| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak pokračovat ve 42 letech?

 Celkem 93 názorů.
 Gréta 


Téma: Jak pokračovat ve 42 letech? 

(5.8.2015 6:19:47)
Milé dámy a pánové,
chodím se často a dlouho, ale skoro vůbec nepíšu.
Dostala jsem se v životě do fáze, kdy fakt vůbec nevím, čeho se chytit. Žiju v manželství, kde dlouhodobě chybí podpora a pohoda, pohlazení, intimita, vztah umřel a teď je problémem i sex. S manželem o tom mluvíme, ale řešení to moc nemá. On by si přál, aby to bylo jako dřív, mně už to prostě není příjemné a necítím se s ním dobře. Říkala jsem moc let, co potřebuju, nic nešlo, teď to jde (z donucení), ale pro mě je pozdě.
Jsme spolu 15 let, vztahové problémy nejmíň 5-7 let.

Máme dvě děti spolu a jedno moje z mládí. Pro děti bych dýchala, ale vidím, že pokud bysme spolu nebyli, neumím si je udržet. I nejstarší mě viní, říká, že se mnou má horší vztah, ale prostě nevím proč. Podržela jsem ji v tolika průšvizích... Přijde mi říct své věci, svěřit se, ale kdyby byl problém s manželem, přidá se na jeho stranu.
Bolí mě to.
Přátele mám, pár opravdu dobrých. Volný čas ale trávím většinou sama, vymyslím, co bych chtěla podniknout, a těžko se to s někým ladí. Je to totiž pokaždé něco jiného a v různých časech. Takže s přáteli si povídám, ale netrávím s nimi víkendy a večery.

Přitom když jsem měla hezký vztah, podnikali jsme vždy mnoho zajímavého a měla jsem to moc ráda.
S manželem už tohle nefunguje, má jiné zájmy, vždy řekne, že spolu něco podnikneme a pak se mu nechce nebo se mu program nelíbí.

Jsem taky trochu zvláštní osoba. Prostě nezapadám. Mám ráda lidi, ale nemám s nimi moc styčných ploch. Studovala jsem celkem neběžný teoretický obor plný individualit a napůl bláznů.

A k dovršení všeho, odešla jsem z práce. Byla to náročné manažerské místo mimo můj obor, už jsem to vůbec nezvládala, každý den doufala, že se něco stane a nebudu tam muset.
Odešla jsem, dávám si pauzu, ale tedy ani zaměstnání není to, o co bych se mohla opřít. Spíš z toho mám hrůzu, jak dál, protože už vím, že v něčem jsem dobrá a v něčem ne a nejsem mistr světa.
Asi si práci najdu, k tomu mám domluvené učení a nápad na podnikání, ale často z toho mám opravdu strach.


Takže celkem mám 42 let, umřelý vztah, tři děti, se kterými to nějak není ono ( ne že by nebyly skvělé, ale prostě - já jim řeknu - mám vás ráda, a ony - ale mami...), žádnou práci. Přátele na pokec, dobře vypadám, zdraví díky bohu slouží. Koníčky ano nebo spíš hodně věcí, co mě zajímá a chci zkusit.
A nevím co s tím. Prací samozřejmě začnu. Ale chtěla jsem si odpočinout a já prostě nemám kde... jako bych se spíš rozpadala.

Odjela jsem na měsíc, cestuju po Evropě, spím v autě... po dlouhém plánování. Přijely za mnou děti na poznávačku velkého města a hned první den výčitka od nejstarší, že kdybych se nehádala s manželem, mohli jsme tu mít víc peněz.

Je mi to hrozně líto, s manželem být nechci. Tedy ano, chtěla bych, kdyby se choval jinak, stal se dotykovým optimistou. Ale to je nereálné a stejně tak je nereálné, že někoho takového potkám, v tomto věku a s mými zvláštnostmi.
Takže budu spíš sama, pracovat a s detma si to rozhasím... Nebo s manželem, oba stále jako na trní, pracovat a děti...


Poraďte mi prosím, odkud začít. Tenhle život jsem asi nějak pokazila, ale ani mi není jasné, čím.
Odpovědět
 pro začátek 
  • 

Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 6:30:36)
Co je to dotykový optimmista?
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 6:37:53)
Jednoduše - někdo, kdo se rád dotýká, a kdo je optimistou.
Odpovědět
 pro začátek 
  • 

Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 6:49:36)
Člověka, který nijak nebaží po neustálém dotýkání, nepředěláš. Nanejvýš v něm vzbudíš odpor k neustálému hlazení, ňuchňání apod. V začátcích vztahu je to všechno jiné, to se rád dotýká i ten, komu to není vlastní. Ale to, že dotyčný netouží po dotecích tolik jako ty, neznamená, že by tě neměl rád nebo to byl špatný člověk, partner. To s tím vůbec nesouvisí.
Zkus se tolik nezaměřovat na to dotýkání a chápat trochu i tvůj protějšek, že pro něj to není až tak otázka fungování vztahu jako pro tebe.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:14:52)
Ano, to já si uvědomuju a na začátku to bylo dobré. Já asi nejsem nijak extrémně muchlací.
Manžel mě neobejme; když obejmu děti, volá na ně "v legraci", ať si dají pozor, že je mamka osahává. Děti se smějí a odhánějí mě. Pusa neexistuje, přivítání, přitulení, úsměv, všechno je jakoby špatně. Emoce jsou špatně, vztah je podle něj to, že si budeme stěžovat, co nám kdo provedl, jak je venku hnusně a říkat si, co by měli jiní lidí dělat.

Když to čtu, je mi z toho zle. Ale taky jsem s tím člověkem prožila dost let a nevím.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:25:32)
Asi rok se snaží, pracuje na sobě, dává mi najevo pochopení pro problémy v práci a občas se přemůže a obejme mě. A má dobré stránky, určitě hodně. Ale taková ta základní nátura je úzkost, strach a já mám pocit, že se topím.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:32:31)
Zajímalo by mne, jak víš, že "občas se přemůže a obejme mne"?
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:48:17)
Opakoval mi, že to nemá rád. Sliboval občas, že to zkusí, třeba jednou za pár dní. Teď se pod vlivem krize chová jinak, říká, že je mu to i příjemný, ale je to fakt rozdíl objimat někoho, komu to příjemný je a někoho, kdo s překvapením zjišťuje, že při tom neumřel a že to může být i docela trochu něco jako mírně fajn.
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:52:49)
Gréto, přesně. Je rozdíl dotýkat se někoho, komu to dělá přirozené potěšení, je mu to příjemné. Než někoho, kdo to "vydrží" pro radost toho druhého.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:01:34)
Gréto, odkaz na to, co jsem ti psala před pár minutama.
Teď se budu opakovat, kdo rád čte tento druh diskusí, vzpomene si.

