| katyn | 
 |
(12.10.2015 21:51:26)
Syn byl vytoužené dítě, o druhém jsem zpočátku neuvažovala. Milovala jsem ho nade vše a na to jsem asi i dojela .... syn měl nač si vzpomněl. Byla jsem ta hodná mamka kamarádka, vše jsem omlouvala, manželovu přísnost jsem kritizovala, že je přece malý apod. Synovi je teď 11. A moje "dobrota" se víceméně obrátila proti mě. Manžel byl na syna vždy přísný a mají spolu nyní super vztah. Já, ta hodná, to mám naopak. Syn si na mě vyskakuje, je drzý, k manželovi by si nikdy nedovolil to co ke mě. A já jsem slyším manželovo "já ti to říkal" a že chudák je hlavně syn. Vůbec nevím jak na něj. Co mám změnit abych to pokud to ještě vůbec půjde trochu napravila? Manžel tvrdí, že už je pozdě.
Jinak děti máme dvě, jsou od sebe pět let. Ponaučena jsem na druhé začátku přísná a je vidět že pro dítě je to lepší, než ta hodná mamka, kde je vše "bez mantinelů".
Díky ...
|
| Monty | 
|
(12.10.2015 21:56:23)
Být kamarádka ale neznamená "být hodná a všechno dovolit".
Svým kamarádům přece taky všechno nedovoluješ...
|
| katyn |
|
(12.10.2015 22:04:39)
Jenže já byla tak hodná, že jsem nechtěla dělat mantinely, aby neměl pocit že ho nemám ráda. Jsem blbá, já vím, teď už to vím ale dřív jsem to neviděla.
|
| Pam-pela | 
|
(12.10.2015 22:09:05)
hexhex, právě ten mantinel dává dítěti jistotu...a pocit bezpečí
|
| katyn |
|
(12.10.2015 22:11:33)
Já už to taky vím, prostě jsem to po...
bála jsem se že si bude myslet že ho nemám ráda ....ano, byla jsem blbá
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:16:56)
hexhex, ale ještě je čas...jen to bude asi trochu boj.
Ale já myslím, že to stojí za to...i když v kombinaci s pubertou  , to je občas boj i tak.
|
| katyn |
|
(12.10.2015 22:24:58)
Dnes večer jsme se totiž "pohádali", řekl mi že ať ho dám raději do děcáku, když ho nemám ráda ...
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:31:56)
...a vysvětlil, jak došel k tomu, že ho nemáš ráda? 
Nebo citově vydíral, že nedostal dortíky tři?
Umetat milovanému cestičky je vždycky blbě...člověk to ale musí zjistit a přestat to dělat (to je moje osovní zjištěné)...a vděk v žádném případě neočekávat . O tom bych taky mohla vyprávět .
|
| katyn |
|
(12.10.2015 22:37:04)
Dostal na zadek ... jeho chování se večer tak vystupňovalo, že už jsem neměla chuť ani energii s ním diskutovat, plácnutím jsem pohrozila a plácnutí i následovalo .... nejprve hudroval a pak si zacpal uši a uraženě přestal komunikovat
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:39:33)
hexhex, to jsou pak ale ty reakce ode zdi ke zdi...jestli ráda čteš, zkus nějakou tu knížku od Lemana, čtou se fakt hezky a jsou psané i tak odlehčeně a s humorem. teda mně se líbí.
|
|
| Monty |
|
(12.10.2015 22:41:44)
hexhex,
no to se nediv, nejdřív ho uplácíš cukrárnou a pak ho seřežeš. 
|
| katyn |
|
(12.10.2015 22:43:06)
odpoledne byl miliónový a večer jako když ho vymění :o(
|
| Monty |
|
(12.10.2015 22:46:09)
hexhex,
no tak je v pubertě nebo těsně před ní, to už tak bývá.
Podle mne je problém v tom "odezdikezdismu" - na jedné straně rozmazluješ, na druhé ho biješ. On pak asi fakt neví, co si myslet, to ad jedna, a ad dvě tě logicky nemůže brát jako stabilní, čitelnou osobnost.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(13.10.2015 7:47:10)
tak on je puberťák, takže má tyto výkyvy jaksi v popisu práce.
tebe potřebuje jako stálou, jistou kotvu
|
|
|
|
|
|
|
| Zd a tři |
|
(12.10.2015 23:00:25)
Tohle jsem si myslela (a možná i mámě řekla) několkrát. A mantinely jsem fakt měla.
|
| Tante Bante | 
|
(12.10.2015 23:14:57)
Protože to nemusí být důsledek toho, že je dítě nějak "špatně vychovávané". Může to znamenat i jen prostý fakt, že má vztek.
|
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 23:36:17)
Zd a tři...tohle někteří lidi tak mají vrozené a dává to určitá konstelace v horoskopu. Není to v mamince, ale v tom dítěti...prostě mu to dává pocit, že je od matky nemilované, nebo že ho nemá ráda dostatečně.
