Alena | •
|
(23.9.2015 23:58:37) Loajalita a skola, to mi nedava smysl. Mohu byt loajalni k rodine, skupine ci firme, v ktere jsem zamestnana. Jak muzu byt loajalni ke skole? To je prece sluzba pro me deti, to neni zadna organizace ktere jsem clenem. Loajalni ke skole muze byt maximalne ucitelka, ne rodic.
|
Delete |
|
(24.9.2015 0:36:40) Aleno,
to je právě to, že někdo bere školu jen jako službu, někdo jako komunitu a součást svého světa. O tom druhém případě jsou ty školy, co mají své znaky, školní trika nebo celé uniformy, bohatou mimoškolní činnost napojenou třeba na činnost v obci.
Já osobně dávám tomuto komunitnímu společenství přednost, školu chci mít jako partnera sobě rovného. Nestojím o to být zákazníkem a tedy pánem, a nestojím ani o obráceně nerovný vztah. Pokud se vztah rodina - škola dostane do jakékoliv nerovnováhy, není to škola vhodná pro mě a mé děti. K takové škole nic necítím.
A sama odmítám být něčí sloužící, někdo, koho si dotyčný najímá a od koho přijímám pokyny, které plním, a pokud ne, jsem odstavena. A stejně nedokážu jednat já z nadřazené pozice.
K té škole, co funguje na bázi partnerství, mám potřebu být loajální a přistupovat k ní v tom duchu, co už tu zaznělo, tedy že problémy se řeší uvnitř, chválí se veřejně. A za loajální považuju i to, že když mám se školou nebo spíš s něčím ve škole osobní problém, tak v případě dotazu co nejvíce konkretizuju, s čím mám problém a proč. Ale ono se bohužel většinou spíš děje to, co popisuje Monika.
Jsem momentálně spolu s jedním svým žáčkem obětí takových řečí. Co z toho dotyčný, který začal řeči šířit, má, vůbec netuším, nejsem místní, dotyčného ani nikoho "v řetězu" šířících neznám a nikdy jsem s nimi nepřišla do styku, dotyčný žáček už vůbec nemá s věcí nic společného. Jenže právě on je teď na zhroucení, spolu s ním jeho rodiče, a mě si bere "do huby" půlka obce. Ve světle tohoto už na mě žádost o loajalitu od vedení místní školy působí úplně jinak. A to já to mám vlastně úplně jednoduché, mně stačí školu a tím i obec opustit. Co ale ta rodina? To dítě? A ano, vzhledem k rychlosti šíření řečí většina volí spíše ten postoj, že v té škole nebude něco v pořádku a vedení chce určitě něco ututlat .
|
Alena | •
|
(24.9.2015 7:30:56) Ja jsem rozhodne pro komunitni funkci a myslim, ze maloktery rodic stravi dobrovolnou cinnosti pro skolu tolik casu jako ja. Skolu jsem vybirala, ucitelky synu jsou skvele,ja i deti jsme spokojene. Presto musim rict, ze nemam pocit, ze jsem v ceskem statnim skolstvi partner. Ale je treba neustale klickovat, obchazet nebo se dle prava dozadovat a pripominat, ze je to instituce predevsim pro deti. Sluzba pro me neni nic pejorativniho nebo neco kde se da o nadrizenosti moc premyslet. Zakaznik take neni v ochode nadrizeny.
|
Delete |
|
(24.9.2015 15:57:50) Aleno,
ale jakmile se začne o službách a zákaznících, většině naskočí "náš zákazník, náš pán" . A někteří tak podle toho skutečně jednají. Proto nemám ráda spojení škola - služba.
|
Pawlla |
|
(24.9.2015 18:38:10) A prodavačka je něco méněceného?"Náš zákazník, náš pán" vnímám tak, že ten kdo poskytuje službu zákazníka potřebuje a škola žáky potřebuje.Na straně poskytovatele by měla být profesionalita a snaha vyjít zákazníkovi vstříct.To neznamená , že je jeden nebo druhý podřízen, zákazník nemá žádné rozhodovací právo.Já to vnímám tak, že je to o profesionalitě,tak jako v každém povolání, kde se pracuje s lidmi.Pravda je, že u nás s tím byl donedávna problém, třeba kauza kolem paterčat to krásně ukázala,jen málo lidem přišlo divné, že sociální pracovnice vynáší informace o svých klientech, ještě k tomu dost podivným způsobem.Postupně se to zlepšuje, někde rychleji, někde pomaleji, školství teda moc rychlé není
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 8:39:05) já naiopak školu jako službu vnímám, možná ne tak úplně službu rodičům, spíš službu žákům, ale hlavně službu státu, národu. Protože jestli se škola neumí postarat o děcko, neumí z něho dostat maximum, a to z každýho, pak svou službu plní špatně a dosplatí na to nejen to děcko, ale i stát, který utrácí paníze do škol a školy je špatně využívají. Další důvod k tomu, že vnímám školu jako službu je ten, že si můžu vybrat, pokud někdo tu svou službu plní špatně, chci možnost výběru, stejně jako ke špatné kadeřnici půjdu jednou a dost, tak ze špatné školy chci odejít. Tady je ale problém, že někdy není kam a někdy není co lepšího kde najít, což je chyba. A dokud se tady něco nezmění, právě v té možnosti odejít, pak se naše školství nebude cítit být službou, prootže služby si musí být konkurencí a školy u nás konkurencí nejsou. V našem městě je 5 škol, zákaldních, a jsou jedna jak druhá, přes kopírák, výjimkou je jedna, která je výrazně jiná a je tam takový nával, že se před zápisem stojí od noci fronta. a tato škola jediná vuychází vstříc potřebám dětí, jedná s rodiči jako s partnery, je službou - ale službou takovou, která zároveň trvá na dodržování nějakých pravidel, což je naprosto vpořádku.