takže jedem: můžu být decentně psychologická?
- vyser se na něho (decentní verze : Mon Dieu, asi by nebylo špatné, přehodnotit smysl tohoto manželství...)
jenže, nejsem markýza na dvoru Ludvíka XIV, takže tak.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:10:19)
Pobavila jsi mě ~:-D
Ano, asi je to nutný.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:20:19)
Nutný není nic, to poznáš.
Ještě máš hodně před sebou. Bude to ok, fakt. (mohla bych z toho maturovat) Člověk když neztratí víru a sílu, dokáže to. Děti to dají, jen klid.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:30:42)
Ano, to je přesně ono, prý jsem se změnila já a on je v pořádku... Já jsem předtím byla uspokojená dětma, ještě předtím začátkem vztahu. Teď si vyčítám, že jsem to neviděla dřív, ale prostě neviděla. A děti mě vidí jako nositele nejistoty, přesně jak píšeš, zatímco manžel je ten, co má ve všem jasno a tedy pravdu.
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:33:12)
Gréto, ...a já z toho vystoupila - a vše se změnilo (včetně vztahu s dětmi) nějak samo.
Pokud máš zájem, napiš mi na mail pod nickem.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:46:41)
Gréto, nic si nevyčítej.
Každý se někdy ocitne na křižovatce. Co je na křižovatce špatného? Nic.
Být nejistý v určité životní situaci je normální a lidské. To, že manžel je v klidu, znamená jeho neempatičnost, a ne že má PRAVDU.
Děti reagují instinktem, tvým dětem imponuje (teď) tata, který si je jistý svou pravdou (pracuje na sobě, občas tě obejme, co bys chtěla...).
Situace mají schopnost se měnit. Pokud jde o děti, tak každým dnem, protože rostou, dospívají.
Odpovědět
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:12:03)
Znám jednoho jediného chlapa, který je dotykový optimista.
Já jsem hodně kontaktní typ, velmi optimistická - ale on je na zabití.
Chlapi většinou moc kontaktní mimo postel nebývají...
ON ano - vše je hurá ...
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 6:45:09)
Gréto, nejdříve si odpočiň.
Jízda po světě je prima, kdo to má? Nekaz si zážitky tím, že je překryjou výčitky (i když od vlastního dítěte).
Dobrá zpráva: pokud tě práce už dostala tam, jak píšeš, je dobré, že si odešla. A ještě lepší je, že máš nejen cosi nové v dohledu ale i podnikatelský nápad. Zeptej se kde chceš, vyhoření vypadá jinak.
Špatná zpráva: zdá se mi že mezi manželem a dětmi vidíš (nebo cítíš) Sofiinu volbu. To není co závidět, takto na prvý pohled.Tady na tom zapracuj, já se domnívám, že pro děti jsi máma a neztratíš je (velké se tak tváří, nebo to dokonce udělají, ale dočasně). Tou volbou myslím výběr mezi vlastní spokojeností a spokojeností dětí.
Nemusí to tak být.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:32:36)
Děkuju Ruth, pomohla jsi mi s těmi výčitkami.
Odpovědět
 Elwing 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:22:57)
Tebe bych chtěla mít za kamarádku, hrozně se v některých věcech, co si napsala, poznávám, až na to, že s manželem nám to celkem stran intimity funguje, takže manžela zatím neřeším:-). Taky málo s kým dokážu najít "styčné plochy" stran zábavy atd. Děti už máš podle všeho větší, tak bych začala s řešením v tomto pořadí : práce, zábava a až potom manžel. Možná mu nevědomky přisuzuješ odpovědnost za svou nespokojenost v jiných oblastech. Až začneš být spokojená sama se sebou, s prací, teprve pak bych udělala vážnější životní kroky. Svobodu evidentně máš, když tě nechá manžel rajzovat po Evropě. Mně by teda tohle neprošlo :-)
Zkus si přes své mimózní záliby najít různé spolky, přátele...gooogle najde vše~x~
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:30:58)
Děkuju Elwing, jsem ráda za tu sounáležitost. Svobodu mám, tu jsem si vydobyla a těší mě. Tobě se podařilo najít nějakou spřízněnou skupinku?
Odpovědět
 Elwing 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 18:27:50)
Tak já mám spustu různých zájmů a přes různé záliby chodím i mezi lidi. Přátele si člověk nevybuduje hned, ale trvá to léta, to je jasné. Pak se to tak nějak postupně nabaluje..Jen neházet flintu do žita..
Odpovědět
 simiki+koťátko 03/07 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 7:33:58)
Gréto, nemám rady, a přeji do života jen to pěkné. Nadchla jsi mě cestováním, na tvém příkladu vidím, že to jde, je to báječné a inspirující! Sice vím, že tu píšeš o svých potížích, ale nádherně se tě čte, četla bych i dál kdyby to bylo delší, neuvažovala jsi o psaní? Nepíšeš? Přeji, ať, když už se rozhodneš jakkoliv nebo jenom jít s proudem, se ti daří ~;((
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:34:11)
Děkuju ti moc, píšu teď deník z té cesty, chci vidět, jak na to lidí reagují. Překvapuje mě to vydávání ze sebe ven, napospas, právě to zkoumám.
Odpovědět
 radka 
  • 

Re: Jak pokračovat ve 42 

(7.8.2015 9:16:25)
Podle ní je všechno, co v rodině nefunguje, má vina, svojí divností, neschopností a leností jsem zničila vztahy s rodinou, příteli, známými, zničila jsem firmu a jen se prý děsí, co je se mnou ještě čeká....
ona to tak může vidět teď, ale časem to třeba pochopí
anebo taky ne, může to být povahou, ale Val, Ty nemůžeš zapřít sama sebe, buď taková, jaká jsi, nemůžeš se jim věčně přizpůsobovat
možná je jen znejisťuje to, na co u Tebe nebyli zvyklí - že se projevíš, že si děláš věci podle sebe, že už si na nic nehraješ...
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:07:44)
...při čtení sjem si vzpoměla na jednoho člověka - v tvém věku opustil svůj teoretický obor, v němž dosáhl titulu doktora věd - a vystudoval něco jiného (gestalt přístup v psychoterapii) a úplně změnil vše ve svém životě...