I kdyby se mamka rozkrájela, nic s tím neudělá, je to vevnitř v dítěti...a není to většinou FAKT, je to většinou o pocit. Protože to není o matce, ale o vnímání dítěte, je to vidět z horoskopu dítěte, ne matky.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(13.10.2015 7:46:10)
já dávala dětem mantinely vždy a jasné. přesto mi v tomto věku dcera mj. řekla, "proč jsem ji raději nepotratila, když ji tak nenávidím"
|
| Kalamity YANKA | 
|
(13.10.2015 8:28:56)
Taky síla.
Já jsem jednou ještě za bezdětna byla svědkem hádky známé kolegyně a jejího 14tiletého syna, kdy mu natvrdo řekla "ještě chvíli dělej takovýhle kraviny, ještě chvíli mě ser a půjdeš pěkně na víkend k tatínkovi, ať si taky užiješ"... kluk sklapnul, páč asi vědět, že to asi nebude žádnej med a byl klid. Já si to pamatuju už patnáct let a přišlo mi to tehdy hoooodně tvrdý....
|
| Ruth | 
|
(13.10.2015 8:37:13)
Teda, strašit puberťáka tatínkem, to je na palicu.
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.10.2015 8:46:18)
No, právě... Rodiče asi neměli dobrý vztahy a dneska mi to už je jasný... maminka tehdy bojovala za "odstřižení" dítka od tatínka, bo jí tatínek nebyl právě věrný a tudíž se uskutečnil konec manželství... Ale přišlo mi to jako největší hegeš. To radši dítěti řeknu "tvůj táta je kurevník, chodí za ženskejma, tak si to rozmysli". NI netuším, co tehdy ten kluk věděl nebo nevěděl, že tak rychle zmlknul>...
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 8:51:58)
No ale chápeš, Jani, že manžela můžu opustit proto, že je kurevník, čímž spáchal zradu na našem partnerství. Přesto ho jako otce dětí ze života nevyháním a už vůbec mu nenasazuju psí hlavu. Děti potřebují mít o otci dobré mínění. Když je to bubák, poškozuje to dítě a potáhne se to s ním dlouho.
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.10.2015 9:10:19)
No chápu, to víš, že jo. Já s tím taky nesouhlasím, je to prostě zkušenost, kterou jsem viděla......
Možná mu měl Jednu střelit a nemusela ho citově vydírat. Fakt to asi není hezký, když má otce, kterej se "noirmálně" stará o dítě (s alimenty problémy neměli, to si pamatuju, jen s přístupem k životu)....
I když svého ex z hlkoubi duše nenávidím, nikdy mi neudělal nic dobrého (krom toho, že zplodil dítě), neumím si představit říct holce "jestli mě naprdeš, půjdeš k tomu.....člověku" 
|
|
|
|
| neznámá |
|
(13.10.2015 9:17:32)
Tak to funguje i v normálních rodinách.
Taky občas použiju pohrůžku, nebo řeknu to tatínkovi či povím to babičce, před ní se zastydí.
A naopak chlap používá jestli "něco" povím to mámě.
Ono nejde ani tak o autoritu nebo koho se dítě bojí, funguje asi ten pocit, že to bude řešit i druhý člen rodiny, popřípadě nevychovávající člen rodiny vědět o jeho prohřešku.
|
| Tragika | 
|
(13.10.2015 10:18:34)
Neznámá, není zas tak ojedinělé, že se dítě rodiče bojí. Já se svého otce bála do 39 let. Jo, takhle dlouho mi to trvalo, než jsem si uvědomila, že strach a láska nejsou totéž. Diskuze je učebnicovým příkladem toho, jak si rodič nechává roky kálet na hlavu a pak mu to přes hlavu přeroste a vlna tsunami už v něm vykřeše jen hysterický řev a šermování rukama. Jo, ruce míří na tělo potomkovi. Je to čisté zoufalství a beznaděj. Už nic nemůžeš korigovat, je pozdě na hledání únikových cest. Můžeš se jen tiše modlit a věřit, že všichni vlnu přežijí a vyhnou se jim celoživotní následky.
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(13.10.2015 8:39:47)
Ráchel, dneska ráno nejstarší (skoro 11) brečela , že ji nemám ráda a že ji mám dát do dětského domova, když je mi uplně urkradená (nutila jsem ji uklidit si v aktovce).
