| withep | 
 |
(27.11.2015 11:02:33)
A kde je ten dům? Město nebo venkov? Jak velký pozemek? Tvůj manžel by raději odešel, je to možnost, ale ono zemí, kde to bude lepší, není až tolik, a i tam by vás čekala razantní změna životního stylu (kvůli ropnému zlomu i kvůli tomu, že nebudete jediní, kdo se tam pohrne).
Přiznám se, že se taky pomalu vnitřně smiřuju s tím, že se svět radikálně mění víc, než jsem čekala - resp. se to dění, které bylo někde na světě vždycky, plíží blíž až do naší bezprostřední blízkosti. Snažím se na to dívat s nadhledem, nejen ze své vlastní pozice, ale globálně, že všechno zlé je k něčemu dobré. Pravda je, že se chováme jak kobylky, množíme se, naše energetické potřeby rostou, země přestává být schopná nás uživit. Ono je vlastně třeba to zastavit, a tak přicházejí nové a nové nemoci, přírodní katastrofy a války.
Co můžeme dělat, jak můžeme ochránit svou rodinu? Můžeme se cíleně adaptovat na nové podmínky, a tím zvýšit své šance, že to zvládneme (původně jsem napsala "přečkáme", ale vlastně si nemyslím, že to bude dočasné). Bezpečněji bude na venkově, nebo v menších městech, a hlavně tam budou širší možnosti obživy (s přiměřeně velkým pozemkem). Taky je dobré připravit se na to, že nebudou pohonné hmoty, elektřina, voda, zemní plyn (opatřit si vlastní studnu, kotel na dřevo, dřevo,...). Bude důležité upevnit sousedské vztahy, vzájemná výpomoc bude důležitá, možná se rozběhne směnný obchod... Sama jsem zvědavá, co se bude dít, na ten tah k soběstačnosti se vlastně i těším, ale na druhou stranu pevně doufám, že se bezprostředně nesetkáme s násilím.
|
| Tante Bante | 
|
(27.11.2015 11:19:19)
Problém je ten, že jak budeš mít tu soběstačnost, budeš ji muset hájit, pravděpodobně násilím. Střílet škodnou. Nebude to vůbec žádná romantika.
Podle mě je fakt relevantně na zvážení odejít do poněkud méně shnilého státu s aspoň trochu méně zdivočelými lidmi. Paradoxně to může být možná bezpečnější volba, i když vnějškově tam bude bezpečno méně.
To mi teď v poslední době doteklo a poprvé ve čtyřiceti jsem pochopila princip práva návratu, ale to samozřejmě není zdaleka jediná možnost, Austrálie by teoreticky mohla fungovat taky. Island nevím- ten je "na trase".
Jsou to jen dohady, dopředu nevidíme. Tak pokud to někomu připadá jako hovadina, klidně je možné, že to hovadina je.
Ale to "a co by se, jakoprosimtebe, mělo stát, dyŤ je to furt stejný" to je přesně ten mechanismus, jak se dějí humanitární průsery.
|
| *Owls* | 
|
(27.11.2015 11:37:04)
Tante, jako hovadina mi to, co píšeš, nepřipadá. Taky jsem se přistihla při přemýšlení, kde by asi bylo bezpečněji. Ale... Takové myšlenky zřejmě nemáme jen my a všichni do Austrálie (či na jiné bezpečnější místo) stejně utéct nemůžou. Nakonec by tam vznikly stejné uprchlické vlny, jako ta, která teď jde Evropou. Čím větší prostor se těm šmejdům udělá, tím víc se roztáhnou a větší silou se nabijí a nakonec fakt obsadí celý svět (zato tohle už mi fakt připadá jako slušná hovadina).