Napadá mě - k tomu, aby člověk více věděl kde je a kam jde, slouží Vision Quest, jsou pořádány i u nás, nebo třeba tato akce - lektory znám, mohu doporučit:
http://svycarna.eu/node/644
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:10:23)
PS: akce na Švýcárně jsou dotykové, sdílející, je tam dost lidí v tvém věku (pořádající jsou stejně staří) ~;)
Odpovědět
 Mirek_ 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:28:07)
Mě napadlo něco podobného, ujasnit si svoje poslání, píše o tom Stephen Covey.
Když zadáš do Google "covey mission statement" , tak na tebe vyjede spousta odkazů.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:55:55)
Aha, tak to je velmi zajímavé!
Odpovědět
 fisperanda 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:10:49)
Gréto, jak to říct... Jednou jsem měla přesně tohle období, kdy jsem chodila se sklopenou hlavou, tak jako si teď představuju tebe, a přemýšlela, tak jak ty. Když sem měla po rozvodu, všechno bylo na nic, život v háji, na smrt brzo, na nový začátky pozdě.
Pak mi tak nějak došlo, že život není perfektní. Že šťastný rodiny, kde nejsou problémy, a všichni se mají rádi, děcka nezlobí, vztahy klapou, všichni jsou zdraví, úspěšní... to je jenom iluze. Jsem docela asociál, asi něco jako ty, taky nemusím lidi, a odjet někam na měsíc... hned bych jela :) Ale pak sem začla lidi poslouchat, a prostě všude je něco. Iluze odplula do neznáma, a já sem přijmula, že nemusím být perfektní, že nemusím mít perfektní rodinu, úspěšnou práci, ani přítele, nebo novýho manžela. Nemusím mít společenský život, prostě budu pro dceru a pro sebe dělat to nejlepší, co můžu. To je to, co můžu ovlivnit. A jestli to nebude dost dobrý, a jestli to nebude stačit... tak su nanic, ale to je taky věc, kterou nezměním.
Člověk se nějak zasekl na představě "šťastný až do smrti", ale tím si ubližuje. A nejhorší je to v bilancování, kdy v určitým věku zjistíš, že nic není tak, jak jsi chtěla. Ale některý věci přece. Některý věci se přece povedly.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:25:15)
Fišperando a Medvědice ~R^~R^~R^
Odpovědět
 Dana 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 15:16:55)
Fišperando, myslím, žes to vystihla, všude chleba o dvou kůrkách. Skoro nikde není ideální manželství po tolika letech ani vztah s dětmi. Pokud dotyčná odejde, málokdy si polepší, zvlášť, když je ještě dle vlastních slov poněkud zvláštní. Přestane pak řešit dotyky a vztah s bývalým manželem a dětmi, ale zase začne řešit svoji samotu, popřípadě jiný vztah, který také asi nebude ideální či nedostatek peněz. Já bych hledala chyby hlavně u sebe a snažila bych se alespoň trochu vylepšit.
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 16:07:14)
Hledat chyby na sobě a vylepšovat je?
Být ve vztazích, které mi nevyhovují?

JE to pak můj život?

Anebo se raději pokusit definovat kdo jsem, kde jsem, žít v přítomnosti, a proměnit tím vztahy z okolím?
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 16:16:42)
Já si taky nemyslím, že "hledat chyby u sebe" a "snažit se vylepšit" je to pravé ořechové, ale přemýšlím, jak to formulovat - cesta není ani hledat chyby u toho druhého a snažit se vylepšit jeho. Snad by se to dalo pojmout tak, že ani já ani ten druhý nejsme "v nepořádku" a měli bychom na sobě něco zásadního měnit a vylepšovat - to, kde jsme, k tomu jsme došli na základě nějakého vývoje, který k nám taky patří, a jde spíš o to, jak to vymyslet, abychom mohli i nadále koexistovat i v případě, že jsme se "vyvíjeli" každý jinam.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 17:01:54)
a vůbec si obecně myslím, že ve vztazích - a v partnerských tuplem - je nejlepší možná strategie "já jsem v pořádku - ty jsi v pořádku" ~;)
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 17:15:47)
Valkýro,

fakt je, že to odchýlení asi je riziko.
Odpovědět
 SendyWendy 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:12:05)
Jediné, k čemu mám co říct, je vztah s dětma - co si to ten fracek dovoluje říct, že kdyby ses nehádala s manželem, měli jste teď víc peněz? To bych jí teda srovnala, do toho nemá vůbec strkat nos.

Nenech se vydírat ani ostatníma dětma, ony do toho nemají v podstatě co mluvit, je to váš vztah s manželem. Nečekej jejich podporu, nezkoumej, na čí straně jsou, není to pro tvoje rozhodování důležité (i když to mrzí)
Odpovědět
 Havvah71+2xmazlíci TP 23.4.09 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 8:48:39)
ahoj, nevím, jestli tě to potěší, ale mám to podobně jako ty.. S manželem jsem jakoby procitla a uviděla ho jinak a děti jsou na jeho straně v případě sporů.. Práci si hledám, mám kormě velkých ještě malé děti.. Já bych to definovala tak, že jsem dospěla, naráz jsem se rozhlédla a uviděla svět a vztahy kolem sebe jinak... Zjistila jsem, že žiju v rodině, kde mě sice mají rádi, ale kde mě nerespektují, kde jsem tak vycházela vstříc, až jsem se úplně někde ztratila.. Kde o cokoliv požádat z mé strany se považuje za problém, ale přirozeně se očekává že vždycky vyjdu vstříc.. Manžel má dlouhodobě tendence v případě sporů s kýmkoli za mnou nestát, jakoby z principu a abych nedělala vlny, což taky bolestně vnímám..Doteky s manželem taky nefungují, ale nefungovaly nikdy, teď mi to ale moc vadí..Taky v tom pěkně lítám :-)), ale narozdíl od tebe mám i relativně malé děti.. Zaujal mě ten příspěvek tady kde někdo psal, že řešit vše v pořadí práce, zábava, vztah. Tak to taky hodlám dělat.. Hodlám získat pevnou půdu pod nohama a nedělat unáhlená rozhodnutí.. Každopádně už nechci tak moc zapomínat na sebe.. Svobodu mám narozdíl od tebe pramalou, tu si hodlám víc vydobýt, až budu mít práci..Hodně sil, ty jsi mladší (mně je o dva víc) a máš velké děti, nebála bych se rozšiřovat svobodu a hledat nové obzory.. Manžel je pravděpodobně jednodušší a nestačí držet krok..
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:02:45)
Přijde mi, že tohle období přijde na každou ženu v době, kdy děti dospějou do fáze relativní samostatnosti. U nás a v mém okolí tak kolem toho 10.roku života mladšího dítěte. Matka, která do té doby jela na plné obrátky a vše dětem podřizovala, se najednou rozhlídne, protože už není potřeba být stoprocentně nasazená pro děti, a začne se koukat, kde to vlastně je a co má jiného mimo děti. Mám to já a má to spousta mých kamarádek. Každá to řeší jinak. Jedna si našla nového přítele a do té doby fungující manželství šlo úplně pryč. Její bývalý manžel to nedokáže pochopit ještě po dvou letech a dlouho z toho byl úplně zničený. Z jeho pohledu vše bylo OK. Nikdy si nestěžovala, jen takové ty normální nesoulady, krásně a láskyplně o něm mluvila. Druhá to řeší zábavou dlouho do noci (a milenci), ale jejímu manželovi už začíná docházet trpělivost, a to neví o těch milencích. Třetí kamarádka taky rozvod a nový přítel. Je to jak epidemie. Taky cítím, že to není ono. Manžel je spokojený a přesně jak píšeš, z pohledu dětí je on pořád stejný. Jen já najednou chci víc a dělám vlny (ale zatím jen malinký). Taky už máme v podstatě každý svůj život se svými zájmy, protože se časem každý z nás posunul jinam. On se stal takovým tím poživačným užívačem, co má 120 kilo a zajímá ho jen vlastní pohodlí a žaludek nacpaný lahůdkama, denně popíjí. Já jsem naopak téměř abstinent a miluju pohyb, akci, jím zdravě. A to jsme před 14 lety byli oba naprosto stejní, od každého trochu. Rádi jsme poseděli, napili se, pak jezdili na celodenní výlety, kolo, turistika, akce. Teď ani jeden nechceme nutit toho druhého, aby se podřídil pro něj nepřijatelným aktivitám. Logicky se tím od sebe vzdalujeme, protože prostě čas netrávíme společně, nesdílíme společné. Děti nás mají rádi oba stejně, i když vidí, že se vedle sebe začínáme dost trápit. Čím víc to jde do kytek, tím jsme na sebe hodnější, vycházíme si vstříc, dohodneme se. Jen ten sex je bída nejvyšší. Mě prostě líná hora sádla nepřitahuje a manžel má pocit, že bude vše jak dřív, já na něj hupnu, aby on se nemusel hýbat, protože sex je taky pohyb a aktivita, náhradní praktiky neuznává, prostě to on dělat nebude (ve vztahu ke mně, jinak on by si lehl a nechal si udělat dobře rád). V práci jsem na křižovatce taky. Pustila jsem se do něčeho, na co evidentně nemám buňky. Po odborné stránce ano, ale chybí mi ta obchodně manažerská schopnost přitáhnout lidi. Tak se už rok plácám. CO s tím, sama nevím. Pořád nás drží společně děti, společné dluhy, to, že se nám spolu žije v podstatě hezky. Nikdo nikomu neubližuje, vycházíme si vstříc. Jen už jsme jen spolubydlící a rodiče. Takže citové prázdno. Myslím, že takových vztahů je hodně. Navenek by to na nás nikdo nepoznal, protože jsme slušní lidi a chováme se tak. Často přemýšlím, jestli by mě někde čekalo něco lepšího. V sexu asi jo, ale jinak? A kvůli dětem mi ten sex a pozornost prostě nestojí za to.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:27:00)
Taky to kolem sebe vidím, ale sama to tak nechci. Prostě, až povyrostou děti, chce to postupně se znovu nacházet. Pak i ten partner na to stihne reagovat a zvyknout si. Samozřejmě, někde jsou vztahové patologie, ale to je jiný případ. Tady jde o krizi vztahu překrývající se s osobní krizí ženy ve vztahu k sobě, rodině, světu. Myslím, že je to ženská verze krize středního věku.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:03:40)
zefýr,