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.10.2015 8:48:14)
No mě tuhle děvenka pravila "a tos mi to nemohla převrat, když jsem byla venku"? (jednalo se o neuklizené ponožky, uschle na vytřídění
|
|
|
| Skákavá kráva | 
|
(13.10.2015 9:45:24)
on by si to člověk neměl ideálně brát osobně ani od dospělého. ve vzteku se řeknou všelijaký věci, jde o to uvědomit si, že je to emoce druhého člověka a vypovídá o jeho akutním stavu, ne o mně. obvykle to dojde i tomu dítěti, když se z toho neudělá drama, posléze. jedna z mých pubertálních hlášek směrem k mamince třeba: tak mi klidně vraž, stejně ti to dělá dobře...
a mám v tomto ráda naomi aldortovou -
dítě: nenávidím tě!
rodič: jsem rád, že mi říkáš, co právě cítíš, protože vidím, že mi důvěřuješ.
|
| Líza | 
|
(13.10.2015 9:47:27)
Ehm, krávo, myslím, že kdyby na mě v pubertální nasranosti někdo zareagoval tak, jak cituješ (jsem ráda, že mi důvěřuješ), asi bych vzteky praskla :-D
|
| Skákavá kráva |
|
(13.10.2015 10:01:23)
ale dyť jo, každej ať mluví, jak mu pusa narostla, ona je paní američanka, já mám se spoustou formulací též problém
pointa je v tom, nedělat z toho tyátr, ale prostě naučit dítě, že emoce s náma občas mlátí, ale zase odejdou a je potřeba je brát spíš jako signál nějaké potřeby, než že by vypovídaly o tom, jací jsme (řekl jsem, že tě nenávidím - jsem zlý). znám tolik lidí, co se vztekem neumí zacházet a děsí se vlastních reakcí ve vyhrocené situaci...
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 10:12:24)
Skákavo, a kde to žiješ, že znáš tolik tj.asi hodně lidí co se vztekem neumí zacházet? Jsem zvědavá, tak odpovídat nemusíš, když nechceš.
|
| Skákavá kráva |
|
(13.10.2015 10:22:28)
možná bych spíš řekla, že spíš mám zkušenost s lidma, kteří obecně neumějí nebo nechtějí projevovat emoce. ber to třeba tak, že jsme divná rodina
|
|
|
|
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 9:59:48)
Skákavo, od dospělého je to jiné, ten by se měl ovládat a pokud to nedokáže, ponese si následky. Jistě, je to tvůj názor, pro mně neprůchodný.
Asi by sis v tomto rozuměla s bývalým, ten hlásal, že se může říct cokoli. Jen nevím, jestli je zrovna volný.
|
| Skákavá kráva |
|
(13.10.2015 10:19:51)
díky za nabídku, ale jsem se svým drahým poměrně spokojená, tak zatím asi měnit nebudu
tobě se to třeba nestává, ale já když mi přeteče hrníček, říkám občas věci, který mě posléze mrzí. ale rozhodně jsem to nemyslela tak, že člověk může říkat cokoliv bez následků. spíš že si někdy zbytečně ubližujem vlastní vztahovačností.
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(13.10.2015 10:25:09)
každý má ty emoce nějak jinak.
Mě teda dokážou něčí kecy vytočit tak, že řeknu taky pěkný hnusárny..
Už párkrát jsem svýmu chlapovi řekla, že se odstěhuju a on na to:
"Ty toho nakecáš a skutek utek" 
Myslím, že někdy je dobré se tomu spíš zasmát než to hrotit a vytáčet dál...
|
| Skákavá kráva |
|
(13.10.2015 10:40:00)
 jo, nasranost dělá z blbostí neřešitelný problém v tu chvíli. je prostě fajn mít vedle sebe někoho, kdo to dokáže zklidnit. snažím se tu podporu oplácet, někdy se i podaří
|
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 10:40:23)
Humor je dobrá věc, já zastávám názor, že přesto jsou oblasti, kde se nežertuje. Nežertuju jako partnerka s tím, že odejdu nebo aby odešel on. Jako matka k dítěti: nemám tě ráda. Jako vedoucí k zaměstnancům : v pondělí už nechoďte.
(to v práci jsem zažila, řekla to kdysi šéfová, když přišla z banky a tam nebyly prachy. byla to kráva)
|
| Tragika |
|
(13.10.2015 10:47:22)
Ruth, ale to je TVÉ vnímáni celé záležitosti. Jsou lidi, kteří x krát za den vypustí z huby věci, o kterých za jednu minutu ani neví. A že je ty bereš vážně, zraňují tě a ničí? Tvůj problém. Díváš se na vše svou optikou a říkáš si - tohle bych já z úst nikdy nevypustila? Ale TY nejsi ON, nebo ONI. S tímhle já bojuju celý život.
