sem musela dělat zeleninku na cibuli, aby byl vůbecochotný to jíst. Dcera mi tuhle sbrala očesnekovanou topinku, já čekala, že jí to bude vadit a houby, pošmákla si s chutí.
|
|
| Bouřka |
|
(22.8.2016 15:37:08)
Nejčastější koření je u nás asi kmín, majoránka a bobkový list + plus česnek a bylinky. Papriku jsem nikdy moc nemusela, dávám jen do pár jídel, pepř nějak téměř s dětma vypadnul z jídelníčku, zůstal hlavně v zelňačce.
Kaše starší dítě považovalo za úhlavního nepřítele, teď si dá trochu ovesný nebo rýžový. Mladší teda něco milostivě sní, ale nadšeně se netváří. Klasiku dětského jídelníčku krupicovou jsem dělala naposled před pár lety. Možná bych to mohla zkusit, manžel by měl radost . Vlastně ani nevím, jestli to syn jí ve školce, ale moc jsem jí nezaznamenala ani na jídelníčku. On vlastně vůbec nějak nemusí ty klasický sladký jídla, v posledním roce se teda naučil jedinou výjmku a to noky s mákem. Dcera se na to taky netváří, ta ty noky akorát s máslem.
Já bych s téhle diskuse řekla, že trefit se do dětských chutí u cizích dětí je téměř nemožné, občas i u vlastních 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(22.8.2016 15:42:03)
Syn taky nejedl kaše ani žádná sladká jídla, občas palačinky, ale jenom jako moučník po něčem masitém.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(22.8.2016 17:11:01)
Já jím sladká jídla pouze jako moučník, třeba jeden jahodový knedlík z tvarohového těsta se šlehačkou, víc se jich sníst snad ani nedá, některá teplá sladká jídla vůbec nepozřu, třeba žemlovku nebo buchtičky s krémem. To tchýně taky moc nechápala, oni jedli skoro samé sladké, ale cukrovku mám nakonec já. Flákotu se zeleninovým salátem můžu denně.
|
| Bouřka |
|
(22.8.2016 17:21:23)
Mně ten sladký oběd dnes už taky přijde divnej, odvykli jsme, jak jsem to přestala dělat, protože bylo třeba aby dítě jedlo. Dnes už to dělám málokdy a spíš jako brzkou večeři. Dala bych si častěji, ale zase co s tím, když mi to nejí.
|
|
|
| TaJ | 
|
(22.8.2016 18:21:29)
Evelyn, tak to já sladká jídla mám ráda, ovocných knedlíků sním tak 5-6, posypaných strouhaným tvarohem, cukrem a rozpuštěným máslem... žemlovka s jablky a s tvarohem - mňam ...nebo klidně máme k večeři nebo obědu palačinky, buchtičky se šodó, syn miluje k večeři krupicovou kaši se skořicí....paradoxně tedy silnější postavy je u nás jen manžel, který tahle jídla skoro nejí
|
|
|
|
|
|
|
Můj se dodnes na návštěvě téměř ničeho nedotkne. Ani doma
Já to beru jako jídla s jistotou, že dítě alespoň něco sní. Maso, přílohu, šťávu...chápala bych ještě to zelí, ale to není zrovna zásadní ze sytícího hlediska, a třeba obě moje děti ho od začátku jedli s chutí.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)