proč devastující, když jsi spokojená?

Prostě třeba jen potřebuješ oddych od lidí?
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 12:02:20)
Valkýro, mám vysokého chlapa, kterému se tuk ukládá na břichu a v obličeji. Takže má naducané tvářičky, očka zalitá tukem a velké vypouklé břicho. Nepohyblivým ho to nečiní. KDyž chce, tak je schopen fyzicky pracovat i sportovat.
Odpovědět
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 15:52:07)
Taky záleží jestli těch 120 kilo je tuk nebo svaly. Můj má taky 120 a jezdí na kole a hraje docela slušně fotbal. Tlustej teda je, ale není rozkydlej a je pohyblivej.
Odpovědět
 7kraska 
  • 

Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 18:31:27)
Val, ja jsem si Tveho manzela predstavovala vzdy jako velkeho hrmotneho chlapa....ne maleho tloustika :-)
Odpovědět
 magrata1 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:10:35)
Gréto, jsem odjakživa podivín, neumím se "lehce" chovat mezi lidmi. U mě v přátelství nikdy nebyla "láska na první pohled", všechny přátele, co mám, jsem nejdříve znervózňovala a připadala jim divná. Získala jsem je, až mě víc poznali a pak už mě berou i s chybami a ty buď omlouvají nebo mi pomáhají s tím bojovat. Jediná kamarádka, se kterou jsme dělaly, co nás obě baví a se kterou jsme si sedly po všech stránkách (děláme si srandu, že až se zamilujeme, budeme ten nejdokonalejší pár), se mi odstěhovala ze Slovácka do Liberce. Schází mi neskutečně.
Manžel, ten je nedotykový, já ho přepadám, kde na něj narazím a když mě občas odstrčí, moc mě to raní. Já taky nejsem obecně kontaktní, nesnáším objímačky, líbačky, zbytečné doteky cizích lidí. Ale ve vztahu to postrádám a trpím tím. (naši se celý život dotýkají na potkání, mám to v hlavě jako vzor normálního vztahu a moc mi to schází) Ale vím, že on dělá, co může. Když je unavený, odstrčí mě, ale nemyslí to zle, jen potřebuje víc svou přirozenost. Žijeme spolu 16 let. Krize prožíváme a přežíváme. Jsou věci, co mi vadí a které snáším špatně a mohly by vést k mému odchodu. Ale na druhou stranu, když jsem měla nejtěžší období, když jsem byla nemocná a přišla o práci a v důsledku toho upadla do deprese. V těch blbých chvílích byl skvělý. Kolikrát přemýšlím, proč je lepší partner do nepohody než do běžných šedých dnů. Ale prostě to tak je. To všechno dokážu pochopit, tolerovat, smířit se s tím. Ale kdyby furt brblal, to bych asi nedala. Já sama neumím skuhrat a brblat, mám celkem často bolesti, ale i přes nález mi to nevěří ani doktor, protože nedokážu nasadit mučednický výraz. Nesnáším skuhrání a kdybych si stěžovala při běžných bolestech, nenáviděla bych brzy sama sebe. Jasně, když se to nakupí, když propukne nějaká akutní větší bolest, postěžuju si, ale nemám ten brblací postoj k životu. Nedivím se, že ti to vadí. Děti jsou fixované na mně, s manželem nemají bližší vztah.
Každopádně bych sie na tvém místě stabilizovala finančně- našla si práci nebo rozjela podnikání a až pak řešila případný odchod. Ale nejdřív bych zapátrala v paměti a zkusila najít to dobré, co mezi námi bylo a pokusila se na to navázat. S manželem bych o tom mluvila a snažila se ho přimět k nějakému posunu. Zakázala bych mu brblání, řekla bych mu, že mám psychické problémy a potřebuju pozitivní oporu, ne zadupávání do bahna. Držím palce.
Odpovědět
 7kraska 
  • 

Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:36:22)
taky jsem napred pro financni stabilizaci...a vyreseni prace, to Te naplni a nebudes tolik resit vztah (to je aspon moje reseni)

jak zaznelo vyse - poradi "prace-zabava-vztah" je nejlepsi
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:38:27)
Tak za mě... dobrý vztah nijak nekoliduje s mojí svobodou a zábavou, práce vyplyne a vhodně doplňuje.

Pro mě je vzorec práce - zábava - vztah nepřijatelný. ~d~
Odpovědět
 magrata1 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:52:07)
Ale rozvod s dětmi (byť odrostlými, ale stále finančně závislými) bez práce a financí je prostě kravina. Vztah bych se snažila urovnat stávající, to v každém případě. Případný odchod bych odložila, až budu stabilizovaná po ostatních stránkách.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:05:38)
Eržiko,

