| Monty | 
 |
(1.8.2016 15:54:24)
Ve vedlejší diskusi zazněl zajímavý názor, který se týkal Facebooku: "Když mi ti lidi nestojej za to, abych se s nima potkala a pokecala, tak mě nezajímá ani, jak žijou."
Máte to také tak?
Přestávají pro vás být lidé, se kterými se z nějakého důvodu často nevídáte zajímaví? Už je nepokládáte za přátele?
Mne zajímá, jak žijí lidé, s nimiž jsem v nějakém období trávila čas nebo jsou mi nějak blízcí. S tím, jak často je vidím, to vůbec nesouvisí. Prostě to vždycky nejde - moje nejlepší kamarádka bydlí 100 km ode mne, například. Reálně se s ní můžu vidět párkrát do roka. Přesto mne zajímá její život, i když u něj "fyzicky nejsem".
V návaznosti na to mne překvapuje, že na Rodině trávíme čas s úplně cizími lidmi, o kterých třeba ani nevíme, jak se jmenují, zajímáme se o to, co píšou o svých životech, vyjadřujeme se k tomu... a u lidí, které známe osobně to najednou neplatí, když s nimi nechodíme každý týden na kafe.
Jak to máte vy?
|
| Anni&Annika | 
|
(1.8.2016 16:01:15)
kamarad je nekdo s kym si rozumim /a nemusi mit vzdycky stejny nazor/, proste nekdo, kdo mi sedne se vsim vsudy...a je uplne jedno jestli bydli za rohem ci 700km ode me.
|
|
| HelenaPa | 
|
(1.8.2016 16:07:14)
Tím, že jsem se odstěhovala z místa, kde jsem žila 30 let a kde jsem měla všechny přátele, si nemůžu dovolit tu nafoukanost "koho nevídám často osobně, ten není přítel". Záleží mi na nich stále, jen prostě nemám možnost s nimi být tak často, jak bych ráda. Takže jsem vděčná za mobil a e-mail. FB nepoužívám.
Dokonce mám pár přátel, se kterými jsem se seznámila přes internet (a později jsme se i párkrát sešli) a kterým důvěřuju tak, že s nimi můžu probrat i ty největší tajnosti. Byť od sebe bydlíme víc než 200 km a tudíž se vidíme jednou za pár let.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(1.8.2016 16:16:11)
Ne, kamarád je kamarád, ať je kdekoliv. Moje kamarádka, která žije v Austrálii, tu nebyla 10 let, ale je to kamarádka. Mám jí ráda, zajímá mě, co dělá. Ráda si prohlížím její fotky na fb a moc ráda bych jí zase někdy viděla. A takových kamarádů mám víc.
|
| Monty |
|
(1.8.2016 16:20:33)
"Kamarád je kamarád, ať je kdekoliv."
Lassie,
jo, to je hezky - a přesně - řečené, také to tak beru.
To, že z nějakého důvodu s tím člověkem nemůžu zajít na kafe, kdykoli se mi/jemu zachce pro mne není důvod, aby mne přestal zajímat. Ráda se podívám i na fotky něčích dětí, vnoučat, zvířat... jasně že by mne nebavilo dívat se na to každej den, ale mám přátele příčetné, který neoblepují zeď fotkami "mimino 100x jinak". 
|
|
|
| magrata1 | 
|
(1.8.2016 16:16:58)
Jako ty. Mám několik nejlepších kamarádek. Když se naše cesty oddělily a každá se ocitla fyzicky jinde, pořád má místo v mém srdci. Zní to trochu pateticky, ale je to tak. Momentálně mé nejlepší kamarádky žijí 35, 100, 380 km. To jsou ty v ČR. Pak mám 2 ve VB a jednu v Německu. Momentálně se častěji vídám se 3 holkama z vesnice, jsou super, jsou to velké kamarádky, ale ta největší žije v Liberci. Někdy mě mrzí, že se sexuálně nepřitahujeme, je to moje nejbližší a nejspřízněnější duše. S manželem jsme si hodně blízcí, ale na Markétu nemá. A že bych ji přestala považovat za nejlepší kamarádku? Ani náhodou.
Pak mám pár kámošek i třeba z Rodiny, které už znám osobně a tím, jak se známe z kecání tady, jsou mi taky blízké hodně blízké. Mmj. mám jednu, která mi poskytuje nocleh v Praze a to mě fakt mrzí, že bydlí tak daleko.
|
| Monty |
|
(1.8.2016 16:21:02)
magráto,
myslím, že jí to mrzí taky. 
|
|
| Alžběta174 |
|
(1.8.2016 16:29:05)
Mám to podobně. Zajímají mě lidi obecně, o to víc ti, kteří někdy mým životem prošli. Mám je na FB, ale už nemám šanci je vídat, protože někdo je z Japonska, jiný z Ekvádoru a hodně lidí mám z UK, z doby, když jsem tam žila. Velebím FB za to, že alespoň díky němu o nich něco vím, ráda si prohlížím jejich fotky, vím, že se třeba vdali, mají děti apod. Považuji je furt za kamarády. Udržuji vztahy/přátelství na různých úrovních, jak to situace dovolí, takže pro mě není kamarád/ka jen ta, se kterou chodím pravidelně na kafe.
|
|
|
| Lady V. | 
|
(1.8.2016 16:22:03)
Lidé z fb jsou mi bohužel často bližší než ti, kterými jsem obklopena v reálu. A to i ti, které znám pouze virtuálně.
Nemluvím teď o své rodině.
|
|
| Abigail* | 
|
(1.8.2016 16:26:37)
Většinu lidí, které považuji za přátele, vídám málo. A to ani nebydlí stovky kilometrů daleko. Prostě není čas se setkávat. Jsme pořád v poklusu, bohužel. Takže jsem ráda, že mám o nich vím aspoň přes facebook či mail.
|
|
|
- které ovšem za kamarády nepovažuji...
Asi funguje jako psychoterapeut zadarmo.
Díky FB aspoň vím, že žijou. 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)