Ty ostatní školy mají konkurenci nanejvýš v tom, jakou konkrétní učitelku děcko dostane, může být v 1. třídě úžasná a už ve 2. dsotanou takovou, že je lepší změnit školu, jenže tam má dobrou učitelku ve 2. třídě a zase do 3. kdoví, jakou dostane. Chybí tu nějaká koncepce školy, kterou by se od sebe ty školy lišily a učitelé by se toho taky museli držet
já službou nemyslím plnění všech přání zákazníkům, ale partnerský přístup a zájem o to, co zákazník chce, samozřejmě si ani zákazník městské dopravy, což je služba, nemůže vymýšlet, kudy pojede autobus
|
|
|
Delete |
|
(24.9.2015 19:07:54) Pawllo,
nikde jsem o nikom nenapsala, že je méněcenný.
Ale ten vztah není zákazník - prodavačka není partnerský. V obchodě se snaží obchodník vyjít zákazníkovi vstříc, aby mu za službu zákazník zaplatil a aby se vracel. Obchodník je na zákazníkovi závislý, bez zákazníků přestane existovat. A pokud obchodník neposkytuje nějakou nenahraditelnou službu, pak má zákazník vždy možnost jít jinam a obchodníka nechat zaniknout. Zákazník naopak vůči obchodníkovi nemá a nemusí mít potřebu vycházet mu nějak vstříc. Obejde se bez něj.
Ve školství je důležitá ta vzájemnost, vzájemná vstřícnost, vzájemná ochota se pochopit a podpořit a to vše s cílem, aby byl spokojený především jeden z nich (dítě jako integrální součást rodiče, jehož spokojenost se většinou odvíjí právě od spokojenosti dítěte). Pokud ale rodiče vyžadují poskytování něčeho, co škole neumožňuje zákon, nebo třeba obec nebo další nadřazené isntituce, škola vyjít vtsříc nesmí, protože jak už tu padlo, škola je veřejná instituce a tam platí trochu jiná pravidla, například to, že je přesně vymezeno zákonem, co smí, a škola nemá možnost, i když by se to zdálo lepší a výhodnější, z těchto pravidel vybočit....na rozdíl od těch služeb, kde platí, že co není zakázáno, je povoleno.
Tento rozdíl je dost zásadní.
|
Alena | •
|
(25.9.2015 8:39:30) "Tento rozdíl je dost zásadní." promin, ale ja zadny nevidim. Obchody stejne jako skoly musi hrat podle nejakych pravidel a ty jsou pro vsechny instituce daneho druhu stejne (nelze mimo ne sluzbu poskytnout).Pokud funguje dobre obchod, zakaznik si ho hycka a nakupuje tam, stejne jako rodic rad posle dite do fungujici skoly. Pokud sluzba nefunguje, zakaznici voli jinou variantu a sluzba v miste zanika a obracim se na neco, co funguje.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 8:42:50) jenže škola nezanikne z jednoho prostýho důvodu - někam ty děcka dát rodiče musí a když se jinam nevejdou, tak jdsou i do špatné školy, o kteréí se to ví a druhý důvod - je pořád ještě spousta rodičů, kterým je to jedno, řeknou, že oni to zvládli taky, tak co by do stejné, stejně špatné školy, kde není děcku dobře, nemohl jít i jejich potomek
|
Alena | •
|
(25.9.2015 8:48:31) TO je ale normalni, spoustu lidi nakupuje v obchodech, ktery jim nevyhovuji, bud jsou liny jit jinam nebo si toho ze je obchod spatny vubec nevsimaji anebo proste jinou moznost nemaji - ale pak je normalni, ze brblaji. I skoly zanikaji, kdyz maji dobrou konkurenci.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 8:56:50) problém je akorát v tom, že obchod má konkurenci, zákazník má na výběr, kdežto škola konkurenci nemá, možnost výběru je hodně omezená nebo žádná. Samozřejmě Praha, Brzno, tam je situace jiná, ale čím menší město nebo vesnice, tím víc komplikací s případnou změnou školy a dvě školy tam nejsou, stejně jako u nás je sice 5 škol, ale do té jedné se víc dětí prostě nevejde a navíc ta škola stejně nemá 2. stupeň, takže tady opravdu není konkurenceschopná škola, je jedno, na které škole děcko je, ani jednu nepovažuju za dobrou. A není z toho úniku, dojíždět? kam? všechno je daleko a ty "lepší" školy mají plno. V obchodě si možná vystojí zákazník delší frontu u pokladny, pokud je obchod dobrý, pak se postará i o plný regály, přestože tam nakupuje dvojnásobek lidí, zato škola se nenafoukne, prostě nebere.