možná je to myšleno tak, že by člověk měl nejdřív pořešit sám sebe, a to v tom pořadí, co je pro život důležitější (to je ta práce a zábava) a pak teprve řešit vztah, protože si myslím, že kdo má v sobě "uklizeno", tak to má jednodušší i se vztahama.
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:18:16)
Valkýro, tak to mám já a můj muž se cítí uzurpován, když dám průchod své přirozenosti. Až poslední dobou jsem si to začala uvědomovat, že vždycky všechny svoje stavy pasíruju přes někoho. Dříve rodiče, pak nejlepší kamarádka, pak manžel + nejlepší kamarádka. Chci se toho zbavit a poslední dobou mám stav jako Zefýr, snažím se být sama, abych nebyla v pokušení (ale zase plkám tady). Kamarádky nekontaktuju a když jo, tak jen kvůli tomu, abych to pouto úplně nepřetrhla. Netuším, proč mám potřebu každou svou emoci sdílet. Okolí tím neotravuju, většinou jsem ten zábavný společník, co si ze sebe dělá srandu a shazuje se, ale stejně prostě jsou pro mě vztahy a sdílení opravdu důležité. Vyšlo mi to i při jednom kurzu týkajícím se komunikace, kde nešlo vůbec o sebepoznávání, jen nám chtěli ukázat, čím je komunikace ovlivněna. Všichni, úplně všichni, měli výsledek na výkon. Jen já a jeden kluk na vztahy. Připadala jsem si jako exot. Nakreslili pak křivku na tabuli a já si to vychutnávala až do konce kurzu, pořád to bylo přede mnou.
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:45:16)
Valkýro, mě taky stačí menší kontakt s "ostatními" lidmi, ale paradoxně potřebuju jednoho, kterému mám potřebu sdělovat každý prd, jen tak, aby věděl, abychom věděli oba. Nevím,jak to popsat. Nemusí to být partner, i když by to bylo romantické. Vždycky jsem někoho takového měla a nulovou potřebu ostatních lidí. Teď to mám úplně nově rozděleno mezi více lidí, s každým sdílím něco jiného. Komplexně podobného člověka mě samotné už jsem nepotkala dlouho, poslední byla moje kamarádka z VŠ, která se posunula jinam. Ráda dělám od všeho něco, někdy jsem povaleč a kavárenský plkač se sebepodceňujícími řečmi a řešením světových problémů, druhý den sportuju jako o život, třetí jsem "maminka", aktivní kariéristka s nasazením apod. Nemám nikoho jako já, kdo by rozuměl všem mým stránkám, protože prostě nejsem vyhraněná. Jedna kamarádka taková je, ale ta teď jede v tom "zábavovém" režimu, který nás od sebe vzdaluje. Já taková nejsem a pařit po diskotékách prostě nedokážu.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:42:49)
Valkýro,

ale i když má někdo partnerský vztah postaven, jak říkáš, nejvýš, tak není snad jeho odpovědností i to, aby i jim spolu bylo dobře, a aby toho partnera zbytečně nezatěžoval věcmi, které by si měl pořešit především sám se sebou?
Odpovědět
 Kalali 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:50:13)
Kudlo, jenže jak poznáš, co jsou věci, co máš řešit sám se sebou? Já na to přišla až metodou pokus omyl, kdy jsem šla ode zdi ke zdi. Podle své přirozenosti jsem vše řešila s partnerem. On se cukal. Tak jsem přestala s ním řešit cokoliv v obavě, aby to na něj nebylo moc. No a až teď si uvědomuju, co považuju za nezbytné, aby se mnou řešil. I když je otázka, co je moje přirozenost, a co byl vzor z domova, kdy jsem vlastní vůlí nesměla nic.
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:11:32)
Určitě pořešit sám sebe!

Ale to u mě nemá nijak moc souvislost s prací, jako spíš se vztahy, ale nejenom s partnerem, ale se všemi ostatními lidmi a především se sebou.

Mě tam ta práce prostě nehraje, ani ta zábava na druhém místě...
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:14:49)
Kudlo, Eržiko,~t~
to je jako u nás doma. Pravdu máte obě dvě.
(zjistila jsem, že hádky s MM nakonec byly o tom, že jsme pravdu měli oba)
I to je možné.
Odpovědět
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:18:46)
Eržiko, souhlas~R^
Já to mám spíš postavené na vzorci
rodina - práce- zábava
ale navenek to asi bude vypadat úplně jinak
pokud dojde k vahrocené situaci, jednám přesně podle tohoto vzorce: prioritně spokojená rodina (děti a manžel), pak práce, zábava musí na chvíli stranou...
Občas MUSÍM zatnou zuby a jet v pořadí: PRÁCE - děti... a pak až vše ostatní
Odpovědět
 Eržika. 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:38:11)
Cairo. ~;)

Ale čím dál víc vidím, že pořeším-li sebe (cíleně, vědomě) a vím, kde jsem, (žiju v přítomnosti, učím se důvěřovat intuici), tak je vše v pohodě. (rodina, vztahy, práce...)
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:43:07)
Eržiko,

přesně to si myslím taky.
Odpovědět
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 12:07:46)
Dobře, ale nejde to pořád - pokud budeš řešit jen sebe a svoji přítomnost, můžeš narazit na to, že kvůli sebestřednosti přijdeš o práci, o rodinu apod.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:10:03)
Tady toto mě zaujalo, proč je lepší partner do nepohody. To je u nás taky, jak se něco řeší, dohoda byla během minuty (teď to přece jen víc skřípe). Racionálně, argumenty a vše jasné. A nebo když jsem v průšvihu. To mě utěší, poradí... cítí se silnější.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:13:58)
Gréto, ale já vím, že v těch blbých časech jsem ho potřebovala nejvíc a to nezklamal. Když jsem měla po borelioze únavový syndrom, postaral se o celou domácnost, dělal fakt skoro všechno. Teď se teda zapojuje málo~4~ Ale aspoň nefrflá.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:18:47)
Ano, nejmladší měla deset loni, když mi to začalo už být velmi viditelné.
Pomáhá mi ohromně jiná zkušenost, vidět, jak to samé řeší další ženy... Držím ti palce ve vztahu i v podnikání. Také jsem se přecenila. Jsem ale ráda, že jsem do té své práce šla. Srovnávám to s pocitem, že bych si netroufla, a to si tedy radši rozbiju pusu při nezdařeném pokusu.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:27:54)
Gréto, nedá mi to.
Když jsem tě četla ráno, připadalo mi, že to píšu já. Až jsem se lekla.
Tak to prostě je.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:05:23)
To je milé. Tedy píšeme si o problémech, ale opravdu mě pozvedla ta sdílená zkušenost.
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 9:40:32)
Prostě takovej normální život..jsi popsala.~d~
Odpovědět
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:12:46)
Gréto, já se nejvíce ztotožňuji a názorem Kalali.
Je to určitá krize žen středního věku, kdy se dětičky mladší osamostatní..
U nás je manžel fotbalista, pořád na hřišti - údržba trávníku, údržba úrostor, tréninky, zápasy. Bylo to tak vždycky a podle něho to tak bylo v pořádku.
Je to úžasný muž a já ho mám ráda a nevymněnila bych ho. A proto sem se zařídila po svém... Před třemi lety sem si vymohla kolo.. a začala jezdit. Nejdřív menší vyjížďky, pak i cesty z práce.. po roce cesta z práce prodloužená někudy... :-). Ke 40tinám sem dostala nového horáka a jezdím a jezdím. Baví mne to, a moc.
Kluci jsou celkem samostatní )vždy říkám, dobře sem si je vychovala :-) ).
Manžel má svůj fotbal a já své kolo. Po kole za ním dorazím na trénink... on se mnou třeba 2x do měsíce vyjede do kopců... Děti buď jezdí se mnou, nebo na inlinech kolem hřiště :-). Vše se dá zkombinovat, ale musí chtít.
Teď cestuj, važ si toho volna, co pro sebe máš :-). Uvidíš po návratu.
Teď je brzy na soudy... třeba se vše vyvrbí ještě jinak :-)
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:36:49)
Zatím jsem nečetla diskusi, abych nebyla ovlivněna jinými názory a mohla bych ti napsat něco sama za sebe.