Je pravda, že říkám, že se vždycky něco dělo, to ale neznamená, že to co se děje teď chci bagatelizovat. Je potřeba, aby se něco udělalo, státy se semkly, nebo já nevím co, ale myslím, že není řešení se hroutit a stavět podzemní bunkry.
|
| ...j.a.s... |
|
(27.11.2015 12:45:57)
To je fakt k smíchu... Takže v Evropě uprchlíky nechceme, a přesto očekáváme, že "české" uprchlíky budou chtít všichni. Pokud se to v Evropě skutečně pos..., tak se do Austrálie a dalších států nažene taková masa lidí, že nikdo nebude rozlišovat mezi českými a jinými uprchlíky. A rázem budeme v situaci uprchlíků, kterým se tady v různé míře opovrhuje. Nebo v Austrálii mají tak málo lidí a nemůžou se dočkat Čechů, které zaměstnají?
|
|
|
| withep |
|
(27.11.2015 12:48:29)
Jasně že to nebude romantika, vím, že krize může v některých lidech vydolovat to nejhorší stejně jako to nejlepší. Ale nenapadá mě lepší způsob a lepší přístup. A jsem si vědoma toho, že si to stejně dokážu představit jen velmi mlhavě - detaily se vynoří, až na to přijde. Já třeba kosím kosou, tak nepotřebuju sekačku na naftu či elektřinu, ale jak se naklepává, jsem se učila podle videa na youtube. No a když nebude elektřina, nebude youtube  . Tak se až tak nedivím těm lidem, kteří se na tyto podmínky adaptují už teď. Aby už všechno potřebné měli a uměli, až ta doba přijde.
|
| ...j.a.s... |
|
(27.11.2015 12:56:32)
withep a to se máme tak blbě? Opravdu si nemyslím, že bude válka. A pokud by byla, tak lidí, co budou v nouzi, hladu bude tolik, že se před nějakým plotem jen těžko zastaví. A pak ti bude kosa úplně k ničemu. No možná jí někoho podřízneš anebo podříznou oni tebe.
|
| zerat | 
|
(27.11.2015 12:57:48)
|
|
| withep |
|
(27.11.2015 13:07:56)
Jestli bude válka tady a v době, které se dožiju, to samozřejmě nevím (a doufám, že ne). Nicméně fosilní paliva dojdou určitě, a adekvátní náhradu za ně nemáme. Určitě píšu pod vlivem dokumentu, který jsem včera viděla  . Což ale na faktech nic nemění, už teď je výtěžnost posledních zbytků 10x nižší, za pár let či desetiletí bude opět desetinová, čili nulová (nevynaložíš jeden barel ropy, abys vytěžila jeden barel ropy).
Ale my pořád děláme, jako by nic, pořád ekonomicky rosteme. Chováme se jako množící se bakterie v lahvi s vodou, nejdřív je tam jedna, za minutu dvě, za dvě minuty čtyři... když je láhev z poloviny plná bakterií, zbývá poslední minuta, než se naplní zcela. Jedna bakterie prozře a sežene další tři(!) lahve, ostatní zajásají, jak se jim zečtyřnásobil životní prostor... jenže za další tři minuty jsou plné všechny čtyři lahve a je konec.
|
| withep |
|
(27.11.2015 13:35:32)
Jestli vypouští Čína nadměrná kvanta skleníkových plynů, vypouštíme je my všichni, my všichni kupujeme a užíváme produkty made in PRC. Jasně, kromě války a energetické krize hrozí fůra dalších průšvihů, nějakou dobu budeme žít v průšvihu a pak - těžko říct, jestli se lidstvo jen výrazně zredukuje nebo zcela vyhyne. Nemůžeme se množit, vyžírat a otravovat tu Zemičku do nekonečna 
|
|
|
|
| withep |
|
(27.11.2015 13:28:21)
Je to každého věc, varianty jsou v zásadě tři:
1) bude lepší mít hotové peníze, vyhledat bezpečnější místo a včas se tam zdekovat,
2) lepší je dům a kus země, připravit se dosažením co nejvyšší míry soběstačnosti a doufat, že krize v lidech probudí spíš to dobré,
3) pokud skutečně nastane válka či energetická krize, budou mi k ničemu i peníze i dům; i kdybych se na to připravil, stejně to neuhlídám před těmi, kteří se nepřipraví, tak se na to vykašlu rovnou, no a pak budu živořit (nebo rabovat ty připravené).
