Gábi_Smolíková |
|
(7.7.2015 10:39:26) Po dvanácti letech u jedné organizace jsem dostala výpověď. Tak trochu jsem to přivítala - byla to už rutina bez nějaké možnosti to změnit. Nicméně si teď hledám novou práci a zažívám nečekané emoce Střídavě jsem v mírné euforii (čeká mě něco nového - nové výzvy), střídavě propadám záchvatům paniky (čeká mě něco nového - zvládnu to?), střídavě trudomyslnosti (jestli tu práci vůbec najdu). Kolikrát jste změnili práci vy? Bylo to k lepšímu? Jak dlouho jste hledali? P.S. Míč proti trudomyslnosti už mám, na písni pracuju
|
Rodinová |
|
(7.7.2015 10:50:06) 8x, fluktuant, ale vzdycky jsem odesla z vlastni vule za lepsim, zatim me nikde nevyhodili. Takze jsem byla pripravena a optimisiticka s virou v jasnou budoucnost. Tvoje situace je jina a emoce si umim predstavit...
|
Gábi_Smolíková |
|
(7.7.2015 11:11:01) já jsem si o ten vyhazov tak trochu řekla - to uznávám. Prostě jsem byla tak demotivovaná, že už jsem tu práci dělala jen ze setrvačnosti. Mockrát jsem se zkoušela znova nakopnout, ale prostě to nešlo... ne s těmi lidmi a za takové organizace práce. A to jsem měla home-office, slušný plat a stejně to prostě nešlo. Asi jsem rozmazlená - kdyby mi tohle dřív někdo líčil, tak mu rozhodně poradím, ať neblbne a je rád, že je rád. A určitě bych si pomyslela, že ho pálí dobré bydlo. Ale po té vlastní zkušenosti to vidím jinak. Znáte to taky někdo?
|
Rodinová |
|
(7.7.2015 12:03:05) Zname dobre, mam dobre bydlo vic nez 10 let a sakra casto si musim rikat, at si ho vazim. Motivace po ty dobe uz prece jen slabne ...
|
|
|
|
Kalali |
|
(7.7.2015 10:51:44) Jednou. Z prvního zaměstnání jsem šla sama na sebe. Míč proti trudnomyslnosti je co? To bych teď taky potřebovala. Není to jednoduchý změna práce. Nesnáším změny. Jsem víc pasivní, než jsem si myslela, protože dřív se na mě práce valila a teď musím jít práci naproti. Z původního vysokého nasazení + domácnost jen na mě jsem si už odpočinula a teď přemýšlím, jak tu svoji práci co nejlépe uchopit. Jsem nejhorší manager sebe sama na světě.
|
Lída+4 |
|
(7.7.2015 11:08:23) Kalali, míč proti trudnomyslnosti je z Cimrmanů - Dobytí severního pólu.
|
|
|
Monty |
|
(7.7.2015 10:58:05) Než jsem pochopila, že jsem se pro pozici zaměstnance nenarodila, tak docela často. Buď jsem hrdě odcházela ve chvíli, kdy bylo po zaměstnancích vyžadováno něco nedůstojného, nebo mi byl můj nekonformní postoj přičten ke zlu při reorganizaci nebo v okamžiku, kdy mi končila zkušební doba.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.7.2015 11:12:30) "Buď jsem hrdě odcházela ve chvíli, kdy bylo po zaměstnancích vyžadováno něco nedůstojného, nebo mi byl můj nekonformní postoj přičten ke zlu při reorganizaci nebo v okamžiku, kdy mi končila zkušební doba"
Monty, to si s dovolením vypůjčím, neboť to vystihuje i mou zaměstnaneckou dráhu Jen bych ještě přidala opouštění zaměstnání z důvodu stěhování nebo mateřství. Já jsem ale zaměstnancem zůstala, najdou se i zaměstnavatelé, s nimiž jsem kompatibilní.