Ptáš se čím začít. Myslím si, že už jsi začala. Odjela jsi na měsíc mimo bydliště, sama, máš jistě prostor si utřídit svoje myšlenky a také to děláš a to je moc dobře.

S dětmi - věřím, že tě to moc mrzí a bolí, ale je třeba si uvědomit tu dávnou pravdu. Děti nejsou naším majetkem. Nemají povinost uspokojovat naše potřeby. Máme je jen načas zapůjčeny a pak mají právo jít dál svým životem. Mohou se odstěhovat na druhý konec zeměkoule, mohou vstoupit do kláštera či jít meditovat někam do Tibetu, mohou zkusit dělat v životě věci jak to cítí ony. Nevažme se na ně, nevkládejme naše štěstí do jejich rukou.

Život po čtyřicítce se mění hodně lidem. Je to tak. Myslím, že je řešením toto přijmout. Už spousta věcí nebude tak jak byla doposud.

A také si myslím, že jdeš správnou cestou. Víš co máš dělat, umíš věci analyzovat, přemýšlet nad nimi a jsi šikovná a samostatná. Máš od života bonusy navíc, to je že, jak píšeš, vypadáš dobře, jsi zdravá. To je také velký dar.

Co si myslím, že bys potřebovala, je občasné to povzbuzení od přátel, pochopení, vstřícnost(aby tu byli pro tebe v tu chvíli, kdy ti zrovna není dobře). Ono někdy nestačí vědět že existují, ale přitom je třeba dlouhé domlouvání a hledání termínu kdy se sejít.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 10:57:56)
Děkuju, to je krásný a povzbudivý.
Já intuitivně dělám, co můžu, přijde mi to jako pochod na místě a možná z nadhledu to opravdu je vytažení baterky, mapy, orientace v terénu a obrat správným směrem.

Potíž je, že o podobmé zkušenosti se mnou nikdo moc nemluví. Přiznávají se třeba problémy v manželství, znechucení z práce, ale ne takto velké rozmýšlení co dál.
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:18:35)
Na takové to velké sdílené rozmýšlení co dál je totiž potřeba velkého časového prostoru. To asi nikdo "nevybalí" jen tak, když je třeba hodina času v kavárně. A také v té kavárně je hodně lidí okolo,není tam žádné soukromí, hraje tam hlasitá hudba apod.

Dá se to třeba uskutečnit někde na celodenním výletě, kde se ovšem nehoní kilometry a není naplánováno, co všechno se v ten den musí vidět.

Odpovědět
 Adda6a 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:07:05)
Pises velice rozumne, Greto, moje rada je jenom v tom, aby ses zbytecne neprecenovala a nevinila se za bezne zivotni klicky, ktere jsou proste prirozene.
Jsem zhruba stejne stara, nejakej rok navic, docela souznim v mnoha myslenkovych pochodech co pises.
Dve veci bych rekla – to roztomile 11 lete (?) detatko, co by chtelo vic penez si zaslouzi duraznou domluvu a zadnej naznak zavahani ci litosti ze strany matky; ja osobne bych teda trvala na omluve od ditete. Ve vztahu lidi, I v ramci nejblizsi rodiny, jsou hranice a dospivajici deti se musi naucit je respektovat. Cim driv tim lepe pro ne. Zacit je to ucit v 18 je nemozne, to pak tady cteme pribehy jinych nicku o velice nezdravych vztazich ze strany deti a pohrdani rodici.

Kolem 30 jsem prosla rozpadem vztahu (bezdetneho) a dostala jsem tenkrat jednu z nejlepsich rad v zivote. Predstav si zivot jako zidli se trema nohama na ktery sedime. Ty tri nohy (ci spis zivotni pilire) jsou laska/rodina, prace, pratele/zajmy. Kdyz jsou vsechny tri dostatecne pevne, I kdyz ne zrovna ve 100% rovnovaze, tak se nam sedi dobre. Kdyz podrizneme jednu nohy, tak sice dokazeme balancovat, ale snazime se dobudovat tu treti. Kdyz podrizneme najednou 2 tak je to boj. Podriznout si najednou vsechny 3 nohy na zidli – jsme na zemi. Proste ta rada byla, davej si v zivote pozor, aby alespon 2 pilire byli dostatecne silne, a v zadnym pripade nenic vsechny tri najednou.

Nekolikrat jsem na to v zivote myslela, kdyz jsem mela treba vztahovou krizi a zila v nove zemi bez pratel ci socialnich kontaktu a do toho mne stvala prace – vzdycky jsem se musela zabrzdit a rozumove se presvedcit ze zrusit jeste praci, jsem v prcicich. Nebo naopak, kdyz bylo vsechno spatne, velice systematicky jsem zacala pracovat na obnoveni jednoho / dvou z techno piliru. Proste takova mentalni pomucka.

Drzim palce at to zvladnes. Udelej si plan, zamer se na to co je nejjednodussi. Zacala bych sama sebou, svymi socialnimi kontakty, prateli. Pak teda bych vyresila praci (ale to jsem ja, prace je pro mne strasidelne dulezita), a prubezne bych znizila svoje ocekavani od chlapa na nulu, proste bych rozumove potlacila jeho dulezitost. A za par mesicu / rok se uvidi.
Odpovědět
 Adda6a 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:17:15)
A jo, ted ctu jeste diskusi. Nejmladsimu diteti je 11, takze ten impertinentni komentar o penezich byl od starsiho. Hmm, to neni dobre. Kolik mu/ji je? 15? 18? V tomhle veku bych je asi upozornila, ze komentare na kvalitu myho vztahu od nich nejsou na miste a at si hledi svuj budouci zivot a berou si priklad jak se (ne)budou chovat.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:29:48)
19. Ona by si přála, aby všechno bylo jako dřív...ale já začala víc šetřit, protože možná taky budu sama, že.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:34:12)
hlavně to není její věc, utřela bych ji jak špinavý okno.

Pokud není děvenka spokojená s financema, je plnoletá, nechť se stará sama.

