| iiiiiiiiii |
 |
(20.7.2016 17:37:14)
"Z článku Je na řadě genocida bělochů v Evropě? se v pasážích kritizujících údajné nevhodné křížení ras objevuje jen vzývání čistého rasismu.
Hrůzná je ovšem relativizace našich závazků k humanitě, ke křesťanským tradicím chovat se k jiným jako bližní a poskytovat jim pomocnou ruku, stejně jako hodnot Všeobecné deklarace lidských práv, která podmalovává Zeleného-Atapanovu tezi: „My jsme se však nepodíleli na bohatnutí z kolonií, a proto my nemáme žádnou morální povinnost přijímat utečence z těchto území bývalých kolonií, abychom napravili chyby dávných politiků.“
V minulosti se žádná ze západních zemí nepodílela na instalaci komunistického systému ve východní Evropě, přesto uprchlíkům z něj pomáhali. Američané dvakrát vytáhli svou pomocí Evropu z hrůzy světových válek, přesto si také mohli říct, že oni naopak z poměrů starého kontinentu odešli právě proto, aby z jeho svárů i nesvárů unikli, a tedy že nemají potřebu si na starém kontinentu pálit prsty. Bohatší země EU by se v podobné logice nemusely starat o to, aby nám různými programy pomohly, a stejně vniveč by mohly přijít i spojenecké závazky NATO, kdy za naše eventuální problémy nikdo z partnerů užívajících si bezpečí taky docela jistě nebude moci."
Autor je emeritní rektor Masarykovy univerzity a poslanec hnutí ANO.
Celý článek, reagující na názor pana Zeleného - Atapany: Je na řadě genocida bělochů v Evropě?
je zde:
http://www.lidovky.cz/zlatuska-hrozi-nam-spise-genocida-ducha-nez-belochu-fxh-/nazory.aspx?c=A160720_100010_ln_nazory_ele
----
Celkem by mě zajímalo, jak se ti lidé, kteří utíkali před komunistickým režimem, v zahraničí chovali. Co jsem slyšela nebo četla, chování oněch uprchlíků bylo úplně odlišné, než chování současných migrantů. To srovnávání a řečnění o tom, že máme co vracet, mě trošku dráždí, co čtu diskuse, necítím to tak sama.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(20.7.2016 17:51:28)
"Celkem by mě zajímalo, jak se ti lidé, kteří utíkali před komunistickým režimem, v zahraničí chovali."
no, co vyprávěla teta z doby, kdy byla v uprchlickém táboře v Rakousku, tak tam byli jak normální lidi, tak vyčůraný hajzlíci. bych si iluze moc nedělala.
samozřejmě zároveň kultura jim byla rozhodně bližší a srozumitelnější, než když přijde někde z Blízkého Východu či z Afriky, to je vcelku očekávatelné.
|
| Binturongg | 
|
(20.7.2016 18:13:47)
Na to existuje spousta literatury faktu i příběhů psaných dle skutečnosti - jak se žilo v utečeneckých táborech. Udivuje mě, že o tom někdo nemá ponětí - tedy o tom, jak to tam chodilo...
|
| iiiiiiiiii |
|
(20.7.2016 18:55:45)
No, cedule s nápisem "Češi, nekraďte!" se v německých obchodech objevily až po otevření hranic.
"Udivuje mě, že o tom někdo nemá ponětí - tedy o tom, jak to tam chodilo... " - běžně bitky mezi jednotlivými skupinami uprchlíků, protesty, stížnosti na špatné jídlo, diktování si, kam přemístit... to asi nebylo.
Nebo se mýlím? Dá se dát rovnítko mezi lidmi, kteří odcházeli v ČSSR mezi lety 1968 -1989 nebo co odcházeli z našeho státu v 50. a počátkem 60. let a současnými migranty?
(Bratry Mašíny do toho nepočítám).
|
| Oliverka | 
|
(20.7.2016 23:02:27)
"Nebo se mýlím? Dá se dát rovnítko mezi lidmi, kteří odcházeli v ČSSR mezi lety 1968 -1989 nebo co odcházeli z našeho státu v 50. a počátkem 60. let a současnými migranty?"
Absolutne neda. Potomci migrantu z sedesatych let jsou zivotnim stylem a zaclenenim do spolecnosti k nerozneznani od potomku mistnich. V druhe a treti generaci nebyvaji problemy.
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(21.7.2016 9:49:57)
(Bratry Mašíny do toho nepočítám).
Možná bys měla. O teroristy totiž jde především. Pokračovali Mašínové ve svém řádění i po přechodu hranice? 
|
| iiiiiiiiii |
|
(21.7.2016 15:20:20)
V říjnu 1953 se pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo a přejít do západního Berlína. V noci z 3. na 4. října překročili hranice Československa. Na území NDR byla skupina odhalena a pronásledována příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Ve stanici Uckro byli při pokusu o zatčení skupiny zastřeleni komisaři Volkspolizei Hermann Grumini a Martin Lehmann, další policista byl těžce zraněn. Potom byli při obkličování u Waldowa zastřeleni příslušníci Volkspolizei Herbert Hoffmann (31) a Heinz Sunkel (23).
(opis z wiki)
Činy bratrů Mašínů nepočítám záměrně. Diskuse by se mohla zvrtnout do debaty o nich a to se mi nechce.
|
|
| Kafe | 
|
(21.7.2016 16:32:56)
Martino - koukám, že ti to iiii už napsala. Mašíni se prostříleli i přes NDR. V NSR už dle všeho nevraždili.
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(20.7.2016 23:00:43)
A píše se v té literatuře o tom, že by se uprchlíci v dané zemi pohybovali bez dokladů a naprosto volně a nikdo neměl ani ponětí, kolik lidi z komunistického bloku se po té zemi pohybuje?
Já bych zůstala u toho, co píšeš. U těch podmínek, které byly tehdy v těch táborech. O způsobech, jak byli ti lidé prověřováni. A jakým způsobem probíhali deportace těch, co neuspěli.
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(20.7.2016 18:33:06)
A kolik asi tehdy znásilnili Rakušanek, panecku
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(20.7.2016 18:43:37)
to já nevím. ty jo?
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(20.7.2016 21:07:37)
No dyt to říkám,přesně jak tehdy.Čeští,většinou zcela negramotni imigranti,byli prostě postrachem rakouských vesniček!
To by se uz z toho jeden posr.l,fakt
|
| aky | 
|
(21.7.2016 7:56:14)
....Čeští,většinou zcela negramotni imigranti,byli prostě postrachem rakouských vesniček!
A zakladali v novych krajinach komunisticke bunky a sirili myslienku uzasnej mierumilovnej komunistickej spolocnosti.
|
| aky |
|
(21.7.2016 9:39:28)
...Jdu si nafasovat nějakýho Afgánce
Davaj na neho ale pozor, aby sa Ti do 24 hodin zrazu nahle necakane nezradikalizoval a nesiel vrazdit neveriacich.
|
|
| Kafe |
|
(21.7.2016 16:33:30)
Raději nigerijského prince. Ti tě připraví jen o peníze.
|
|
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(20.7.2016 21:07:37)
No dyt to říkám,přesně jak tehdy.Čeští,většinou zcela negramotni imigranti,byli prostě postrachem rakouských vesniček!
To by se uz z toho jeden posr.l,fakt
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)