|
Alena | •
|
(25.9.2015 9:01:47) Jiste, ze je to mnohem tezsi. Ale i z hlediska obchodu jsou mista, kde lidi nemaji na vyber i co do nakupu potravin (na chalupe mame obchod 4 km, kdybych chtela jinam pojedu 10, to je pro spoustu lidi neunosny). A ucit doma mi zase pripada jednodussi nez si vsechno vypestovat a po nocich mlit obili.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 9:09:17) já jsem za lepší školou jezdila s klukama 25 km, což mi připadá dlouhodobě neúnosný a i krátkodobě, 4 roky, to bylo šílený a vím, že tuto možnost lidi nemají, už proto, že nemají třeba auto, nemají peníze, nemají čas. 4 km neřeším, to je u nás normální, bydlíme na okraji města, nejbližší škola je asi ty 2 km nejbližší město s výběrem škol je 25 km, to opravdu nejde dojíždět, učit doma nejde, pokud člověk potřebuje vydělávat do obchodu jdeš jednou za čas, když tam nepůjdeš týden, nic se neděje, ale děti do školy musí denně, takže tam je ten výběr strašně omezený možnostma. Toho naše školy ale často zneužívají a když ta konkurence v blízkým okolí není, nemají důvod jakkoliv se měnit, stejně mají plno, a není to jenom o lenosti nebo nezájmu roičů, ani o jejich neinformovanosti, je to o (ne)možnosti volit jinou školu
|
Alena | •
|
(25.9.2015 9:21:14) Je to hodne i o neschopnosti vytvorit nejaky rodicovsky tlak, jednotlivce, kterym opravdu jde o dobre vzdelani casto misto tlaku voli dojizdeni a neni se co divit.
|
Alena | •
|
(25.9.2015 9:35:06) Ano, kdyz tlaci jednotlivec, tak je to k nicemu, chapu ten marny boj,take bych odesla. Synove navstevovali a navstevuji statni alternativu, tam vytvorit vetsi tlak je mnohem jednodussi, lide jsou podobneho smysleni, takze vysledek byva vetsinou dobry.
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 9:29:13) těžko se tlačí, když se třeba na třídních schůzkách nikomu dalšímu nezdá, že by s měl ozvat, brblají před školou, ale odvahu ozvat se nemá nikdo, pak je lepší odejít navíc ta změna nepřichází většinou tak rychle, ale to vůbec mohlo mát vliv na toho, kdo o tu změnu stojí, než se změní vedení, než se vymění učitel, to všechno trvá dlouho, a než se změní koncepce školy? to by se musel změnit ředitel a vyměnit půl učitelskýho sboru a to neujdělá nikdo, a bezx toho se žádná výrazná změna nestane
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 9:34:26) jinak samozřejmě tlak na školu je prvním krokem ,který člověk udělá, když to nejde přes učitele, zkusí to přes ředitele a pokud ani tma není odezva, pak nemá smysl tlačit nějak výrazněji a ztrácet energii a čas
|
Yuki 00,03,07 |
|
(25.9.2015 9:47:53) no přesně, pokud tlak na ředitele nepřinese ovoce, nemá smysl dělat nic víc, prootže než se to prožene přes zřizovatele, který bude nejdřív jednat papírově, pokud vůbec., pak možná odvolávat a hledat nový vedení a pak se teprve budou měnit učitelé, což není snadný, mají přece smlouvy na dobu neurčitou a "nic neprovedli" - že blbě učí většinou není důvod, tak je to záležitost na několik let :(
samozřejmě je jiná situace, když jde o jednoho blbýho učitele, kterýmu se dá celem snadno dokázat, že dělá něco špatně, i to ale trvá minimálně rok, vyzkoušeno :)
|
|
|
|
Alena | •
|
(25.9.2015 10:21:58) To byl bleskovy prestup :). Melas uz pred nastupem do skoly v hlave tuhle variantu? Tj. Nezda se mi to, kdyz to bude spatne, budem vyucovat doma?
|
Alena | •
|
(25.9.2015 11:02:31) Tak gratuluji k pruznemi mysleni a schopnosti se rychle rozhodnout.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|