Může to být ale klidně taky "maskované" vyjádření obav, že se jí původní rodina rozpadne, do čehož jí tedy je už podstatně víc, ale hlavní rozhodnutí je stejně na rodičích.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:27:25)
To, co píšeš na konci, jsem před rokem udělala. Důležitost na nulu. A vztah je opravdu o ničem, tedy o základní podpoře a sdílené domácnosti. Manžel už na mě tlačí, že mu to nevyhovuje. A že jsem mu hrozně ublížila atd atd. Nejsme oba aktuálně ve stavu se rozejít, říct to dětem, začít se chovat jako cizí. Chytáme se sebe jako stébla vzájemně, přitom to je oboustranně nevyhovující vztah.
Odpovědět
 Bouvier 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:08:21)
A Ty sama nemáš žádná přání, tužby? Podle mého potřebuješ něčím nabít, resp. dlouhodobě dobíjet.
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:20:36)
No, to právě nemám. Mám ráda hory, lehké lezení, cestování, volnost, ale je to vlastně nedostačující. Tyto věci si totiž právě dopřávám. Myslela jsem, že je to základ mé osoby, ale nejsem v pohodě, tak asi chybí něco důležitého.
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:26:21)
No chybí ti asi to sdílení toho všeho s ostatními lidmi. Nebo alespoň s jedním jediným člověkem, jak tu píše někdo výše. A to nemusí být jen manžel.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:32:36)
To důležité je právě tá zpětná vazba od lidí, co mají člověka rádi.
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:52:15)
Myslíš jak jsi dopadla tady v tomto? Cituji: "Ale jinak mám krizi vůči světu. Bez vyjímek. Vůči živým i mrtvým. Potřebuji slyšet jen svoje myšlenky. Potřebuji tomu přijít na kloub, dokud jsem nestihla přerušit kontakt s celým světem. Ale já vlastně nevím, co se děje. Zaklaply nějaké dveře a já jsem zabouchla svoji vstřícnou část. Nejsem schopna ani jít navštívit sestru a nemocnou babičku/ babičky, nebyla jsem popřát neteři k narozeninám. S tchýní jsem mluvila za posledních pár měsíců jednou- a to jen proto, že dcera měla koncert.
Opustila jsem kamarády.
V práci děsně prudím.
Minimálně komunikuji se sousedy s kterými jsem se vídala denně.
Měla bych mít černé svědomí a nemám. Je mi dobře. Je mi tak skvěle jak mi nebylo léta. Jen tomu nerozumím. Možná jen nejsem ta, co se rozdá pro každého...jak to vypadalo. Možná jsem rozdala sklad a zavřela...Možná to teprve přijde a najdu si toho nového milence:-))) To by totiž bylo pro můj život- tak jak jsem ho žila- asi míň devastující, než to, co se s ním děje teď. "

To by mě náhodou opravdu zajímalo, jak se může dopadnout. Já ti totiž rozumím, také potřebuji slyšet svoje myšlenky a někdy mám tu krizi. Ale nevím zda se dá trvale vydržet jen sama se sebou a být trvale spokojena. Tedy vydržet se to určitě dá, ale jde právě o tu trvalou spokojenost se svým rozhodnutím.
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 12:05:08)
" A zasloužím si být ve společnosti těch, co mě taky mají rádi- i když to teď vypadá tak, že to znamená být sama ~:-D "

To je hezky napsané a pravdivé ~R^ . A máš teoreticky představu, jak by se ti, co by tě měli mít rádi, měli k tobě chovat? Teď myslím spíš přátele než manžela.
Odpovědět
 Ornelka 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 12:34:30)
To mi připomíná to úsloví, co rádi říkají chlapi. Že žena neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane ~t~

No ale já myslím, že je to všeobecně to, aby se žena cítila dobře. Takže aby lidé na nás byli milí, vstřícní, udělali si na nás čas apod.
Odpovědět
 fisperanda 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 14:00:50)
Zefýr nevzdávej se. Já jsem měla roční období, kdy jsem lidi od sebe odkopla úplně. Doslova odkopla, vysávali ze mě energii, a já sem zoufale potřebovala být sama. V práci jsem pracovala sama, byla sem pořád sama, chodila sem po lesích a přemýšlela. Hodně sem toho nachodila, hodně pozvání na akce a setkání odmítla, jenom sem poslouchala hudbu, přemýšlela a většinu dne chodila. Tam, kde nebyli lidi.
A na konci toho všeho sem věděla, do kterých lidí dám energii a který si nechám v životě. A který ne.
Odpovědět
 Puma 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 11:57:00)
Greto, před časem jsem sem dávala odkaz na hezký rozhovor se vztahovou poradkyní Milenou Mikulkovou. Nevím, jestli ti to může dát něco nového, ale minimálně by ti to teď mohlo pomoct ujasnit si myšlenky.

Níže dávám odkaz a v něm je audio záznam rozhovoru.

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/navod-na-stastne-manzelstvi-neexistuje-poperte-se-s-tim-co-se-vam-nelibi-rika-vztahova-poradkyne--1453526
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 21:28:43)
S tím velice souhlasím. Chtěla jsem zachovávat, tolerovat, respektovat a užít si svého života zároveň. Problém je například v tom sexu, což je manifestace mého pocitu z toho vztahu.
A hledání v sobě preferuju, k cestování jsem využila volna, protože jinak jsem doma, sportuju, uklízím, čtu si, hotového není vlastně nic, za chvilku je odpoledne a dny utíkají jak zběsilé.
Odpovědět
 Tante Bante 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 17:19:16)
Nepokazila jsi to. Udělej, co cítíš, že je správně, co pro TEBE znamená cestu dopředu. Dětem to udělá dobře, protože dostanou dobrý příklad a dost možná se i pak zlepší váš vztah, když zjistí, že s tebou nemůžou cvičit, jak se jim zamane (což bych si podle tvého líčení tipla, že zatím dělají).
I kvůli dětem se především nesmíš nechat ubít nebo spadnout do nějakého vleklého zoufalství. Natož kvůli sobě.
Ať tě provází síla :-).
Odpovědět
 Gréta 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 21:22:42)
Děkuju. Sílu bych chtěla. V poslední době si ale nejsem jistá, kam ji napřít. Děti v pohodě vzaly, že jsem odjela, já mám dokonce takovej dojem, že jim imponuje, že se chovám nestandardně - pokud výsledkem bude, že budu silnější. Tak si řeknou, ta naše mamka, ta to nakopla. Jenže já zatím jenom bořím.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(5.8.2015 22:30:20)
Gréto,

můžu se plíst, ale já myslím, že děti podvědomě chtějí, aby byl rodič silnej, protože jim to dává pocit bezpečí, a že mu slabost v určitý fázi zazlívají, jsou-li jejími svědky, protože to už prostě "není hrdina". Asi jako když člověk poprvé zjistí, že tatínek a maminka nevědí a neumí úplně všechno.

Ale myslím, že oni se s tím nějak popasujou. ~x~
Odpovědět
 Tante Bante 


Re: Jak pokračovat ve 42 

(6.8.2015 0:48:02)
Jenom bouřit, samozřejmě, nemá cenu. Jestli teď nevíš, co chceš, tak počkej, až to vědět budeš, mezi tím se na to soustřeď, nějakým pro tebe splavným způsobem se obrať do sebe. Odpověď se určitě vynoří a s ní se dostaví i síla, akorát někdy musí člověk dost sbírat odvahu se na ni podívat.
Nic zbrklého jenom pro momentální úlevu bych nedělala, málokdy toho pak člověk nelituje.
Pro začátek bych asi ale fakt mírně přistřihla křidélka dětem, nenech sebou cvičit, sama vidíš, že je jim líp, když to neděláš, já mám stejnou zkušenost (mám děti 2 - 20).
Odpovědět
 romanaI 


Re: Jak pokračovat ve 42 letech? 