Já pro sebe volím 2), domek a kus země už máme, zvyšovat soběstačnost se mi líbí i z dalších důvodů, takže když válka ani krize nepřijde, zlobit se nebudu 
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(27.11.2015 15:22:14)
withep, vidím to na jedničku....
|
| withep |
|
(27.11.2015 16:23:51)
Taky bych tě coby bezdětnou světoběžnici tipla na 1)
|
|
|
|
|
| Tante Bante |
|
(27.11.2015 13:26:08)
Taky se jim nedivím, já to vidím posledních cca pět let, to je ještě horší, protože jsem si to uvědomila v době, kdy odejít do hypotetického bezpečí bylo ještě relativně snadné.
Nedivím se tomu, ale zároveň mám ještě prarodiče, kteří v době poslední války nebyli už malé děti, pamatují si to dobře a byli v situaci, která se z "tady se nemůže nic stát" svižným sešupem ocitli v bodě, kdy si museli urgentně zachránit život a na ostatní se vykašlat.... prostě jestli znáš Theodora Mundstocka, tak tam je to hezky popsané, jak to je s těmi přípravami. Možná pomohou a možná je to jen šalba. Já to nevím.
Ale napíšu ti, co jsme zažili nedávno, a co si - třeba mylně, co já vím- interpretuju jungovsky:
Čekali jsme v zimě a tmě s dětmi na autobus, který nejel a nejel, kdybychom se podívali za roh u zastávky, viděli bychom, proč nejede a že nemá smysl na něj čekat. My to neudělali a jen koukali na jízdní řád s pevnou vírou, že přijede. Přijel za dobu, kdy bychom ušli celou ne úplně pohodlnou cestu pěšky i s malou. Lidí moc. My byli vpředu, protože jsme přišli mezi prvními. Ale ve chvíli, kdy se otevřely dveře, udělal dav kleště, mě a malou to hodilo dovnitř, muž s kočárem a velkými dětmi zůstal venku, za chvíli nás to s malou hodilo na zeď od busu tak fest, že už jsem jí nemohla zvednout a dav jí začal mačkat hlavu. Tak na ně volám, ať se kousek pohnou, že musím zvednout dítě a v odpověď mi zařval ženský hlas: "Já mám taky dítě." Jinak nic. ZAchránilo nás to, že v blízkosti byl silný chlap, který se mnou malou vzal a vyrvali jsme ji a on ji pak posadil na klín nějaké bábě, která seděla nejblíž a nejdřív zkoušela pyskovat, ale ten chlap ji nějak pohledem srovnal. Stalo se to během minuty a měly jsme kliku. Muž to ani neviděl, jen slyšel a nemohl nic, protože chránil tělem kočárek, přes který se valil dav a velké děti byly úplně ochromené.
|
|
| withep |
|
(27.11.2015 13:45:00)
Hm, silný zážitek sám o sobě, natožpak jako předzvěst...
|
|
|
, zajímal by mě váš názor na koupi domu v současné době. Kamarádka i naše rodina jsme vybírali poměrně dlouho domky, které jsme až v této době našli, obě koupě budou částečně hypotékou... a teď jsme se obě zasekly na tom, jestli je to rozumné v době "začínající války", nepokojů a velkých otazníků, co bude dál. Jestli není lepší s domkem ještě počkat, nevázat se na jedno místo a radši neinvestovat takto peníze pro případ, že by jich bylo potřeba na jiné věci... Obě jsme lehce zvyklané... Jaký na to máte názor vy?
... 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)