|
|
|
Kafe |
|
(7.7.2015 11:01:07) Nejdéle jsem byla v jedné firmě 6 let, než jsem odešla na mateřskou a kvůli dojíždění se už nevrátila. Nejméně rok, ale tam jsem odešla kvůli tomu, že jsem se stěhovala zpět do Česka a v té firmě mě obtěžoval šéf.
|
Drop |
|
(7.7.2015 11:11:27) po 5 letech vždycky, už jsem měla pocit, že já jim nemohu nic dát ani oni mně, myslím, že by to tak mělo být normální, člověk potřebuje růst a vyvíjet se
|
radka | •
|
(7.7.2015 12:44:34) růst a vyvíjet se můžeš i na jednom pracovišti, pokud neděláš jednotvárnou práci a rutinu
|
Gábi_Smolíková |
|
(7.7.2015 13:08:57) a já bych dodala, že je k tomu potřeba i osvícený management. Protože pokud tě nechtějí pustit dál a nestojí o žádné změny, samotná s tím moc neuděláš
|
|
|
|
|
Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 |
|
(7.7.2015 11:10:46) jsem ve třetí firmě. Z první jsem odcházela sama, kvůli platu, za lepším. Do druhé jsem se už po mateřské nevrátila, pobočka zanikla a já jsem ani neměla v plánu tam zůstat, takže oboustranná dohoda. Teď jsem šestý rok u velké firmy, na své stávající pozici už spokojená nejsem, ale naštěstí se mi podařilo vyhrát výběrové řízení a od 1.9. se budu posunovat dál, na to se těším
|
|
Fren |
|
(7.7.2015 11:26:40) Tvoje pocity jsou typické,v normálu. Já práci změnila víckrát,než mám prstů na obou rukách,pokaždé to bylo vždy k lepšímu,střídat jak ponožky jsem to začla už za socíku (pracovala jsem v kanclu)a pokračovala po md za kapitalismu.Nejdýl jsem byla ve 2 firmách, a to v každé 7 roků,našla jsem konečně to,co jsem podvědomě hledala až když jsem začla pracovat na sebe a to bych už tedy nechtěla změnit nikdy.Dnes si to nedovedu už přestavit někoho se prosit o náhr.volno,dovolenou,to jsou věci dnes již pod mou úroven a ještě na někoho celý den dělat,pch,to určitě teda ne!
|
Fren |
|
(7.7.2015 11:33:08) Mohu se postavit taky za to,co zde píše Liška straš. a Anna, když jsem četla Monty-si říkám,nejsme náhodou sestry??
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(7.7.2015 11:33:58) Nikdy, pokud nepočítám předchozí brigády.
Jsem v jedné firmě 26 let, práce je to natolik různorodá, že se mi nikdy neomrzí.
|
mrakova |
|
(7.7.2015 12:49:13) Martina - spíše si chtěla říct, že takové sociální jistoty bys nikde nenašla a s Tvoji kvalifikací by po Tobě v soukromém sektoru ani pes neštěkl, viď?
|
Kudla2 |
|
(7.7.2015 12:53:45) mrakova, ty jsi ale závistivá sv...
|
|
Martina, 3 synové |
|
(7.7.2015 13:04:08) Mrakova
Klidně i tak - byla bych blbá, kdyby mě pálilo dobré bydlo.
|
|
Půlka psa |
|
(7.7.2015 17:17:08) Když jí naplňují mašinky a baví ji práce na nádraží, tak by mě hrozně zajímalo, kam by do soukromého sektoru vlastně měla jít. Napadá mě leda tak dělat výpravčí na té dětské dráze na Žofíně Ale byla by to škoda. Všude je fajn, když lidi pracují zodpovědně a s nadšením, ale u vlaků to platí zvlášť, protože ty na rozdíl od laskonek můžou hromadně zabíjet lidi. Vážně mě zaráží, že to někomu může nedocházet. Závist je fakt hrozná věc.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.7.2015 13:12:39) To jsi lepší než já, já "slavila" 20 let
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.7.2015 13:33:29) Já byla před mateřskou 6 let na jednom místě, to během mojí mateřské zrušii a od tý doby sedím tady. Manžel je na jednom fleku už 30 let.
|
|
|
|
|
|