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 10:54:43)
Tragiko, ano. Dívám se svou optikou, a jestliže tá optika říká, že se slovem nehřeší, tak nemám jinou možnost, než si vybrat partnera, který to má stejně. Což se nakonec povedlo. Já na nějaké vyblití a za-minutu-o-tom-nevím nevěřím a do baráku si to nepustím. Užila jsem si to (pardon, "užila") a už never more.
|
| Ruth |
|
(13.10.2015 10:58:26)
Jo a s čím bojuješ? Že se neovládneš a jedeš? Nebo on?
|
| Tragika |
|
(13.10.2015 11:04:25)
Ruth, s ovládáním problém nemám. Když sama něco řeknu, stojím si za tím, myslím to vážně, na má slova je spolehnutí, dodržím svůj slib, neplácám do větru.... Bohužel jsem se dlouho nemohla zbavit dojmu, že to ostatní mají stejně. Nemají. Jde jen o můj dojem.
|
|
|
| Skákavá kráva |
|
(13.10.2015 11:34:26)
přátele a partnera si vybereš, ale pokud se ti narodí dítě, které je z povahy vztekloun, tak se s tím nějak vypořádat musíš. my byli vcelku dost klidná rodina, dokud nepřišla druhorozená. ona nás svou naprostou otevřeností dost školí v tomto a někdy to u nás vypadá jako v cigánským ležení, ale jsem za to velmi vděčná (ikdyž mám někdy pocity bezvýchodnosti ).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(12.10.2015 22:11:38)
Pam-pelo,
jenže ten mantinel taky může být kamarádskej - ani kamarády nenecháš, aby ti káleli na hlavu.
Rodič klidně může být kamarád, ale nesmí být lama.
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:15:28)
Monty, s kamarádem máš rovnocenný vztah, není v tom hierarchie a za jeho výchovu a vývoj nejsi zodpovědná. Mantinely jsou takové, aby tobě nevadil, nebo se tě nedotknul.
Při výchově dítěte se dávají mantinely, aby ono procházelo nějakým vývojem, bylo v bezpečí, aby se učilo, aby bylo =prostě někam vedeno podle věku a vývoje...za tohle je rodič zodpovědný.
za kamaráda ne.
|
| Monty |
|
(12.10.2015 22:19:11)
Pam-pelo,
buď mluvíme každí o něčem jiném, nebo se neshodneme.
Já ty mantinely v kamarádském/rovnocenném vztahu vidím taky.
Samozřejmě za malé dítě rozhoduješ ty, dokud nemá rozum, tak to jaksi nelze jinak, ale zásadně nesouhlasím s tím, že by vztah s dítětem nemohl být rovnocenný. Ono nebude dítě vždycky, a není nic trapnějšího než rodič, který bere dítě jako "nerovnocenné" až do vlastní smrti.
Vím, že je to off topic, omlouvám se, nedalo mi to.
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:29:45)
Monty, dospělé dítě snad ale nevychováváš , pak je rovnocenným partnerem.
Prostě péče a výchova běží odmalinka (novorozeně asi taky nebereš jako kámoše)...a prostě samozřejmě dáváš dítěti víc a víc prostoru, a roztahuješ hranice...a ono je ctí, protože si je postupně a přirozeně osvojilo a daly mu povědomí o tom, co je správné a bezpečné a co je už za...pak ho pomalu pouštíš, aby jednalo víc a víc samo a přebíralo odpovědnost za sebe a mohla jsi ho správně připravené poslat do světa.
Ty si asi myslíš, že se ke svému synovi chováš kamarádky a rovnocenně, já to tak ale nevnímám podle toho, co píšeš . Řekla bych, že hranice jsi mu jasně nastavila...a že on je ctí.
|
| Monty |
|
(12.10.2015 22:33:26)
Pam-pelo,
pak jde o to, čemu říkáš "nastavit hranice".
Ty si přece nastavuješ v každém vztahu, v partnerství, v kamarádství... a nastavuješ je tím, jak se sám chováš. Není k tomu potřeba nijak složitě budovat "autoritu" (to obvykle nedopadá dobře).
To, co popisuje hexhex není "kamarádská výchova", to je uctívání dítěte a lezení témuž do řitního věnce.
|
| Pam-pela |
|
(12.10.2015 22:36:26)
Monty, no vidíš, že jsme se tak nějak shodly, jen to každá nazýváme jinak.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
, děti nepotřebují rodiče kamarády, ale láskyplné "vychovatele", aby k nim mohli jakoby "vzhlížet", vážit si jich, aby v nich cítili zázemí a bezpečí, zázemí a měli k nim nějakou úctu.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)