(5.8.2015 23:04:08)
Máš zřejmě krizi středního věku. Přála bych ti, abys našla cestu, jak z té nespokojenosti ven.
Odpovědět
 Kočanská 
  • 

skoro každý to občas má 

(6.8.2015 11:28:51)
Dobrý den,

nezoufejte. Jak popisujete Vaší situaci, tak může vypadat zoufale, ale jen proto, že jste podle mě shrnula hlavně negativa. Navíc odchod z práce je sám o sobě dost stresující a pokud se k němu přidá i nespokojenost ve vztahu a třeba i něco dalšího tak to vypadá jako hotová tragédie.

Podle mě jediný, kdo vše může změnit jste jen vy sama a to hlavně, jak celou situaci vnímáte. Odchod z práce? To přece není žádná hrůza, naopak jste našla odvahu skončit s něčím, co Vás evidentně sžíralo. Problémy s manželem? Zdá se mi, že on o vztah s Vámi i nadále stojí - neříkejte mi, že nemá žádné dobré vlastnosti, že na něm není nic dobrého. Zkuste to najít a na to stavět. A že má i něco špatného? Kdo nemáme, ale na tom se dobré věci postavit nedají.

.... a děti, tak osamostatňují se a hledají svou cestu a už pro ně nejste tak důležitá jako dřív. Je to pro každého rodiče obrovsky těžké, ale je to dobrá cesta jak pro děti, tak pro Vás. Opak by byl problém, kdyby se i nadále chovaly, jako malá mimina, která se k Vám neustále vinou a drží se Vás za sukně.

Podle toho, co píšete jste velmi chytrá a šikovná žena, tak toho využijte ve svůj prospěch. Sledujte i drobné změny k lepšímu, nečekejte, že všechno bude lepší přes noc, ale po malých krůčcích se určitě můžete vrátit ke spokojenému životu. Hodně štěstí.
Odpovědět
 Bartalmission 


Re: skoro každý to občas má 

(6.8.2015 12:48:39)
Čekal jsem na takovýto jakýsi pokus o shrnutí výše uvedené diskuse. Co mě na ní kromě tématu (tedy merita věci) zaujalo, je skutečnost, že reagovaly snad jenom samé ženy. A to asi ty, které ten Grétin problém nějak "oslovil", jako by se v něm částečně našly. Snad nebude na škodu věci i vyjádření názoru na tu situaci zde popsanou a zhusta diskutovanou viděnou takříkajíc "mužskou optikou". Myslím, že velice správně a trefně zde bylo hovořeno o "krizi středního věku". Ta někdy přichází u mužů poněkud později (tedy kolem padesátky), u žen však zpravidla po té "čtyřicítce". A řešena je různě. Velmi často nalezením si milence a dohánění syndromu "ujíždějícího vlaku" apod. Ale mám za to, že v této diskusi nikdo nevzal do úvahy jeden z možných faktorů jako příčinu (spouštěcí mechanismus) té krize ve vztahu, který (dle popisu) nebyl a není zase tak narušený. Co by měly říkat ženy přes 40 (tzv. 4O+) ve vztahu opomíjené, podváděné, mnohdy i vulgárně osočované manžely, kterým se po letitém soužití zprotivily (zhnusily) následně po tom, kdy těm partnerům předtím "jenom" zevšedněly. Prvotní fáze zamilovanosti dávno pryč (po cca dvou létech), druhá fáze vztahu, tedy "přátelství" podmíněné společnou starostí o děti jakoby už "dohořelá" nebo "vyčpělá". A co dál? Co by asi říkaly ty ženy, které svoje mládí obětovaly rodině a po desetiletích v zevšednělém a vyčpělém vztahu se jim dostává od partnera vulgárních urážek a dokonce i bití? Takové asi do této diskuse moc nepřispívají. Pokud se dostanou na internet, tak si snad přečtou jen bulvární novinky v Blesku, AHA a podobných magazínech. A nejsou možná až tak sebevědomé a emancipované, aby hledaly pomoc. Tiše trpí a odevzdaně přijímají svůj osud. Ano, jsou to chudinky. Těmi však dámy zde v této diskusi tedy rozhodně nejsou. Ty představují zcela jinou úroveň, jinou vrstvu společnosti. Já bych si dovolil přednést svůj názor, svůj pohled na zde ze všech možných stran snad probraný problém paní Gréty a to spíš formou položení otázek: Nejsou tyto pocitově signalizované nespokojenosti v manželství a rodině a z nich pak plynoucí postoje spojené s úvahami "jak v životě dál" důsledkem především hormonálních změn k tomuto věku patřícím? Neměly by se ty se svými partnerskými i obecně mezilidskými vztahy nespokojené dámy zamyslet nad tím, že to, co prožívají, je jenom jakási přechodná fáze? Že třeba nemá z hlediska dlouhodobější perspektivy význam bourat vše to pozitivní, čeho ve svém (jak patrně vcelku kvalitním) životě dosáhly? ~5~
Odpovědět
 Gréta 


Re: skoro každý to občas má 

(6.8.2015 20:51:05)
Díky za zajímavý názor, kéž by to byla přechodná nespokojenost. Já to tedy aktuálně vnímám spíš jako svou neschopnost, ztrátu kormidla, zároveň že jsem si myslela, že to mám dobře rozjeté a ono ne, takže zklamání ze sebe.
A reaguji i na paní Kočanskou - fakt vám pro vztah stačí, když se druhý snaží? Tj. spali byste s někým, a kým nemáte chuť, protože on se přece snaží?
Odpovědět
 Havvah71+2xmazlíci TP 23.4.09 


Re: skoro každý to občas má 

(7.8.2015 8:39:01)
Asi bych ve Tvém případě postupovala tak, že bych si našla novou práci, abych vyloučila, že moje vztahové problémy jsou spojené s tím, že řeším, čím se normálně nezabývám, když jsem naplněná prací.. Kdyby i při práci trval odpor k partnerovi, řekla bych mu, co se děje, že potřebuji teď chvíli žít vedle něj, ne s ním spát, abych zjistila, co se v našem vztahu děje a abych se mohla rozhodnout jak dál.. To by i on mohl pochopit, že je to vážné.. Pak bych žila nějakou dobu vedle něj a sledovala bych, jak moc mi chybí případně jak moc se mi ulevilo - je docela možné, že třeba manžel je manipulátor, jen ty to třeba nevidíš.. Zároveň běží doba, kdy se dětem nesahá na domov a jsou relativně v klidu.. Kdyby to trvalo dál, vidělo by se, jak podobné soužití s manželem snášíte - třeba velmi dobře vkvůli dětem.. popř, jestli se neděje něco pozitivního směrem zpátky ke vztahu.. Kdyby to vůbec nešlo, hádaoi byste se a dělali si naschvály, tak bych zvolila rozchod..
Odpovědět
 Havvah71+2xmazlíci TP 23.4.09 


Re: skoro každý to občas má 

(7.8.2015 8:48:41)
A možná bych ještě přidala - buď sama sebou.. Když manžel chce brblat, tak s ním nemusíš brblat jen ze zdvořilosti.. jestli víš, co myslím.. Když budeš sama sebou, tak se všechno totiž krásně ukáže.. Nemyslím kritizovat ho, nebo se s ním zabývat, jen se chovat tak, jak to cítíš ty. A možná není špatná metoda vytížit se prací, to chci teď zkusit :-) Pa, to dobře dopadne, jsem si jistá :)
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.